Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Věž je samozřejmně širší než kokpit. Mě šlo o to jestli se "vejde" mezi kulomety. Když jsem si na to vzal pravítko, tak mi to vyšlo tak tak. Ale vzhledem k tomu krytu je těch 19° pohodlných. Mimochodem mam taky zejtra zkoušku a tak to řešim tak bokem... |
|
|
|
Algernon (9166): Pardon, mám zítra zkoušku, tak jsem to původně vzal jen tak od oka... Teď už jsem si na to vzal cosi jako úhloměr (taky mi trvalo, než jsem ho sehnal — u nás se nic takovýho nevede ) a fakt těch 19° funguje. Úhel 40° je střílení pánubohu do oken. Kurnik… „Možných“? :o)) Jde to, nebo ne? Nebo si výkres mám vytáhnout já, nebo dokonce (nejlépe) Tom? :o)
Algernon (9166): Nevěděl o něm ani bývalý pilot Defiantu, čili nejspíš tam žádný fakt nebyl.
No, já taky ne. Tímto to už dál asi neřeším…
Kralik (9165): No, když se podíváš na výkres zepředu, tak věž byla výrazně širší než kokpit. Myslím úhel, kdy už bych osolil vrtuli. Vzhledem ke kokpitu před ním, je ten úhel větší, řekl bych. |
|
|
|
Myslím úhel, kdy už bych osolil vrtuli. Vzhledem ke kokpitu před ním, je ten úhel větší, řekl bych. Když se kouknu jak je řešen kryt mezi kokpitem a věží, tak tam se přímo nabízí úhel okolo 20°. |
|
|
|
O žádném zaměřovači nevím. Mně to přišlo jako hodně zvláštní znak Defiantu, proto jsem ho tu (jakožto „pikošku“ ) zmínil. Samozřejmě, nešlo asi o nic moc víc než jakési placebo, tedy „aby pilot měl aspoň něco“, i když bez zaměřovače (ono vůbec vymyslet nějaký fungující zaměřovač té bestie, byť by byla zafixována v oné ideální poloze, by byla fuška) to nebylo o moc víc než plivátko...
Algernon napsal v č. 9161: Mně vychází, že těch 19° je možných? "Králik, Karaya — co si vzít výkres, a podívat se od jakého úhlu přestřeluje vrtuli? Zda-li od těch 40 stupňů, a nebo už (?) od těch 19 stupňů?" |
|
|
|
Vzal jsem si výkres už před nějakým časem a hranice je +- 15°. Níž už jít nemohli. Je to jenom zhruba, ale i tak se oněch 19° zdá reálných. | |
|
|
Jestli pilot měl zaměřovač nebo ne, by mohl zjistit už snad jen karaya. Třeba je v tom jeho zdroji něco na tohle téma podotknuto... Všechno beru jen hypoteticky. To že měl raněný střelec "za úkol" natáčet věž byla pro mě novinka. A tak sem se v tom pošťoural. |
|
|
|
Takže suma sumárum: v případě vážného zranění střelce byla bojová hodnota Defiantu prakticky nulová. Celá věc by patrně závisela na tom zda se skutečně střelci podaří naprosto přesně zafixovat věž... | |
|
|
Já to myslel tak, že nemůžu jako pilot vědět jak mi věž natočí střelec. Nemůžu po něm chtít zázraky. A tak je pravděpodobný, že kulomety nebudou přesně pod určitým úhlem a třeba ani ne přímo dopředu. Zaměřovač jsem v kabině defiantu neviděl, ale navím jak by se případný zaměřovač "vypořádal" s kulomety natočenými jinak než je definováno. Beru to jen hypoteticky... |
|
|
|
algy: zaměřovač, to nevim. Ale střelba pod 19°úhlem je jak z počátku WWI. Ale stejně si nedovedu představit že by těžce raněný střelec natáčel věž a dokonce do určité polohy. Na to se přeci nemoh nikdo spolehnout a tak by tam podle mě zaměřovač neměl velkej význam. Že by tedy pilot střílel podle stopovek? |
|
|
|
karaya1: To jsem tam dal jenom jako perličku...
v případě, že byl (měl zrovna být) střelec zabit (sic!), jeho posledním úkolem bylo natočit věž přímo dopředu a kulomety fixovat v úhlu 19° (tedy zřejmě mimo okruh vrtule). Přepínačem pak „předal“ kontrolu palby pilotovi a mohl „v klidu zemřít“...
No...podle fotek pilotní kabiny skutečně pilot na řídící páce spoušť má. |
|
|
|
Kralik napsal v č. 9150: Tak to bych s problémem střelby Defiantu směrem vpřed fakt nespojoval. "Alespoň do budoucna slíbil článek J. Rajlicha o čs. letcích spjatých s Defiantem." Mimochodem, trochu mě to vyprovokovalo a v jedné publikaci jsem našel, že elektricky ovládané kulomety byly blokovány, když mířily na nějakou část letadla (výškovka, vrtule) — což chápu tak, že sice věží otáčet šlo do aleluja, ale k ničemu to nebylo — ve směru „přímo hleď“ a nízkém úhlu to prostě vypnulo a střelec si neškrtl. Věží mělo jít otáčet celých 360°, kulomety od „vodorovna“ do 84°. Váže se k tomu ještě i jedna „pikoška“ — v případě, že byl (měl zrovna být) střelec zabit (sic!), jeho posledním úkolem bylo natočit věž přímo dopředu a kulomety fixovat v úhlu 19° (tedy zřejmě mimo okruh vrtule). Přepínačem pak „předal“ kontrolu palby pilotovi a mohl „v klidu zemřít“... A to není všechno — v případě, že by měl padnout naopak pilot a střelec přežít, pilotovým posledním úkolem bylo vysunout podvozek! Anténa VHF na spodní části trupu se totiž s vytaženým podvozkem automaticky zasunovala. No a ve vysunuté poloze hrála roli kopí připraveného propíchnout nebohého střelce opouštějícího stroj nouzovým výlezem... |
|
|
|
Před několika lety tu byla debata ohledně možnosti střelby z věžě u Defiantu přímo kupředu. Dnes vyšlo nové číslo HPM, kde je i článek Ivo Pejčocha o Defiantu (respektive 1. díl článku). Zde uvádí, že střelba byla možná pouze od 40° nahoru při věži natočené dopředu. Snad bude za druhým dílem v příštím čísle i seznam pramenů...
Bohužel, jak se koukám, tam seznam pramenů chybí...škoda Alespoň do budoucna slíbil článek J. Rajlicha o čs. letcích spjatých s Defiantem. |
|
|
|
Pardon, moje blbost... Dá se někde najít, kolik vlastně bylo vysílačů, které jednotliví kontroloři používali, a kolik squadron najednou mohli nějakým rozumným způsobem (mimo "running commentary") ve vzduchu řídit? | |
|
|
Pánové, nemáte někdo prosím podrobnosti k radiovým přístrojům, které za Bitvy o Británii byly montovány do Spitů a Hurricanů (nejspíš TR 1133)? Jde mi o to, kolik kanálů měly a v důsledku tedy kolik squadron mohlo být nějak rozumně naráz pomocí nich ze země řízeno. Díky. | |
|
|
Můžeš ty své ukázky okopírovat ještě několikrát, rozumný člověk uzná, že o opsání nejde, fanatik už svou pravdu dávno má... | |
|
|
Tak opisování, hm. Jenže...jak asi nějak extra odlišně popíšeš např. fakt, že TS416 měl přetlakovou kabinu, větší vstupní otvory vzduchu, křídla posunutá o 0,457 m dozadu, zvětšené nádrže a podvozek s ještě větším zdvihem tlumičů, než že vyjmenuješ, že měl přetlakovou kabinu, větší vstupní otvory vzduchu, křídla posunutá o 0,457 m dozadu, zvětšené nádrže a podvozek s ještě větším zdvihem tlumičů? Jistě že pak to vypadá, ať to již necháš v tomto pořadí nebo jiném, velmi podobně jako zdroj, z kterého je to čerpáno...ale to je prostě logické, to jsou technická data. Nebo...pokud měl Pakistán 36 Attackerů, které byly určitým způsobem upraveny, sloužili určitou dobu a byly něčím nahrazeny, tak to těžko lze popsat nějak výrazně odlišně, než...že měl Pakistán 36 Attackerů, které byly určitým způsobem upraveny, sloužili určitou dobu a byly něčím nahrazeny. Prostě historický fakt. O opsání slovo od slova lze těžko hovořit. Ale prostě nějak víc to nejde. Jsou to fakta, ne román. Jedinou chybu, kterou uznávám a kterou již nebudu opakovat, je neuvedení zdrojů. Ano, zde jsem pochybil. Ale tobě se omlouvat nebudu, tím méně pak lidem, kteří kvůli mé chybě trapně obvinili Palbu jako celek. Omluva patří jen přátelům z Palby...a také nejméně jednomu odsud, který celou "kauzu" komentoval kriticky...a přesto umírněně a slušně. Ano, i tak to jde. A mimochodem ty narážky na podřadnost Palby atp. (netýká se snad teď ani tebe, jako některých spolukritiků)...jistě snad víte, že jsem jedním z "Palbáků", kteří tuto zbytečnou rivalitu a žabomyší válku kritizovali, kteří se zde zastávali Palby a na Palbě zase Fronty. Takže prosím...nechte si tyto podpásovky schované. |
|
|
|
Používáš příliš silná slova. Zrovna když jde o článek o letounu, který mě osobně nebere a proto jsem ho odbyl prostě kompilací dostupných zdrojů, jen jako doplněk k Meteoru a Vampiru/Venomu. Prostě aby o něm něco v češtině na netu bylo. Jistě, použil jsem i toho Němečka, já to přece nepopírám, že jsem ho využil. Na základě zmíněných odkazů jsem to sepsal a Němečkem učesal a doplnil. No a nedal jsem si nějak velkou práci. Ten článek měl prostě jen informovat o nepříliš známém letounu, toť celé. Ale vlastně ani nevím, proč ti něco vysvětluji. Ostatně...chceš-li se bavit dál, můžeš začít prohledávat i ostatní mé články. Jistě zase někde něco šokujícího najdeš. Meteora můžeš možná vynechat, pomáhal jsi mi ho redigovat... |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9136: Hm, myslel jsem, že původní projekt byl označen R.B.40 a teprve po úpravě na vyšší tah přeznačen na R.B.41."…poháněného vyvíjeným motorem Rolls-Royce R.B.40., později známého jako Nene. Byla by to fajn informace, a byla by i korektní — ovšem jen a pouze v tom případě, pokud by ses namáhal tam napsat RB.41, nikoli RB.40… "
Algernon napsal v č. 9136: Proč? Nebo půjdu na kobereček před redakční radu?"Takže, YAMATO, čekal bych od tebe nějaké vysvětlení…"
Algernon napsal v č. 9137: tanks45.tripod.com/Jets45/Histories/Supermar..."…minimálně čekám až uvedeš ty další prameny, byly-li by bývaly nějaké…" en.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Attacker www.airwar.ru/firm/s.html Prostě samé sprosté internetové zdroje. No...taky ti přeju pěkný Vánoce! |
|
|
|
guano: No vida... už upaluju do trafiky... | |
|
|
Před několika lety tu byla debata ohledně možnosti střelby z věžě u Defiantu přímo kupředu. Dnes vyšlo nové číslo HPM, kde je i článek Ivo Pejčocha o Defiantu (respektive 1. díl článku). Zde uvádí, že střelba byla možná pouze od 40° nahoru při věži natočené dopředu. Snad bude za druhým dílem v příštím čísle i seznam pramenů... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka