Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Dan612 napsal v č. 4321: Bože!!!!!!! "Podle mě jsme se měli bránit.Kdyby jsme přesvědčily Francouze a Angličany tak oni by tlačili ze západu a my z východu...Ale samozřejmě by se našli nějací nepřátelé,nebo by jsme je nepřesvědčili...." |
|
|
|
|
Podle mě jsme se měli bránit.Kdyby jsme přesvědčily Francouze a Angličany tak oni by tlačili ze západu a my z východu...Ale samozřejmě by se našli nějací nepřátelé,nebo by jsme je nepřesvědčili.... |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 4317: ó jé, to zas bude práce, abych to získal........ "Tak v AVISu už vyšel 3. díl Historie čs. armády popisující léta 1932-1939. Zatím jsem viděl jen obal." |
|
|
|
| Tak v AVISu už vyšel 3. díl Historie čs. armády popisující léta 1932-1939. Zatím jsem viděl jen obal. | |
|
|
|
|
Tak to bohužel nemohu sloužit.  |
|
|
|
|
Možná hloupý dotaz - nebyly by k tomu výčtu - alespoň rámcově - denní dotace na zbraň? Jistě se do září neměnily. Asi neumím guglovat - na netu jsem to nějak nenašel . |
|
|
|
|
|
Podařilo se mě najít počty výzbroje a munice WH k 1.dubnu 1938 (bez přičleněného Rakouska). pistole - 378.826 ks samopaly - 7.310 ks pro ně nábojů - 68.674.000 ks pušky - 1.693.811 ks kulomety - 56.370 ks pro ně nábojů - 3.638.037.000 ks PAK r. 3,7 cm - 7.713 ks pro něj nábojů - 12.283.000 ks minomet r. 5 cm - 798 ks pro něj nábojů - 369.000 ks minomet r. 8 cm - 368 ks pro něj nábojů - 139.700 ks leIG r.7,5 cm - 2172 ks pro něj nábojů - 2.982.000 ks sIG r. 15 cm - zaváděno do výzbroje pro něj nábojů - v roce 1938 zatím nebyl dostatek munice pro řadové jednotky leFH r. 10,5 cm - 2.164 ks pro něj nábojů - 9.026.000 ks sFH r. 15 cm - 1.251 ks pro něj nábojů - 1.601.400 ks sKanone r. 10 cm - 635 ks pro něj nábojů - 783.400 ks Nebelwerfer r. 10,5 cm - 72 ks pro něj nábojů - 130.000 ks |
|
|
|
|
|
Díky Pavlovi za doplnění. Mně osobně šlo o to, že ve stadiu, ve kterém se výstavba opevnění nacházela, už měla být vyřešena a také prakticky secvičena součinnost druhů vojsk při průlomu prostoru hraničních opevnění. Domnívám se, že vypracovat návrh nového polního řádu v době, kdy šlo o bytí a nebytí státu, bylo sice chvályhodné, ale poněkud opožděné i vzhledem k tomu, jak dlouhé předpokládali tito vojáci a politikové období, po které bude republika schopna vést boje před anebo přímo v prostoru hraničních opevnění. Nemám představu, jak dlouho by trval schvalovací proces a uvedení nového řádu do praxe, ale jistě to nebyly týdny ani několik měsíců. I z hlediska výcviku a taktických možností jednotek byla činnost po proražení či dokonce obejití některého opevnění dost zanedbána. Možná nejlépe na tom byly jednotky ÚV, jak jsem kdysi (1966) zjistil ve Vyškově v archivu bývalého TUKG. Za chybějící archivní materiály APS myslím hovoří jasnou řečí stav výcviku vojsk, který - ač na slušné úrovni - ne zcela odpovídal potřebám. Viz úvodní citace, na kterou jsem reagoval, ať už byla vyřčena kterýmkoli vysokým vojenským činitelem předválečné ČSR. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4311: V čele armádního poradního sboru stál ministr národní obrany, jeho zástupcem byl generální inspektor branné moci, řádnými členy byli náčelník a podnáčelník Hlavního štábu, všichni zemští vojenští velitelé a čtyři generálové, ustanovení do této funkce na 1 rok prezidentem. Mimořádnými členy byli první a druhý zástupce náčelníka Hlavního štábu a generální sekretář Meziministerského sboru pro věci obrany státu. Obávám se, že tvrzení, že právě tito generálové něco zanedbali nebo neudělali jsou pouhé spekulace, neboť zápisy a další materiály sboru neexistují, byly zničeny v noci ze 14. na 15. března 1939. A jen tak mimochodem v roce 1938 vznikl návrh nového polního řádu čs. armády, který obsahoval moderní prvky boje, např. použití motorizovaných divizí apod. A tento návrh zcela nepochybně prošel i přes Armádní poradní sbor. "Konkrétně mám na mysli třeba členy tzv. Armádního poradního výboru, abych to upřesnil a nebylo mi podsouváno nějaké bezbřehé blábolení. Čtyři generály v něm jmenoval prezident, pak tam patřil šéf hlavního štábu, jeho zástupce a ministr národní obrany a někteří velitelé. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Podle dobových pramenů právě oni měli za úkol takové věci. Cituj " |
|
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4302: Konkrétně mám na mysli třeba členy tzv. Armádního poradního výboru, abych to upřesnil a nebylo mi podsouváno nějaké bezbřehé blábolení. Čtyři generály v něm jmenoval prezident, pak tam patřil šéf hlavního štábu, jeho zástupce a ministr národní obrany a někteří velitelé. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Podle dobových pramenů právě oni měli za úkol takové věci. "vyšších velitelství, nejvyššího velitele branné moci a jeho ohvězdovaných podřízených ve štábech a ministerstvu." |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4309: "Koncem září 1938 měla československá armáda asi 780 polních protitankových kanonů "  |
|
|
|
|
873. Jak se vyvíjela obrana proti útočné vozbě za I. republiky? Kolik jednotek mělo být postaveno za mobilizace 1938, kolik bylo ve skutečnosti postaveno? (odpovídá Pavel Šrámek) Protitankové kanony (dobově kanony proti útočné vozbě) byly do výzbroje československé armády zařazovány od roku 1935. Podle výzbrojního programu z roku 1936 měla československá armáda mít do konce roku 1939 celkem 1 168 kanonů ve 140 rotách a 32 četách, podle výzbrojního programu z roku 1937 měla mít do konce roku 1942 celkem 1 740 kanonů ve 230 rotách a 40 četách. Koncem září 1938 měla československá armáda asi 780 polních protitankových kanonů (počty jednotek k dispozici nemáme) a téměř 270 pevnostních protitankových kanonů pro objekty stálého opevnění (z nich bylo 222 v pevnostech namontováno). Jiné druhy protitankových zbraní (pušky, miny) se sice vyvíjely, ale do výzbroje československé armády se už nedostaly. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4306: Ještě bych dodal - i k tomu co píšu v č. 4295 - že na rozdíl od té Belgie, v roce 1938 Němci ještě pořádně nevěděli jak takový moderní systém opevnění (když vynecháme jejich vlastní, koncepčně poněkud odlišný od jiných zemí, a cvičiště Jüterbog) pořádně vypadá - to si v realitě poprvé prohlédli až právě v našem pohraničí, a mohli také pořádně uvažovat jak proti němu postupovat. "(přímá palba do citlivých míst objektů - zde ovšem zase hovoří v náš prospěch důsledné dodržování systému bočních paleb a tudíž problém pro Němce dostat se na rozumnou pozici pro střelbu)" |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 4306: V pamětech mnohých sovětských i čs. vojáků se objevují pochvalné zmínky o použití sovětských 45 mm kanónů při obraně i útoku, proti pěchotě i obrněncům a opevněním, a to ještě během dukelské a ostravské operace, tedy v letech 1944-45. "v raných fázích války byly s úspěchem používány proti opevnění (přímá palba do citlivých míst objektů - zde ovšem zase hovoří v náš prospěch důsledné dodržování systému bočních paleb a tudíž problém pro Němce dostat se na rozumnou pozici pro střelbu). Dělo by velmi lehké, snadné na přepravu." |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4293: Myslím, že zas až tak výrazně nepotřebné ne, v raných fázích války byly s úspěchem používány proti opevnění (přímá palba do citlivých míst objektů - zde ovšem zase hovoří v náš prospěch důsledné dodržování systému bočních paleb a tudíž problém pro Němce dostat se na rozumnou pozici pro střelbu)."Oproti tomu by jim ale při útoku nebyly až tak platné jako nám při obraně.." Dělo by velmi lehké, snadné na přepravu. |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 4284: Myslím, že zrovna proti Pz I a II by bohatě stačila výbušná munice od ráže 10 cm nahoru"a u děl, která se jako čistě PT použít dala zase pro jistotu chyběla PT munice" 
Fuky napsal v č. 4284: Vzhledem k celkovým nedostatkům tančíku vz. 33 zde srovnání hovoří bohužel ve prospěch Pz I.... jó pokud bych srovnával Pz I a AH-IV tak to by byla jiná. "V příspěvku nešlo tak úplně o zesměšnění bojové hodnoty zmíněných dvou "tanků(?)", která však rovněž nebyla valná, respektive srovnatelná s bojovou hodnotou Tč vz. 33..." |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 4299: Tyto počty měla armáda obdržet do začátku mobilizace (Nierozegrana kampania - odkazuje se na P. Minařík, Poznámky k práci "Možnost obrany Československa v září 1938). Takže během mobilizace určitě ještě pár kousků přibylo. "Pokud jde o KPÚV vz. 37, ten počet byl patrně o něco vyšší, přes tisíc kusů, jestli se nepletu tak dodávky kanonů probíhaly až do roku 1939, ze kdy máš ten údaj? " |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 4301: Generál Všetička nikdy nebyl zemským vojenským velitelem, v Brně sice působil, ale jako velitel dělostřelectva pro III. sbor. V této době byl zemským vojenským velitelem v Brně generál Vojtěch Boris Luža.
"zemský vojenský velitel v Brně (patrně gen. Bohuslav Všetička)"
Honza M. napsal v č. 4301: Nejedná se o vyjádření z prosince 1937? (Což nic nemění na tom, že pochází z úst gen. Luži) "prosinec 1938 (Holub, O.: Zrazené pevnosti, s.135) " |
|
|
|
|
|
Na cvičeních společně prováděných pěchotou, dělostřelectvem, jízdou a útočnou vozbou, kde měla být secvičena součinnost především, byly v podstatě cvičeny pouze protiútoky proti vlomu do obranné linie - to, co nazývá
Honza M. napsal v č. 4301: a to ještě jen zřídkakdy, neboť doktrina obrany Československa byla pohříchu obrannou, možno-li říci až do morku kostí. Zjevně toho tehdy nebyla viděna velká potřeba, neb útočné operace naše armáda ve větším měřítku ani neplánovala. A fakt malé či nižádné zkušenosti se vzájemnou součinností druhů vojsk padá na hlavy těch, kteří podobnou záležitost měli v náplni práce, tedy vyšších velitelství, nejvyššího velitele branné moci a jeho ohvězdovaných podřízených ve štábech a ministerstvu. "taktické školení boje ve volném terénu (hlavně útok), " |
|
|
|
|
|
Honza napsal v č. 4294: Toť otázka zásadního významu a zaměstnávala už nejeden vojenský mozek:"Nechci plácat ptákoviny, tedy položím otázku :jak měly být nasazeny čs. tanky?"
"...napříště je nutno, aby celý výcvik byl přebudován na taktické školení boje ve volném terénu (hlavně útok), protože v celé poslední době byl hlavní zřetel upřen na opevnění hranic, střežení LO a výcvik v boji v LO (tedy obrana). V útočném boji, jako těžším způsobu boje proti boji obrannému, záleží hlavně na spolupráci mezi zbraněmi (hlavně pěchoty, dělostřelectva, útočné vozby a letectva). Tato spolupráce nebyla v posledních dvou letech vůbec cvičena, takže vykazuje velké nedostatky..."
- zemský vojenský velitel v Brně (patrně gen. Bohuslav Všetička) prosinec 1938 (Holub, O.: Zrazené pevnosti, s.135)Zdá se, ža ani velení čs. armády nemělo ohledně použití tanků docela jasno... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?