Září 1938 - měli jsme se bránit?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
4761-4780 z 5038
Po
Pavel Šrámek 27.6.2003 06:58 - č. 358
Ne, žádná studie či kniha na toto téma není. Je to jeden z případů, kdy se běžně hovoří o tom, jak se která národnost zachovala, ale je to postavené jen na dohadech a nepřesných číslech. Procenta, která se občas v nějakém článku objeví, jsou jen dílčí údaje (např. z 28.9. z oblasti jednoho sboru, ale třeba taky jen jednoho pluku), i když se autoři často tváří, že to jsou čísla pro celou armádu. Kdyby tohle někdo zpracoval, bylo by to skvělé ...
egli 26.6.2003 21:03 - č. 357
egli Pavel Šrámek: chtěl jsem zeptat na to, zda existují konkrétní statistické údaje o tom, jak jednotlivé národní skupiny Československa v září 1938 nastoupily mobilizaci (Češi, Slováci, Němci, Poláci, Maďaři) - jak velký byl v jednotlivých národnostech podíl těch, kteří odmítli splnit mobilizační rozkaz. Je to dostupné někde v literatuře?
Glynwed 23.6.2003 08:37 - č. 355
Glynwed david gore: manzelka nemocna - stop - starost o dítě já - stop - nemoc dlouhodobá - stop - vycházky záražený - stop - uvidíme se vůbec někdy? stop stop stop
Hartmann 21.6.2003 20:22 - č. 354
Hartmann Pavel Šrámek: No hlavně ty komentáře k tomu pořadu na www.czech-tv.cz stojí za to...
Pavel Šrámek 10.6.2003 07:03 - č. 352
V neděli 22. června v 17.05 hodin bude program ČT 1 vysílat v rámci cyklu Vlastivěda pořad o Mnichovu 1938 vycházející z hypotézy, že bychom se na podzim 1938 vojensky bránili. Scénárista se za pomoci dokumentárních záběrů a rozhovorů z historiky pokusil naznačit možný průběh československo-německé války. Reprízovat by se to mělo následující středu někdy v noci a pak v neděli brzy ráno. Je to i na www.czech-tv.cz, Přehled pořadů - Vlastivěda.
Béďa 29.4.2003 17:06 - č. 351
to nemetko: Nemuzes porovnávat předválečnou první republiku se Švícarskem, to má úplně jinou historickou zkušenost, tam se od Napoleona neválčilo a ´tak měli trošku víc času si to tam uspořádat. Také jejich neutralitu(podpořenou geografickými podmínkami a opevněním) uznávali jak Spojenci tak Hitler.
Glynwed 29.4.2003 11:12 - č. 349
Glynwed Tos mě fakt dostal. Já sem myslel žes už tam byl. Jinak na mě už letos asi nespolíhej. Zkusím doma vyjednávat, ale volnej vejkend budu hledat dost těžko. Jinak, připravuje se něco novýho o WWII na ČT?
Glynwed 29.4.2003 09:35 - č. 347
Glynwed to david gore: Tak co tvrz Šibenice?
nemetko 27.4.2003 23:22 - č. 346
nemetko No ja som chcel hlavne poukazat na to, ze svajciarsko aj csr boli staty zlozene s viacerych narodov, ale ked sa blizila 2 ww tak svajciari sa ako narod zjednotili zatial co cechoslovaci rozdelili... A na to museli byt nejake dovody...
Béďa 23.4.2003 15:59 - č. 345
to nemetko: Slováci podle tehdejší logiky nebyli menšinou, ale částí československého národa majícího dvě větve, jinak pravdou je, že soužití s Prahou přineslo zaostalému Slovencku kontakt s relativně rozvynutým prostředím(od českých učitelů až po investice v průmyslu,), v neposlední řadě ustal také maďrizační tlak, je ale fakt že zde byl dost silný pragocentrismus. Jinak přes všechny míty o 1. rep. a lakování věcí narůžovo, je třeba neztácet ze zřetele, že to byl jediný středoevropský stát kde fungovala demokracie a který třeba přijímal židovské uprchlíky z Říše.
Johny 22.4.2003 23:42 - č. 344
Johny re cinik:knihu má kamarád a je to už dávno co jsem do ní nakukoval. Zkus obejít atikvatiáty ale nevím, je to takový sběratelský kousek.

Nechci kazit diskuzi ale mluvit o středověkém panovníku jako národní postavě je směšné, ti většinou měli zájem o vlastní dynastii a mluvili tak jak jim to nejvíce vyhovovalo. Například Přemyslovci(ne ti první) mluvili na dvoře převážně německy. Mě osobně se nejvíc zamlouvá Jirka z Poděbrad. Jeho volba zprvu vypadal jako ta současná, dva týdny se rokovalo a nikdo nebyl zvolen ať Jiřík uplácel jak mohl. Pak se rozkřiklo, že Jiříkovo vojsko začalo obsazovat radnici a hned byl králem. Jeho obrana před turky patří také do klenotnice českého bojového umění, nechal útočí turky postupovat cestou kterou lemovali jejich nabodnutí kolegové, prý 4 tisíce a pak na ně z katapultu střílel jejich hlavy.
jasan 22.4.2003 21:39 - č. 343
jasan s tema mensinama,no nevim proc by asi chteli vsechny mensiny "k tem svym"?
jasan 22.4.2003 21:37 - č. 342
jasan to stc: jo kdyby...
Carlos 21.4.2003 14:23 - č. 341
Carlos to cinik - Ale on to ztratil to Braniborsko - myslím, ze se chtel zbavit dluhu. On netoleroval jine nazory narozdil od sveho otce.
to jasan - 1. rep. nebyla bez chyby, ale byla to nejlepsi ve sve dobe. To jak se cs. urady chovali k mensinam, tak to nemelo obdoby. Jak se chovali Polaci k Zidum, Ukrajincum? Jak se chovalo nacisticke Nemecko k Ziduma nenemckym narodum? Nemci v CSR se meli lepe nez Nemci v Polsku, Madarsku, Jugoslavii ci Italii, ba i v samotnem Nemecku. Zde jim byla zarucena jejich prava.
to Johny - Naprosty souhlas. Kniha "Budujeme stat pro 40 milionu" napsal Tomas Bata, nevis kde ji sehnat???
Johny 20.4.2003 23:19 - č. 340
Johny Re stc: souhlas.1.republika nebyla bez problémů ale projekt Československa byl úctyhodný.
Kdysi jsem četl knihu nazvanou „budujeme zemi pro 30 miliónů“ od prvorepublikového politika (jméno už nevím). Zaujali mně tam industrializační plány, třeba na podkarpatské ukrajině měly být vybudované nová města a do nich pozváni imigranti ze slovanských zemí, z Aše do Mukačeva měla být v roce 1955 dokončena čtyřproudová dálnice, celou zemi měla protkat síť elektrifikovaných rychlovlaků z ČKD. Imigrační politikou (měli být vybíraní nejlepší lidé ze všech slovanských zemí kteří by se přistěhovali do ČSR i s rodinami) a podporou porodnosti mělo být dosaženo v roce 2000 populace Československa mezi 30 až 40 milióny obyvatel. Tento stát měl být po roce 2000 jedním z nejdůležitějších evropských mocností střední velikosti s odpovídající váhou jak v mezinárodní politice tak v ekonomice. Všechno to skončilo jak už víme z části vnějšími okolnosti (evropským státům se více hodí malé nesamostatné země než silný suverénní stát), zčásti naprostou neschopností čs politické reprezentace a zčásti přeceněním inteligence a schopností národa těchto cílů dosáhnout. Mohlo to být realizováno, kdyby to ostatní země dovolily a nebo jsme si to sami vybojovali, e většině velkých států totiž vyhovuje radši současný stav, malé bezvýznamné státy odkázané na to co jim ti velcí dovolí (o tom si nedělejte žádné iluze).
stc 20.4.2003 21:51 - č. 339
jasan: Jaka jina? Byla lepsi nez vsechny staty se kterymi sousedila. Mohla byt lepsi a lepsi by se asi stala, kdyby dostala cas a kdyby nebylo tupych, hloupych lidi kteri si mysleli ze ziskaji kdyz ji rozbiji a uzemi ktere nebylo rozdeleno tisic let pripoji k jinemu statu.
jasan 20.4.2003 21:36 - č. 338
jasan to beda:mas muj souhlas,vsichni si tu prvni republiku moc pekne malujete ale skutecnost byla jina
nemetko 19.4.2003 00:44 - č. 337
nemetko Béďa napsal v č. 334: "za první republiky u nás panovaly jedny z nejliberálnějších menšinových zákonů v Evropě"

No ale co pomoze chudobnemu slovenskemu rolnikovy nejaky zakon, ked nema co do huby a prakticky keby nechodili drotari, ani by asi nevedel ze uz nezije v rakuskouhorsku ale ceskoslovensku? A slovaci nie su mensina, ze? Je tiez otazka, preco sa chceli v 1938-39 nemci madari a poliaci trhnut, pricom taky isty nemci a fasisticky taliani vo svajciarsku isli branit vlast s puskou v ruke... Ono to nebolo vsetko take pekne, ze...
cinik 18.4.2003 19:53 - č. 336
cinik to Carlos:
Lkdyby Českým zemím vládl (na místo, aby s nimi musel bojovat), tak je Braniborsko naše a my mohli být stále jednou z nejvýznamějších zemí Evropy. Bohužel nám to tady zrušily husitské bandy...
Carlos 18.4.2003 19:27 - č. 335
Carlos to alyk – Zikmund českým zemím ztratil braniborsko, které získal jeho otec. Na rozdíl od ryšavce byl Karel IV. tolerantní. Podporoval první reformátory a kritiky církve, např. autora Antikrista (myslím Jan Milíč z Kroměříže to byl), jo a ještě nám upálil Huse. Jinak problém schizmatu se snažil před smrtí vyřešit Karel IV., ale nepodařilo se mu to. Ferdinand I. velmi tvrdě potlačoval stavy, s jeho vládu přicházel germanismus a rekatolizace. České stavy odmítly podpořit Ferdinandova vojska, která měla pomoci jeho bratru Karlu V. x protestantům, odmítli i opakované zdůrazněné žádosti a on je potlačil, tak nevím, kdo byl na vině. Asi Ferdinand I. – asi určitě. Karel I. měl možnosti na zásadní reformy od prosince 1916 až do října 1918. Jan Masaryk – zklamal svého otce.
to cinik – Schopným politikem a králem 15. století byl podle mého názoru Jiří z Poděbrad.
4761-4780 z 5038
Po