Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Algernon (1164): Dík za info. V tej súvislosti by ma zaujímalo ako na tom boli tie skoré verzie lietadiel (Bf109 B,C a Ju87 A) s pasívnou ochranou. Či už mali pancierovanú sedačku či kabínu a samosvorné obaly na nádržiach ? |
|
|
|
|
mousik napsal v č. 1169: Právě to,že nebylo nikdy dokončeno,túdiž neuplné. "Rekni tedy co je na nasem pohranicnim opevneni tak nedokonaleho.." |
|
|
|
|
DuGalle napsal v č. 1155: "To je ale zase náš krásný mýtus o našem dokonalém opevnění." DuGalle: Rekni tedy co je na nasem pohranicnim opevneni tak nedokonaleho.. |
|
|
|
|
|
DuGalle napsal v č. 1150: "A jak vypadalo ono slavné opevnění? Tady na západě byly akorát řopíky a ty mi zrovna nepřijdou jako ideální k zastavení tankového útoku. Aneb krycí kouřová palba, několik úderných družstev s plamenomety a během jediného dne neexistuje opevnění na dost velké části hranice..." Ono slavne opevneni jak rikas, bylo schopne zastavit jakykoliv tankovy utok ze strany nemecke armady. Bylo totiz vyzbrojeno LK vz. 26 a TK vz.37 nebo TK vz. 22 Schwarzlose. A tyto zbrane byly schopne rozprasit za pouziti prubojneho streliva vsechny nemecke tanky snad krome Pz IV. jak kus alobalu. Ohledne kryci kourove palby: ROPiky byly vybaveny jakymi si slepymi mapamy postrelovaneho okoli, podle kterych se obsluha kulometu mohla ridit za snizenych i nulovych viditelnostnich podminek. Byly to mapy umistene nad lafetaci kulometu a byly s ni pevne spojeny. Na ni ukazovala "jehla" presny bod kam prave zbran miri. Dale pak byly okolo vsech ROPiku dratene prekazky, ktere branily pruchodu pechote, tudiz i plamenometciku. Oni ty Cechoslovaci nebyli tak hloupi aby se nechali zabit jen tak. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1165: "Francouzi přesně tohle řekli, že ikdyž by jsme vyhráli, stejně o pohraničí přijdeme. Oni to blíže nespecifikovali, ale měli na vybranou (spolu s Brity a ostatními státy) od politických, přes hospodářské až po vojenské páky, z nichž každý by byl dostatečně účinný." Dost bych pochyboval, že by měli schopnost něco udělat. Vláda která by po pádu nacistického režimu vystupovala proti Československu by byla smetena. Navíc by jim to nebylo nic platné, hospodářská blokáda F a VB (naprosto nepravděpodobná) by nám v postatě neublížila. Jedinou šanci by měli vojensky a to je vyloučené. Dost důležité je si ale uvědomit souvislosti s výhrůžkami F a VB. O definitivním odstoupení pohraničí bylo rozhoduto pravděpodobně 19 září. Praha ústy předsedy vlády požadovala jasné ultimátum aby mohla odůvodnit odstoupení území před národem. To dostala via velvyslanec F. Beneš si navíc vyžádal toto ultimátum v písemné formě aby se mohl kdykoliv obhájit. |
|
|
|
|
Béďa (1154): - Souhlas, a navíc němečtí paragáni v Belgii a Holandsku používali v boji proti pevnostem kumulativní nálože - a ty v '38 ještě neměli (pokud vím). |
|
|
|
|
Johny: (1149) Francouzi přesně tohle řekli, že ikdyž by jsme vyhráli, stejně o pohraničí přijdeme. Oni to blíže nespecifikovali, ale měli na vybranou (spolu s Brity a ostatními státy) od politických, přes hospodářské až po vojenské páky, z nichž každý by byl dostatečně účinný. |
|
|
|
|
|
Glynwed (1162): Dík za info. Počty nemeckých lietadiel sa mi v niektorých položkách zdajú skôr ako sumár celej luftwaffe a nie toho čo by pravdepodobne stálo proti nám. Prekvapuje ma najmä negatívny rozdiel počtu stíhačiek medzi 1938 a 1939 (i keď to bude asi spôsobené ich rozmiestnením proti spojencom na západe) a relatívne malý nárast počtu Ju-87. |
|
|
|
|
to pbradler: Takový malý pokus o sumarizaci - ale informací je tam rozhodně více: www.fronta.cz/forum_tema_show.php?id=195&... (32) |
|
|
|
|
|
DuGalle (1155): Hlavný rozdiel vidím v tom že Ardeny neboli vôbec bránené, pretože Francúzska línia bola až na Máse. U nás by pohraničné hory boli bránené. Hlavný dôvod prečo by sa podľa mňa žiadny blitzkrieg nekonal ale bol fakt že naše jednotky by operovali na vnútorných líniách a teda by mali kratšie vzdialenosti pri presune jednotiek. To mi dáva odvahu k tvrdeniu, že Nemci by síce možno postupovali, ale platili by veľkými stratami na ľuďoch a na technike. Rozhodne by to nebola otázka jedného, dvoch týždňov ako v Poľsku a Francúzsku. |
|
|
|
|
|
Glynwed (1152,1153): Fikcia z (79,80) je naozaj pekná a realistická a vcelku súhlasím s tým, že priebeh bojov okolo opevnenia by mohol takto vyzerať v hlavných smeroch nemeckého úderu t.j. v Západných Čechách. Predpokladám, že tam by naozaj bolo opevnenie prekonané. Myslím si ale že na Ostravsku a možno aj na Brnensku by tomu tak nebolo. Jednak naše velenie predpokladalo útok práve tam (taký bol aj pôvodný nemecký plán), nemecké sily vyčlenené pre túto oblasť boli slabšie a v neposlednej rade aj koncentrácia nemeckého obyvateľstva bola nižšia. Ja osobne považujem prínos opevnenia nie v tom aby tvorilo hlavnú bojovú líniu na hlavných smeroch úderu, ale aby umožnilo úsporu síl na vedľajších smeroch, ktoré mohly byť potom využité na zahustenie zostavy na hlavnom smere. A túto úlohu si myslím mohlo splniť aj takom stave ako bolo. Bol by som rád keby niekto napísal viac k pomeru leteckých síl a PVO, prípadne aj stručne popísal typy, ktoré by sa mohli stretnúť. Pretože aj keď sila nášho letectva a PVO nebola bohvieaká, početne a kvalitou na tom zase nemecké letectvo nebolo tak dobre a predpokladám, že po takom týždni bojového nasadenia by len straty spôsobené prevádzkou boli znateľné, takže o trvalej leteckej ofenzíve sa asi hovoriť nedá. |
|
|
|
|
|
to Hartmann: Cvičení skončilo katastrofálně - přibližně stejně jako v roce 1941 na Krétě - a jak to nakonec dopadlo  . |
|
|
|
|
Hartmann: jo, jo stejně jako bombardování TO. Taky se s ním počítalo, ale pak se ukázalo, že to má nulový význam. |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1156: A taky po obsazení pohraničí výsadek proběhl v rámci cvičení a díky nulový zkušenostem skončilo cvičení s katastrofálními výsledky. "Proti lehkému opevnění východně od Bruntálu se s výsadkem počítalo" |
|
|
|
|
|
Němci použili revoluční taktiku výsadku, s tím se v r.38 počítat nedalo
Proti lehkému opevnění východně od Bruntálu se s výsadkem počítalo. |
|
|
|
|
Béďa: To je ale zase náš krásný mýtus o našem dokonalém opevnění. Kolik procent hranic bylo střeženo těžkým opevněním? Moc ne, že... pbradler: Náš terén byl asi tak neprůstupný pro tanky jako Ardeny, skrz které skopčáci zaútočili hned několikrát... Francie tuto techniku neměla? |
|
|
|
| to DuGalle: Do jisté míry s tebou souhlasím, ale přeci jen jsi Tebou zvolený příklad není nejšťastnější. Opevnění Belgie nebylo nejmodernější, a co hlavně, Němci použili revoluční taktiku výsadku, s tím se v r.38 počítat nedalo. | |
|
|
|
|
|
ještě bych si dovolil připomenout mojí rannou fikci (79, 80): www.fronta.cz/forum_tema_show.php?id=25&... |
|
|
|
|
|
to pbradler: Velkou slabinou čs. armády bylo letectvo a protiletadlová obrana. manévry vojsk by byly značně ztížené. Jinak výzbroj a výstroj pozemního vojska byla srovnatelná s německou. |
|
|
|
|
|
Bol by som rád keby ste tvrdenia o tom, že nebola žiadna šanca na úspech v boji podporili nejakými faktami. Debaty o blitzkriegu na území ČSR v kontexte terénu, ktorý pre tanky nie je najvhodnejší, pri rozmeroch celého priestoru, hustote vojsk a v neposlednej rade aj účinosti pohraničného opevnenia postrádajú zmysel pre realitu. Nemecká armáda mala čo sa týka mobilných jednotiek v septembri 38 k dispozícii 3 tankové divízie + 1 tankovú brigádu, 2 ľahké divízie a 3 pešie motorizované. Dá sa počítať že do boja by nasadili maximálne 1500 tankov z ktorých cca 1400 by tvorilo typ Pz I a Pz II. Len zhruba stovka tankov bola typu Pz III a Pz IV ranných verzií. Štandardný PT kanón, ktorým bola ČS armáda vyzbrojená stačil bez problémov na všetky typy. To isté platí o tankovom kanóne u LT-35. Myslím si že Československá armáda bola v roku 1938 natoľko schopná, že mohla viesť boj zpoza opevnenia rovnako ako pružnú obranu spojenú s protiútokmi (vďaka štyrom rýchlym divíziám). |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?