Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
Dzin (1195): Johny má v otázke pozície Hitlera v roku 1938 pravdu. Jeho pozícia bola vtedy ďaleko labilnejšia ako v roku 1939 a na tom nemá prípadná (podľa mňa veľmi nepravdepodobná) podpora spojencov Nemecku žiadny vplyv. | |
|
|
Johny: (1189) Ale to je právě to, v čem se mýlíš. V případě války by Německo mělo podporu Anglie a Francie. Chápej, tam není žádný střet, který se zde snažíš vykonstruovat. Anglie a Francie (a Itálie) jasně řekli, že Německu Sudety patří. Takže kdyby kvůli tomu šel do války, oni by za ním stáli. ČSR by bylo označeno za viníka a bylo by. Proč by v takové situaci proti němu měli někteří generálové povstat? Ty vycházíš z chybných počátečných podmínek. Ano, pokud by Německo nypadlo ČSR proti vůli Anglie a Francie, poté by se s tvými vývody dalo souhlasit, ale stěžejní je, že se toto nemohlo stát. V tom je ona zrada Anglie a Francie. | |
|
|
david gore napsal v č. 1181: Myslel som sumárne za celé opevnenie. Tak ako odpovedal Mousik. "To je dost složité, jinak byla rota a jinak její objekty. Napiš konkrétně úsek a pak se s tím dá něco dělat." |
|
|
|
Mousik (1192): 1,7 mil nie je to prehnané číslo? Mne sa marí že to bolo cca 1,2 mil. |
|
|
|
pbradler napsal v č. 1175: "Chlapci od bunkrov, neviete náhodou aspoň zhruba počet vojakov, ktorí mali brániť pohraničné územia vrátane posádok "objektov" ?" Asi takhle: HODNE.. Pocitam-li 1,7 mil. zmobilisovanych lidi a nejakou tretinu mozna ctvrtinu, ponevadz bylo dost zalozaku aktivnich zaloh, z toho v opevneni, vyjde ti, ze jich bylo opravdu dost.. |
|
|
|
Viete koľko sme mali PL Oerlikonov 20mm a prípadne ako boli rozdelené t.j. divízna výzbroj, územná PVO a pod. ? Prípadne aká ďalšia PL výzbroj bola k dispozícii a v akom množstve ? |
|
|
|
stc napsal v č. 1187: Vojáci ano, armáda nikoliv. Samozřejmě vždycky bylo a bude určité elitní jádro, jako byli třeba ti co za 2.sv.v. odešli do zahraničí. Armáda jako celek ale od dob Moravského Pole nestála za nic..."A vubec celkove patrili vojaci z cech vzdy k elite. " Husitské války? Pyrhova vítězství - lokální výsledky a globální průser... R-U? Zde se nejednalo o českou armádu. Legie? To je to zmíněné nahoře - skupina dobrovolníků...
stc napsal v č. 1187: Já to někde spojoval či zaměňoval? To snad ne. (1184) reaguje na to, co se mi zde podsouvá a nikoliv na to, co bych někdy někde napsal..."Je pro mne dost nepochopitelne ze se politicke rozhodnuti vl. jmenem Mnichovsky diktat, tak nejak zamenuje s vojenskou schopnosti ci neschopnosti ceskoslovenskych vojaku. Muzes mi to prosim vysvetlit jak si to myslel?????" Mám-li hodnotit stav naší armády v době Mnichovské krize, tak také nebyl moc uspokojivý. Kolik z našich jednotek by bojovalo, kolik dezertovalo? Tohle snad nikdo nedokáže objektivně posoudit ani po tolika letech, vše se opírá pouze o odhodlání několika jednotek, nikoliv celé armády tvořené zajímavým mixem osob od ochotných padnou za Československo až po osoby se zcela jinými zájmy než byla naše existence... |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1188: "Když nebyl žádný v roce 39 po přepadení Polska, kdy byla politická pozice Německa daleko slabčí, tak proč by najednou měl být v roce 38?" Rok 38 a 39 jsou dvě diametrálně odlišné situace. V 38 měl Hitler za sebou pouze málo vojenskopolitických úspěchů. Většina generálů v roce 38 viděla slabost německa a reálně zhodnili minimální šance na vítězství v případě války která by se rozpoutala napadením ČSR. Opozici v armádě (i jinde) bylo jasné, že pokud je Hitler zatáhne svoji dobrodružnou politikou do války, přijdou o své pozice. V druhé polovině roku 39 už měl Hitler za sebou geniální úspěchy. Bez jediného výstřelu získal Československo se vší výzbrojí a neporušeným průmyslem, to byl gigantický úspěch a i opozice musela uznat Hitlerův talent a schopnosti. Naprosté ponížení Československa a jeho podrobení s minimální námahou 99% němců hodnotilo velice kladně a předpokládalo se , že geniální vůdce bude ve stejném duchu pokračovat dále. |
|
|
|
Johny: (1167) Ale jakém pádu nacistického režimu? Nacistický režim byl v roce 38 naprosto v pohodě, ony tvrzení, že by generálové převzali moc beru za bernou minci asi jako smlouvy uzavrené s Hitlerem. Faktem zůstává, že Německo bylo mentálně připraveno na válku s ČSR a kdyby se nějaká skupina vojáků čirou náhodou vzbouřila, bylo by to bráno jako vlastizrada a skončila by před popravčí četou. Režim byl prostě dost silný. Opravdu velmi pochybuji o případném kolapsu nacistického režimu z důvodů války v roce 38. Když nebyl žádný v roce 39 po přepadení Polska, kdy byla politická pozice Německa daleko slabčí, tak proč by najednou měl být v roce 38? | |
|
|
Promin DuGalle s tim Premyslem Otakarem to bylo trochu jinak. Tedy trochu jinak nez si tady naznacil. A vubec celkove patrili vojaci z cech vzdy k elite. At uz za Premyslovcu, nebo dale behem vlady Lucemburku, za dob husitskych, behem 30lete valky i pri bojich na balkane pod vlajkou Rakouska, Rakousko-Uherska, a dale pak v 1. svetove valce!!! Je pro mne dost nepochopitelne ze se politicke rozhodnuti vl. jmenem Mnichovsky diktat, tak nejak zamenuje s vojenskou schopnosti ci neschopnosti ceskoslovenskych vojaku. Muzes mi to prosim vysvetlit jak si to myslel????? |
|
|
|
No za toho už byl vidět úpadek, kdy se důležitá část armády nedostavila na bojiště s fatálními následky pro zemi. Proto bych končil tím "prvním"... | |
|
|
premysla otakara II ) | |
|
|
"Vždy mně překvapuje kolik "čechů" samo zařazuje schopnosti svého národa v boji daleko níže než schopnosti důchodců z volksturmu či "lazaretních" divizí kriplů z německé armády."
A kdy jsme se předvedli jako armáda jinak? Za Přemysla Otakara I.? |
|
|
|
Vždy mně překvapuje kolik "čechů" samo zařazuje schopnosti svého národa v boji daleko níže než schopnosti důchodců z volksturmu či "lazaretních" divizí kriplů z německé armády.
Takovej důchodce vyzbrojenej Panzerfaustem dokáže proti tanku víc než sebelepší voják vyzbrojený pouze puškou. |
|
|
|
to pbradler: V úseku plánovaného výsadku u Košetic se bránil 15.pěší pluk. Měl 4 prapory - 3 prapory (1xZLO, 1xStrážní prapor, 1xpěší prapor 15.pp) obsadily opevnění, 1 prapor 15.pp zůstal v záloze. V okolí byly rozmístěny 2-3 baterie dělostřelectva. | |
|
|
Algernon (1177): Dík. Otázka bola položená najmä kvôli tomu, že lietadlá podieľajúce sa na podpore pozemných vojsk sú bez ochrany zraniteľné aj streľbou z ručných zbraní a počet ich strát by aj bez silnej PVO nebol malý. | |
|
|
david gore (1176): Mal som na mysli predovšetkým jednotky, tvoriace posádky opevnenia a prípadne jednotky vyčlenené na ich priamu podporu a ochranu. |
|
|
|
Chlapci od bunkrov, neviete náhodou aspoň zhruba počet vojakov, ktorí mali brániť pohraničné územia vrátane posádok "objektov" ? | |
|
|
K tomu opevnění. Bylo samozřejmě nedokončené ale svoji roli by hrálo. Odmítám bagatelizování a snižování role čs opevnění jak se mnohdy dočteme, viz třeba článek v respektu o tom, že na moravě žádné opevnění neexistovalo a podobné závěry. K úvaze o tom jak by probíhal konflikt na našem opevnění je možno se podívat jak to probíhalo na "západním valu". Lehké opevnění na rychlo postavené a obsazené převážně podřadnými jednotkami volkssturmu a záložními divizemi narychlo sestavenými z bůhví čeho zadrželo už zkušenou několikanásobně silnější US Army na skoro tři měsíce, někde i déle a přes absolutní nadvládu spojenců ve vzduchu. Vždy mně překvapuje kolik "čechů" samo zařazuje schopnosti svého národa v boji daleko níže než schopnosti důchodců z volksturmu či "lazaretních" divizí kriplů z německé armády. |
|
|
|
Mousik (1168): Guľometom by pravdepodobne odolal PzIIID a E, ktoré by sa v malom počte vyskytli. Ranné verzie Pz IV by síce čelne možno vydržali ale z boku mali len 14,5mm. Ale ináč máš pravdu.
mousik napsal v č. 1168: K tomu by som dodal, že okrem drôtených prekážok sa budovalo medzi jednotlivými objektami (aspoň v určitých úsekoch) štandardné poľné opevnenie, ktoré malo byť obsadené pechotou. "Dale pak byly okolo vsech ROPiku dratene prekazky, ktere branily pruchodu pechote, tudiz i plamenometciku." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?