Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Poslal jsem ti to na e-mail, snad ti to antispam nevymaže  .Jinak ohledně toho paliva, zase bych to úplně nezahrával do outu, přeci jen, Japonci na tom nebyli nejlépe. Nicméně to mám na mysli především případy v polních podmínkách, kde se do nádrže lilo kdeco, těžko se dá ale předpokládat, že by ve zkušebním středisku odkud TTD bezpochyby pocházejí, používali "ersatz-palivo". Takže ty výkony, které se všeobecně udávají, bych považoval za odpovídající. Ovšem moc by mě zajímalo, jaké charakteristiky by odpovídaly onomu blíže nespecifikovanému nekvalitnímu palivu, to se samozřejmě už těžko zjistí  .Stejně tak by mě zajímal přesný rozdíl mezi oběma zmíněnými motory, čím nahnali těch 300 k navíc? Přeci jen je to poměrně dost na to, aby se jednalo jen o mírné úpravy (nějaký přídavný systém typu "MW50" bych vyloučil, protože to vypadá, že něco takového bylo poprvé až na další verzi Ha-45-23. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9144: "Kreon: ještě bych se vrátil (pokolikáté už) k Tvému oblíbenému Ki-84… :o) Neměl bys výšky, v kterých byly naměřeny maximální rychlosti? (Tj. jak ty „obligátní“ hodnoty cca 624-630 km/h, tak i těch 670-687 km/h.) V článku máš výšku 6100 m, Němeček tuším uváděl 687 km/h také pro 6100 m? (Resp. 20,000 ft, z těch amerických testů, až po válce?) Pokud by to skutečně bylo pro tutéž výšku, nemá to absolutně co dělat s „kvalitnějším“ americkým palivem (a to ani při použití benzínu 100/130 ani 115/145 Grade), a to ani v případě „aušusovýho“ paliva u Japonců (ať by to značilo cokoli, ovšem opakuji, že s použitím resp. přídavkem alkoholu to bude mít těžko co dělat). …totiž, i v případě použití benzínu 115/145 (a příslušně seřízeného karburátoru a omezovače plnicího tlaku) bychom pouze narazili na fakt, že motor by vyšší plnicí tlak (pochopitelně nutný pro využití vyšší odolnosti paliva proti detonačnímu spalování) by tento vyšší tlak dával (či udržel) jen do nižší výšky, čili… Čili že by sice stroj třeba dosahoval vyšší rychlosti oproti „japonskému originálu“, ale jen v nižších výškách — tj. třeba „absolutně“ by maximálka mohla i zůstat na stejné úrovni. Prostě stále se mi to vůbec nelíbí." Tak asi takhle. Získal jsem kdysi tabulku, kde jsou porovnávány japonské a americké údaje ke Ki-84Ia. Výška je skutečně udávána v obou případech 20 000 ft, ovšem z oné tabulky dat jasně vyplývá, že letoun, který testovali Američané, měl jiné (lepší) charakteristiky než ten, který měli Japonci. resp., oněch 631 km/h patří k prvním vyrobeným kusům s motorem Ha-45-11, zatímco Američané evidentně testovali pozdější vylepšenou verzi s motorem Ha-45-21. Např. letoun testovaný Američany měl o 600 lb menší vzletovou hmotnost, zatímco výkon motoru je vyšší o 400 hp. Což se pak projevilo u rychlosti a stoupavosti, takže si myslím, že ty rozdíly jsou nasnadě - prostě šlo o dva různé letouny. Máš-li zájem, mohu ti to poslat. |
|
|
|
|
Algernon (9206): díky, k něčemu podobnému jsem také dospěl; tedy "kanónové" Mark I byly jak "na papíře", tak v reálu i v boji první… Btw, onen prototyp s/n L1007 měl v lednu 1940 absolvovat boj s průzkumným Heinkelem 111. |
|
|
|
|
|
Ad starodávná debata o výzbroji Bf 109 a britských stíhaček za Bitvy o Británii: našel jsem celkem zajímavé údaje o tom, kolik strojů bylo zasaženo a kolik z nich zničeno. V období 10. července až 11. srpna 1940 bylo palbou Bf 109 zasaženo 139 britských stíhaček, z toho 63 % bylo zničeno, zbytek s poškozením přistál na nějaké základně RAF. Naopak před kulomety britských stíhaček se dostalo 70 "stodevítek", přičemž pro 54 z nich (77 %) to znamenalo konec. Můžeme diskutovat o tom, jak moc čísla ovlivňuje to, že Němci museli ještě domů a poškozenou stíhačku do Francie nedotáhli, či to, že Britové při stejné míře poškození měli lepší možnost zachránit sebe i letoun, ale je celkem zjevné, že výzbroj osmi Browningů byla plně postačující. Ostatně Dowding ve svém dopise z 24. července, v němž mj. pojednával o kanonových Spitfirech, říká, že dokud Němci nezačnou chránit zadní části motorových gondol na bombardérech pancéřováním, tak stávající výzbroj stíhaček bude plně dostačující. |
|
|
|
|
|
Chtěl jsem se zeptat, jak to vlastně bylo s „prvním kanónovým Spitem“? Našel jsem cosi o zabudování dvou Hispan do Spitfiru s/n L1007 a jeho zkouškách v Martlesham Heath v červenci 1939. Výzbroj dvou 20mm Hispan a čtyř .303 in Browningů (později standardní „B“) měla být testována na stroji s/n X4257 v létě a na podzim 1940. Neví pls někdo, který stroj Mark II a kdy jako první dostal do křídel Hispana? |
|
|
|
|
Já jsem si vědom toho, že k letadlovci mám hodně daleko, ale přece jen bych něco měl k terminologii - EAA je zkratka od Entrepôt de l'Armée de l'Air - přejímací středisko letectva - nešlo asi o (rozhodně ne klasickou) stíhací letku, pokud v jeho rámci došlo k zformování nějakého stíhacího útvaru, šlo patrně o nějakou jednotku spíše charakteru místní obrany základny, vytvořenou ze strojů, které měla základna zrovna k disposici. Jinak se mi podařilo najít stránku (v polštině) www.samoloty.ow.pl/str197.htm , která uvádí velmi nízké počty strojů převzatých GC I/2 , i když s tím, že - přinejmenším - jeden operační let (bez střetu s nepřítelem) Arsenal VG 33 přece jen absolvoval, pilotován dokonce známým polským stíhačem Janem Zumbachem, u polského regionálního stíhacího roje. Podle stránek to potvrzuje, byť nepřesný zápis (co do typového označení) v jeho zápisníku letů/hlášení. (Označení stránkami zmiňované rámcové regionální jednotky jako GCD I/55 mi připadá nezvyklé v kontextu mých ostatních znalostí nomenklatury francouzského letectva (které nemusí být vyčerpávající) - o pravopisu slova defence nemluvě - ale může jít o nějaké uskupení takto pojmenované v málo přehledné situaci už pomalu nastávajícího rozvratu - případně jde o nějaký překlep - nebo jde o moji nevědomost stran označování. Zlomek římská/arabská číslice by jinak pravidelně sloužil k označení prvoliniové stíhací jednotky Armée de l'Air, regionální letka by měla být označena, alespoň pokud je mi známo, spíš ve tvaru: jednomístná arabská číslice (escadrille)/trojmístná arabská číslice (groupe)) |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9186: JAk to vůbec bylo s jeho operačním nasazením? Zalítal si ještě za Francii nebo to už nestih? "Arsenal VG-33?" |
|
|
|
|
|
No, já mám uvedeno 154 galonů (1110 liber) — nejspíš pro první prototyp (na konci roku 1940 dostal s/n AX834), ten podle F.19/40. Co vím, tak pro N.1/41 byl postaven druhý prototyp (s/n DR616), takže možná byl pro námořní účely lehce upraven? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9193: Přesně 154 galonů. "Mimochodem, M.20 měl zásobu paliva ve vnitřních nádržích nějakých 700 litrů" Mimochodem, pro svých 12 (!) kulometů měl mít zásobu 5000 nábojů, tedy by měl být teoreticky schopen „vydržet“ ve vzduchu (z hlediska zásob paliva i střeliva) o dost déle než Spity i Hurricany. Vynikající právě pro potřeby B-of-B. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9190: Jako s výsledkem? "Kam že se hrabe jakási firma North American Aviation…" |
|
|
|
|
|
Miles M.20? To je to éro, co za B-of-B postavili za pětašedesát dní? Pěkný éro, do vínku dostalo i „bublinový“ kryt kokpitu. Hodně mě překvapilo to, že s pevným podvozkem to je jen o málo pomalejší než Spitfire Mk.I a rychlejší než Hurricane Mk.I (!). Jasně, měl už Merlin XX, ale stejně... Nevypadá úplně jako ersatz stíhačka |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9186: To je taková ta věc bez kýlovky, jen s placatým trupem? Honem nevím, kam se do svých věcí kouknout "Martin-Baker M.B.2" |
|
|
|
|
|
Víc už v současné době bohužel sloužit nemohu.  Jinak ještě jsem se čistě pro zajímavost a velmi zběžně díval do Frankse — a nenašel jsem (od začátku války do konce srpna 1940) jediný případ, že by střelec přežil a pilot nikoliv — když už, tak naopak...
Algernon napsal v č. 9178: Pod zadní částí trupu, zatahovací byla právě jen zadní část (velmi pravděpodobně proto, že by prostě „ryla v zemi“ "Kde ta anténa je?" ) — nemělo to zvláštní „čudlík“, bylo to spojené s podvozkem.Btw, když už to tu je tak rozebrané, nechcete někdo sepsat monografii? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9178: Byly dvě možnosti — jedna skrz nouzový výlez v trupu, jenže tam hrozila právě VHF anténa, čili se prakticky nepoužíval (kromě pozemního personálu :o) ), druhá skrz zadní dvířka do věže."Jak vlastně střelec „v nouzi“ vyskakoval?" Mimochodem, střelec původně neměl na sobě padák, s ním se do věže prostě nevešel, takže byl uskladněn za věží v trupu (možná i proto otáčel věž dopředu). Až později (bohužel nevím kdy ) byl vyvinut speciální „parasuit“ — tedy padák „integrovaný“ do kombinézy, se kterým se střelec do věže Defiantu už vešel. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9177: Právě "No, vzhledem k nádržím v křídle, tj. prakticky v těžišti…"
Algernon napsal v č. 9177: Tak se vymáčkni. Doufám, že nejde o to, aby střelec neseděl v protisměru a nemusel si brát Kinedryl aby Defianta nemusel po přistání potupně uklízet "No, upřimně, myslím tak nějak na něco úplně jinýho… :o)" |
|
|
|
|
|
Myslím, že spotřebovanej benzín měl větší vliv na posun těžiště než ubývající munice zásobníkách. Dokonce bych čekal, že celej mechanismus jak otáčení věže, tak náměru kulometů bude samosvornej a se změnou váhy v zásobníku si hravě poradí, stejně jako se setrvačnýma silama při manévrování. Zajímavý by bylo vědět, při jakých příležitostech byly pořízený fotky Defiantů s kulomety před a vodorovně |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9172: ...a taky je to ta nejpitomnější možná poloha pro rychlou reakci na objevení se cíle nebo stodevítky "Sklopený možná kladou o něco menší odpor" |
|
|
|
|
|
A, ehm, i při „přesné poloze věže“, bez zaměřovače, co si s tí pilot počne..?
No právě, o tom jsem přemejšlel. Když jsem přečet to, co napsal karaya, tak jsem hledal možnosti jak by to bylo možný... I když se mi od počátku nezdálo, že by to bylo právě efektivní... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9170: No právě: kulový. Tak k čemu ji otáčet dopředu a ještě sklápět laufy?"A, ehm, i při „přesné poloze věže“, bez zaměřovače, co si s tí pilot počne..?" Teda jedno vysvětlení bych měl...ono to na těch letových propagačních záběrech vypadá velice bojechtivě a nebezpečně |
|
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 9168: Jestli jde o to, jak nízko se daly sklopit kulomety natočené přímo vpřed, tak to šlo až vodorovně - byla to jejich "parkovací poloha" - hlavně jsou vodorovně okolo aerodynamického krytu mezi překrytem pilotní kabiny a střeleckou věží. Bývá to pěkně vidět na letových propagačních záběrech."Věž je samozřejmně širší než kokpit. Mě šlo o to jestli se "vejde" mezi kulomety. Když jsem si na to vzal pravítko, tak mi to vyšlo tak tak." Což třeba mne svého času vedlo k tomu, že jsem si byl takřka jist, že střelba přímo vpřed je možná, že v této poloze lze věž přesně zafixovat a spoušť spojit se synchronizací. Dneska si už tak jistej pochopitelně nejsem (ano, absence zaměřovače je správná připomínka ). Ale pořád mi vrtá hlavou PROČ tedy taková krkolomná "parkovací" poloha", když stejně vzadu za věží byl zatahovací aerodynamický překryt? Třeba Roc nic podobného nemá. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka