Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
To že nás západní státy zradili se potom projevilo v 45,kdy se začalo všechno zakládat po sovětském vzoru(národní výbor ....).Mnichov byl vlastně začátek velkého spojenectví z SSSR |
|
|
|
|
Johny (1082) 100% souhlsím s tímto názorem egli je pouze trochu škoda, že to tak západní svět chápal a nevzal, že to možná byla nejzaší možnost zabránit Hitlerovi v tom co udělal. |
|
|
|
|
|
Drtivá většina veřejnosti v Británii a Francii byla v roce 1938 upřímně nadšená z toho, že byl zachráněn mír. A bylo to naprosto přirozené, komu by se chtělo do války kvůli jakémusi Československu vzniklému před 20 lety a nějakým sudetským Němcům, kteří v něm nechtějí žít. Všichni ještě měli v paměti světovou válku, která skončila před pouhými dvaceti lety a jednou z jejích příčin bylo malé Srbsko. Roosevelt po Mnichovu poslal Chamberlainovi telegram se dvěma slovy: "Dobrá práce!" Churchill byl v té době známý potížista, který nebyl brán moc vážně. V případě války by se jistě objevili dobrovolníci, určitě komunističtí fanatici apod. - podobně jako interbrigadisté ve Španělsku - tam to během tří let 1936-1939 bylo asi 20-30 tisíc lidí. Čili žádný počet, který by mohl něco zvrátit. Navíc mnoho z nich se tam snažilo spíše konflikt změnit na sociální revoluci. |
|
|
|
|
Co se týče označení ČSR jako původce války je možné ale pouze propagandisticky. Každopádně by nám to mohlo být naprosto jedno v případě vitězství i v případě porážky. Našim představitelům prostě chyběly "koule" hrát nějakou větší hru, nikdy se nevymanili z mentálního pocitu bezvýznamné gubernie a přitom jsme skvěle vybavenou pozemní armádu a na počet obyvatel nejsilnější zbrojní průmysl na světě. Příklad Izraele ukazuje, že i třímilionóvý národ je shopen s dobrým vedení uhájit svoji existenci oproti několikanásobnému nepříteli. |
|
|
|
|
|
Béďa napsal(a) v č. 1075: "Pokud bz jsme se bránily(a to jsme měli!!), tak bz podle mého náyoru k žádné válce na západě nedošlo, veřejnost yde nechtěla žádnou válku a royhodně bynechtěli umírat pro nějaký neznámý státeček. Možná by jsme byli ještě označeni za původce války." To jsou samozřejmě domněnky. Jak by to bylo, nikdo už nezjistí. Situaci nelze srovnávat se situací v Polsku později. Já se přikláním k názoru těch historiků, kteří tvrdí, že pokud bychom se udrželi dostatečnou dobu, spojenci by reagovali. Nezapomeň, že v Británii byla silná opozice znechucená dohodou VB s Hitlerem. Ve Francii nelze podceňovat vliv kominterny, která nejdříve dokonale ochromila schopnost Francie bránit se ale nepochybně by následoval příkaz podpořit boj proti Německu (Stalinovým zájmem bylo dostat západ do války s říší) - v Září 38 takové pokusy byly (demonstrace a pod) ale pokyn přišel příliš pozdě - Stalin přecenil u demokracií pud sebezáchovy. |
|
|
|
|
curahee napsal(a) v č. 1079: Ne trochu, hodně!!! Ale každý má právo na svůj názor i zdeno s Podivenem. "Nestrilejte si z neho,on je jen trochu pronemecky"  |
|
|
|
|
Nestrilejte si z neho,on je jen trochu pronemecky . Bohuzel jen nazory ma ponekud zvraceny. |
|
|
|
|
|
No jistě! (1062) Tohle všechno tady je jen díky němu! |
|
|
|
|
|
Coze,on se zase vratil mr.Podiven? |
|
|
|
|
|
Kdyby tady nebyl Podiven, tak by tady bylo úplně mrtvo! |
|
|
|
| to Johny: Pokud bz jsme se bránily(a to jsme měli!!), tak bz podle mého náyoru k žádné válce na západě nedošlo, veřejnost yde nechtěla žádnou válku a royhodně bynechtěli umírat pro nějaký neznámý státeček. Možná by jsme byli ještě označeni za původce války. | |
|
|
|
|
Podiven (1062): Pekař měl vlastně docela štěstí, že zemřel ještě před válkou. Opravdu by mne zajímala jeho reakce na Pfitznerovi názory ohledně řešení "české otázky" v době protektorátu. |
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 1072: "nic z toho po Mnichovu nebylo nutné. Žádná válka na západní frontě by nebyla" To nelze tak jednoznačně tvrdit. Spíše bych to vyjadřoval v procentech ale po Mnichovu je toto procento opravdu nepatrné. Je taky důležitý postoj naší vlády. Samozřejmě, že obrana po Mnichově, kdy bylo vše dohodnuto a podepsáno a čs vláda již předem odsouhlasila odstoupení pohraničí, by měla negativní vliv na rozhodování o vstupu spojeneckých vojsk do války na naší straně. Jinak by to ale bylo, kdyby Československo od samého počátku aktivně diplomaticky působilo ve smyslu, že odebrání pohraničí je možné pouze válečným činem a aktivně válko připravovalo a tím dalo na vědomí, že ať se spojenci rozhodnou jakkoliv, bojovat budeme. Jinak souhlasím, naše zahraniční politika katastrofálně selhala a sama někdy iniciativně vycházela nepřátelům vstříc a za této situace si část spojenců nutně musela položit otázku, zda si pomoc opravdu přejeme. |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 1070: nic z toho po Mnichovu nebylo nutné. Žádná válka na západní frontě by nebyla "celá akce proti ČSR by mohla být pro Německo osudná, neboť nebude možno oproti Hitlerovým záměrům odeslat rychle jednotky na západní frontu " |
|
|
|
|
|
Co je pozoruhodné, jak uvádí Kural, je to, že i Beckův skepticismus vycházel z optimistických údajů. Jednak síla němců byla nižší než Beck předpokládal kvůli potížím se začleněním rakouské armády a utvářením nových divizí a jednak Beck značně podcenil sílu ČS armády, počítal pouze s 23 divizemi. Beck ale hlavně počítal s překvapivým útokem, což jak víme nebylo v Září možné ale naopak Československo očekávalo útok v plné mobilizaci a armáda byla tedy mnohem lépe připravena na úder než armáda polská o necelý rok později.Kural popisuje i to, že pravděpodobně i sám Hitler nedoufal, že dostane ČSR tak lehce. Popisuje, jak v okamžiku kdy mu zástupci F a VB sdělili, že ČSR odstoupí sudety tak nevěřícně zíral a několikrát se zeptal, zda to opravdu čs vláda odsouhlasila.Zatím zveřejněné fakta potvrzují moji teorii, že by se ČSR bylo schopno udržet do zimy což by na 100 procent znamenalo politické změny v třetí říši. |
|
|
|
|
|
Doporučuji všem zájemcům seznámit se z velmi dobrou studií o možnosti obrany ČSR v roce 38 od renomovaného vojenského historika V. Kurala, která právě vychází na pokračování v časopise „přísně tajné“. Ve druhém pokračování je zveřejněn výsledek velitelsko štábního cvičení které pořádal gen. Beck v červnu 38. Ze závěrů které Beck zaznamenal zcela jasně vyplývá, že možnost rychlého poražení Československa dle plánů Hitlera neexistovala . Beck sice uvádí, že Německo může zvítězit ale ve „značně“ delší lhůtě než tří týdnů. Beck zároveň zdůraznil, že celá akce proti ČSR by mohla být pro Německo osudná, neboť nebude možno oproti Hitlerovým záměrům odeslat rychle jednotky na západní frontu a tím bude západní hranice říše absolutně nechráněná. Zajímavé je též Beckovo hodnocení úderu ve směru Vídeň –Mikulov – Brno. Tento směr byl našimi odborníky hodnocen jako nejohroženější kvůli absenci těžkého opevnění. Beck naopak tvrdí opak, jednak kvůli problémům s dopravou a jednak proto, že považoval rakouské divize útočící v tomto směru za podřadné. |
|
|
|
|
|
Podiven: Jaký je vztah sudetoněmeckých organizací k J. Pfitznerovi? |
|
|
|
|
|
Podiven: Josef Pekař byl agrárníkem a ti byli nakloněni větší spolupráci s Němci, to už jsem zde psal několikrát, žádná novinka, část z nich měla blízko k čekým fašistům a rekrutovali se z nich vlajkaři a pod. Akorát nechápu v čem je jeho dopis tak provokativní a jakou provokaci měl na mysli. To , že existovaly svobodné noviny které psaly různorodě je samozřejmý důkaz demokracie. Holt to nebylo jako v Německu, kde všechny noviny řídil kulhavý doktor. J. Pfitzner byl přesvědčený nacista a za okupace byl zástupce pražského primátora. Osobně se zasadil o popravu několika desítek odbojářů a navrhl obsáhlou práci na likvidaci "českého" problému v protektorátu. Jeho poprava byla spravedlivý čin. |
|
|
|
|
Podiven napsal(a) v č. 1062: Ano vsetko mohlo byt inak, za WWII by sme patrili k nacistom, a ked by rusi zaberali CS uzemia tak by sa drancovalo znasilnovalo a vypalovalo. Aj to prazske povstanie by mohlo vyzerat inak, prchajuci nemci by mali za chrbtom ceske barikady... Naozaj uzasna predstava "Škoda, že se agrárníkům nepovedlo v roce 1935 prosadit Pekařovu kandidaturu na prezi" |
|
|
|
|
Proti němu nic. Žil v té době a to co kolem sebe viděl interpretoval ve prospěch nácků. Jeho názory odpovídaly své době. Náckové měli ve světě hodně obdivovatelů (Joe Kennedy, Lady Astorová, Charles Lindbergh...). Ale dneska mne už to trochu zaráží... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?