Září 1938 - měli jsme se bránit?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
621-640 z 5038
<< 29 30 31 32 33 34 35 >>
Po
Fuky 23.10.2009 17:22 - č. 5570
Fuky
ja_62 napsal v č. 5568:
"velmi nejistou a pochybnou pomocí SSSR"
V čem spočívala "pochybnost" oné možné pomoci?
ja_62 23.10.2009 09:40 - č. 5569
ja_62
PepaS napsal v č. 5565:
"Určitě selhala československá diplomacie, prezident se svými ministry a armáda. "
Jelikož jsi (ex-post) zřejmě o moc chytřejší než všichni uvedení, tak bys jistě mohl vypsat, co přesně bys na jejich místě udělal jinak.

(Na ústavněprávní realitu uspořádání vrcholných orgánů moci v Republice československé, která se dodnes nijak radikálně nezměnila, jsi už byl upozorněn.)
ja_62 23.10.2009 09:37 - č. 5568
ja_62
PepaS napsal v č. 5565:
" Bránit se Československo mělo a hlavně nedopustit rozpad státu. "
PepaS napsal v č. 5565:
"Perzekuce občanů, totálně nasazení dělníci a zneužití fabrik na válečnou výrobu, statisíce trýzněných a umučřených občanů, zavření vysokých škol ve vzniklém protektorátu je větší oběť a zlo. "
Což ovšem vychází z nepodloženého předpokladu že to bylo dosažitelné.
PepaS napsal v č. 5565:
"Německo bylo podstatně silnější, ale to nemění nic na podstatě obrany státu a např. Izrael je příkladem."
Kdy konkretně měl čelit stát Israel takové převaze jako my 28.-29. září 1938?

Pro připomenutí - v té době jsme proti Německu a Maďarsku, pravděpodobně i Polsku, mohli počítat s určitou rumunskou pomocí proti Maďarsku, a velmi nejistou a pochybnou pomocí SSSR, která by jistě sledovala především sovětské zájmy, nikoliv snahu nám pomoci, a z hlediska mezinárodní situace by nám skutečnost spojenectví se SSSR mohla spíše poškodit pověst než přinést co jiného.
ramasa 23.10.2009 09:34 - č. 5567
ramasa
PepaS napsal v č. 5565:
"Německo bylo podstatně silnější, ale to nemění nic na podstatě obrany státu"
To je pravda, ale zapomínáš na ultimáta Polska a Maďarska. Polské ultimátum bylo posledním hřebíčkem do rakve naší obrany. Pokud by Polsko i Maďarsko byly neutrální, myslím si, že porady o obraně by se vyvíjely trošičku jinak.
PepaS napsal v č. 5565:
"Určitě selhala československá diplomacie"
Diplomacie určitě neselhala. Malá Dohoda byla vojenský pakt proti Maďarsku a smlouvu o pomoci při napadení Německem jsme měli od Francie. To, že se na nás pak všichni vykašlali není selhaní naší diplomacie !!!
PepaS napsal v č. 5565:
"Izrael je příkladem"
Ano to je pěkné, malý stát porazil několik větších. Jenže za úplně jiné situace. Izrael měl podporu západu, hlavně USA. Dostával moderní zbraně, což se nejvíce projevilo v letectvu, kde získal převahu nad svými protivníky. Takže Izrael bych sem opravdu nepletl.
študent 23.10.2009 00:48 - č. 5566
študent
PepaS napsal v č. 5565:
"nástup komunismu a posléze fašismu ve Španělsku, v Itálii a v Německu "
Tam všude měli komunismus a pak fašismus? Kde žiješ?
PepaS napsal v č. 5565:
"Určitě selhala československá diplomacie, prezident se svými ministry a armáda. "
Prezident nemá ministry. Ministři jsou ve vládě. To by ses dočet' i v novinách.
PepaS napsal v č. 5565:
"Bránit se Československo mělo a hlavně nedopustit rozpad státu."
A to bylo možný? Tos měl včas oznámit příslušnejm činitelům, to by možná mohlo všechno bejt jinak.
PepaS 22.10.2009 20:39 - č. 5565
Když pominu nešťastný rozpad Rakouska a Uherska a vznik Československa, nástup komunismu a posléze fašismu ve Španělsku, v Itálii a v Německu a komunismu v Rusku, měla se naše republika bránit. Určitě selhala československá diplomacie, prezident se svými ministry a armáda. Bránit se Československo mělo a hlavně nedopustit rozpad státu. Německo bylo podstatně silnější, ale to nemění nic na podstatě obrany státu a např. Izrael je příkladem. Perzekuce občanů, totálně nasazení dělníci a zneužití fabrik na válečnou výrobu, statisíce trýzněných a umučřených občanů, zavření vysokých škol ve vzniklém protektorátu je větší oběť a zlo. Poválečný průběh proměny z protektorátu na Ruskou gubernii je jen důsledkem nečinnost a určitého zbabělství. Však to váleční navrátilci pocítili na sobě a vlastně i skoro 14 mil. lidí.
Honza M. 9.10.2009 21:43 - č. 5564
Honza M. Je vidět, že Churchill, než v parlamentu zepsul Chamberlaina, evidentně četl zprávy MI5 (i když mnozí jiní nečetli a stejně by řekli Chamberlainovi totéž - viz kniha nedávno zmiňovaného novináře Morella.
spelter 9.10.2009 14:29 - č. 5563
spelter zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=236&amp;r=ze_sv...

MF DNES 9.10.2009
MI5: Řekli jsme Chamberlainovi, ať nevěří Hitlerovi

Londýn - Kabinet britského premiéra Nevillea Chamberlaina měl před mnichovskou dohodou, která 29. září 1938 mimo jiné posvětila obsazení československého pohraničí nacisty, od britské kontrašpionáže MI5 dost informací o skutečných záměrech Adolfa Hitlera, ale rozhodl se mu přesto vycházet vstříc. Vyplývá to z autorizovaných dějin MI5, které tento týden vydal historik Christopher Andrew.

Již v roce 1936 připravila MI5 vládě memorandum varující, že jednání s Adolfem Hitlerem nemá smysl. „Není možné se spoléhat na jakoukoli smlouvu, kterou Německo nebo Itálie podepsaly či podepíší,“ uvádí se v memorandu.

Nejdůležitějším informátorem MI5 byl v té době od roku 1935 diplomat Wolfgang zu Putlitz z německého velvyslanectví v Londýně. MI5 s ním komunikovala prostřednictvím svého dalšího agenta, německého novináře Jony „Klopa“ Ustinova (otce slavného spisovatele a herce Petera Ustinova). „Putlitz zdůrazňoval, a MI5 s ním souhlasila, že s Hitlerem je možné jednat jen tak, že Británie bude pevně stát za svým. Appeasement nebude fungovat,“ uvádí se v knize.

Během roku 1938 si Putlitz opakovaně stěžoval, že „Británie zahazuje všechny trumfy“. „Kdyby zaujala pevný postoj a pohrozila válkou, Hitlerovi by takové blufování nevyšlo,“ informoval Putlitz po anšlusu Rakouska v březnu 1938.

„Když se vrátil Chamberlain zMnichova amával svým kusem papíru, všichni jsme cítili hluboký stud,“ vzpomínal na podpis osudové dohody s Hitlerem tehdejší vysoký představitel MI5 Jack Curry.
Vhodnější téma mě nenapadá..
autt 25.7.2009 13:01 - č. 5559
Promiňte mi moje omyly. Sehnal jsem to od přátel, kteří se zajímají o historii. A reklama na tu knížku to určitě není.

EDIT: pravopis
karaya1 22.7.2009 19:22 - č. 5558
karaya1
Algernon napsal v č. 5557:
"Možná až lehce brutální… "
Její vyznění jsem nekomentoval
karaya1 22.7.2009 18:50 - č. 5556
karaya1 Ono to celé stejně nebude moc víc než jemná reklama na onu knížku
prdiven 22.7.2009 18:44 - č. 5555
prdiven
autt napsal v č. 5552:
"Podle mě by bylo dobré se bránit "
autt napsal v č. 5552:
"ale kdyby spojenci nezaůtočily tak pak by sme byli poraženi protože nás bylo jenom 180 000 vojáků a němci měli 10 800 000 "
autt napsal v č. 5552:
"Takže shrnutí:Mohli jsme se bránit a doufat že nám přídou spojenci na pomoc a nebo by jsme mohli s Němcema uzavřít spojenectví. "
Takže situace byla super, ale na druhou stranu nebyla zas až tak úplně super....?
ja_62 22.7.2009 17:33 - č. 5554
ja_62
autt napsal v č. 5552:
" a nebo by jsme mohli s Němcema uzavřít spojenectví. "
Třeba Poláci s nimi už v roce 1934 uzavřeli pakt o neútočení....A jak jim to pomohlo?
čet.Hrad 22.7.2009 13:43 - č. 5553
čet.Hrad
autt napsal v č. 5552:
"nás bylo jenom 180 000 vojáků a němci měli 10 800 000 vojáků"
Ani omylem, 200000 mužů měla armáda RČS bez mobilizace, tedy mírového stavu!
autt napsal v č. 5552:
"nebo by jsme mohli s Němcema uzavřít spojenectví."
Z čeho toto usuzuješ? Nebyla vůbec možnost v tehdejších hranicích uzavřít spojenectví. A v podstatě ani po Mnichovu.
autt napsal v č. 5552:
"A JESTLI SE CHCETE DOZVĚDĚT VÍC TAK SI KUPTE KNÍŽKU DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA OD AUTORŮ:H.P.WILLMOTT . ROBIN CROSS . CHARLES MESSENGER : OD NAKLADATELSTVÍ UNIVERSUM. "

Zahraniční autoři píšící obecně o celé WWII budou jistě fundovanější v tématu první republiky a Mnichova než autoři, kteří píší téma Mnichova již mnoho let, že? Ze zahraničních autorů je vhodné zmínit Majewski, Piotr Maciej - Nierozegrana kampania, TRIO, Warszawa 2004 a případně Morell, Sydney - Viděl jsem ukřižování.
autt 22.7.2009 12:38 - č. 5552
Podle mě by bylo dobré se bránit protože jsme měli velice kvalitní opevnění avyšak byl problém v tom že jsme neměli téměř žádné spojence který by nám po čase mohli poskytnout podporu nebo zaůtočit na samotné Německo čím by němci museli stáhnout jednotky aby bránily Německo ale kdyby spojenci nezaůtočily tak pak by sme byli poraženi protože nás bylo jenom 180 000 vojáků a němci měli 10 800 000 vojáků a pak až by naše obrana padla tak by se Němci knám chovali mnohem hůř a mnohem víc by nás umřelo.Takže shrnutí:Mohli jsme se bránit a doufat že nám přídou spojenci na pomoc a nebo by jsme mohli s Němcema uzavřít spojenectví.

A JESTLI SE CHCETE DOZVĚDĚT VÍC TAK SI KUPTE KNÍŽKU DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA OD AUTORŮ:H.P.WILLMOTT . ROBIN CROSS . CHARLES MESSENGER : OD NAKLADATELSTVÍ UNIVERSUM.

Curtiss 29.6.2009 20:47 - č. 5551
Curtiss Náhodou jsem objevil na České televizi tento dokument který stojí za zhlédnutí a je to jedno z řešení jak to mohlo tehdá v roce 1938 být. Snad se to bude líbit mě to osobně velmi zaujalo.www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169695354-k...)
Ondřej Kolář 3.5.2009 19:49 - č. 5550
NeLik napsal v č. 5549:
"Děkuji mockrát"
Není zač. Pokud potřebuješ něco podrobnějšího, vývojem legionářské tradice se zabývá např. Jan Galandauer v knize Bitva u Zborova a určité imformace lze najít i v knize Válka a armáda v českých dějinách od Marie Koldinské a Ivana Šedivého.
NeLik 3.5.2009 17:05 - č. 5549
Děkuji mockrát
Ondřej Kolář 2.5.2009 22:28 - č. 5548
NeLik napsal v č. 5547:
""Vliv odkazu československých legií na mobilizaci v roce 1938""
Pouze ve stručnosti: Určitý odkaz legionářské tradice lze najít v pojmenováních prvorepublikových vojenských útvarů. A samozřejmě existovala i jistá personální kontinuita s legiemi. Mnozí vysocí čs. důstojníci byli bývalí legionáři, včetně ministerského předsedy gen. Syrového, který byl do úřadu vybrán právě díky své legionářské reputaci. V době hrozící války s nacistickým Německem také vzniklo několik propagandistických snímků s legionářskou tématikou (např. film Zborov od J. Holmana a J. Slavíčka z roku 1938.)
NeLik 2.5.2009 20:08 - č. 5547
Dobrý den,

Nevím,jestli se tu ta otázka hodí,ale musím to zkusit.Hledám informace na téma:
"Vliv odkazu československých legií na mobilizaci v roce 1938"
a nemůžu nic najít.Většinou naleznu info v souvisloti s 1.světovou válkou,ale už nic ve 2.světové a ani an tu mobilizaci.Nemohli byste mi prosím pomoct? teda,jestli neznáte nějaké materiály a webovky,kde bych o tomto tématu něco našla.Je to celkem naléhavé a nutné...
Děkuji předem za pomoc.
621-640 z 5038
<< 29 30 31 32 33 34 35 >>
Po