Září 1938 - měli jsme se bránit?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

ja_62 13.2.2007 13:49 - č. 4260
ja_62
pq58 napsal v č. 4248:
"tezko rict nemci si nedostatek delostrelectva vynahrazovali tosku nekde jinde (rika se tomu blitzkrieg) jakmile by byl zjisten nejjaky operny bod hadejte kdo by priletel na navstevu??..ze by Ju87???a bylo by po delostrecetvu..."
Reálné možnosti "přesného" bombardování Ju 87 tu byly už probírány - [téma č. 25 - přísp. č. 552][téma č. 25 - přísp. č. 572] [téma č. 25 - list. č. 20][téma č. 25 - list. č. 21] a někde tam jsou například popsány i okolnosti za kterých Němci zkoušeli odolnost těžkého opevnění proti bombardování - a ani nejvyvinutější smysl pro fair play by patrně naši generalitu nevedl k vyznačení terčů na stropech objektů.
pq58 napsal v č. 4246:
"ovsem nekdy se kvalita musi sklonit pred kvantitou..:("
Ono záleží i na metodách nasazení - v roce 1940 měli západní spojenci víc a (většinově) kvalitnějších tanků než Němci, jenomže je nasazovali po částech, takže Němci uspěli se svými soustředěnými méně kvalitními typy.

Přičemž úderná síla tankové divise není tvořena pouze samotnými tanky, nýbrž i tím, že ostatní jednotky divise /pěchota, dělostřelectvo, protitankové kanóny/ kooperují s těmito tanky, kryjí jejich slabá místa a poskytují jim podporu - např. Němcům se vždy dařilo koordinovat tanky a protitanková a protiletadlová děla, která v případě těžkostí s nimiž se při svém postupu setkali, umožnila stažení tanků za jejich palebnou clonu, což byla taktika jíž bylo protivníkům těžko čelit, resp. způsobovala těžké ztráty menším skupinám technicky lepších tanků, které se "nechaly zlákat k pronásledování prchajících německých panzerů". Otázkou bude i to, nakolik by byli Němci v roce 1938 této taktiky schopni.

Obávám se, že porovnat pouze počet tanků a jejich kvalitu není dostatečné - je nutno započítat i fakt, že německým panzerdivision se např. motomechanisovaná brigáda rychlé divise naší armády nemohla svou silou a po taktické stránce rovnat.




Pokud jde o blitzkrieg, tak ten se v Polsku víceméně vyvinul, nicméně tady jde i o rozlišení mezi blitzkriegem jako "rychlou manévrovou válkou vedenou mechanisovanými silami na špičce postupu, ale v kontaktu s pěchotou" - což bylo německou operační doktrinou do r. 1939 - a "samostatným postupem pouze tankových a motorisovaných sil, bez ohledu na pomalejší pěchotu, s cílem rozvrátit týl protivníka" (obojí za podpory letectva) - která, jak píše čet. Hrad, se uplatnila poprvé až v Polsku.