Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
ramasa napsal v č. 5675: Poláci to brali v potaz tak, že nám ještě před Mnichovem (27.9.) poslali nótu požadující "řešení" teritoriálních otázek a na polském vyslanectví jednali s představiteli HSĽS o možnostech budoucího uspořádání. "Brali to poláci nějak v potaz ?" |
|
|
|
|
otázkou je, jak vážně toto ultimátum brali Sověti. Já si myslím, že ti ho brali vážněji, měli k tomu důvody a své zájmy. Ale důkazy, odkazy na literaturu, k tomu nemám. Je to spíše moje dedukce. |
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 5675: Polský historik Marek Deszczynski, který o polské akci proti Československu na podzim 1938 napsal výbornou knihu, mi říkal, že Poláci nebrali sovětské ultimátum vůbec vážně, ignorovali ho. Takže se to zcela minulo účinkem a nijak nám to nepomohlo. "Brali to poláci nějak v potaz ?" |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 5672: Brali to poláci nějak v potaz ? Pokud si správně vzpomínám tak na obranu Těšínska nám zbýval jeden sbor a poláci měli až trojnásobnou převahu. Jak měli poláci rozloženou armádu v té době? Kryli hranice s Německem nebo jen se SSSR ? "Dal mu nótu 23. září 1938, na žádost Krofty." |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 5669: Netuším, taky mne zarazilo proč byl vyznamenán jen Morávek, když u Moravské Chrastové padli čtyři naši vojáci.
"Zajímalo by mne, podle jakého klíče určovali, kdo z padlých vojáků z let 38/39 ty medajle dostane."
mbbb napsal v č. 5669: Důstojník AČR má na sobě víc stužek než nejvyšší generálové předválečné armády. "Je to naprostá degradace všech vyznamenání a je to i obraz spolku, který se jemnuje AČR" |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 5669: To mi povídej. Osobně nejsměšnější považuji medaile za 5,10 atd. let služby. Jako kdyby to se tím řikalo, že sloužit vlasti je takové utrpení, že se co 5 let musí dát nějaká medaile. Nebo za zahraniční mise, třeba odbydeš si půl roku flákání v Kosovu a dostaneš za to 2 medaile. Ale dost vojáků je strašně ješitných a takže se jejich ješitnosti musí nějak vyjít vztříc. Takže se pomalu dávají medaile za kdejakou kravinu a tím se devalvují ty podstatnější. "Jinak mně se vůbec nelíbí, jak je v naší "armádě" přemedajlováno a co vše se může nosit mezi stužkama na stejnokroji. Je to naprostá degradace všech vyznamenání a je to i obraz spolku, který se jemnuje AČR." |
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 5671: Dal mu nótu 23. září 1938, na žádost Krofty. Pokud by se Polsko dopustilo agrese proti ČSR, SSSR by vypověděl smlouvu o neútočení s Polskem. SSSR se nepřipravoval na přímou pomoc ČSR, ale proti "polským fašistickým hadům" byl připraven zasáhnout. Pokud by vypukl konflikt a Polsko do něj vstoupilo, tak by zřejmě k "osvobození západní Ukrajiny a západního Běloruska" došlo už o rok dříve. "Nedalo SSSR Polsku nějaké ultimátum? " |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5670: S tím souhlasím. Nedalo SSSR Polsku nějaké ultimátum?"protože čekat obrat takový obrat Polska v náš prospěch, který by nutil Hitlera ke krytí německo-polské hranice by nešlo." |
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 5667:
"Materiální pomoc by se jistě hodila."
ramasa napsal v č. 5667: Nebo aspoň ne protičeskoslovenské, což by snad byla taktéž pomoc, kterou by nám SSSR mohl poskytnout a která by se hodila (vedle té materiální), tj. zatlačit na Polsko, ať si rozmyslí nás napadnout.., protože čekat obrat takový obrat Polska v náš prospěch, který by nutil Hitlera ke krytí německo-polské hranice by nešlo. "Nám by asi nejvíce propělo pročeskoslovenské jednání ze strany Polska," |
|
|
|
|
|
to je zajímavá informace, díky za ni. Zajímalo by mne, podle jakého klíče určovali, kdo z padlých vojáků z let 38/39 ty medajle dostane. Jinak mně se vůbec nelíbí, jak je v naší "armádě" přemedajlováno a co vše se může nosit mezi stužkama na stejnokroji. Je to naprostá degradace všech vyznamenání a je to i obraz spolku, který se jemnuje AČR. |
|
|
|
| Ministr obrany při letošním udělování vyznamenání udělil Kříž obrany státu in memoriam třem padlým čs. vojákům z let 1938-1939. Viz www.ustrcr.cz/data/pdf/tiskove_zpravy/tz-mo0... | |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5665: Já bych také neviděl nic špatného na pomoci SSSR. Ale přesně jak píše ja_62 na kolik nám opravdu chtěli pomoci? Hráli mrtvého brouka v těch důležitých okamžicích a až po přijetí Mnichova přispěchali s tím, že jsme to neměli dělat, že jsou s námi. Materiální pomoc by se jistě hodila. Ale jakou přesně ? Zbraně? Nehledě na to, že měli jiný kalibr, my jsme pro ně neměli vojáky. Nám by asi nejvíce propělo pročeskoslovenské jednání ze strany Polska, protože by Hitler musel nechat alespoň částečný kryt hranic. To by odebralo síly k útoku na nás. Teď je otázka zda by němci zaútočili hned nebo by čekali jak dlouho se udrží naše ekonomika s plně mobilizovanou armádou. "Nicméně chápu, že vše, co je z východu, je pochopitelně v dnešní době nekriticky špatně." |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5665: Já si myslím, že tady nejde (pokud se týče toho co jsem k možnosti sovětské pomoci psal já, nevyjadřuji se za Karla109) jen o současný postoj zaujímaný k SSSR, a otázku jak upřímná by byla snaha nám pomoci, ale i o to, že spojenectví se Sovětským svazem, případně i jen otevřená podpora z jeho strany, by nám mohlo neskutečně uškodit propagandisticky - kdyby se do války zapojila i Francie, dejme tomu by dodala sovětské účasti legitimitu, ale ČSR, už tak nacisty líčená jako bolševická letadlová loď uprostřed Evropy, nebyla v postavení kdy by mohla se mohla spolehnout, že její podpora ze strany SSSR, jakožto jediného významnějšího spojence, bude většinově světovým veřejným míněním bez problémů akceptována jakožto běžné, plně legitimní spojenectví."Nicméně chápu, že vše, co je z východu, je pochopitelně v dnešní době nekriticky špatně. " Aneb slovy ministra zahraničních věcí Krofty: "...pomoc samotného Ruska by byla i nebezpečná, protože by vyvolala frontu proti bolševismu." |
|
|
|
|
Karel109 napsal v č. 5664: Není. Hovořím o variantě pomoci materiální nikoli přímé vojenské. Nicméně chápu, že vše, co je z východu, je pochopitelně v dnešní době nekriticky špatně. V obecné rovině je to ale stejně hromada spekulací.
"a bolševik? Hm, to je vtip?"
Karel109 napsal v č. 5664: Rumunsko také? Mimochodem je otázkou co si představit pod takovým pojmem "okolní stát". (To je takovej brouk...) Jiný blíže "okolní spřízněný stát" než Rumunsko totiž vlastně ani neznám. "Okolní státy/ jasně, ty spřízněné/ nás v tom nechaly pěkně vykoupat." |
|
|
|
Můj názor? Naše vláda měla, bohužel, na výběr mezi dvěma zly. Myslím, že vybrala to menší. Jasné je, že dnes NIKDO nedokáže střízlivě domyslet důsledky případné naší obrany. Jednou slyšíme, zničilo by nás jejich letectvo, podruhé přes soustavu opevnění neprojdou . . . Nechci v žádném případě zpochybňovat odvahu našich vojáků. Jejich odvaha a vlastenectví by v dnešní době leckomu slušela, jen si nedokážu představit, co by bylo pak, až by docházely síly a hlavně vybavení, všichni víme o naší výstroji a výzbroji v té době. Já se aktivně věnuju 2. svět. válce, je mi 45let a víc než 20 let modelařím / německá letedla 2. sv. války/ prolistoval jsem stohy všemožné literatury, zkouknul moře dokumentů ať televizních nebo na dvd, zůčastnil se několika debat z pamětníky války a můj názor je - nebránit. Okolní státy/ jasně, ty spřízněné/ nás v tom nechaly pěkně vykoupat. Ostatně, od koho jsme mohli čekat pomoc. Jak jsem tady na foru od vás četl, západ měl o nás jasno, s tím nezbývá než souhlasit, a bolševik? Hm, to je vtip? Díky, zdravím všechny. Karel109 |
|
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5654: Odeslání posil do hraničních oblastí a mobilisace záložníků (nevím přesně v jakém rozsahu, ale minimálně šlo o opatření odpovídající přibližně našim opatřením v květnu 1938) bylo provedeno někdy do poloviny října, resp. začalo souběžně s vysláním diplomatické delegace. Sousedé Sovětského svazu si nemohli dovolit být bezstarostní, když SSSR projevil touhu "prodiskutovat sporné otázky", byť na ultimata nedošlo."To je pravda, na druhou stranu, Finové museli počítat s tím, že mohou být kdykoliv překvapeni napadením, zatímco my jsme v době tohoto rozhodování měli zmobilizovanou armádu a byli v rámci našich možností připraveni k obraně." Mimochodem:
[At the end of November 1939, the Finnish army could count on a few positive assets which enhanced its strategic position.] Due to the call up of forces in response to the opening of diplomatic negotiations in early October, the field army and cover forces were fully mobilized and concentrated on the border, thus denying the Red Army the advantage of strategic surprise.
Carl van Dyke:The Soviet Invasion of Finland 1939-1940, kap. The Red Army Attacks Finland, s. 38. Takže v tomto bodě by zásadní rozdíl nebyl, Finsko dokonce začalo s opatřeními relativně dříve, mělo na ně víc času, nejspíše v nich postupně pokračovalo, a nedostalo se mu dobré rady aby mobilisací "neprovokovalo". |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 5656: To je asi pravda. Finsko mělo pramalou či spíše žádnou naději na to, že by jí někdo ze západních velmocí poslal byť jen jeden prapor. "Zájem byl, to ano, jenže, ze strany západu, jak moc bylo reálné se do takové konfrontace pustit - s ohledem na to, že měli práce nad hlavu s Německem, takže jak a čím by bojovali současně ještě proti SSSR je dost otázka - jinými slovy, to by se Finové načekali, než by tato pomoc byla možná.. a SSSR si takový konflikt jistě přál, ale až poté, co se všichni imperialisté (včetně Německa) vzájemně natolik oslabí, že na ně pak bude moci vletět.." |
|
|
|
|
|
Petr Grmela napsal v č. 5653: Nebude, jen směle do toho. "Rád bych se připojil k diskuzím, neboť se o tuto problematiku velice zajímám. Snad vám to nebude proti vůli." |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 5652: Zájem byl, to ano, jenže, ze strany západu, jak moc bylo reálné se do takové konfrontace pustit - s ohledem na to, že měli práce nad hlavu s Německem, takže jak a čím by bojovali současně ještě proti SSSR je dost otázka - jinými slovy, to by se Finové načekali, než by tato pomoc byla možná.. a SSSR si takový konflikt jistě přál, ale až poté, co se všichni imperialisté (včetně Německa) vzájemně natolik oslabí, že na ně pak bude moci vletět.. "Mohli docela dobře kalkulovat s konfliktem západu a SSSR. Na obou stranách byl docela vážný zájem o podobnou konfrontaci." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 5650: Tohle je podle mě základní věc, která staví finskou obranu před SSSR do jiného světla než situaci naši. " Finové věděli alespoň to, že nebudou zcela zavrženi, a že je Západ nepředloží SSSR, jak se stalo nám v Mnichově s Německem" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?