Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 9127: Rok předtím... "No ale vždyť je vzali…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9125: Proč teda Britové nevzali ty Buffala? V době objednávky Martletů IV ještě nebyl Brewster považován za neschopnou firmu. " Možná že jo, když byly výkonově ještě horší, než Brewster F2A-3…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9120: Nepředpokládám, že všechny Martlety IV opustily USA do května. Nebo myslíš, že v květnu by už nebylo na území USA Britům co zabavit? "Hmm, v tom případě co mají společnýho s „dozbrojováním“ Midwaye? Nebo to probíhalo v únoru-březnu?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9119: Ano, a těch bylo na začátku roku 1942 kolik? Vzpomínám si třeba na jeden, který doprovázel skupinu B-17 při letu do Číny.
"A zkus třeba ještě přidat Liberatory"
Algernon napsal v č. 9119: Povšimni si vlastního výrazu - "museli" - asi jim nic moc jiného nezbývalo. Tedy, zřejmě, těžko jim co vyčítat. "Nicméně si si s nima museli pomoct, když se v tý době v Américe jinýho nevyrábělo," |
|
|
|
|
|
Pancéřování bylo samozřejmě plus. Nicméně změny se projevily nárůstem hmotnosti a zhoršením téměř všech letových vlastností a výkonů - a to nebyla jen věc pancéřování. Můj oblíbenec Tchach třeba zpochybňuje i zesílení výzbroje ze čtyř na šest hlavní, protože se to stalo na úkor zásoby střeliva. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9115: Výroba běžela už konce února.
"Zajisté ale nikoli všech 220 někde během května a začátku června 1942, že…"
Algernon napsal v č. 9115: Jistě, a ohromně si s těma P-400 a Kittyhawkama pomohli "Jo, a kolik letadel z britských zakázek sebrali krátce po 7. prosinci 1941"  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9113: Mně jako jediná podstatná výhoda připadá onen mechanismus sklápění křídla - postoj letců USN a USMC byl ke změnám docela skeptický. "Myslíš oproti F4F-3, se stejným motorem? No nevim, sice nabral na váze, ale taky dostal pasivní ochranu… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9112: Dovol abych Ti připomněl, že v době svrchované a nejhlubší krize v Pacifiku mohli Američané posílit posádku Midwaye pouhými sedmi (!!!) kusy olétaných Wildcatů F4F vyřazených od USN. V téže době Britové dostávali svých 220 kusů Martletů IV. "Z jedný strany jim Britové dodají třeba ten dutinový magnetron, čili nej-nej novinku, z druhý strany Američani rozhodně nehodlají Britům dodat Wildcaty s motory R-1830-76" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9104: V červnu a červenci 1943 by měla mít 882. sqn FAA na HMS Victorious při operacích v Pacifiku ve stavu několik originálních F4F-4 dodaných na palubu jako náhrada ztrát rovnou Američany. "No, oni jim hlavně nedodali taky ani jediný F4F-4 " |
|
|
|
|
|
Pro nezúčastněné několik (snad) vysvětlujících poznámek. F4F-4B byl od 27. února 1942 vyráběn výhradně pro Brity, dodávka 220 kusů proběhla během roku 1942. Stroje formálně objednalo americké USN a přidělilo jim označení F4F-4B. Britové je znali jako Martlet IV. F4F-4B se od F4F-4 lišil především motorem - viz 9108. Vizuálně měl tedy oblejší kryt motoru, jednu velkou regulační klapku chlazení na každé straně a postrádal vstup vzduchu ke kompresoru na horní straně motorového krytu. Měl také jinou vrtuli - Hamilton Standart. Drak se mi jinak zdá vcelku totožný. Kvůli motoru měl Martlet IV slabší výkony než F4F-4. Vzhledem k tomu, jak bylo 22O kusů Martletu IV nasazováno, mi nepřijde, že by jejich výkony FAA nevyhovovaly. Ostatně, pokud by FAA bylo opravdu zklamané, nic nebránilo tomu další objednávku zrušit - viz případ P-39/P-400. On ani pro USN F4F-4 oproti starší verzi nepředstavoval zrovna nějakou zásadní výhru. Když už jsem u toho...jaké máte vy hmotnosti k F4F-4 (2615/3612kg) a F4F-4B (2619/3585kg)? A jaké výkony motorů? |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9106: Já vím, jenom jsem proti detailistovi nasadil detailismus. :o))"Martlet IV je Grumman F4F-4B; jenomže… …jenomže F4F-4B není (není totéž) co F4F-4. :o)"
Algernon napsal v č. 9106: No, kriket to zcela evidentně není "pravda, oni se ale Američani na Britech už i tak do té doby asi docela slušně napakovali — a to včetně těch základen, který ostatně ještě nějakej ten pátek užívat budou, zatímco ty torpédoborce Britové už nějakou tu desítku let neužívaj — to je fuckt fair hra…" a Britové v té době moc na výběr neměli - takže prostě Američané využili situace. Mimochodem, nepůjde (taky) o to, že napřed vyzbrojili sebe a až poté se ohlíželi okolo? S tím, že dodávka technologie je přece jenom něco jiného než dodávka válečného materiálu, který je nutno nejprve někde vyrobit?Na druhou stranu, Britové předali Američanům třeba zhruba tisícovku Spitů... |
|
|
|
|
|
He? Žiju v domnění, že Martlety Mk.IV byly ekvivalentem F4F-4B (pravda, pořád s motorem s jednostupňovým kompresorem  ).
Algernon napsal v č. 9104: Případně pro Brity velice výhodná výměna 50 torpédoborců... "Spíš mi to skutečně přijde jako analogie s těmi Lightningy bez turbokompresorů…" Na druhou stranu, podmínky Lend-Lease nebyly pro Brity vůbec nevýhodné — i když to se týká až Martletů Mk.IV... |
|
|
|
|
|
No, však taky Martlety Mk.I ani nenasadili z paluby letadlových lodí, co vím. Nebyl ale problém taky ve výrobě motorů s dvoustupňovým kompresorem a jejich (ne/sotva) dostatku pro stroje určené letectvům US Navy/US Marine Corps? Ostatně, Martlety Mk.I byly snad stroje původně určené Frantíkům? Jinak k tématu Martlet Mk.I u FAA bych si dovolil odkázat i na [téma č. 2 - přísp. č. 6949]. |
|
|
|
|
|
Máš samozřejmě pravdu, já se částečně přehlédl (čtu DG210/G místo EE210/G) a částečně se mi do zdroje vloudil nejspíš šotek — to bude ten případ DG108. Já na to právě narazil ve FC Losses — pěkná fotka s krásně viditelným sériovým číslem, ale zaboha si nemůžu vzpomenout, jestli to byl prototyp (v popisce stálo, že u nich to bylo vždy), nebo i sériový letoun u 616. sqn — skoro bych řekl, že druhý případ, ale vážně si nejsu jistý (a nafocené to samozřejmě nemám  ). To byl také důvod, proč jsem se na to ptal. P.S. „pikoška“ jest termín označující „pikantní historku“. Okoukáno od bratrů Slováků. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9083: Přidám se s jednou „pikoškou“ — prototypy (s/n DG205, DG207-210 či DG108) měly na trupu za sériovým číslem přimalováno „/G“, což značilo, že měly být nepřetržitě stráženy. Bylo toto i u 616. sqn, nebo toto byla „výsada“ testovacích strojů? "Pár drobností k vývoji Glosteru Meteor" |
|
|
|
|
|
Všechno, co k Fulmaru mám, jsem Ti poslal, takže s tímto (chtělo by se říct klasickým) problémem Ti už nepomůžu. Kdyby to nebylo 4+, tak by se to nejspíš dalo hodit za hlavu, ale takhle... Zkusím se podívat, jestli ještě někde něco (...) záhadně nevyhrabu, ale zatím vše (i www.fleetairarmarchive.net) udává oněch 40 ft 2 in — možná „jenom“ šotek? |
|
|
|
|
I-16: i16fighter.narod.ru/index.htm Je to ale hodnotné pouze z technického hlediska. Stoupavost a zrychlení jde ruku v ruce s hmotností. Pokud letounu stoupne hmotnost, projeví se to negativně i ve zrychlení. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9090: Pozor na výkresy v SPM, mají původ v 60. letech (asi Green, že) a jsou vysloveně matoucí! Mnohem lepší je série Ovčáčíkových výkresů v LK v Malém letectvu. "Co třeba ještě (či zase opět) takový Polikarpov I-16? Pravda, literatury málo až skoro vůbec nic (česky tak dva, až „dva plus něco“ články — jedna Monografie v L+K, plus článek v SPM číslo snad 5, tuším), ale…" |
|
|
|
|
|
Ještě bych se vrátil k Fulmaru. Napadlo mne něco podobného jako v případě J7W. Teda podívat se, podle čeho se asi dělaly modely těhle letadel. V návodu k modelu od Visty Semily jsou míry: rozpětí 14, 135 m, délka 12, 268 m, výška 4, 267 m. Není uvedena přesná verze, jen motor Merlin VIII, váhy prázdná (asi) 3.955 kg, vzletová 4.853 kg. |
|
|
|
|
Tom: Jestli máš na mysli i jinou, než leteckou techniku, potom to byli tanky Vikers typ A s dvěma věžma (plus licence). 15 jich bylo dodáno v roce 1931 a na jejich základě potom Sověti vyvynuli svoje T-26. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka