Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
PepaS napsal v č. 5602: Vyjadřuj se za sebe. Toto bude, podle mého názoru, otázka rozdílné míry zralosti - většina lidí se v určitém věku pochopí, a smíří se s tím, že svět občas není místem výběru mezi dobrým a špatným, ale mezi špatným a horším, a člověk musí volit tak, že ztratí trochu, aby neztratil všechno, i když to dělá nerad, bolí ho to, a může si představovat že ta horší možnost by v sobě měla alespoň sílu morálního gesta. Ovšem někteří z nás se s tím nejen smířit nedokážou, ale dokonce si vylévají svůj mindrák na ostatních, a to často sublimovaný i do velmi podivných oblastí, včetně posunu do minulosti, která se už jaksi změnit nedá. "bohužel neměl tu sílu (odvátit okupaci) a velkohubost A.H.,kterou lid nechtěl a to mě,tebe a ostatní provází životem." |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5629: en.wikipedia.org/wiki/Caudron_C.714#Operatio..."Ostatně, kdyby válka trvala déle, Francouzi by tu stíhací jednotku stejně Finsku těžko poskytli, protože by ji už pak sami moc a moc potřebovali.." Vypadá to že než je mohli Francouzi dodat tak už byli v ...kalupu. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 5627:
" Francouzi třeba na vlastní náklady cvičili a vybavovali regulerní stíhací jednotku - a to k Finsku neměli žádné závazky"
spelter napsal v č. 5630: Já vím, že by jim to asi moc nepomohlo. Že i garance Francie a Británie pro Poláky stála za prd. Ale pořád by se Finsko bralo jako napadený stát. My bychom byli prohlášeni za agresora a za narušitele míru. To je podle mě ta zásadní věc. A třeba by se ze začátku jen mluvilo, ale třeba by Finsku byla opravdu vybavena nějaká pomoc. To jsou dohady, ale pořád má Finsko oproti nám lepší pozici, tudíž se jeho volba pro obranu(která byla po náhlém vpádu vojsk SSSR nevyhnutelá) zdá správná. "Kdyby se SSSR rozhodl dotáhnout to až k úplné okupaci Finska (kdyby mu stála za to), tak mu v tom těžko někdo zabránil." |
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 5626: Tak on se jich někdo i zastal.. a došlo k vyloučení SSSR ze společnosti národů. Finům to nijak nepomohlo a Sovětům to mohlo být úplně jedno."No jo, ale aspoň by se jich někdo zastal, kdyby prohráli válku a určitě by nedošlo k úplné okupaci Finska." Kdyby se SSSR rozhodl dotáhnout to až k úplné okupaci Finska (kdyby mu stála za to), tak mu v tom těžko někdo zabránil. Stejně jako předtím v případě přepadení a zabrání půlky Polska nebo potom pobaltských zemí a Besrábie.. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 5627: Dostalo, ale jak významné? Mohli v době, kdy se rozhodovali, zda sovětský požadavek dobrovolně splní, nebo budou riskovat válku, počítat s takovou pomocí, která by zásadně změnila mimořádně nepříznivý poměr sil mezi nimi a Sověty?"Dostalo se Finům pomoci zvenčí nebo ne? Kdyby válka trvala déle, pomoc by byla ještě výraznější. Francouzi třeba na vlastní náklady cvičili a vybavovali regulerní stíhací jednotku" Ostatně, kdyby válka trvala déle, Francouzi by tu stíhací jednotku stejně Finsku těžko poskytli, protože by ji už pak sami moc a moc potřebovali.. |
|
|
|
|
|
Pepa S: Jsem se tě na něco zeptal, ne? To tě maminka ještě nenaučila, že odpovídat je slušnost?
študent napsal v č. 5566:
"Tam všude měli komunismus a pak fašismus? Kde žiješ?"
študent napsal v č. 5566: "A to bylo možný? Tos měl včas oznámit příslušnejm činitelům, to by možná mohlo všechno bejt jinak." |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5625: Dostalo se Finům pomoci zvenčí nebo ne? Kdyby válka trvala déle, pomoc by byla ještě výraznější. Francouzi třeba na vlastní náklady cvičili a vybavovali regulerní stíhací jednotku - a to k Finsku neměli žádné závazky. Co udělali pro nás, s naší spojeneckou smlouvou? "A že za nimi budou stát politické reprezentace západu, co od toho mohli čekat? Už předtím museli vidět, jakou hodnotu taková "podpora", a to dokonce i v podobě spojenecké smlouvy (naší s Francií samozřejmě), má. Že někdo ze západních politiků pronese pár vzletných slov, to by Finům opravdu pomohlo.." |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5625: No jo, ale aspoň by se jich někdo zastal, kdyby prohráli válku a určitě by nedošlo k úplné okupaci Finska. Kdežto nás by se nezastal nikdo a byla zde reálná hrozba zániku státu.A taky když se Finsko rozhodlo jít do války byl to hlas celé země, žádná pátá kolona. My jsme tu měli nepřátelsky laděné menšiny, které dávali jasně najevo svoje nepřátelství a ochotu pomoci agresorům. "Že někdo ze západních politiků pronese pár vzletných slov, to by Finům opravdu pomohlo." |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 5624: Zbraně, budiž, ale kolik by jich stihli včas nakoupit a dopravit do Finska? A jaké měli sami předtím? Poměr sil jejich armády a početnosti a kvality všech druhů zbraní proti SSSR byl tak silně nepříznivý, že i to, co mohli počítat, že nakoupí nebo dostanou, nemohlo ten nepříznivý poměr nějak výrazně ovlivnit."To jako z hlediska podpory ze zahraničí? Finové si byli vcelku jistí, že bez problémů nakoupí zbraně (část jich dostanou dokonce zdarma), že za nimi budou stát politické reprezentace západu, že k nim přijdou dobrovolníci, že je SSSR neobklopuje ze všech stran... " A ta zeměpisná situace - SSSR je sice neobklopoval ze všech stran, ale měl s nimi dost dlouhou společnou hranici plus ještě mohl útočit přes moře.. A že za nimi budou stát politické reprezentace západu, co od toho mohli čekat? Už předtím museli vidět, jakou hodnotu taková "podpora", a to dokonce i v podobě spojenecké smlouvy (naší s Francií samozřejmě), má. Že někdo ze západních politiků pronese pár vzletných slov, to by Finům opravdu pomohlo.. Toho všeho si Finové museli být vědomi, když se rozhodli sovětským požadavkům nevyhovět, a možných důsledků (napadení) zrovna tak. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5614: To jako z hlediska podpory ze zahraničí? Finové si byli vcelku jistí, že bez problémů nakoupí zbraně (část jich dostanou dokonce zdarma), že za nimi budou stát politické reprezentace západu, že k nim přijdou dobrovolníci, že je SSSR neobklopuje ze všech stran..." toho bych řekl, že finská situace je s naší srovnatelná" Co z toho jsme měli my? Dokonce nám hrozili, že za agresory označí nás. Až doteď jsem s tebou často nesouhlasil, leč snažil jsem se tě nepodceňovat. Po tomhle jsem silně na rozpacích. |
|
|
|
|
PepaS napsal v č. 5599: Poláci, Dánové, Norové, Belgové, Holanďani a Frantíci jsou příkladem, že tohle se po dostání na budku nestane?"Perzekuce občanů, totálně nasazení dělníci a zneužití fabrik na válečnou výrobu, statisíce trýzněných a umučených občanů i " 
PepaS napsal v č. 5599: Ale za to přece může Hácha, ty roztomilej blázínku. Kdyby protestoval&mobilizoval (anebo v opačným pořadí) tak žádnej vaterlandsverrat néni. "i třeba jen protože člen rodiny byl v zahraničním odboji=vaterlandsverrat, zavření vysokých škol a germanizace národa ve vzniklém protektorátu je větší oběť a zlo než nevyhnutelná válka." |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5615: Náš lid v podání barda Pepa S(depa)nechtěl kapitulovat&sám si vyhlásil mobilizaci. Na neoblibu velkohubosti Adolfa Há zbývá ze zúčastněných jedině lid hunský. "Lid nechtěl velkohubost A.H.? Jako náš lid? Nebo německý? " |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 5617: Taky jak pro koho - Habsburci byli v osmnáctym posr..í než Franc Pepek za stara, Mitteleuropu už bez násilí uskutečnit nešlo, a pro většinu obyčejnejch lidí se nic kór moc nezměnilo. Poškozenej nikdo nebyl. Mimo několika pokakánků dotčenejch vobecně na národní cti, se kterejma se nedá nic dělat. Jinak za Rakouska by žádnej Mnichov nebyl - Habsburci se složili v '66 a od '71 dělali jen to co po nich Německo chtělo. Mimo marocký krize když v tý době neohroženě loudili v Británii vo půjčku, takže Německo nepodpořili s potřebou razancí. Tak to chodí. Hej hou. "Zda šlo o věc šťastnou či nikoli by měli vypovídat jiní (lidé tehdy žijící)." |
|
|
|
|
|
PepaS napsal v č. 5602: A Hácha kór ne.",ale bohužel neměl tu sílu (odvátit okupaci) "  |
|
|
|
|
PepaS napsal v č. 5565: Patrně si pleteš přídavná jména. Jako vhodné slovo se dá označit "nevyhnutelný". Zda šlo o věc šťastnou či nikoli by měli vypovídat jiní (lidé tehdy žijící). "Když pominu nešťastný rozpad Rakouska a Uherska a vznik Československa" |
|
|
|
|
|
PepaS napsal v č. 5565: Mimochodem.. proč vlastně tak intenzivně bojuješ za to, že se měl bránit stát, jehož vznik považuješ za nešťastný? "Když pominu nešťastný rozpad Rakouska a Uherska a vznik Československa" |
|
|
|
|
|
PepaS napsal v č. 5602: Lid nechtěl velkohubost A.H.? Jako náš lid? Nebo německý? "velkohubost A.H.,kterou lid nechtěl" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 5584: Z toho bych řekl, že finská situace je s naší srovnatelná. Když Finové odmítli vyhovět požadavkům SSSR, pak tak museli učinit s vědomím, co může následovat - tj. přepadení Sověty - a tedy své rozhodnutí učinili s vědomím tohoto rizika. "Finsko a Jugoslavie byly náhle přepadeny - tyto země nedostaly na výběr. (SSSR sice s Finskem vedl neúspěšná jednání o dobrovolném odstoupení území, ale ta ztroskotala, a následný sovětský útok přišel bez varování nebo vypovězení války) " |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 5610: Nutno ovšem dodat, že Háchovy vyhlídky v březnu 1939 byly ještě mizivější než Benešovy v září předchozího roku. "Hácha měl taky na výběr a ze samý houževnatosti a vzdoru si vybral výlet do Berlína a kapitulaci namísto mobilizace" |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 5590:
"Hácha jen tiše odjel do Berlína, neřekl ani 'Ní!" To mohlo bejt hutný. Mrtě hutný.Jsem všem zde vděčný za možnost účastnit se estrády "Pepa S(depa)" vás baví, i za možnost přispět do ní stejně hodnotně jako ostatní. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?