Září 1938 - měli jsme se bránit?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
4201-4220 z 5038
<< 208 209 210 211 212 213 214 >>
Po
pbradler 21.2.2004 21:55 - č. 1004
pbradler Honza M. (1003): Nibor ale písal niečo o stovkách tisíc mŕtvych a Londýn sám mal obyvateľov ako pol republiky e ešte k tomu koncentrovaných na malom priestore.

Čo sa týka britskej pomoci Grécku, nechcem sa nikoho dotknúť, ale reálne bola menej než symbolická.

Rumunsko muselo odovzdať ríši nejaké svoje územie ?
Honza M. 21.2.2004 21:37 - č. 1003
Honza M. pbradler (989): V jedne knize o bitvě o Británii (a myslím, že to bylo i v jednom tom britském seriálu) se psalo, že VELENÍ počítalo, že bombardování Londýna bude mít hned z počátku za následek 50.000 mrtvých a nechalo připravit stejný počet rakví. Když nálety skutečně začaly, zjistilo se, že mrtvých není ani 5.000, ale přes 50.000 lidí přišlo o střechu nad hlavou. A nebylo kam je umístit (nepočítám-li rakve ;-)

pbradler (990): v případě Řecka to byla britská expedice.

pbradler (999): A když už mluvíme o tom, jak se (ne)zachovali ostatní - co takhle Rumunsko ??
Dzin 21.2.2004 16:55 - č. 1002
Dzin pbradler: Ale realne vyhlidky na obranu nebyly. Ucelem obrany je se ubranit, tzn. odrazit Nemce, donutit je k uzavreni miru pro nas vyhodneho tudiz zachovat celistvost statu. Ale to proste nebylo mozne.
pbradler 21.2.2004 14:35 - č. 1001
pbradler Dzin: Ja som ani tak neporovnával vojenskú situáciu, ako skôr jej pesimistické hodnotenie vojenským velením počas rozhodovania. Ak by zhodnotili situáciu tak, že sú reálne vyhliadky na obranu, myslím že by aj politické vedenie uvažovalo možno inak.
Dzin 21.2.2004 14:14 - č. 1000
Dzin pbradler: Ono ale ani tak nejde o porovnani vojenske, ale daleko vice politicke. S vojenskym s tebou souhlasim, zase tak spatne jsme na tom nebyli, ale to bohuzel v nasem pripade hralo poddruznou roly.
pbradler 21.2.2004 14:08 - č. 999
pbradler Dzin: O.K. Problém je že hodnotenie vojenskej situácie posúdili tak pesimisticky, že sa to rovnalo kapitulácii. V tomto ohľade by som práve porovnával situáciu s inými krajinami (tam si vojaci napriek horšej vojenskej situácii verili viac).
Dzin 21.2.2004 14:00 - č. 998
Dzin pbradler: To bych nerekl. Vojenske veleni je podrizeno moci politiku (v demokratickem state). Pokud oni nechteji bojovat, vojaci nemohou, pokud chteji bojovat, vojaci museji.
Ja zase pres vsechno chapu a beru to, ze jsme prijali mnichovsky diktat. Podle me jsme v te situaci na vyber ani nic jineho nemeli.
pbradler 21.2.2004 13:53 - č. 997
pbradler Dzin (996): Chápem ten rozdiel, ale cez to všetko nesúhlasím s tým že sme sa vzdali. Ako som už povedal, väčšiu vinu za to rozhodnutie dávam vojenskému veleniu ako samotnému Benešovi aj keď on mal nepochybne posledné slovo.
Dzin 21.2.2004 12:11 - č. 996
Dzin pbradler: (990) Obavam se (herdek, tady se kazdy neceho obava ) ze v tomhle nemas pravdu. Oni meli na vyber. Jim predlozil pozadavky agresor. Nam defakto agresorovy pozadavky predlozili "neutralove" a hlavne nas spojenec. V tom je nebetycny rozdil.
pbradler 20.2.2004 23:10 - č. 995
pbradler Tom (988): Súhlas.
pbradler 20.2.2004 23:01 - č. 994
pbradler Johny (982): V podstate súhlas (až na posledné dve vety).

Johny (981): Jediný problém bol, že W. bol v tej dobe vnímaný v parlamente a vo verejnosti ako pomerne exotická figúra.
pbradler 20.2.2004 22:34 - č. 993
pbradler Nibor (948), Čet. Hrad. (950):
Keby niekto pochyboval o tom či si vláda uvedomovala skutočné úmysly Nemecka.

Záznam z rokovania vlády 23.9.1938, vystúpenie ministra zahraničných vecí:

Francie radila až k povolení hrozného ústupku území, protože její samotná pomoc by nestačila. Veřejné mínění anglické bylo získáno pro myšlenku, že nelze 3 1/2 mil. Němců držeti v našem státě proti jejich vůli, a když jsme vyslovili souhlas s revisí hranic, přejaly vlastně obě vlády závazek, že se to provede hladce. Když Hitler odmítl, vědí, že jde o celý náš stát. Proto již nezrazují od mobilisace.

Neviem čo viac dodať.
pbradler 20.2.2004 22:28 - č. 992
pbradler Nibor napsal(a) v č. 967: "Mluvím především o MATERIÁLNÍ pomoci, která ostatně do Řecka už přicházela. Proto jsem taky použil analogii z WW1, kdy Srbům v roce 1914 stačily dodávky materiálu. Jugoslávci i Řekové věděli, že GB udělá všechno proto, aby jim toho poslala co nejvíc. Zda jim to zaručí úspěch, to 100% vědět nemohli, stejně jako my jsme nemohli vědět, zda i případná koalice v roce 1938 GB+Fr.+ČSR nad Německem nakonec zvítězí, ale bylo jisté, že mají podporu a v lepší situaci už nebudou."

Materiálna pomoc je ti v prípade bleskovej vojny na "starou bačkoru" !
To ti pomôže len v prípade dlhotrvajúcej vojny, keď hrozí vyčerpanie vlastných zásob. Ani dodávky novej výzbroje Ti nepomožu ak nemáš čas vycvičiť vojakov v jej použítí.
Použiť analógiu s WWI by ťa ešte oprávňovalo v prípade roku 1938 či 1939 ale určite nie v období po páde Francúzska.
pbradler 20.2.2004 22:16 - č. 991
pbradler Nibor napsal(a) v č. 965: "Hrozba na východě existovala i na jaře 1941."

Aká ? Myslíš tá, ktorou odôvodňovala nemecká generalita svoj útok proti Rusom ?
Nemecké vojská rozmiestnené proti ZSSR tam boli z dôvodu príprav na "Barbarossu" a nie z dôvodu reálnej hrozby z východu.

"A z čeho jsi prosím tě vyvodil, že nevím o existenci německých horských divizí?"

Sorry. Ospravedlňujem sa.

"To jako že stačí sebemenší množství horských jednotek na straně útočníka a obránci nepomůže ani svěcená voda? Šest speciálních divizí by jug. + řec. obránci nemohlo být považováno za zásadní problém mařící veškeré šance na úspěch. Horský terén, zvlášť takového charakteru jako na Balkáně, dává obránci výhodu VŽDY, i horské divize postupují horami obtížněji než klasické divize rovinou."

Dovolím si nesúhlasiť. Obranca je vo výhode len v prípade že nie je výrazne je aspoň tak rýchly ako útočník. Ak je pomalší tak mu hory nepomôžu.
Problém roku 1941 bol ale v prevaha nemeckej armády vo všetkých položkách.

"Mluvíme o rozhodování, jestli půjdeš do války. Nic lepšího než naděje na pomoc před válkou nemáš. Musíš se prostě spolehnout na slib."

Keď sa rozhodujem či pôjdem do vojny tak sa predovšetkým musím spoľahnúť sám na seba. Ak na to nemám gule, tak mi nepomôže ani 20 spojencov.

„Kdyby nás GB+Fr. ujišťovaly o tom, že nám helfnou, tak bychom do toho šli, i kdyby se pak ukázalo, že si vymýšlely. Nikdo nevidí do budoucnosti a Beneš strojem času nedisponoval.“

Ak som to dostatočne nezdôraznil, ja dávam predsa len väčšiu zodpovednosť za vzdanie sa vojenskému veleniu ako Benešovi.
pbradler 20.2.2004 21:28 - č. 990
pbradler Pavel Šrámek napsal(a) v č. 964: "Zásadní rozdíl mezi ČSR v roce 1938 a ostatními státy (Polsko, Finsko, Řecko atd.) byl v tom, že ti ostatní byli přepadeni. Prostě jim jednoho dne vtrhla do země cizí armáda a nebylo o čem diskutovat, bylo třeba se bránit."

Obávam sa, že to nie je pravda.
Poľsko malo takisto na "výber" ako my, t.j. vytvoriť Gdaňský koridor a zmeniť štatút mesta. Vybrali si ale druhú cestu a to boj.
Juhoslávia sa dostala na zoznam nemeckých cieľov až potom ako skupina dôstojníkov vykonala prevrat na protest proti zmluve legálnej vlády s Nemeckom.
Fínsko sa sem asi dostalo omylom, ale aj tam v prípade súhlasu s oprávnenými požiadavkami mierumilovného Sovietskeho Zväzu by k žiadnej vojne nedošlo.
V prípade Grécka ako jedinej krajiny z menovaných si nepamätám žiadnu diplomatickú predohru (ale rád sa nechám informovať o opaku), takže tu zatiaľ súhlasím.
pbradler 20.2.2004 21:17 - č. 989
pbradler Nibor napsal(a) v č. 963: "Říká ti něco pojem Douhetova doktrína? "

Tuším som to už niekde počul .

"Proč myslíš, že před válkou panovaly na Západě takové hysterické obavy z války ? I potom, co probíhalo bombardování ve Španělsku, bylo považováno za jasný fakt, že jediná obrana ptoti náletům, které budou mít zničující účinky, je hrozba náletu odvetného, na který samotné čsl. letectvo nemělo síly. Že byly účinky náletů přeháněny, se zjistilo až v průběhu WW2."

A teraz hovoríš o médiách a verejnej mienke alebo o vojakoch ? Lebo ja som hovoril o vojakoch.
Tom 20.2.2004 12:25 - č. 988
Tom Winnie byl přes své nesporné chyby renesanční člověk s tisíci zájmy, obrovským rozhledem, nesmírně pracovitý a talentovaný v mnoha směrech (viz třeba Marlborough). Jen tak před něčím necouvl, nevyžíval se v dramatických gestech a měl buldočí vůli. Nezaslouží si být srovnáván s jakýmsi intelektuálním trpaslíkem, ze kterého dělají média hvězdu.

Winnie byl skutečný vůdčí typ se schopností přesvědčit a nadchnout lidi pro nějakou věc. Takových bylo v historii málo. Současný šéf z Bílého domu k nim rozhodně nepatří. Podle mne zatím neudělal nic, co by z něj v mých očích dělalo něco víc než trapného kašpárka v pilotní bundě.

Do debaty o politice se zatáhnout nenechám. Nazdar!

Dík za mail.
Johny 20.2.2004 10:58 - č. 987
Johny Tom napsal(a) v č. 984: "Jen s tím podstatným rozdílem, že Winnie by si nevymýšlel trapná zdůvodnění a nenechal se nachytat při vědomých lžích v dost závažných věcech."

To nechci komentovat abych někoho zase nevyprovokoval ale když nedáš na media a pozorně si vše přečteš skutečně tak jak se to řeklo, vypadá to hned jinak.

Jinak Winnie by na tom byl díky jeho jazyku možná stokrát hůře. Jeho srovnání opozice s gestapem a jiné výstřelky mu i přes status hrdiny zlomily vaz.
Johny 20.2.2004 10:53 - č. 986
Johny Tom napsal(a) v č. 984: "Jinak si myslím, že poznámek o současné politice bychom se zde měli všichni vyvarovat. Já za sebe slibuju, že už dám pokoj "

Proč? Já si naopak myslím, že to je důležité, neboť ona se ta historie často opakuje. Podívej se na pozici ČR v evropě. Zjistíš, že (samozřejmě situace je jiná, neboť jde o jiné věci) máme v podstatě stejné protivníky jako dříve a budeme mít pouze stejné přátele které jsme měli i s jejich všema chybama jako dříve. Nice se nezměnilo.

Pokud to nenásleduje 50 příspěvků které rozebírají místo konkrétních názorů to, zda je na mé ikonce šimpanz či orangutan tak je to ok.
Pavel Šrámek 20.2.2004 10:27 - č. 985
Kniha polského historika Marka Deszczynského "Ostatni egzamin" o polské armádě vůči Československu v roce 1938 a 1939 je v Polsku již v prodeji. Musím říci, že je opravdu dobrá. Navíc má letos v Polsku vyjít práce dalšího mladého polského historika o případném průběhu čs.-německé války 1938 na základě zkušeností z polsko-německé války 1939. Jestli si máme vzít v něčem z Poláků příklad, tak v tomhle určitě. Řečí má u nás každý přehršel, ale nikdo nic nevydá.
4201-4220 z 5038
<< 208 209 210 211 212 213 214 >>
Po