Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Obavy a argumenty proti přijetí pomoci SSSR jako, že by došlo k nárůstu moci komunistů jsou ve srovnání s totální strátou samostatnosti a pokusu o likvidací národa směšné. K převzetí moci stejně došlo později ale bez našeho vlivu a za pomoci nejhorších zrůdných charakterů které se u nás našli. Od Září 38 do roku 89 jsme už stejně neměli jakoukoliv možnost určovat samostaně politiku. Absolutně nejhorší scénář po přijetí pomoci SSSR by byl levicový převrat a určitá na Rusku viceméně nezavislá diktatura stylu Jugoslávie a Tita. Já se osobně domnívám, že i přes přítomnost nekolika set tisíc "dobrovolníků" ze SSSR a dodávky zbraní od Stalina šlo po eventuální porážce Německa ukočírovat samostatné rozhodování o osudu země. To nemluvím o obrovském vzrůstu popularity čs. armády a zvýšení respektu ČSR v regionu. |
|
|
|
|
|
re egli, Hartmann: Pomoc SSSR bude vždy spekulativní, žádný pochyb. Fakta jsou ale jasná, SSSR pomoc nabídlo a to několikrát a několikrát bylo potvrzeno , že pomoc bude i v případě samostatného boje. ČSR nikdy o pomoc nepožádalo. Uvědomte si politickou situaci. Jakékoliv oslabení Německa bylo v zájmu SSSR a proto byla válka v jeho zájmu. Po Mnichově došlo k poznání, že západní demokracie nejsou schopny se bránit a tak se SSSR začal hledat v Hitlerovi spojence. Kolik a jaká by ta pomoc byla, můžeme spekulovat ale určitě by se projevila, však se toho Hitler bál. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1091: "Jen bych chtěl poznamenat, že španělský interbrigadista (a zejména to vím na 100% o letcích) se automaticky nerovná komunistický fanatik" Samozřejmě. Jinak o "pomoci" SSSR si snad nikdo nedělá iluze. SSSR byl v případě války připraven jít proti Polsku. Pěkně o tom píše třeba Melťjuchov v Sovetsko-polskije vojny militera.lib.ru/research/meltyukhov2/index.html |
|
|
|
|
Podiven: Jakýho skřeta máš na mysli?
Podiven napsal v č. 1103: Ale tyto knihy pouze varovaly před jakoukoli diktaturou (Bílá nemoc) a před děláním čehokoli pro peníze (Válka s mloky)."Jako škodu udělaly Čapkovy knihy a hry typu Válka s Mloky, Bílá nemoc apod.? Bílá nemoc byla dokonce zfilmována. Dovedete si předstvit, že by se v Německu hrály hry a filmy útočící na naše státní představitele?" Že tyto knihy útočily na Hitlera? Tyto knihy pouze varovaly, ale ne jenom před Hitlerem, ale i před Mussolinim a jim podobným. |
|
|
|
|
|
...a postřílet generální štáb... |
|
|
|
|
Honza M: Znamenalo by to úplné přehodnocení naší provokační zahraniční politiky (spojenectví s bolševiky a rozloženou Francií apod.). Zejména spojenecká smlouva s bolševiky z roku 1935 znamenala, že náš stát se stal předsunutým nástupištěm pro bolševický výpad do Evropy (po válce se to potvrdilo). Není divu, že Německo se cítilo ohroženo. V roce 1935 se měly spojit pravicové politické síly a zabránit volbě toho skřeta prezidentem. Prezidentem měl být zvolen Josef Pekař (ten bohužel odmítl) nebo alespoň prof. B. Němec. Vytvořit vládu pravicové koalice a zavést v zemi normální standardní režim jako v okolních státech. To znamená zamezit provokační protiněmecké činnosti různých levičáckých skupinek, tiskovin apod. přímo útočících na režim v Německu a jeho představitele. Dovedete si představit jenom jakou škodu našemu vztahu k Německu udělaly takové hry levičáckého Osvobozeného divadla? Jako škodu udělaly Čapkovy knihy a hry typu Válka s Mloky, Bílá nemoc apod.? Bílá nemoc byla dokonce zfilmována. Dovedete si předstvit, že by se v Německu hrály hry a filmy útočící na naše státní představitele? Navázat pozitivní vztah k Německu. Za splnění těchto předpokladů by se vše vyvíjelo úplně jinak. Proč myslíte, že Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko nebo Slovensko s Německem neměly problémy? Naše politika se orientovala na válku a vyvolání války v Evropě. Proč se třetina HDP ve třicátých letech cpala do zbrojení? Proti komu asi? K snaze československé zahraniční politiky vyprovokovat válku proti Německu jsou dobré dokumentační publikace z archivu pražského ministerstva zahraničí: Berber, Friedrich, Europäische politik 1933-1938 im Spiegel der Prager Akten, Essen 1942 Urban, Rudolf, Demokratenpresse im Lichte Prager Geheimakten, Praha 1943 K Pfitznerovi a Pekařovi: Předpokládám, že Pfitznera všichni znáte. Vynikající vědec na německé univerzitě v Praze (jejíž budovy a sbírky si v roce 1945 přivlastnila česká část univerzity). Co se týká jeho postojů v letech 1939-1945, tak je otázkou interpretace, nakolik to byly jeho postoje autentické a nakolik vynucené okolnostmi a dobou. Korespondence J. Pekaře byla vydáná v krásné úpravě v Listy úcty a přátelství, Praha 1941 |
|
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 1099: "SSSR po napadení Polska ochotně uzavřela smlouvu o neútočení. " Ehm.....před napadením Polska (23.8.1939) Samozřejmě, že šlo o to, hrát to na obě strany a přidat se tam, kde to bude výhodnější. Navíc si myslím, že i kdyby došlo k nemyslitelné pomoci ze strany SSSR, měla by beztak podobu jako "pomoc" Polsku v r. 1939, kdy "osvobodil" polovinu území a připojil si ho k sobě. |
|
|
|
|
|
Hartmann: Souhlasim. SSSR po napadení Polska ochotně uzavřela smlouvu o neútočení. Nechápu proč by riskovali válku s Německem když o ni zájem neměli. Potom tu "pomoc" hodně využili komunisti. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1094: Obávám se, že SSSR v době Mnichova nečinil nic než diplomatický humbuk a blamáž. Svůj postoj, že ČSR vojensky pomůže (pomoc však nebyla reálná, i kdyby chtěl), odeslal vychytrale do Prahy až po té, co ČSR přijala kapitulaci. "která vojenská velmoc se v roce 1938 postavila za Československo - SSSR" |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1093: Ale jakápak je toto urážka? To nemluvím o tom, že i dle našeho prvorepublikového práva se v době zvýšeného ohrožení republiky "zbabělost před nepřítelem" a "opuštění stanoviště bez boje" trestala popravčí četou. Proč má tohle platit jen pro obyčejného vojáka zatímco politik má být za to samé veleben? "Ten "mentální pocit bezvýznamné gubernie" mi silně připomíná Tesařovy obraty typu "katastrofální blbství vojenských špiček". Mohu mít na věc různé názory, ale je opravdu třeba se snižovat k urážkám?" |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1092: "Příklad Izraele je naprosto scestný. Tento stát má jadernou zbraň a jednoznačnou podporu USA, které představují největší vojenskou sílu na této planetě" Právě že není. Izrael byl (je)stejně jako my v roce 38 obklopen nepřátelskými státy, které neakceptují jeho vznik a svoji existenci uhájil sám svojí armádou - žádná cizí vojska mu nikdy nepomáhala. Jadernou bombu má Izrael pravděpodobně až od 70tých let a nikdy ji nepoužil a tedy v předchozích válkách nehrála žádnou roli (pouze v JomKippur Dajan zvažoval dvakrát použití AB, na začátku války pokud by se fronty zhroutily a podruhé když se v Alexandrii objevil "Admirál Ušakov" s dodávkou jaderných hlavic pro egyptské scudy) . USA jsou spojenci až cca od poloviny 60tých let. V roce 48 porazil araby a Brity pouze s naší pomocí (Stalina) proti vůli USA. Pak byly jeho spojenci Francouzi ad když se DeGaulle zbláznil a odmítl dodat náhradní díly tak si je ukradli a pak se logicky obrátili na USA. Izrael je příklad real politiky která funguje v zájmu jejich země. Jeden spojenec selže, už se obrátí na jiného ale základní obraná strategie je na soběstačnosti. |
|
|
|
|
Tom (1091):Přesně tak, navíc ve Španělsku se setkáme i s Orwellem... |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1092: SSSR "Může mi někdo říci, která vojenská velmoc se v roce 1938 postavila za Československo?" |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1082: Mám pocit, že v tomto případě platí, že kde končí argumenty, začínají silná slova. Ten "mentální pocit bezvýznamné gubernie" mi silně připomíná Tesařovy obraty typu "katastrofální blbství vojenských špiček". Mohu mít na věc různé názory, ale je opravdu třeba se snižovat k urážkám? "Našim představitelům prostě chyběly "koule" hrát nějakou větší hru, nikdy se nevymanili z mentálního pocitu bezvýznamné gubernie a přitom jsme skvěle vybavenou pozemní armádu a na počet obyvatel nejsilnější zbrojní průmysl na světě." |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1082: Příklad Izraele je naprosto scestný. Tento stát má jadernou zbraň a jednoznačnou podporu USA, které představují největší vojenskou sílu na této planetě. Může mi někdo říci, která vojenská velmoc se v roce 1938 postavila za Československo? "Příklad Izraele ukazuje, že i třímilionóvý národ je shopen s dobrým vedení uhájit svoji existenci oproti několikanásobnému nepříteli" |
|
|
|
|
|
Jen bych chtěl poznamenat, že španělský interbrigadista (a zejména to vím na 100% o letcích) se automaticky nerovná komunistický fanatik. Zejména to platí o lidech jako Tinker nebo Baumler. |
|
|
|
|
|
Podiven: A proč byla zakázána Agrární strana? ...Protože měla pronacistické názory. |
|
|
|
|
Dotaz na Podivena: Představ si, že bys byl od r.1935 prezidentem a faktickým šéfem čs. diplomacie; jaká je podle Tebe "správný" postup čs. diplomacie? Jaký myslíš, že by byl její výsledek, tak kolem r.1940/41 ? |
|
|
|
1086 a 1087 súhlas  |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 1082: "Co se týče označení ČSR jako původce války je možné ale pouze propagandisticky. Každopádně by nám to mohlo být naprosto jedno v případě vitězství i v případě porážky." Naprosto presne.
Johny napsal(a) v č. 1082: "Našim představitelům prostě chyběly "koule" hrát nějakou větší hru, nikdy se nevymanili z mentálního pocitu bezvýznamné gubernie a přitom jsme skvěle vybavenou pozemní armádu a na počet obyvatel nejsilnější zbrojní průmysl na světě." Naprosto presne.
Johny napsal(a) v č. 1082: Naprosto presne, i keď s dodatkom, že Izrael sa ubránil aj vďaka niektorým spojencom, medzi ktorými boli (a sú) aj veľmi významné a silné krajiny. Ale pravda je, že hlavnú ťarchu nieslol Izrael sám. "Příklad Izraele ukazuje, že i třímilionóvý národ je shopen s dobrým vedení uhájit svoji existenci oproti několikanásobnému nepříteli." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?