Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Streso napsal v č. 4187: "hodils bobek do slípků?? Podkaliberky mají maximálně stopovku a ta je po těch letech zvlhlá. Podkaliberní munice proráží pancíř kinetickou energií "  Neboj, takové ucho zase nejsem, dokonce ještě nebyla vystřelená, ale asi to bylo kdysi stanoviště PAKu, protože opodál ležel kus pancíře a střepiny. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4188: Jo i válečné? A které? Ruské válečné žádnou trhavinu nemají teda aspoň o žádné zatím nevím. "Jo, ale stejně obsahují malé množství trhaviny" |
|
|
|
|
Streso napsal v č. 4187: Jo, ale stejně obsahují malé množství trhaviny"Podkaliberky mají maximálně stopovku a ta je po těch letech zvlhlá. Podkaliberní munice proráží pancíř kinetickou energií "  |
|
|
|
|
|
fusilier napsal v č. 4185: hodils bobek do slípků?? "vykopal v lese nevybuchlou podkaliberní střelu" Podkaliberky mají maximálně stopovku a ta je po těch letech zvlhlá. Podkaliberní munice proráží pancíř kinetickou energií |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4183: To přidej. Dukla se odminovávala až do 50. let "kdyby bylo pohraničí v září 1938 zaminované, tak by s tím měli Němci práci ještě za dva roky" |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4183: Ještě, že není"Tož kurňa, buď chci trhat nohy nebo neé, tak vyvíjím miny proti pěchotě či na to házím bobek. Dost to podělali, kdyby bylo pohraničí v září 1938 zaminované, tak by s tím měli Němci práci ještě za dva roky ." Už si představuju, jak jdu na houby a místo hub, mi to utrhne hnáty Ani nemluvím o tom, že jsem před měsícem vykopal v lese nevybuchlou podkaliberní střelu. No každopádně by potom skopci ostrouhali a to je nejdůležitější. Škoda, že jsem nevynalezli FUGASy |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4177: Faktem však zůstává, že PT mina vyvíjena někdy od poloviny třicátých let byla, konkrétně ČKD. V září 1938 však žádná sériová výroba samozřejmě neprobíhala... Na druhou stranu je třeba zauvažovat nad tím, jaké množství PT min měly k dispozici ostatní státy v roce 1938, myslím, že PT mina tehdy nebyla tak docela na pořadu dne. I když, pochopitelně, fakta o občanské válce, uváděná Krojcem, jsou nezpochybnitelná. "Kdyby předválečná čs. armáda měla alespoň jeden funkční typ PT miny, který by byl vyráběn hromadně, určitě by to k neprůchodnosti pohraničních opevnění přispělo měrou více než významnou. " |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 4181: Tož kurňa, buď chci trhat nohy nebo neé, tak vyvíjím miny proti pěchotě či na to házím bobek. Dost to podělali, kdyby bylo pohraničí v září 1938 zaminované, tak by s tím měli Němci práci ještě za dva roky"nehumánní druh zbraně " . |
|
|
|
|
|
no, po zkušenostech z Velké války měli bráškové legionáři víc dbát na přebírání zkušeností - válčící strany měly min různých druhů přehršel a docela se osvědčily, když už jim to Španělsko takňák uteklo...Ty PT byly ale fakt novum a G.Starinov uvádí, jak za občanské války tamtéž vyráběli protivlakové miny, PT miny, nejrůznější nástrahy a v prostoru Pozoblanca, Córdoba, Peňarroya provedli rozsáhlé minování silniční dopravy, takže de facto odřízli frankisty na delší dobu od přísunu. Cituji:"Po pravdě řečeno, úspěch s ženijními minami všech druhů na frankistických komunikacích jsme mohli mít jen proto, že jsme u nás doma začali tuto hroznou zbraň usilovně vyvíjet už začátkem třicátých let." |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4177: nebo je považovali za nehumánní druh zbraně "A čs. PP miny taky nestály za moc a bylo jich nedostatek. V tomhle naši ženisti a genštáb těžce zachrápali..." |
|
|
|
|
|
L.Deightona znám, ale ten na rozdíl od Mosiera z 90% opakuje jinde zveřejněné náhledy na věc a inovativní pohled u něj skoro postrádám. Jinak jsem se tu na fóru zmínil o knížce F.Miksche BLITZKRIEG z roku 1943 - tam je přímo návod, jak blitzkrieg spáchat ... |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4178: Já pro změnu doporučím knihu od Lena Deightona: Blitzkrieg, na víc údajů bych musel vstát a jít hledat do knihovničky"V tomto směru doporučuji pročtení knihy Johna Mosiera, profesora historie a angličtiny na univerzitě v New Orleansu. Kniha se jmenuje The Blitzkrieg Myth a u nás vyšla v češtině v roce 2004 v nakladatelství Práh." |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4176:
"blitz v pravém slova smyslu "
čet.Hrad napsal v č. 4176: V tomto směru doporučuji pročtení knihy Johna Mosiera, profesora historie a angličtiny na univerzitě v New Orleansu. Kniha se jmenuje The Blitzkrieg Myth a u nás vyšla v češtině v roce 2004 v nakladatelství Práh. I když autor manipuluje s fakty někdy až ekvilibristicky, nikdy je významně nezkresluje (až na TTD některých typů vozidel a děl) a dochází k velice zajímavým závěrům o blitzkriegu a jeho uskutečňování v praxi. Lze diskutovat o tom, do jaké míry má pravdu ve svých vývodech, ale nelze mu upřít jistý nový pohled na věc. "byl ve své plné podstatě použit až ve Francii " |
|
|
|
|
|
Kdyby předválečná čs. armáda měla alespoň jeden funkční typ PT miny, který by byl vyráběn hromadně, určitě by to k neprůchodnosti pohraničních opevnění přispělo měrou více než významnou. To mě při zjištění smutného stavu věcí v tomto oboru u nás před válkou šokovalo - když někdo sází na obranu, měl by se tomu už při znalosti zkušeností z občanské války ve Španělsku víc věnovat. A čs. PP miny taky nestály za moc a bylo jich nedostatek. V tomhle naši ženisti a genštáb těžce zachrápali... |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4175: No on se blitz v pravém slova smyslu nepoužil ani v Polsku (vyjma XIX. Panzerkorps postupující vysokou rychlostí na Brest Litevský). Ten byl ve své plné podstatě použit až ve Francii a pak samozřejmě dále na Balkáně, Rusku, ... "plus taky si mohl nechat zajít chuť na tankový útok a blitzkrieg), zatímco v Polsku si mohl vybírat docela slušně.." |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4174: To je fakt, ale zas s tím terénem a opevněním si u nás útočník až tak vybírat nemohl (plus taky si mohl nechat zajít chuť na tankový útok a blitzkrieg), zatímco v Polsku si mohl vybírat docela slušně.. "No teorická úvaha správná, ale útočník si může vybírat, kam umístí divizí více, kam méně. Obránce pokud nemá dokonalý přehled o pohybech nepřítele, musí celou délku fronty zajistit rovnoměrně (tedy s ohledem na obranné podmínky - terén, opevnění, ...)" |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4173: No teorická úvaha správná, ale útočník si může vybírat, kam umístí divizí více, kam méně. Obránce pokud nemá dokonalý přehled o pohybech nepřítele, musí celou délku fronty zajistit rovnoměrně (tedy s ohledem na obranné podmínky - terén, opevnění, ...) "á se zase obávám, že při stejném počtu divizí na obou stranách bude na obou stranách stejný i ten počet mužů na km fronty. Nemluvě o tom zásádním zvýšení kvality německých divizí oproti roku 38." |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 4165:
"spelter napsal v č. 4162: "a teď si vem k dobru tankové divize "... nezpochybnuji to, ze si nemci v 39, hlavne diky tomu co ziskali v byvalem CSR hodne polepsili co se tyka pozemni armady. "
čet.Hrad napsal v č. 4168:
"No kompletní moderní výzbroj a výstroj pro minimálně 30 divizí, to už je něco!"
Czert napsal v č. 4165: Já se zase obávám, že při stejném počtu divizí na obou stranách bude na obou stranách stejný i ten počet mužů na km fronty. Nemluvě o tom zásádním zvýšení kvality německých divizí oproti roku 38.
"obavam se, ze pokud bys prepocitaval pocty muzu(vivizi) na km fronty, tak by polska situace byla o dost lepsi. "
Czert napsal v č. 4165: to dostatečně přesvědčivě vyvrátili zdejší experti na opevnění.."Opevneni - bod k dobru, ale jen tam kde bylo dokoncene, v opevneni kde ti chyby exhaustory, pozorovaci pristroje...etc, tak ma bojovou hodnotu srovnatelnou s polnim opevnenim s tim, ze bylo prece jen o neco odolnejsi vuci bombardovani. "
Czert napsal v č. 4165: Jo, ale Němci hráli na blitzkrieg a ten by se jim u nás pěkně zašprajcoval - tanky by nemohli pořádně využít a ta pěchota by si taky užila svoje..
"Hory + opevneni v nich - jiste jsou + pro obrance a tanky tam nejsou idealni, ale k dobyvani opevneni se vzdy hodila jen pechota, tanky pri tom hrali prinejlepsim podpurnou roli."
Czert napsal v č. 4165: S tím jde kalkulovat, pokud děláš srovnání, které jsem dělal já - tj., jak dlouho celkem vydrželi Poláci, a to i za situace, že od 17.9. je napadl z druhé strany ještě SSSR, což jejich situaci učinilo ještě kritičtější, ve srovnání s tím, jak dlouho bychom se udrželi my. "Rusaci - tak s tim nejde kalkulovat - v dobe zacatku valky nikdo (vyjma nemcu) to ze se do toho zapoji rusaci nekoho nenapadlo a polaky vubec ne." |
|
|
|
|
Czert napsal v č. 4165: "Bohuzel, vychazim ze skutecnosti. S-328 byly pozoravaci letouny a byly snadna korist pro nepratelske stihacky. Staci se podivat na jejich bojove nasazeni na slovensku. Tam, pokud "potkaly" madarske fiaty cr.42 ?, tak sly k zemi a to i pres stihaci ochranu avii, ktera jim byla v pozdejsi dobe poskytovana. A to nemci meli vykonejsi stihacky nez meli madarske dvouplosne fiaty cr.42. Navic, i jejich nasazeni k pozemnimu pozorovani nebylo vzdy idealni. Holt tomu letadlu hodne chybelo pancerovani, at uz pilota, pozorovatele, tak i jinych vitalnich casti." Bože, vymyslel to hlavou. Vlastní. Tak ponejprv by zřejmě bylo vhodné osvětlit, co máš na mysli. Sestřel při příhraničním letu, kdy maďarský prasom*d Pongrácz sundal fotografujícího Šmolíka 10km v čs. vnitrozemí?  Milej zlatej, Šmolík byl v této době velice slušně vyzbrojen. Dvojce kulometů vz.30 na tehdy excelentní lafetě (mimochodem víš vůbec o tom, že se s ní dalo střílet pod letoun?) byla velice solidní defenzivní výzbroj. Stíhací ochranu Avií? Tys upad? Koukni se, jak ony střety probíhaly a pak se snaž zapojit do diskuze, rybízku, jo? |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 4165: hm, pozoruhodný názor. Ono ta odolnost proti tomu "bombardování" respektive proti zásahům dělostřelectva nebude tak úplně nepodstatná. Mým skromným názorem je, že to je přímo ten nejpodstatnější důvod, proč bylo opevnění vůbec stavěno. Takže pokud chceš tvrdit, že úsek polního opevnění je stejně hodnotný jako stejný úsek zcela nevybaveného opevnění - ehm. patrně se mýlíš. "Opevneni - bod k dobru, ale jen tam kde bylo dokoncene, v opevneni kde ti chyby exhaustory, pozorovaci pristroje...etc, tak ma bojovou hodnotu srovnatelnou s polnim opevnenim s tim, ze bylo prece jen o neco odolnejsi vuci bombardovani. " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?