Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
ktm: nezáviď mi ten hezkej obrázek a dej si sem taky nějaký ať Ti to není líto  |
|
|
|
| Hartmann: vydávat se za hrdinu nacistické propagandy a to včetně fotky mi taky nepřipadá příliš košer | |
|
|
|
|
Tak jsem se opět přihlásil a to, co se zde diskutuje mne překvapilo. Dave, je opravdu nutné to nazvat jako PROPAGANDA? To, že na foru někdo používá jméno osobnosti z historie není ojedinělé a když nějaké jméno použiji, ukazuje to, o jakou oblast se zajímám. Znalosti nemůžu mít okamžitě stejné jako člověk, který se tématem zabývá dlouho (já svůj věk alespoň napíši!) Přezdívku si měnit nehodlám, pokud Vám ovšem není milejší Hitler! Děkuji za kritiku. Pokud chcete diskutovat o A.Hradovi, jsem ochoten se zúčastnit, ale bez narážek na používání přezdívek. |
|
|
|
| Já v tom rozdíl vidím a pokud jde o forum jako takové, jeho úroveň je velmi nízká a polemizuje se tu někdy o věcech všeobecně známých a publikovaných.Tedy, má pak smysl, aby neznalost a naivita se měla skrývat za lidi, kteří se nějakým způsobem zapsali do dějin ? | |
|
|
|
|
|
Nevidím rozdíl mezi přezdívkou čet.Hrad a jinymi přezdívkami po slavných osobnostech. Navíc používání jisté přezdívky na internetovém fóru, které navštěvuje jen omezený počet zájemců a ještě méně zasvěcenců má daleko ke "zneužívání jeho smrti k propagandistickým účelům". |
|
|
|
| Řeknu to asi jinak.Problematikou četaře Hrada jsem se zaobíral a nepovažuji za vhodné od 19 ti letého hocha používání jména takového poddůstojníka hraničářského pluku 6.Měl jsem možnost hovořit s velitelem K - S 14 U Cihelny, poručíkem pěchoty Janem Novákem a mám stále dojem, že bychom měli četaře nechat četařem a nezneužívat jeho smrti k propagandistickým účelům, jak svého času dělalo město Králíky. | |
|
|
|
|
|
to dave - puvod prezdivek, to je jiste otazka, ktera se ale netyka jen cet.Hrada. Nebyl bych v tomto ohledu tak kriticky, podle meho nazoru zas az o tolik nejde. |
|
|
|
| Domnívám se, že používání jména četaře Hrada vzhledem k událostem z 3. října 1938 není tím nejvhodnějším nápadem.Ačkoliv byl Arnošt člověkem zajímavým, stal se součástí vojenských dějin a jeho jméno by se mělo vyskytovat pouze v literatuře a ne jako heslo mladého zájemce o historii. | |
|
|
|
|
|
To Samotaar - 1938 ta uz je prece stara, mam nahrany i klip. Dlouho ji ale shanim v midi formatu, jeste to asi nikdo nenatukal, to by byla bomba, dat si to jako pozadi pri hre bitvy Fall Grunn v Panzer Generalovi. |
|
|
|
| Stáhněte si písničku 1938 z vlastp.host.sk je opravdu dobrá !! | |
|
|
|
|
|
Jak myslíte, že by se Polsko zachovalo i kdyby dostalo Těšínsko (jako zajištění pol. neutrality) jak to požadoval Ludvík Krejčí? |
|
|
|
|
Minulý týden bylo v na ČT 1 v Hledání ztraceného času o Mnichově, tuto neděli bude pokračování. to m.b. – Měli jsme spojence – Rumunsko a do jisté míry Jugoslávii, ale ti by nám moc nepomohli v boji s Německem, mohli jen držet v šachu Maďary, i to by nám při případném bránění proti Německu pomohlo. Naši situaci bych nesrovnával s Polskem, ale spíše s Rakouskem, Pobaltskými státy (Estonsko, Litva, Lotyšsko), Rumunsko, Jugoslávie, atd. Ti měli stejný osud jako my. Bez spojenců museli odevzdat buď celé nebo část území. Polsko se dá srovnat s Nizozemím, Norskem Dánskem. Ti měli spojence, ale bylo jim na prd, ale důležité zde je, že byli napadeni, kdežto na nás se dohodli. to čet.Hrad – Naše chyba nebyla, že máme špatné vztahy s Polskem. Z naší strany byla snaha o dohodu, o zlepšení vztahů, ale ministr zahraničí Beck, resp. dříve gen. Pilsudski (fašisté každým coulem) chtěli Těšínsko, kde bylo více českých obyvatel a vždy patřilo (kromě vlády Boleslava Chrabrého 1002/resp. 1003-4, a období Jagelonců Vladislava II. a Ludvíka 1471 – 1526) České koruně. Jenže krátkozraké vidění Beckovo a uchlácholení paktem o neútočení (1934) s Německem posilovalo jeho protičeské postoje, no boží mlýny melou pořád a necelý rok potom to dostali Poláci s účty. |
|
|
|
|
Nejen Tesinsko, Polaci se od pocatku staveli proti smlouve s CSR a vubec existenci (sami neexistovali vic nez 150 let), naopak uzavreli smlouvu o neutoceni s Nemeckem, tudiz si udelali volne ruce pro jih a vychod!!! Nikdo z Polaku nevidel rad CSR stejne jako Madari. a Mala Dohoda uz byla v r. 38 pase, protoze zbytek statu mel vlastni problemy srovnatelne s CSR. |
|
|
|
| Kdyby jsme měli spojeneckou smlouvu s Polskem, tak by si na nás Německo netrouflo, navíc i Francie by to neviděla tak beznadějně. Ale Těšínsko je Těšínsko... | |
|
|
|
|
|
Já bych s Polsakem nesrovnával. Ti měli sice spojence, ale Francie se zachovala tak, jak by se asi zachovala při konfliktu v září 1938. Navíc Němci měli v 39 o hodně lepší armadu než v 38 (aby ne, když si hodně techniky vzali od nás) Naše velika chyba byla, že jsme měli špatné vzathy s Polskem. Bez spojenců jsme se opravdu nemohli ubánit a ani bránit, to by byla sebevražda. |
|
|
|
|
Ani podle plánu našeho hlavního štábu jsme se BEZ spojenců nemohli ubránit. Podle plánu se mělo ustoupit na Slovensko a počkat až se projeví tlak spojenců na západě. Po Mnichovu jsme ale žádné spojence již neměli, takže ubránit jsme se v žádném případě nemohli. JIná otázka je, zda jsme z důvodů národní hrdosti a cti měli jít i do předem ztraceného boje, jako Poláci (i když ti měli alespoň spojence). Možná bysme i přes porážku mohli potom alespo%n nosit hlavu vzhůru, oběti by byly ale jistě velké. |
|
|
|
|
|
|
Založením tohoto odkazu jsem nechtěl, aby se řeklo jen ANO či NE, ale také k tomu přidat komentář (možnosti, srovnání, důvody,....),díky. |
|
|
|
|
Samozřejmě... :o) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?