Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
to Podiven: Pekař byl hodně napravo, a ač ho jako historika uznávám, tak jeho politické přesvědčení by zavedlo národ do náručí nacistické politiky. Stačí se podívat na morální marasmus druhé republiky. Při čtení o židobolševicích mě tak napadá, zda těmi rozvraceči nebyli míněni také němečtí emigranti, často Židé, kteří věděli jak to opravdu v německu vypadá. Jinak ti doporučuji přečíst: Haffner, S., Vzpomínky jednoho Němce. Opravdu zajímavé čtení. Ale nepochybuji, že ještě dnes by mohl být pro některé Němce(a asi nejen je) Haffner zrádce... |
|
|
|
|
| tom: můžeš mi vysvětlit, co máš proti historikovi Josefu Pekařovi? Dnes je jedním z nejuznávanějších, stačí si přečíst třeba Dějiny dějepisectví od F. Kutnara (1999) | |
|
|
|
|
Kdysi jsme se tady bavili o tom, jak nesmyslná a provokační byla československá politika vůči Německu ve 30. letech. Jedním z nejuznávanějších českých historiků je dnes Josef Pekař, na kterého komunisté za minulého režimu naházeli tuny špíny. V roce 1936 Pekař napsal v dopise Josefu Pfitznerovi (v roce 1946 čs. národně-socialistickým režimem popraven):
Velectěný pane kolego, připomínáte mi můj slib a vybízíte mně, abych napsal článek do časopisu Volk und Führung ... kde bych rád vyjádřil svou nespokojenost s naším dosavadním řešením otázky poměru k českým Němcům a k Hitlerově Německu v dostatečně rozhodném projevu. .... Neštěstí je v tom, že v boji proti Němcům jsou dnes spojeny obě naše fronty: nebezpečnější je ta, která vlastně nevychází z nacionálně českého stanoviska, nýbrž z nenávisti proti fašismu, která je živena všemi zednáři, židy a nyní Moskvou. V tom vedou slovo Prager Presse (víc židovsko-bolševické než vládně-úřední), Lidové noviny (také již požidovštělé a očividně poklesávající za vedení Bassova) a Večerní České slovo, nejrozšířenější večerník. Co vše se tu téměř denně objevuje ve štvaní proti Henleinovi a pro výchovu k válce... (podle přání Moskvy) přesahuje všechny meze. ... nenávist proti Němcům neprýští z nacionálně českého stanoviska a jeho potřeb, ale z internacionálního "pokrokového", lépe řečeno socialisticko-bolševického programu... způsob, jakým je válka líčena jako bezprostředně hrozící přesahuje všechny meze. Pouze agrární Venkov se brání této štvavé agitaci. Hitlerovské Německo je jiné, než hlásají naši židé a jejich pomahači, škoda, že nemáme žádný list, který by čelil jednostrannému štvavému hluku ostatního tisku. .... Zdravím Vás srdečně, Josef Pekař To napsal již v 30. dubna 1936. Škoda, že se agrárníkům nepovedlo v roce 1935 prosadit Pekařovu kandidaturu na prezidenta. Všechno mohlo být jinak. |
|
|
|
|
|
...na demonstraci 22.9. promluvil třeba poslanec L.Rašín se slovy "kdo není ochoten za svobodu bojovat, není jí hoden..". Dále promluvil K.Gottwald který údajně část demonstrace organizoval. Za této situace se vláda nemohla udržet. Panovala obava z převratu. Večer byla proto sestavena vláda z tzv. "nepolitiků" která měla odrážet alespoň v náznaku požadavky demonstrantů. Do vlády byl navržen i gen. Krejčí ale Beneš jeho jmenování zamítl. Současná vládní garnitura se ale jen tak nechtěla vzdát moci a tak současně vytvořila stínový kabinet s Hodžou jako předsedou. Krofta píše, že to byla "nutnost" aby "nová vláda ctila odpovědnost předchozí vlády". De fakto vládla tedy stále stará garnitura. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 1057: 21.9. vypukly po oznámení, že vláda přijímá VB-F plán na odstoupení sudet (iniciovaný v podstatě právě Benešem) v Praze a na venkově velké nepokoje a demonstrace. Vetšina demonstrujících požadovala odstoupení všech politiků a nastolení vojenské vlády pod velením osvědčených generálů legionářů. Výslovně se demonstrovalo proti Benešovi a politickým představitelům, kteří byli údajně odpovědni za tuto situaci. Demonstranti obsadili nádvoří hradu a požadovali okamžitou mobilizaci. Situaci uklidňoval právě Syrový. Nazítří ráno demonstranti obklíčili parlament a znovu požadovali kompletní demisi vlády a prezidenta........ "Vedel by niekto vysvetliť prečo vlastne podala demisiu legálna Hodžova vláda 22.9. ? Pripadá mi prinajmenšom čudné odsúhlasiť odstúpenie pohraničia a ihneď potom podať demisiu. Ako by si potrebovali umyť ruky" |
|
|
|
|
DuGalle (1058): Urobiť rozhodnutie a nechať to vyžrať druhým je lepšie ? Ak nemám gule na nejaké rozhodnutie, tak je korektnejšie odstúpiť hneď. |
|
|
|
|
pbradler: lepší než odstoupit rovnou a následující vládě nechat na nástěnce vzkaz: "Hodně štestí"  |
|
|
|
|
|
Vedel by niekto vysvetliť prečo vlastne podala demisiu legálna Hodžova vláda 22.9. ? Pripadá mi prinajmenšom čudné odsúhlasiť odstúpenie pohraničia a ihneď potom podať demisiu. Ako by si potrebovali umyť ruky. |
|
|
|
| Vidím to takhle. Já i Johny mluvíme pokaždé o úplně jiné události a o úplně jiném Edvardu Benešovi. Tím se samozřejmě vše vysvětluje ... | |
|
|
|
|
Ano, ale jeho ústavní role nebyla absolutní. Jistě měl největší díl zodpovědnosti, ale pořád to byl jen díl. Beneš si také nemohl dovolit odmítnout každého, koho by např. republikáni nebo soc.-dem. navrhli. Konečně - jeho ústavní úlohou bylo jmenovat premiéra (Syrového), úlohou Syrového vybrat si členy kabinetu, úlohou parlamentu vyslovit (či nevyslovit) do určitého termínu vládě důvěru. To, že vládu sestavili předáci polit.stran za souhlasu Beneše (a na vyslovení důvěry pak už do Mnichova nebyl čas a prostor) bylo výrazem neúcty k demokratickému systému ze strany všech zúčastněných. |
|
|
|
|
|
Já si myslím, že zpochybňovat roli Beneše v roce 38 je nesmysl. Jeho osobní vinna-zásluha (jak kdo chce) je neoddiskutovatelná. On sám při obhajobě mnichova pronesl dobře známá slova "nemohl jsem jim to dovolit udělat....". Tolik alespoň můj názor. O roce 48 jsem trochu mírnější. Tam už opravdu toho moc udělat nemohl aby zabránil převratu, nicméně jeho další charakterové selhání bylo, že komunistický převrat zlegalizoval a stal se tak prvním komunistickým prezidentem ČSR. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 1051: Ano. Veškeré personální záležitosti se řešily s Benešem, nikdo si nedovolil navrhnout kandidáta který byl názorově v opozici proti prezidentovi, následovalo by jeho ostré zamítnutí. Už jenom složení vlády napovídá jaký účel měla. Bezvýrazní noví členové kteří bez příkazu neudělali sami nic a v čele legionářský hrdina bez politické zkušenosti který měl dodat pocit rozhodnosti a neohroženosti. "Syrového vládu sestavili předáci stran dosavadní vládní koalice. Beneš mohl nanejvýš odmítnout některé kandidáty (pokud vím, tak to neudělal)." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 1050: A přesně to se nestalo. Odstoupení pohraničí navrhl Beneš, vláda to sice nakonec odsouhlasila ale parlament nedostal šanci se vyjádřit. "Václav Klaus je taky vrchní velitel a byl to on, kdo rozhodl o nasazení našich vojáků v Afgánistánu? Ne, navrhla to vláda a odsouhlasil parlament." |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 1048: "Máš na mysli ministry Syrového vlády? To byli Benešovi koně určené na zmatení občanů. " S tou druhou polovinou druhé věty bych souhlasil, ale začátek je nesmysl. Syrového vládu sestavili předáci stran dosavadní vládní koalice. Beneš mohl nanejvýš odmítnout některé kandidáty (pokud vím, tak to neudělal). |
|
|
|
| Edvard Beneš byl vrchní velitel branné moci, no a co? Václav Klaus je taky vrchní velitel a byl to on, kdo rozhodl o nasazení našich vojáků v Afgánistánu? Ne, navrhla to vláda a odsouhlasil parlament. | |
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 1039: A přesně to se v Mnichově nestalo.... "Probíhala tajná jednání s Británií a Beck měl dokonce říci "Dejte mi jasný důkaz, že Británie bude za Československo bojovat a já zkončím tento režim". " |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 1047: "Je otázka či si výbor politických ministrov (ak ovšem nebol utvorený ad hoc.) vyberal Beneš, parlament alebo to bolo zakotvené v zákone." Máš na mysli ministry Syrového vlády? To byli Benešovi koně určené na zmatení občanů. Jejich úkolem bylo předstírat změnu politiky a umožnit aby moc drželi stejní jako před tím ale aby byl vyvolán pocit nějakých změn. Výbor představitelů všech stran ale samozřejmě Beneš ovlivnit nemohl, ti byli nominováni svými stranami. Za zmínku stojí zápis ze zmíněné schůze 30.9. na hradě. Hlavní téma tam v podstatě bylo jak zábránit "rozvratu" (rozuměj bouřím nespokojených občanů). Přijetí Mnichova tam bylo bráno jako samozřejmá okrajová záležitost o které je už defakto rozhodnuto. |
|
|
|
|
|
Johny (1046): Je otázka či si výbor politických ministrov (ak ovšem nebol utvorený ad hoc.) vyberal Beneš, parlament alebo to bolo zakotvené v zákone. Druhá vec ale je, že Beneš sa ako hlava štátu a vrchný veliteľ ozbrojených síl nemôže schovávať za druhých. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal(a) v č. 1044: "Jsi obětí zkresleného výkladu, který vyhovuje hlavně těm, kteří taky souhlasili, ale pak to hodili jen na Beneše a sami si umyli ruce." Nejsem obětí ničeho. To co popisuješ jsem tu napsal. Beneš se vlastní vinou obklopil noshledy bez vlastního názoru. Mohu také souhlasit s tím, že hodně z nich bylo i zbabělejších než on sám. Nicméně se tady bavíme o rozhodujícím slově. Určitě snad nechceš tvrdit, že Ivan Dérer byt ten kdo mohl vydat rozkaz armádě aby se stáhla z obranných pozic. |
|
|
|
| Jistě silné a zajímavé téma.Nicméně stojí špatně.Tak je to s mnoha kroky, které naše společnost dříve i po roce 1918 konala.Takto otázka NESTOJÍ - demokratický stát, s relativně silnou armádou obklopený sice nepříznivými poměry musí za svou pravdu třeba i bojovat.A v září 1938 situace nazrála na obranu.Špatný byl evropský systém bezpečnosti i vesměs nedemokratická zřízení v okolních státech.ČR byla tehdy pýchou demokracie a lidé chtěli svůj stát bránit, prostředky k tomu byly.Není tak důležitý výsledek (o němž se vede diskuse) boje za svou věc, za své přesvědčení za demokracii, ale to že ji chce a musí bránit proti agresoru a to i tak výraznému jakým v té době Hitlerovo Německo bylo.TEDY můžeme hovořit o tom jak by to dopadlo, kdyby, ale zásadní musí být ,že BOJOVAT SE MĚLO.Dnes se dá "bojovat" mezi státy jen argumenty-slovy a snad se dá vše vyřešit, ale 30.léta tuto schopnost prostě NEMĚLA... | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?