Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
| Problematika obrany ČR v případě konfliktu s Německem je slušně rozebrána v knize Stručná historie - čsl. pevnosti od J. Macouna, kde nechybí porovnání parametrů skutečně zavedené výzbroje - tanky, letadla, kulomety, rozbor vojenských operací, válečný plán čsl. armády. Jedna stať je věnována rozboru dobytí pevnosti Eben - Emael - značné konstrukční nedostatky, které se podařilo v čsl. opevnění tohoto typu odstranit. Určitě je to lepší počteníčko než článek p. Krystlíka. | |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4295: obvykle ve spojení s obrněnými automobily.
"Teoreticky měly být z největší části soustředěny v tankových praporech motorisovaných brigád rychlých divisí, v praxi byly koncem září 1938 někdy nasazeny i v menších jednotkách, při potlačování sudetských bojůvek a posílení jiných jednotek. "
Glynwed napsal v č. 4290: Pokud jde o KPÚV vz. 37, ten počet byl patrně o něco vyšší, přes tisíc kusů, jestli se nepletu tak dodávky kanonů probíhaly až do roku 1939, ze kdy máš ten údaj?
"Celkem měla nít čs. armáda v září 1938 cca 182 ks KPÚV vz. 34 a 995 ks KPÚV vz. 37. "
Honza napsal v č. 4294: Pojem "opevněný bod" je značně široký, ovšem, jak se zmínil ja62, úspěchu s touto zbraní by bylo možné dosáhnout patrně pouze při zásahu do střílny. "Otázkou zůstává, jak by se osvědčily Pak 36 proti opevněným bodům" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4295: Vycházel jsem z tohoho. Můj špatný úsudek. "Dále se počítalo s tankovou četou (tvořenou třemi tanky) u SPO pěších divisí, ale řada jich ji neměla, jelikož techniky nebylo dost ani pro RD." |
|
|
|
|
Také o tom nikde nepíšu? |
|
|
|
|
|
U SPO byly většinou Tančíky vz. 33 a LT vz. 34, nenbo ne? Zdá se mě dost nepravděpodobné že by LT vz. 35 byly přidělovány k pěším divizím. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4293: No třeba v případě místa nějakého průlomu fronty při obraně proti čsl. tankovému protiútoku by dost dobře nasazeny být mohly. [téma č. 6 - přísp. č. 4260]
"Oproti tomu by jim ale při útoku nebyly až tak platné jako nám při obraně.."
Honza napsal v č. 4294: tinyurl.com/3yv8vu (Albertův kanál) - Ty malé ďubky v betonu by měly být z děla ráže 37 mm. Neodvážil bych se navíc srovnávat belgické opevnění s naším, co do kvality, na druhou stranu se zde Němci zřejmě spíše snažili ostřelovat střílnu."Otázkou zůstává, jak by se osvědčily Pak 36 proti opevněným bodům, tedy jestli by si přezdívku "dveřní klepátko" nevysloužily už dříve. "
Honza napsal v č. 4294: Teoreticky měly být z největší části soustředěny v tankových praporech motorisovaných brigád rychlých divisí, v praxi byly koncem září 1938 někdy nasazeny i v menších jednotkách, při potlačování sudetských bojůvek a posílení jiných jednotek. Třeba 1. tankový prapor 1. RD byl poslán do severních Čech."jak měly být nasazeny čs. tanky?" Úkolem RD bylo víceméně působit jako operační záloha armády, případně sboru nebo hraničního pásma. Pokud jde o ty rychlé divise v září 1938, tak (kromě toho, že je dost těžké se vyznat v jejich redislokacích během měsíce) koncem měsíce 3. byla (s pouhou jednou tankovou rotou - lehká tanková rota č. 3) na Slovensku, 1. v záloze hlavního velení (velitelství v Pacově), 2. (pouze jeden tankový prapor) s velitelstvím v Jaroměřicíh nad Rokytnou u Hraničního pásma XIV a 4. s velitelstvím v Soběslavi u VI. sboru - obě velitelství byla součástí 4. armády. Dále se počítalo s tankovou četou (tvořenou třemi tanky) u SPO pěších divisí, ale řada jich ji neměla, jelikož techniky nebylo dost ani pro RD. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4293: Zde bych oponoval, němci byli mistry v používání kombinace tanků a protitankových kanonů. To se velice osvědčilo ve španělsku(i když zde více s protiltadlovými FLAKy ráže 20 a 88mm). Otázkou zůstává, jak by se osvědčily Pak 36 proti opevněným bodům, tedy jestli by si přezdívku "dveřní klepátko" nevysloužily už dříve."tedy těch 36 je spíše malý počet? Oproti tomu by jim ale při útoku nebyly až tak platné jako nám při obraně.." Nechci plácat ptákoviny, tedy položím otázku :jak měly být nasazeny čs. tanky? |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4292: tím lépe..
"Ono s KPÚV se daly v pohodě vyřadit i PzKpfw III a IV."
Glynwed napsal v č. 4292: tedy těch 36 je spíše malý počet?"A jen tak pro zajímavost - německá pěší divize měla v roce 1938 ve výzbroji 75 ks Pak 36 r. 3,7 cm." Oproti tomu by jim ale při útoku nebyly až tak platné jako nám při obraně.. |
|
|
|
|
|
Ono s KPÚV se daly v pohodě vyřadit i PzKpfw III a IV. A jen tak pro zajímavost - německá pěší divize měla v roce 1938 ve výzbroji 75 ks Pak 36 r. 3,7 cm. |
|
|
|
|
|
ja_62, Glynwed - díky ty počty mi nepřipadají tak špatné (pokud tedy reálně nepřevažoval stav, kdy jich bylo 0), aby se s tím nedalo pěkných pár Pz I a Pz II učinit nepoužitelnými.. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4288: Aktivní pěší divize (A) měla mít 36 KPÚV, záložní divize (B) měla mít 6 KPÚV, ale některé neměly žádný."Že se ptám znovu, kolik být mělo? A kolik ve skutečnosti bylo?" Celkem měla nít čs. armáda v září 1938 cca 182 ks KPÚV vz. 34 a 995 ks KPÚV vz. 37. Počet podle jednotlivých jednotek: HP XI - 24 HP XII - 24 HP XIII - 12 HP XIV - 2 HO 31 - 24 HO 32 - 48 HO 33 - 24 HO 34 - 54 HO 35 - 24 HO 36 - 36 HO 37 - 48 HO 38 - 38 HO 39 - 48 HO 40 - 48 HO 41 - 36 HO 42 - 36 5.pd - 12 14.pd - 6 15.pd - 4 16.pd - 2 17.pd - 24 18.pd - 6 Skupina 1 - 42 Skupina 2 - 30 |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4286: Od 0 do 12. Nedostatky se týkaly útvarů skupiny "B" (složených ze záložníků). "Jaký?" |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 4287: Že se ptám znovu, kolik být mělo? A kolik ve skutečnosti bylo? "především KPÚV A4 vz. 37 nebylo tolik, kolik být mělo." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4285: No, tak ony KPÚV neměly jen pěší pluky... A pokud jde o počty, tak je jasné, že především KPÚV A4 vz. 37 nebylo tolik, kolik být mělo. "Přičemž ale počet KPÚV u jednotlivých pěších pluků byl silně variabilní." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4285: Jaký? Resp. jaký měl být a jaký doopravdy býval? "Přičemž ale počet KPÚV u jednotlivých pěších pluků byl silně variabilní." |
|
|
|
|
|
Přičemž ale počet KPÚV u jednotlivých pěších pluků byl silně variabilní. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4280: Chtěl jsem tím naznačit, že dělostřelectvo jako takové by se asi likvidací jednotlivých tanků nezabývalo, už jenom proto, že pochopitelně nemělo k dispozici žádný čistě PT kanon (proč také, když byla ráže 37,2 mm, respektive 47 mm (Šk. A5 - vz. 38) u KPÚV zcela oprávněně považována za dostatečnou) a u děl, která se jako čistě PT použít dala zase pro jistotu chyběla PT munice... Čili tvrzení, že by se s tanky Pz.1 a Pz.2 vypořádávalo dělostřelectvo je blábol."No, takový bezbřehý optimismus jistě vládl v 1939 v Polsku a 1940 ve Francii ." V příspěvku nešlo tak úplně o zesměšnění bojové hodnoty zmíněných dvou "tanků(?)", která však rovněž nebyla valná, respektive srovnatelná s bojovou hodnotou Tč vz. 33... |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 4277: Já bych doopravdy rozlišoval mezi tím, že pěchota mohla (na kratší vzdálenosti) tyto německé tanky ohrozit - a tím zda by se s nimi skutečně vypořádala - což jak píše Glynwed se třeba v Polsku a Francii kde tyto typy stále tvoří většinu strojů u jednotek (a třeba i Poláci mají přece jenom u jednotek nějaké ty PT pušky wz. 35, které se teoreticky dokázaly vypořádat i s Pz III) - a nezapomínal na to, že pokud není velitel tankové jednotky takticky neschopný, nasazuje tanky koncentrovaně aby se vzájemně kryly palbou, a pokud možno ve spolupráci s pěchotou aby je proti nepřátelské chránila. "chyba lávky, příteli, vypořádala by se s nimi pěchota, pokud ne nějaká bába v pohraniční obci smetákem..." |
|
|
|
|
|
pq58 napsal v č. 4261: "jo a cim ???jen tak je pozves na kafe???abys odlakal stihacky potrebujes k tomu zase stihacky (ktere by meli sestrelovat 87,nebo jine bombardery...ale jak kdyz se zabyvaji doprovodem???->stihacky mezi sebou bojuji a bombardery lezi shodit naklad....)porteboval bys mit jasnou prevahu a v te dobe dostat naraz tolik stihacek do vzduchu a na urcite misto v tak krATKEM caseCASE...NEVIM...(pocitam ze by sme byli v defenzive a na nalety by sme museli teprve reAGOVAT tudiz by sme ztraceli vyhodu urcit si cas a misto....)hlavne cas...." Vzhledem ke skutečnosti, že se TATO PRAXE používala až do poloviny sedmdesátých let 20.tého století, koukni se do nějakého pramene vědění, jak se praktikovala. Asi budeš zděšen, ale evidentně plácáš extrementy. Jinak konstatuji, že jakákoliv debata s člověkem, který evidentně není schopen ani správně používat psanou formu mateřského jazyka, čímž se (přes možnost editace příspěvků) sám doznává k totální absenci uvažování, je vzhledem k předvedenému vezkrze zbytečná. Čímž chci mimojiné takto na dálku pozdravit Sira Humphreyho. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 595: Podle získaných údajů z literatury (Karl Ries, Luftwaffen Story 1935-1939, Mainz 1974 + Murray Williamson, Strategie pro porážku, Luftwaffe 1933-1945, Praha 1999) vypadala situace se zásobami v září 1938 asi následovně:"Nakolik by vůbec bylo pravděpodobné — vzhledem ke stavu zásob munice, paliva, etc. u Luftwaffe — že by Němci vůbec zahájili v r. 1938 válečné akce proti Československu? S výhledem na leteckou podporu pozemního vojska spíše symbolickou, vzhledem k prakticky nulovému stavu leteckých pum? " Pohonné hmoty (celá něm. armáda) - cca 4 měsíce války Olej a maziva (LW) - cca 1 měsíc války Zápalné pumy a kulometné střelivo (LW) - cca 1 týden války Trhavé pumy SC 10, SC 50, SC 250 - na každém operačním letišti bylo uskladněno cca 100 tun těchto druhů pum (= např. 10000 ks pum SC 10 / nebo 2000 ks pum SC 50 / nebo 400 ks pum SC 250). Je třeba dodat že tyto údaje jsou strategické zásoby, během samotných bojů by probíhala dodávka dalšího materiálu od výrobců. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?