Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
já osobně nesouhlasím s tím
ja_62 napsal v č. 4983: poválečné Československo by podle mého názoru mělo lepší šanci na postavení a tím lépe by mohlo orientovat svou politiku podle sebe. Na druhou stranu to jsou výody pouze pro stát jako celek a ne jako jednotlivce (lidi)- téměř vymydlený stát."připadá mi to jako vysoká s nulovými reálně dosažitelnými výhodami pro náš stát, resp. i se značnými zápory navíc." V ostatních věcech plně souhlasím. Bránit se by bylo zbytečné, pouze za okolností, že by dostala Anglie rozum a to by se asi nestalo. :-D Jinak nevím jestli to tu zaznělo, ale jinak Francie byla plně závislá na Anglii - dohoda o spojenectví a mrňavá zaostalá armáda, => i kdyby chtěla tak nám nemohla v dostatečné míře pomoci. |
|
|
|
|
K tomu, zda se bránit nebo ne - je to jistě otázka názoru na možnosti naší obrany, nicméně bych považoval za pravděpodobné, že kdybychom se - (za podmínek září 1938, tj. Francie lhostejná, pomoc SSSR vázána na akci Francie, Británie nejen formálně nevázaná žádnou smlouvou, ale z větší části neochotná se zabývat situací na kontinentu, zčásti ještě stále nedisponující pozemními silami schopnými se konfliktu zúčastnit) - osamoceně bránili, stejně bychom sotva mohli dosáhnout výsledku, kdy bychom dopadli lépe. Osobně si myslím, že isolovaná obrana by - právě v tom nejlepším případě - skončila vzájemným vyčerpáním stran, ale za situace, kdy bychom ztratili kontrolu nad velkými částmi území Čech, a nejspíš i Moravy, což by nakonec vedlo k tomu, že bychom o pohraničí přišli ve stejném, ne-li větším rozsahu jako v případě akceptace Mnichova. Rumunsko by nám mohlo pomoci zejména tím, že by mohlo krotit ambice Maďarska, ale sotva proti Německu. A pochybuji, že by náš odpor pohnul Francii a Británii ke změně názoru, alespoň ne včas. [téma č. 6 - přísp. č. 3823] [téma č. 6 - přísp. č. 3791] [téma č. 6 - přísp. č. 3793] Mnohem spíše bychom dopadli i hůře, zejména co se týče materiálních škod a ztrát na životech, a jediné co by nás mohlo trochu utěšit by bylo to, že náš odpor by nejspíš redukoval ofensivní síly Wehrmachtu na rok 1939. Takže nerovnice roku 1938 pro mě vypadá následovně: Ztráta pohraničí (a obranných možností, i kdyby šlo jen o geografickou překážku), hranice podle Mnichova, mezinárodně garantované signatářskými státy (dnes víme zač garance stály, ale z tehdejšího pohledu se přece jen mohly jevit o trochu důvěryhodněji) > ztráty na životech, poničená města a průmysl; plus ztráta pohraničí, (ale nové hranice závislé pouze na libovůli Německa a naší zbytkové schopnosti je uhájit) s důsledky z toho vyplývajícími. Na stranu pro obranu lze přidat i dejme tomu lepší morální pocit, ale připadá mi to jako vysoká cena s nulovými reálně dosažitelnými výhodami pro náš stát, resp. i se značnými zápory navíc. |
|
|
|
|
egli napsal v č. 4975: no to je blábol ...
"Podle dohody muselo Československo přenechat část pohraničí sousedním zemím. Země tak přišla o Sudetsko, jižní část Německa a Podkarpatské Rusi a část Těšínska."
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4979: To samozřejmě nikdo vědět nemohl - já to bral z dnešního pohledu. "Každopádně o pohraniční území jsme tím, že jsme se nebránili, přišli rovnou, a kdo se mohl spolehnout na to, že je získáme v původním rozsahu zpět..?" |
|
|
|
|
bush napsal v č. 4978: Je to "co by, kdyby", to v každém případě.."Pokud bychom se v r. 38 bránili, je možné, že bychom přišli o některá pohraniční území (ovšem tohle už patří spíše k tématu "co by kdyby")." Každopádně o pohraniční území jsme tím, že jsme se nebránili, přišli rovnou, a kdo se mohl spolehnout na to, že je získáme v původním rozsahu zpět..? |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4973: Domnívám se, že nikoli v té podobě (územním rozsahu) jako byl r. 1945 obnoven. Pokud bychom se v r. 38 bránili, je možné, že bychom přišli o některá pohraniční území (ovšem tohle už patří spíše k tématu "co by kdyby").
"Kdybychom se bránili, tak by celek (stát, národ) nebyl uchován?"
Vanous napsal v č. 4976: Je. Doporučuju projít zdejší fóra.. "Je pravda to, že Velká Británie neměla s ČSR spojenekou dohodu?" |
|
|
|
|
Vanous napsal v č. 4976: Ano, je to pravda, dohodu jsme měli s Francií, Sovětským svazem (pomoc vázána na pomoc Francie) a v rámci Malé dohody (Rumunsko a Jugoslávie - namířeno proti Maďarsku) " Je pravda to, že Velká Británie neměla s ČSR spojenekou dohodu?" |
|
|
|
|
Je pravda to, že Velká Británie neměla s ČSR spojenekou dohodu? |
|
|
|
|
Podle dohody muselo Československo přenechat část pohraničí sousedním zemím. Země tak přišla o Sudetsko, jižní část Německa a Podkarpatské Rusi a část Těšínska.
zpravy.idnes.cz/cesi-poprve-uvidi-jak-vypada...Autor je prý ČTK... Edit: už to opravili  |
|
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/cesi-poprve-uvidi-jak-vypada... |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 4972: "Samozřejmě, proto jsme se nebránili. Blaho celku totiž mimo jiné znamená uchování celku" Kdybychom se bránili, tak by celek (stát, národ) nebyl uchován? |
|
|
|
|
|
jirik napsal v č. 4971: Samozřejmě, proto jsme se nebránili. Blaho celku totiž mimo jiné znamená uchování celku, které bylo rozhodnutím o nebránění se dosaženo."Nejdůležitější bylo blaho celku a nikoliv blaho osobní." K tomu Mnichovu: je nutné si uvědomit, kdože dohodu inicioval a kdo se na ní podílel. Na druhou stranu je potřeba vidět situaci zemí, jejichž představitelé dohodu podepsali. |
|
|
|
|
Vanous napsal v č. 4969: "kdybychom se bránili, tak bysme padli jako hrdinové, ale bylo by nám to prd platný" Jak vidět, deformace myšlení národa způsobená Mnichovem přetrvává i v 21. století. Jak píše pan Sviták v knížce Boj v lehkém opevnění 1938: Lidé byli vychováváni k obětem, jaké si dnes ani nedokážeme představit. Nejdůležitější bylo blaho celku a nikoliv blaho osobní. ... V létě 1938 byl čs. národ ... přpraven takřka na všechno. ... Mnichov degradoval vše, na co se národ po celých 20 let ČSR připravoval ... Zneuctil hodnoty, které byly pro lidi přirozeným zákonem ... |
|
|
|
|
|
PaVeL VaNěK napsal v č. 4968: Jako, že v případné válce bychom utrpěli takové ztráty?"jsme neměli možnost přežít jako národ a už vůbec ne jako stát" Co Poláci, do nich se vedle Němců pustili ještě Sověti, a jaké byly ztráty za období do polské kapitulace? A později, za německé okupace, jak strašné teprve byly polské ztráty - a jako národ přežili, a i polský stát, byť se posunuly jeho hranice a po válce ho čekalo další zlo.. |
|
|
|
|
|
Po bitvě je každý generál. Špatně se to hodnotí, ale myslím si, že vláda neměla na vybranou. Vemte si to z té strany, že kdybychom se bránili, tak bysme padli jako hrdinové, ale bylo by nám to prd platný. Když jsem se koukal na vyčíslení armád, tak měli němci asi 4x víc od všeho (letectvo, pozemní vojsko, i jednotky v záloze). Vzhledem k technické vybavenostijsme na tom byli lépe, ale na co ti jsou zbraně když nemáš lidi. |
|
|
|
|
|
já nad tím bloumám dost dlouho a podle složení naší armády - slováci, češi, ale taky Němci, Maďaři a jiné národnosti, podle vystavěných a nedostavěných bunkrů, a podle spojenců "ochotných" nám pomoci a taky jakoby zradě Poláků vůči nám si myslím, že jsme neměli možnost přežít jako národ a už vůbec ne jako stát. I za cenu utrpení národní česti. |
|
|
|
|
|
deny1188 napsal v č. 4966: Nemám ten pocit - zejména když jsem srovnával naše postavení co se závazků spojenců, případně ochoty ji naplnit týkalo. Na to se totiž relativně často zapomíná, že ČSR s Británií spojeneckou smlovu nemělo, Francie se angažovat nemínila, a SSSR poté, co by tak učinila Francie. Na rozdíl od ostatních p. Pernesem uváděných případů, kdy dané země proti přesile nebojovaly osamoceně, resp. Polsko přinejmenším vstoupilo do války za situace, kdy mělo všechny důvody předpokládat, že mu Spojenci svými akcemi účinně vojensky přispějí. "Také jsi nejak zapomel na délku hranic co ty na to." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4957: Také jsi nejak zapomel na délku hranic co ty na to. "Mě v textu lavně zaujalo to, že autor zjevně ignoruje naprosto rozdílné podmínky - totiž, že Srbsko v roce 1914, ani Polsko v roce 1939 proti těmto nepřátelům jaksi nestály s vyhlídkami na osamocenou obranu." |
|
|
|
|
egli napsal v č. 4956: v Knize Věry Olivové,Dějiny první republiky, jsem narazilna stejné konstatování, i když tam se spíše polemizovalo s tímco to dalo a co to vzalo a mam pocit, že právě ta m jsem narazil na agenta A-54. "Nějaké menší přesuny možná probíhaly, ale žádný německý útok v té době samozřejmě nehrozil, takže ta částečná mobilizace nám dost uškodila na západě (což i dnes někteří rádi vytahují, že jsme prý "zbytečně provokovali" atd...)." |
|
|
|
|
|
|
Lukeš uvádí, že byly tři zdroje: - "zdroj X" z Německa, několik obsáhlých zpráv o přesunech postupně snad skoro čtvrtiny německé armády - britská zpravodajská služba (potvrzení, že jisté přesuny probíhají, nejde ale o přípravu k útoku, spíše o demonstraci síly) - čs. agent na německém velvyslanectví v Praze (Eisenlohr prý mluvil o očekávané ofenzivě) Již po dvou dnech začaly chodit informace vyvracející jakékoli německé soustřeďování a plk. Havel na zprávu z Německa napsal: "Celá zpráva, jak je na první pohled patrné, je zcela smyšlená". |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?