Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Když už OT... Narazil jsem v Greenovi na takovou věc - pro mně celkem překvapivou. Sověti ve 30. letech měli koupit jeden (studijní) kus stíhačky Fairey Firefly IIM (zřejmě od belgické pobočky) a taky dva kusy Fairey Féroce (Fantome). Vím, že Sověti kupovali kde co (a nebyli sami), ale tohle mne fakt překvapuje. Nevíte, jestli měli z Británie ještě něco (mimo "kořisti" z Pobaltí)? |
|
|
|
|
To zase tak nějak nevadí „kdy“, já spíš jestli vůbec… :o) Já se zase třeba ne a ne rozhoupat k tomu srovnání Sabru s ostatními motory z oné tabulky, aby všechny byly buď jen „ty nejnadupanější prototypy“, nebo „jen ,běžné‘ sériové motory“…
Gryzlov (9084): No jasně. A jejej ... Algernon chce asi dostat Nobelovku za archeologické nálezy.  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9082: A jejej ... Algernon chce asi dostat Nobelovku za archeologické nálezy. To nevíš, že když najdeš kostlivce ve skříni, že ho tam máš nechat a ne tahat na světlo Boží? "Tom, Gryzlov — taková stará věc, možná to už zcela padlo, nejspíše pro nedostatek času i podkladů… " V tuhle chvíli je to brzda z mé strany. Tom mi dodal podklady, které slíbil a navíc jsem získal další vlastními silami. Kdy na tom začnu pracovat, tak to úplně nevím, ale tento rok to určitě nebude. |
|
|
|
|
Tom, Gryzlov — taková stará věc, možná to už zcela padlo, nejspíše pro nedostatek času i podkladů…
Algernon (7209):
Jo jo — mít tak možnost nechat změřit zmenšené křídlo (popř. model celého stroje) pro Jak-3 a A6M5, řekněme tak v měřítku 1÷25 (lépe tak 1÷10, či 1÷4) v aerodynamickém tunelu… Patrně by nám svitlo… :o)))
Gryzlov (7222):
Když někdo udělá solidní 3D modely, tak by se s tím dalo něco dělat :)
Gryzlov (7225):
Tome, formát parasolid.
Algernon (7230):
No jo, ale obávám se, že na solidní modely máme málo podkladů… Kupř. u A6M vím pouze, že profil křídla je „nějakou“ místní modifikací profilu z řady NACA 23000, označovaný jako Mitsubishi 118. (I u Fw 190 to je poněkud nejasné — má jít také o řadu NACA 23000, ale nevím zda-li nebyla použita nějaká modifikace.) Jisto zřejmě máme jen u Jaků (Clark YH) a Spitfirů (řada NACA 2200, s relativní tloušťkou od 13,2 do 6 procent). A ještě laminární profily u P-51 a u P-63…
Gryzlov (7272):
Našel jsem tam i dost slušný výkres JAK-3. Z toho by se dal udělat docela slušný 3D model na analýzu. Ovšem jak se vyjádřil kolega z práce, dostal bych z toho jen velmi podobné letadlo, nikoliv stejné, původní. Chybí tam geometrické a aerodynamické zkroucení křídla. Jestli mě to popadne, tak to zkusím namodelovat.
Algernon (7276):
Gryzlov: chtělo by se ti do srovnání aerodynamiky Jaku-3 a starších (Jak-1, či Jak-1M /nebo Jak-1b, jak tomu kdo říká). Napadá mne ještě Fw 190A vs. La-5FN… (V případě La-5FN asi srovnání s Fw 190A-4 či A-5; možná i La-7, ale s čím..? S Fw 190D-9?) Říkám si, že obě pohonné jednotky mají (zhruba) srovnatelný výkon (BMW 801D-2 a AŠ-82FN). Navíc jde o vzduchem chlazené 14válce.
Algernon (7289):
No tak jen jednu dvojici — ocenil bych dvojici, coby srovnání —, co nadělám (druhá je „v plánu na další pětiletku“). :o) Co to bude, Jaky (Jak-1 vs. Jak-3; to by možná uvítal Tom, aby bylo jasné jak se projevily změny v aerodynamice draku „trojky“), či La-5FN vs. Fw 190A-5?
Gryzlov (7290):
…no dobré podklady jsou pro JAK-3. JAK-1, Fw190A-5 nebo La-5FN jsem ještě neprohlížel. Porovnávací dvojice tedy bude muset být stanovena podle podkladů. No jdu na to kouknout. ... Tý jo, ještě nebyly ani Vánoce a už mám závazky na příští rok ... holt dlouhodobé plánování :o) ... ale budu chtít informace o profiláži, jestli se mi to nepodaří sehnat :o)
Gryzlov (7292):
Koukal jsem na dostupné podklady z mé strany. Takže mám jen JAK-3. Ostatní podklady nestojí za řeč. Z výběrového řízení tedy vychází JAK-3 versus JAK-1. Tome, můžeš mi prosím Tě poslat Tvé podklady? Já něco málo mám, ale nebude to asi dostatečné.
Gryzlov (7294): Je možné, že by z tohohle mraku ještě zapršelo? Tome, nepospíchám. K modelování se dostanu až příští rok. Tento rok to už určitě nestihnu :o) |
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9073: Jiří Vraný v roce 1991 napsal:
"Ehm, nevím co máš k těm zmíněným případům Ty, ale podle toho co zcela jasně a jednoznačně napsal Krybus, tak v onom (resp. oněch, neb jich zmínil více — já jen toho čet. Večeřu na B-534.79) konkrétním případě se nejednalo o odtržení potahu na náběžné hraně křídla, ale o mechanickou deformaci nedostatečně tuhého plechového potahu náběžné hrany křídla (9061: „příčinou byly problémy s nedostatečně tuhým potahem náběžné hrany horního křídla“), který se mohl deformovat. V případě havárie čet. Večeři pak asymetricky zdeformovaná hrana náběžné hrany křídla vedla k tomu, že stroj se půlvýkrutem dostal na záda, a pilot stroj již v malé výšce nedokázal vybrat a v plné rychlosti narazil do země. Což nás asi povede ke zkoumání případů B-534 a tomu, co se kde píše v literatuře, v různých dobách a různými autory… (Kdepak že asi budou tehdejší vyšetřovací protokoly — patrně již dávno byly skartovány…)"
...v případě B-534 bylo zvláště nebezpečné vybírat vývrtku či nálet nízko nad zemí, neboť při zvýšeném namáhání a rychlostech nad 400 km/h se plátěný potah křídla odtrhával od plechové náběžné hrany, což vedlo k částečné neovladatelnosti letounu... ...ve dvou protokolech se lze také dočíst o neřízeném pádu z výše 6500 metrů...
Čili já to vidím tak, že ty protokoly existují. |
|
|
|
|
OK, takže závěr zní, že problém (který vlastně nastal poprvé až u Hurricanu) byl jednak trochu zveličen, jednak mohl být (a byl) snadno v řádech týdnů napraven; navíc mechanici mohli zaimprovizovat i před úpravou jednotlivých strojů. Díky. |
|
|
|
|
|
Bylo mi to trochu divné (resp. jednak tu hranici bych asi čekal „požadavkovou“, tj. „do 15 000 ft najisto a nad tím za nic neručíme“; jednak že to postihlo jenom Hurricany), ale zase to píše Collier, doslova takto:
Even those five [squadrons of Hurricanes — pozn. Karaya] were incapable of fighting at high altitudes, for their guns had not yet been modified to work above 15,000 feet.
|
|
|
|
|
|
Narazil jsem na poměrně zajímavou informaci, že všech pět squadron RAF, vyzbrojených během mnichovské krize novými Hurricany (resp. čtveřice operačních — 56., 73., 87. a 111. — plus 85. sqn, která na Hurricany přezbrojuje právě v září), trpělo zásadním nedostatkem — kulomety ještě prý nebyly upraveny pro použití ve výškách nad 15 000 ft. Máte k tomu někdo něco?
Jinak jsem našel taktéž velice zajímavou a podrobnou tabulku síly Luftwaffe (tabulkové/skutečné/operační počty letounů a počty osádek celkově/plně vycvičených/částečně vycvičených); tu sem ale nejspíš dám až budu mít po ruce foťák. |
|
|
|
|
Exshidenkai To Yamato: dík, je to prostě záhada. Z jakého zdroje si čerpal ohledně těch typů, neznáš nějaký dobrý link? |
|
|
|
|
|
shidenkai napsal v č. 9068: Tohle je věc, která mě "trápí" už hodně dlouho. Teorie o nekvalitním japonském palivu (respektive kvalitním americkém), která by toto vysvětlovala, byla víceméně vyvrácena (k dohledání i zde v diskusí). Nicméně je fakt, že pro J2M3, Ki-61 II a Ki-84 I mám k dispozici údaje znatelně vyšší, než standardně udávané. A co je zajímavé: stejný pramen udává výkony Ki-44 II a Ki-61 I stejné, jako běžně udávané."Pardon, že vám do toho zasahuji, ale nemá někdo dušení, jak je možné, že u japonských stíhacích letounů byli při testech v USA naměřeny podstatně vyšší max. rychlosti. Jedná se třeba o typ N1K2-J, Ki-84, přičemž např. u Ki-61 se moc nic nezměnilo, děkuji. " Můj osobní názor: nevěřím, že nejmodernější japonské stroje dosahovaly tak (na tu dobu) podprůměrných rychlostí...třeba těch cca 620 km/h u Ki-84 I se mi vyloženě nelíbí. Ovšem jak vysvětlit těch cca 50 km/h navíc při zkouškách prováděných Američany...toť záhada z nejtajemnějších. |
|
|
|
|
|
Ehm...Algy...fakt si myslíš, že se dají srovnávat havárie B-534 (ta náběžná hrana horního křídla se myslím trhala i s potahem) a havárie MC.200? Rád bych četl konkrétní odpověď |
|
|
|
| Pardon, že vám do toho zasahuji, ale nemá někdo dušení, jak je možné, že u japonských stíhacích letounů byli při testech v USA naměřeny podstatně vyšší max. rychlosti. Jedná se třeba o typ N1K2-J, Ki-84, přičemž např. u Ki-61 se moc nic nezměnilo, děkuji. | |
|
|
|
|
Tonto napsal v č. 9064: Určitě si to myslí, jeho příspěvek byl nepochybně míněn smrtelně vážně "Doopravdy si myslíš že by ještě v březnu 45 měla říše šanci?!" Ostatně si to nejen v březnu, ale ještě i v dubnu 45 myslel i sám Führer.. |
|
|
|
|
Tonto napsal v č. 9064: YAMATO vysloveně zapoměl dodat dlooouhou řadu smajlíků....nicméně ti kteří ho znají to pochopili i bez nich."Doopravdy si myslíš že by ještě v březnu 45 měla říše šanci?!" |
|
|
|
|
Tonto napsal v č. 9064: ironie, sarkasmus"Doopravdy si myslíš že by ještě v březnu 45 měla říše šanci?!" |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 9062: Doopravdy si myslíš že by ještě v březnu 45 měla říše šanci?! "Je vidět, že Führer nenechal nic náhodě a pro konečné vítězství udělal vše podstatné! Nebýt zbabělců a sabotérů (zvláště osádky Ju 188 / 388 se na konci války vyloženě flákaly!!!), bylo by vítězství Říše jisté!" |
|
|
|
|
|
Pár drobtů na téma pozdější kariéry hlavního britského dříče počátku války:
|
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 9060: Je vidět, že Führer nenechal nic náhodě a pro konečné vítězství udělal vše podstatné! Nebýt zbabělců a sabotérů (zvláště osádky Ju 188 / 388 se na konci války vyloženě flákaly!!!), bylo by vítězství Říše jisté! "Našel jsem přepis jednoho dokumentu z 26. řezna 1945, kde A.H. uděluje letounům názvy" |
|
|
|
|
|
Našel jsem přepis jednoho dokumentu z 26. řezna 1945, kde A.H. uděluje letounům oficiálně tyto názvy: Ta 152 - Würger Me 162 - Spatz Me 163 - Komet Me 262 - Sturmvogel He 219 - Uhu Do 335 - Pfeil Ju 388 - Störtebecker Me 410 - Hornisse Ar 234 - Blitz Ju 188 - Rächer |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9055: Panebože...ale PROČ TO BYL PROBLÉM? Proč tomu éru jen nepoklesnul čumák, proč vůbec pilot ještě přitahoval knypl, když se blížil pád (do sraček), proč, proč, PROČ? Hlavně proč to došlo Tak daleko - k pádu a havárii? "Pád na vysoké rychlosti — čili přetažení stroje (přetažení; PŘETAŽENÍ)." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka