Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 5333: Už je to na webu: www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095687448-hi..."Neviděl někdo včera večer Historický magazín? Měl být o bojích čs. armády od září 1938 do března 1939. Na ČT24 to zatím v archivu není." Nevím, jestli to blbne pouze mi, nebo je to vada videa, ale nějak hapruje zvuk, takže některé komentáře jsou hůře srozumitelné. |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5011: Tak jen upřesňuji, že 4 německé motorizované divize v roce 1938 (č. 2, 13, 20, 29) měly opravdu identické složení jako klasická pěší divize, pouze s tím, že pěchota byla opravdu přepravována na nákladních automobilech Opel Blitz. Větší rozdíl byl pouze u průzkumného oddílu - pěší divize měla 1 četu obrněných aut (3 ks), 1 rotu cyklistů a 1 jezdeckou rotu. Motorizovaná divize měla 1 rotu obrněných vozů (cca 30 ks) a 1 rotu motocyklů. To však bylo tabulkové složení, 20.ID(mot.) měla v září 1938 pouze 1 četu obrněných vozů. "Motorizované divize - v roce 1938 stejné složení jako pěší divize, pouze pěší jednotky jsou přepravovány nákl. automobily, takže 1 četa obrněných vozů. " |
|
|
|
| Neviděl někdo včera večer Historický magazín? Měl být o bojích čs. armády od září 1938 do března 1939. Na ČT24 to zatím v archivu není. | |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 5330: No mně přijde že zorro ano. Nebo podle mě je přece nemožné říct, že pouze poláci v obklíčení bojovali zmateně. " A tvrdí to tu někdo?" |
|
|
|
|
A tvrdí to tu někdo? |
|
|
|
|
|
Nerad bych schazoval naši armádu z té doby, ale pochybuji, že naše svazky, odříznuté a bez spojení, by bojovali organizovaně a nezmateně. |
|
|
|
| Polsko mělo v této době dostatečné lidské zdroje pro jejich armádu oproti ČSR to zas mělo lepší pozemní výzbroj (tanky,děla,atd.)Škoda že se tyto dva faktory vinou politiky Polska nedali dohromady. ČSR by to určitě uvítalo. | |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5322: Ja si také nemyslím, že házet na polskou armádu jen hnůj je správné. "Zas tak moc bych polskou armádu nezatracoval." |
|
|
|
|
|
zorro napsal v č. 5320: Zas tak moc bych polskou armádu nezatracoval. Úspěch u Mlawy bych viděl nejenom v opevnění, připravené obraně a celkem silnému zastoupení polského dělostřelectva, ale přispěli k tomu i sami Němci. Na rozdíl od ČSR bylo Polsko napadeno v průběhu mobilizace a výpad motorizovaného pluku "Deutschland" bez potřebné podpory dělostřelectva byl veden snahou prolomit obranu u Mlawy za využití překvapení ještě dříve, než zde polské jednotky zaujmou obranu. Polské jednotky to však stihly a Němci narazili na rozhodný odpor, který nečekali - proto měli tak velké ztráty. Pozdější samostatný útok 7.PzRgt bez podpory pěchoty pak byl poslední zoufalou snahou prolomit rychle polskou obranu na tomto úseku, který by otevřel nejkratší cestu na Varšavu. Druhý den už se tíha německého hlavního úderu přesunula na východní křídlo mlawské obrany, bráněné jezdeckou brigádou, kam byla také přesunuta PzD "Kempf". Následný protiútok polské 8. pěší divize pak byl odražen - k tomu určitě přispělo tebou zmiňované špatné spojení (3 pluky útočily každý samostatně) a neschopnost koordinovat protiútok s jinými jednotkami (Operační skupina Narew). Pak už nezbývalo 20. a 8. pěší divizi vč. dvou jezdeckých brigád nic jiného než jen ustoupit za řeku Narew a snažit se zde německý postup zastavit. "určitě nelze srovnávat mlawu a zmatečný boj polských jednotek s odhodláním a výbavou naších , polská armáda a její organizace a řízení je tragedie ." |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5318: Beru zpět, zaměnil jsem dvě Pochně. Ta 10-ti kilometrová je mezi obcemi Brumovice a Úvalno a ta 30-ti kilometrová poblíž Vrbna. Moje chyba. "Nevím jak podrobnou mapu jste použil, ale zkuste si to změřit na mapách v Seznamu - vzdálenost vzdušnou čarou je cca 27,5km!" |
|
|
|
|
| určitě nelze srovnávat mlawu a zmatečný boj polských jednotek s odhodláním a výbavou naších , polská armáda a její organizace a řízení je tragedie . pokud jde o statečnost obránců mlawy je dost známa le stupidnost a povýšenost polských velích byla tragická nelze porovnávatdvě nestejné věci.Jako příklad lze uvést příběhy ze slezska a kastowic bez spojení není velení a bez velení tragedie. polští vyšší důstojnici byli pouze obutí a nadutí , jinak nic těch pár schopných jako macek a sikorski to bylo zoufale málo w mlawe jestem dwa tygodnii w roku... podobný osud mělo opevnění na u gliwic.na..visle a bytom a w okolí czenstochowej | |
|
|
|
|
Aleš V napsal v č. 5315: Pokud hledáte Pocheň v Malých Heralticích, potom možná. Nehledě na to, že se nebavíme o vzdálenosti vzdušnou čarou, nýbrž o délce obranného postavení... "Náhledem na podrobnou mapu je zřejmé, že úsek Pocheň - Jamnice je vzdušnou čarou zhruba 9,5 km a ne 30 knm! To ovšem podstatně mění poměr sil! " |
|
|
|
|
|
Aleš V napsal v č. 5315: Nevím jak podrobnou mapu jste použil, ale zkuste si to změřit na mapách v Seznamu - vzdálenost vzdušnou čarou je cca 27,5km! "Náhledem na podrobnou mapu je zřejmé, že úsek Pocheň - Jamnice je vzdušnou čarou zhruba 9,5 km a ne 30 km! To ovšem podstatně mění poměr sil! " |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5303: Jen doplnění: byly 4 typy praporů ON. Složením a výzbrojí se tabulkově, až na některé menší rozdíly ve výzbroji, skoro rovnaly běžným pěším praporům. Důstojnický sbor byl tvořen jak důstojníky aktivními, tak i záložními."Prapory Obrony narodowej byly vojenské útvary organizované z nadbytečných mobilizovaných záložníků." Aleš V |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5301: Náhledem na podrobnou mapu je zřejmé, že úsek Pocheň - Jamnice je vzdušnou čarou zhruba 9,5 km a ne 30 knm! To ovšem podstatně mění poměr sil!"ČSR 1938 Úsek Pocheň – Jamnice v délce cca 30 km. " Aleš V |
|
|
|
|
|
|
Palladin napsal v č. 5304: řekl bych, že o tom moc nemluví. Ale to je jen moje spekulace... " Zajímalo by mě jak se dnešní Poláci dívají na roli Polska během krize 1938 a na fakt, že by se největší pravděpodobností přidali k Hitlerovi v případném konfliktu s ČSR." |
|
|
|
| Zajímalo by mě jak se dnešní Poláci dívají na roli Polska během krize 1938 a na fakt, že by se největší pravděpodobností přidali k Hitlerovi v případném konfliktu s ČSR. | |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5301: Prapory Obrony narodowej byly vojenské útvary organizované z nadbytečných mobilizovaných záložníků. "- 1 pěší prapor Obrony narodowej " |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 5301: To je něco jako SOS prapory? "- 1 pěší prapor Obrony narodowej " |
|
|
|
|
|
www.valka.cz/clanek_12758.html Celkem zajímavý článek k bojům u Mlawy v září 1939. Pro zajímavost jsem si udělal takové malé porovnání s čs. obranou na S. Moravě: Polsko 1939 Úsek Turza Mala – Rzegnowo v délce cca 32 km. Celkem 51 pevnůstek v jednom sledu = hustota 1,5 LO / 1 km. Obranu zajišťovala 20. pěší divize ve složení: - 3 pěší pluky (9 praporů) - 1 pěší prapor Obrony narodowej - 1 lehký dělostřelecký pluk (3 oddíly) - 2 lehké dělostřelecké oddíly - 2 těžké dělostřelecké oddíly - 1 ženijní prapor - 1 samostatný prapor těžkých kulometů - 1 rota těžkých kulometů - 1 cyklistická rota - 1 jezdecká švadrona - 1 motorizovaná protiletadlová baterie - 1 spojovací rota - 2 roty průzkumných tančíků Zálohu tvořila 8. pěší divize u města Glinojecka, cca 30-40 km od fronty, a tvořily ji: - 3 pěší pluky (9 praporů) - 1 lehký dělostřelecký pluk (3 oddíly) - 1 těžký dělostřelecký oddíl - 1 ženijní prapor - 1 cyklistická rota - 1 jezdecká švadrona - 2 protiletadlová baterie - 1 spojovací rota Celkem tedy bránily 1. linii o délce cca 32 km, na které bylo v 1 sledu 51 LO, 11 praporů pěchoty (z toho 1 prapor tež. kulometů) a 7 oddílů dělostřelectva, 3 jednotky velikosti roty (těžkých kulometů, cyklistická a jezdecká), 1 protiletadlová baterie a 2 roty průzkumných tanků. Celkem se mohlo jednat o cca 18.500 mužů, 150 TK, 330 LK, 20 minometů r.8cm, 27 PT děl r.3,7cm, 90 PT pušek, 4 PL děla r.4cm, 72 děl (45x r.7,5cm, 15x r.10cm, 6x r.10,5cm, 6x r.15cm), 26 tančíků TKS. ČSR 1938 Úsek Pocheň – Jamnice v délce cca 30 km. Celkem cca 270 pevnůstek v 1-3 sledech = hustota 9 LO / 1 km. Obranu zajišťovala část HO 37 ve složení: - 2 pěší pluky č.15, 34 (7 praporů) - 2 dělostřelecké oddíly (7 baterií) - 2 čety tančíků Zálohu tvořila 8. pěší divize v prostoru Moravský Beroun-Dvorce-Valšov, cca 15-25 km od fronty, a tvořily ji: - 2 pěší pluky (6 praporů) - 1 lehký dělostřelecký pluk (3 oddíly) - 1 telegrafní prapor (telegrafní rota, telefonní rota) - 1 ženijní rota - 1 SPO (cyklistická rota, jezdecká rota, četa tanků vz.34) Jako zálohu bylo možno také využít divizní jednotku HO 37 v prostoru města Odry, cca 30-40 km od fronty, a to: - 1 SPO (cyklistická rota, jezdecká rota, četa tanků vz.34) Celkem tedy bránily 1. linii o délce cca 30 km, na které bylo v 1-3 sledech cca 170 LO, 7 praporů pěchoty, 2 oddíly dělostřelectva a 2 čety tančíků. Celkem se mohlo jednat o cca 5.000 mužů, 70 TK, 600 LK, 18 minometů r.8cm, 24 PT děl r.3,7cm, 27 děl (24x r.10cm, 3x r.15cm), 6 tančíků vz. 33. V porovnání pěchoty a hlavně dělostřelectva se čs. obrana jeví jako nedostatečná. Je otázkou, jak moc by tento nepříznivý poměr mezi živou silou a dělostřelectvem zredukovalo použité LO, použité PT překážky (byly vůbec na S Moravě v úseku p.p. 15 a 34 vybudovány?) a absence PL obrany. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?