Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Podiven (1103): Konečně se dostávám k Tvé odpovědi (dík za ni): 1) Přehodnocení naší zahraniční politiky. Řekl bych, že takovou cestou se dalo Polsko - nezakrývaně nepřátelský postoj k SSSR; od 30. let snaha o těsnější kontakty s Německem a volnější s Francií - byla celkem úspěšná (smlouva o neútočení 1924, posílení diplomatických vztahů a další hosp. a kult. dohody, obdiv k německému "řešení" žid. otázky; polský velvyslanec v Berlíně veřejně prohlašuje: "V budoucnu nejenže Polsko nebude potřebovat Francii, ale bude litovat, že muselo tak draho platit její spojenectví." Koordinovaný něm.-pol. postup v některých otázkách - proti ČSR). No, a jaký byl výsledek této politiky v r. 1940/41 (viz moje otázka)? Polsko i ČSR byly permanentně v nacistickém "Lebensraumu". Není divu, že se Československo cítilo ohroženo. 2) Je nesmyslné tvrzení, že "náš stát se stal předsunutým nástupištěm pro bolševický výpad do Evropy". Čs. vláda potlačila každý komunistický pokus o převrat. Dokud existovalo Československo, potud fungoval i "cordon sanitaire". Dokud existovala ČSR, od r.1920, se bolševici nepohnuli ani o kilometr na západ. Po zániku ČSR, takřka do roka a do dne (+,-), s pomocí Němců obsadili 3 sousední státy celé a 3 částečně. 3) Co jsem na světě, je to poprvé, co někdo prohlásil fašistickou diktaturu za "normální standardní režim". 4) Co se provokační politiky týče, nevím o tom, že by čs. agenti prováděli v Německu politické vraždy - na počátku 20. stol. by tohle byl "casus belli". Ve 30. letech to Němcům prošlo. 5) Nemyslím, že by takové Rumunsko nemělo problémy s Německem - byli to Němci, kdo je přinutil odevzdat Besarábii SSSR (taky se tomu říká "rumunský Mnichov"). A Slovensko - přestože bylo německým výtvorem - dlouho nebylo Němcům jasné, jestli ho budou okupovat oni, nebo Maďaři. Nakonec se spokojili s okupací západní části - tzv. "Schutzzone". 6) Víš kolik %HDP dávalo ve 30. letech do zbrojení Německo? (Kannonen oder Butter?) Proti komu asi? |
|
|
|
|
Milo napsal v č. 1216: Jeho web už znám skoro čtyři roky a stejně dlouho spolu diskutujeme o této problematice i zde. "Šrámek sa na vojenstvi.kvalitne.cz nesťahuje, ale vychádzajú mu tam články a vedie rubriku otázok a odpovedí." |
|
|
|
| Johny: P. Šrámek sa na vojenstvi.kvalitne.cz nesťahuje, ale vychádzajú mu tam články a vedie rubriku otázok a odpovedí. | |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1211: Ale nemusíš se zase hned stahovat na "vojenství kvalitně" "Nemá cenu situaci dál vyhrocovat. Pokud má někdo zájem o mé názory, nalezne je na vojenstvi.kvalitne.cz."  . Prostě mám jiný názor ale stejně si myslím, že jsem toho tu napsal už dost než aby se to dalo tak zjednodušit v tvém 1207. |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1201: Tak to se mylis. Tento napad dostal Deladier s Chamberlainem, aby nedoslo k valce. Benes pak uz dostal jen "vyzvu", neboli "ultimatum" aby ustoupil pro udrzeni miru v Evrope. Ten po mezinarodnim natlaku kapituloval a Mnichovskou dohodu 30. 9. prijal.. Navic, co mu zbyvalo, kdyz uz byla napsana.. "Odstoupení pohraničí nabídl Beneš sám jako řešení problému s Německem." |
|
|
|
|
|
Mníchovská dohoda naozaj nebola o tom či odstúpime pohraničie ale o tom za akých podmienok. A boli to podmienky pre nás ešte tvrdšie ako tie, ktoré schválila ešte Hodžova vláda 20-21.9. Ak by sme odmietli už prvú dohodu, žiadna Mníchovská konferencia by sa s veľkou pravdepodobnosťou nekonala, ale hneď by sa bojovalo (pokiaľ to Nemci naozaj mysleli vážne a neblufovali) |
|
|
|
|
|
Johny (1205) a (1210): Přesně tak. Když velmoci zasedali v Mnichově, tak "těm nahoře" už bylo jasné, že bojovat se nebude. V Mnichově šlo jen o to kolik (požadavky Polska a Maďarska) a kdy. |
|
|
|
| Nemá cenu situaci dál vyhrocovat. Pokud má někdo zájem o mé názory, nalezne je na vojenstvi.kvalitne.cz. | |
|
|
|
|
|
P.Šrámek: To co jsi napsal je demagogie. Přečti si pozorně co jsem napsal: Johny napsal v č. 1202: "Pokud by se vedení státu tvářilo pevně, k žádnému mnichovu by nedošlo." Na tom vyjádření budu trvat. Pokud by bylo předem jasně vyhlašované stanovisko, že se ČSR bude bránit za každou cenu a že tedy jakýkoliv útok na Československo bude znamenet válku, nikdy by k Mnichovské dohodě nedošlo (min. v té podobě jako ji známe). Navíc mnichov už byl jen formální schválení plánu už před tím dohodnutého, pokud bychom před tím odstoupení pohraničí nepřijali, mnichovská konference by se prostě nekonala, nebylo by o čem jednat. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1206: Tak to souhlasím. "Proto neustále tvrdím, že to, jestli jsme se měli v září 38 bránit, je daleko více politický, než vojenský problém..." |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1202: Johny to snad nemyslíš vážně ty poslední věci, co píšeš? Takže Mnichov byla jen a jen naše vina, žádný appeseament neexistuje a mnichovská konference byla snad svolána na přání československé vlády. Vinen tedy není agresor, ale oběť, která si o to koledovala. Nemám slov ... "Pokud by se vedení státu tvářilo pevně, k žádnému mnichovu by nedošlo. Na druhé straně je to samozřejmě všechno jen teoretické. ČS vláda nikdy o obraně v situaci, kdy bychom měli nést hlavní tíhu, reálně neuvažovala" |
|
|
|
|
|
Johny: Já řeším obranu takovou, jaká vyplyne ze situace. Je přeci nesmysl se bavit o obraně republiky, kdyby nebylo Mnichova atd... Proto neustále tvrdím, že to, jestli jsme se měli v září 38 bránit, je daleko více politický, než vojenský problém... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1203:
"Pak nechápu ale, proč si psal vše předtím. celá diskuze přeci byla o tom, jestli jsme měli přijmout Mnichovský diktát, či ne a bránit se."
Johny napsal v č. 1073: "To nelze tak jednoznačně tvrdit. Spíše bych to vyjadřoval v procentech ale po Mnichovu je toto procento opravdu nepatrné. Je taky důležitý postoj naší vlády. Samozřejmě, že obrana po Mnichově, kdy bylo vše dohodnuto a podepsáno a čs vláda již předem odsouhlasila odstoupení pohraničí, by měla negativní vliv na rozhodování o vstupu spojeneckých vojsk do války na naší straně. Jinak by to ale bylo, kdyby Československo od samého počátku aktivně diplomaticky působilo ve smyslu, že odebrání pohraničí je možné pouze válečným činem a aktivně válko připravovalo a tím dalo na vědomí, že ať se spojenci rozhodnou jakkoliv, bojovat budeme." Já řeším obranu všeobecně. Z hlediska posloupnosti děje je obrana po přijetí mnichovské dohody nesmysl asi stejný jako obrana německa po podepsání postupimské dohody. Pokud by vláda chtěla bojovat, šlo se mnichovu vyhnout. Ty různé možnosti jsou rozebírány tak jak přijdou. |
|
|
|
|
|
pbradler: Ale konal. My jsme od začátku byly proti, ale prostě to nezáleželo na nás. Defakto jsme nakonec byly postaveny před hotovou věc a Mnichov byl už jenom formální potvrzení... |
|
|
|
|
|
Johny: Pak nechápu ale, proč si psal vše předtím. celá diskuze přeci byla o tom, jestli jsme měli přijmout Mnichovský diktát, či ne a bránit se. S tím naservírováním na zlatém podnose je to trochu jinak. Británie a Francie nás napřed nutily a teprve pod jejich nátlakem se Beneš odhodlal k ústupku. Nechtěl obětovat celé pohraničí, ale nakonec to vyznělo tak, že je ČSR s tím smířená... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1198: "Jeho pozice byla možná labilní před Mnichovem, po něm to měl prostě v goldni... Chtěl bych vidět tu opozici po Mnichovu... My se nebavíme o tom německém útoku před Mnichovem, ale po něm. A úvahy, že by po něm byla nějaká možnost silné opozice v řadách generality, jsou dost pochybné..." To už jsem tady ale přece psal. To, že VB F a následně ČS vláda přijali Mnichov byl konec veškerým nadějím na převrat v Německu. Mnichovská konference byla uspořádána už s jasnou představou jak dopadne. Jednalo se již jen o to kdy a kolik pohraničí odstoupíme. Znovu opakuji, že vše už bylo rozhodnuto a z naší strany už odsouhlaseno. Proto jsou totálně nesmyslné nějaké žádání Beneše o pomoc 30.9. Veškerá činnost Beneše a vlády byla už jen skrýt tento souhlas před národem aby nedošlo k převratu a získat alibi. Pokud by se vedení státu tvářilo pevně, k žádnému mnichovu by nedošlo. Na druhé straně je to samozřejmě všechno jen teoretické. ČS vláda nikdy o obraně v situaci, kdy bychom měli nést hlavní tíhu, reálně neuvažovala. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1195: "V případě války by Německo mělo podporu Anglie a Francie. Chápej, tam není žádný střet, který se zde snažíš vykonstruovat. Anglie a Francie (a Itálie) jasně řekli, že Německu Sudety patří." Řekli, ale až potom co jsme jim to naservírovali na zlatém podnose. Odstoupení pohraničí nabídl Beneš sám jako řešení problému s Německem. Teprve na základě této nabídky a předběžného souhlasu byl vytvořen tzv. VB-F plán který byl opět čs. vládou bezjakýchkoliv podmínek přijat. Mnichov byl už pouze dojednání podmínek. Jinak ústupky pod hrozbou války neznamenají, že by VB a F byli "spojenci" Německa. Jediné co bylo řečeno je, že by nepřišli ČSR na pomoc, fabulace jako že by nás F a VB napadli či uvrhli nějaké sankce bylo strašení naší vlády, která si tak chtěla zvětšit alibi. |
|
|
|
|
|
david gore (1198): To áno. Mousíkovu odpoveď som citoval z dôvodu pochopenia zmyslu otázky. Zaujíma ma v podstate podiel síl, ktoré boli určené na ochranu opevnení k celkovej sile poľného vojska. |
|
|
|
|
|
Dzin (1198): 1. Ak by sme sa postavili od začiatku rozhodne proti odstúpeniu pohraničia, žiadny Mníchov by sa nekonal. 2. Nemecká generalita sa obávala akejkoľvek predčasnej vojny, nakoľko vedela že Nemecko nie je ešte na žiadnu vojnu pripravené. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1196) Ale nemá pravdu. Jeho pozice byla možná labilní před Mnichovem, po něm to měl prostě v goldni... Chtěl bych vidět tu opozici po Mnichovu... My se nebavíme o tom německém útoku před Mnichovem, ale po něm. A úvahy, že by po něm byla nějaká možnost silné opozice v řadách generality, jsou dost pochybné... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?