Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
Článek je to hezký, ale až na tu odpověď zamini čs. zastupitelským úřadům, že se nejedná o všeobecnou mobilizaci, a tudíž čs. občané v zahraničí nejsou povinni se vrátit a narukovat, nepřináší nic nového (ale nemusí pršet, stačí, když kape ).
Tady na Frontě - a v tomto diskusním tématu - jsme počty mobilizovaných mužů (aktivní mužstvo, I. záloha) i objem materiálního zabezpečení (hlavně pušky) probírali už v roce 2012: [téma č. 6 - přísp. č. 6189], [téma č. 6 - přísp. č. 6203] atd.
Stejně tak skutečnost, že puška či pistole nemusí být nutně k dispozici pro každého vojáka, protože letci, tankisti, dělostřelci atp. osobní zbraň mít nemusí a u některých státně-politicky málo spolehlivých vojáků je osobní zbraň spíše nežádoucí. Viz [téma č. 6 - přísp. č. 6207]
|
|
|
|
Velmi zajímavý text Karla Straky o mobilizaci v září 1938 | |
|
|
Historicky vzaté, mali sme sa brániť. Boli by sme sice na tom veľmi ťažko, mali by sme potom zničenú krajinu a milión mŕtvych, no to by sme prežili a NEMALI by sme hanbu. Zmenili by sme beh dejín. Nemcov by sme fest potrápilii a 2. Svetová by sa odvíjala inak. Zlu sa treba vždy postaviť proti, viď Veľká Británia s W. Churchilom. Tak ako po vojne Američania týmto ponaučení okamžite bili zlo všade, kde to videli. Mali sme šancu byť hrdinovia. Západ by nám asi veľmi nepomohol, viď Poľsko, lenže Sovieti chceli prísť na pomoc s obrovskou a silnou armádou. Mali by sme tak veľmi silného spojenca, mali sme to využiť. Namiesto toho sme pohodlne trpeli a lízali riť až do SNP. Česko aspoň riť nelízalo, no len trpelo do Pražského povstania. Naveky hanba. Bola to samozrejme nie celkom vôľa ľudu, bojovať sme chceli. Bola to práca politikov, ktorí sa akýmkoľvek spôsobom pochopiteľne snažili zachrániť životy a krajinu, zodpovední za celú krajinu, možno napriek vlastnému presvedčeniu. Mnohí by radšej strieľali a padli. Boli sme vo veľmi ťažkej situácii. Mali sme však na výber, silného spojenca Sovietsky Zväz. Načo spojenectvo, ktoré sme nijak nevyužili? Aspoň ako Češi sme sa nemali pridať na stranu Fašistov. Radšej trpieť a viesť buď otvorenú alebo aspoň partizánsku vojnu a volať Rusov na pomoc. Ani to však nie je jednoduché, Nemci by sa vyvŕšili na civiliných obyvateľoch. Ťažká situácia, nešlo bez obetí ani ani nič. Všetko ale vlastne posrali spojenci, ktorí nezasiahli a tým dovolili zlu, aby sa rozrástlo. Mimo Sovietskeho Zväzu, ponúkali sa, mali sme využiť jeho ponuku. Bola to obrovská silná armáda. My sme boli veľmi silná armáda so silným obranným valom. Spolu obrovská sila a nič. Nakoniec Fašistov aj tak museli zastaviť sami Sovieti. Celý svet na tie všetky zlé rozhodnutia škaredo doplatil. Veľmi horké ponaučenie. História nie je obnoviteĺná. Mali sme sa zlu postaviť, chceli sme, no spojenci nás mali podporiť. Rusi chceli, to my sme ich v strachu pred komunizmom, ktorý aj tak prišiel, odmietli ! Obrovská chyba. Spolu s obrovskou armádou Rusov by sme Nemcov možno odrazili. Sovieti by radi došli na pomoc, chceli ísť proti Nemcom a taká vojna mimo ich územia im vyhovovala. Mali by sme obrovské škody, milión obetí, no to je obnoviteľné. História nie. Za vlasť a rodinu život by sme dali .Celá 2. Svetová by sa vyvíjala inak a my sme navždy mohli byť hrdinovia. Takto sú naše dejiny ... horké. Od úplnej historickej hanby nás zachránilo SNP. Zlu sa treba postaviť už v zárodku. | |
|
|
Na webu je sborník, který obsahuje zajímavé údaje o nasazení německého XIII. sboru na podzim 1938 (od s. 64):
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 6327: Ahoj, tak jak to hodnotíš? Já si ji vypůjčil v knihovně - hodně věcí doplněno k čs. a polské armádě, k německé bohužel celkem málo. Za mě zklamání (zvláště když má už člověk doma knihu Nierozegrana kampania). "Už jsem si ji nechal nadělit k narozkám, teď ještě musím čekat na ten Velký den " |
|
|
|
Už jsem si ji nechal nadělit k narozkám, teď ještě musím čekat na ten Velký den | |
|
|
České vydání knihy Piotra Majewského o obranyschopnosti Československa na podzim 1938 již vyšlo www.kosmas.cz/knihy/251767/bojovat-ci-ustoup...
Připojuji náhled obálky. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
Nyní má Český rozhlas v sekci „Rádio retro“ záznamy z doby okolo Mnichova 1938. Je to spouštěno od 29. září, záznamy budou k dispozici necelý měsíc, do 27. října. www.rozhlas.cz/archiv/radioretro/_zprava/zkl... ...a živé vysílání (jednotlivé vybrané záznamy jsou zde vysílány stále dokola). prehravac.rozhlas.cz/archiv |
|
|
|
V září vyjde kniha textů z pozůstalosti generála Ludvíka Krejčího, hlavního velitele čs. zmobilizované armády na podzim 1938, na níž jsem se spolupodílel. Viz zde www.kosmas.cz/knihy/249324/ja-se-generalem-n... A český překlad knihy Piotra Majewského, kterou jsme tu probírali loni v únoru, prochází korekturami a měl by vyjít do konce roku. |
|
|
|
Německý propagandistický časopis Die Wehrmacht v čísle 2/1938 věnoval osm stran čs. armádě: Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
Na webu České televize je možné se podívat na besedu o Mnichovské dohodě ze září 1967, které se zúčastnil generál Ludvík Krejčí. www.ceskatelevize.cz/porady/1064346238-besed... |
|
|
|
Jsem narazil na debatu pana Krystlíka o mnichovu.www.youtube.com/watch?v=eFdYytqMIoE&t=1028s | |
|
|
Toto je mapa Fall Grun, která asi nejvíce odpovída skutečnému stavu v září 1938. Je zjevné, že IV. armádní sbor a 8.armáda neměly kapacitu rychle prolomit obranu na určených směrech a jednalo se o odlehčující útoky. vignette3.wikia.nocookie.net/althistory/imag... |
|
|
|
Do té Olomouce by vjely tanky, které by předtím prorazily u Bruntálu, tedy 3. tanková divize 2. armády. | |
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 6316: Náhodou tam nepíše jestli to byly tanky, které předtím dobyly Plzeň, nebo snad počítá s tím, že hlavní obranné pásmo na severní Moravě vydrží jen 5 dní? Když jednoduchá linie polského LO pod Mławou zadržela německé tanky skoro 3 dny? " 6. října 1938 německé tanky vjely do Olomouce" |
|
|
|
To zní jak variace na Žáby v mlíku v obráceném gardu.... | |
|
|
Toledo napsal(a) v č. 6313: "Na jak dlouho Majewský odhaduje délku organizovaného odporu na naší straně? " Na konci textu knihy popisuje možný průběh československo-německé války takto: 1. října 1938 německý útok 2. října 1938 Němci dosáhli předměstí Plzně, následující den město obsazeno 4. října 1938 Polsko vypovídá Československu válku a zahajuje útok na Těšínsko 6. října 1938 německé tanky vjely do Olomouce 9. října 1938 pokus I. armády o protiútok na českomoravské vrchovině 10. října 1938 přes pokračující obranu je válka prohraná |
|
|
|
Koukám, že se „Bohéma“ v rozhlase rozebírala už několikrát. (Jak tak koukám, tak jsem od té doby, co jsem vyhodil starou televizi, o nic nepřišel…) Já tedy zachytil pouze rozhovor se scénáristkou Terezou Brdečkovou, prvního února na Vltavě, kde z její strany krom jiného zaznělo, že scénář vznikal už někde před třemi lety, takže… Osobně mi ale přijde, že by od autorů bylo fér, kdyby tedy věci neprokazatelné nespojovali s reálnými osobami, ale s (do onoho dílka rovněž „vloženými“) postavami zcela fiktivními. Zde (druhý odkaz je na zvukový záznam): Tereza Brdečková: I v dobách nejhorších totalit se filmaři snažili vytvořit něco velkého www.rozhlas.cz/vltava/host/_zprava/1693195 prehravac.rozhlas.cz/audio/3793109 A ještě další (poslední je opět režisér): Jak vznikal televizní seriál Bohéma? Nastiňuje scenáristka Tereza Brdečková Kolaboranti. Tak se původně jmenoval televizní seriál Bohéma, který uvádí Česká televize. Scenáristka a autorka seriálu přiznává, že šlo o ironický název, ale ne každý má pro ni smysl. „Stačí ironie, která tam skutečně je,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/1692001 prehravac.rozhlas.cz/audio/3789030 Tereza Brdečková se pro Bohému inspirovala ve starých seriálech jako Cirkus Humberto nebo F. L. Věk www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/1695811 prehravac.rozhlas.cz/audio/3795944 Bohéma a historická fakta: „Mám čisté svědomí. V takovém kolosu může vždycky vzniknout nepřesnost,” říká režisér Sedláček www.rozhlas.cz/plus/interviewplus/_zprava/1694319 prehravac.rozhlas.cz/audio/3792939 |
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 6312: Taky to nechápu. Místo, aby se Sedláček vymluvil na uměleckou licenci nebo obhajoval potřebu dramatické gradace díla (jako to udělali např. tvůrci seriálu České století), tak zpochybňuje serióznost kritika a tvrdohlavě tvrdí, že on měl ruce pravé dokumenty.
"Překvapilo mne ale obhajování toho, že Štěpánek údajně mluvil 30. 9. 1938 například v Lidových novinách, když přeci je jeho vystoupení 21. 9. 1938 docela známá věc a ten projev několikrát vysílal Český rozhlas a dokonce je k dispozici na internetu."
To je teď asi nějaká móda mezi českými filmaři.(?) Podobně jako ten údajný dokument, který má dokazovat Benešovu zradu v květnu 1938, a který prý viděl rež. Zelenka.
|
|
|
|
Rozhodně se není za co omlouvat Jestli je tento usek HO34 hodnocen jako nedostateně zabezpečený, pak těžko mluvit o dalších aktivovaných úsecích HOP. Odolnost přehrazení útočného směru na Trutnov bych se nebal srovnat s úsekem skupiny pěšího pluku 34 u Bruntálu. Otázka je, jestli by tlak IV. armádní sboru dovolil velení naší armády uvolnit zálohy z Liberecka včetně tankového praporu č.1, protože hodnota 4. divize ze zálohy HV určené pro Náchodsko nebyla valná. Na jak dlouho Majewský odhaduje délku organizovaného odporu na naší straně? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?