Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
giro.c napsal v č. 1253: "Dr. beneš byl duší politik a ne voják." I kdyby byl dusi ten nejpatriotictejsi vojak, tak sam prezident nic nezmuze, kdyz je "proti nemu" drtiva vetsina tehdejsi vlady vcetne vrchniho veleni ozbrojenych sil. Neni dobry z nej delat neschopneho. Nemel v te dobe na vyber. Bud bojovat a v pripade prohry znicit svou vinou cely narod a podrobit ho tyranii nebo vyhovet pozadavkum a nechat narod v rukou Nepritele, aby si s nim delal vicemene co chtel. Nemohl mit jistotu v zachovani budoucnosti naroda ani v jednom pripade. Proto zvolil pro cechoslovaky ruzovejsi cestu. Nevim jestli kdy v historii nastala tak bezvychodna situace jako v r. 38.. Rozhodne si myslim, ze kdyby tam sedel kdokoliv jiny udela to stejny. Udelal by to i na 90% i dnesni prezident.. Taky ho budeme "nenavidet"? Co by jste udelali vy v jeho situaci, kdyz by na vas zalezelo co bude dal s celym narodem? Musime uvazovat drtivou presilu nepritele a nepripravenost jedinneho obranneho prvku a to pohranicniho opevneni.. Navic vam vrchni veleni rekne, ze bojovat je sebevrazda.. Myslim, ze v teto situaci by bojoval pouze nejaky bezcitny diktator. Ve sve podstate jeho rozhodnuti zlomilo narod, ale nezabilo ho. Nase cest tim vcelku trpi a trpet bude. Ale urcite prijde chvile, kdy si to vynahradime. Myslim, ze se narod poucil a uz nikdy nenecha nikoho vladnout nad nasi zemi..  |
|
|
|
|
| Otázkou není jen to, co se mělo dělat na podzim 1938, ale také, co se mělo nebo mohlo udělat v předchozích měsících i letech. S tím, že může dojít k válce s Němci, se u nás vážně počítalo nejpozději v roce 1935, kdy začala systematická výstavba opevnění. Třeba se mohlo udělat víc, nejen při přípravě armády k boji, ale hlavně na poli diplomatickém a propagandistickém. | |
|
|
|
|
to Dzin:Bránit se,nic jiného,v této souvislosti nemám takové informace jako ostaní v tomto tématu.Jen mě to jako čecha žere dodnes,od tohoto rozhodnutí se odvíjela veškerá poválečná epopej československého národa. |
|
|
|
|
curahee: (1252) A jaké bylo v roce 38 tedy dobré rozhodnutí? Jinak, politik (prezidenta nevyjímaje) má být vždy hlavně politik. Voják vidí věci pouze pod jediným úhlem, což by si politik neměl a nesměl dovolit. Co se týká problémů, ke kterým je třeba i případná asistence vojáků, poté mu oni zdělí na daný problém svůj názor a on se také na jeho základě rozhodne. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář: (1250) Co dodat? Snad leda, že souhlasím. |
|
|
|
|
|
Johny: (1249) To už je zase věc názoru. Já zase tvrdím, že v takové situaci, v jaké jsme se v září 38 ocitli, nebyla reálná vyhlídka na to, že naše případná vojenská obrana dosáhne úspěchu (neodstoupení pohraničí). Benešovo rozhodnutí možná nebylo ideální, ale také nebylo zavrženíhodné. Chápu důvody, které k němu vedly a nechci je nějak snižovat. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1253: "Dr. beneš byl duší politik a ne voják" To se ovšem na prezidenta moc nehodí!!! |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1241: Hmm. A co Rumunsko? - Besarabie v roce 1940? "Ještě by mně zajímala jedna věc. Existuje vůbec nějaký jiný stát, který si nechal BEZ BOJE odebrat část svého historického území, které mu patřilo přes tisíc let? Já takový (min. ve XX.stol.) neznám." |
|
|
|
| curahee zkus se vžít do jeho situace. Dr. beneš byl duší politik a ne voják. | |
|
|
|
|
|
to giro:V r.38 se rozhodl špatně a v r.48 stejně!!! |
|
|
|
| Johny já osobně bych byl snad i radši, kdyby se tenkrát ČSR bránila. pravděpodobně by nevyhrála, ale alespoň by se pokusila a to by se možná odrazilo v poválečných letech. Na druhou stranu, když si vemeu, že pan prezident Beneš měl v rukou 15 milionů lidí.......... bylo na něm jak se rozhodne. | |
|
|
|
| Dzin: K tomu veřejnému mínění v cizině. Bylo zřejmě jednou z hlavních chyb, že se ČSR více nezaměřila na propagandu. Vždyť Němci dosáhli diplomatického zisku Sudet i díky propagandě. Čechoslováci příliš spoléhali na spojenecké smlouvy a málo se snažili vysvětlit cizincům své stanovisko a svou situaci. V době útoků henleinovců v září 1938 mohla média tyto události propagandisticky využít. Ve zkušenosti z toho ale těžili spíš Němci. Sudeťáci měli v Praze tiskovou agenturu vedenou jistým Ulrichem, který pohotově využil nepokojů v pohraničí a překroutil některá fakta ve svůj prospěch. Tato propaganda ovlivnila i Runcimanovu komisi. ( O úloze médií v Sudetské krizi se zmiňuje např. S. Morell v knize "Viděl jsem ukřižování" ). Československá vláda si včas neuvědomila, jaký vliv má nacistická propaganda na veřejné mínění v zahraničí a nedokázala včas podniknout protiopatření. | |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1244: "My jsme to zhodnotili tak, že v případném konfliktu nemáme šanci na úspěch. A já tvrdím, že naše hodnocení bylo správné." A já tvrdím, že jsme vycházeli více z pocitu vlastní méněcenosti a ne z rozumu. A také tvrdím, že šance na úspěch tady byla a že jsme nevyužili potenciálu země a lidí ale smířili se s tím, že nám kdykoliv kdokoliv může diktovat. Tvrdím, že pro prvorepublikovou garnituru bylo výhodnější nechat si sebrat tisíceleté dědictví českého království výměnou za ponechání svých míst a naivního pocitu bezpečí. Tvrdím, že tento precedens se může díky tomu kdykoliv opakovat i v budoucnu pokud se nezmění vztah čechů k vlastní obraně. |
|
|
|
|
|
Johny: A já se pomalu začínal bát, že už se nikdy neschodneme... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1246: Souhlasím "ale to, že meziválečná politika ČSR v otázce braně-bezpečnostní byla špatná a v roce 38 se to bohužel plně projevilo..." |
|
|
|
|
|
Johny: A aby jsme si to ujasnili, já netvrdím to, co jsi mi přehnaně podsouval, ale to, že meziválečná politika ČSR v otázce braně-bezpečnostní byla špatná a v roce 38 se to bohužel plně projevilo... |
|
|
|
|
|
Johny: (1241) Ve 20. století to bylo v Evropě třeba Litva, Lotyšsko, Estonsko. Alespoň jsem si nevšiml, že by se bránili silou sovětské agresi, míněno boje jejich armád a né případné partyzánské akce... A do jisté míry by se dalo započítat i Polsko a Rumunsko, které se bez boje po válce také vzdali části svého území ve prospěch SSSR... |
|
|
|
|
|
Johny: (1240) "Pokud státní existence zavisí...ne na vlastní schopnosti se bránit a ubránit, je neodvratně určen k zániku." Z toho naprosto jasně plyne, že podmiňuješ existenci státu tomu, že se brání a ubrání, ne jen, že se brání... Co se týká obrany, tak my jsme se bránili. Využili jsme všechny možnosti obrany, kromě použití vojenské síly. Z toho co mi tvrdíš tedy znamená, že jakákoliv obrana státu, kromě vojenské, není obranou a je naprosto zbytečná? Sice si napsal, že souhlasíš s tím, že se jednalo spíše o politický problém, ale stále mluvíš o vojenské otázce. Prostě ČSR se bránila a využila k tomu veškeré prostředky, které považovala za vhodné... Jestli jsi mě, podle toho, jak jsi pochopil mé přízpěvky, přirovnal k Podivenovi  , tak já bych tě na základě podobné logiky, musel začít přirovnávat k totalitním či militaním vůdcům, protože mi připadá, že politiku podmiňuješ vojenským akcím podle zcela zastaralé poučky, že "válka je jen pokračování diplomacie"...Francie se samozřejmě mohla smířit s Německem bez boje, ale jde o to, jak zhodnotíš své možnosti. Francie to zhodnotila tak, že v nadcházející válce Německo porazí. My jsme to zhodnotili tak, že v případném konfliktu nemáme šanci na úspěch. A já tvrdím, že naše hodnocení bylo správné. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář: (1239) Pravda, moje chyba, to je tím, že víc myslím na Jugoslávii, než Rumunskem... S podporou evropských mocností Německu. Tady jde spíše o to, že podporou Němeká je i jejich pasivita. Němci se neobávali ani tak moc ČSR, ale spíše reakce Británie a Francie. Podobně i ČSR byla v otázce obrany odkázána na spolupráci s francouzkou armádou. My měli defakto vojenskou strategii založenou pouze na obraně a tou se nedá vyhrát. Souhlasím s tím, že by Anglie a Francie spíše přistoupili k hospodářským akcím, ať už dodávky Německu či sankce ČSR. Co se týká veřejného mínění, tam je to podle mě jasné. Jak Britové, tak Francouzi přijali Mnichov s jásotem. Kdyby jsme začali bojovat, velmi rychle vy jsme byli označeni za ničitele míru a veřejné mínění by bylo jednoznačně proti nám. Vždyť oni jediné, co věděli, bylo z jejich tisku a v něm se zrovna nějak lichotivě o ČSR nepsalo... |
|
|
|
| Dzin (1238 ) ale jak se ukázalo tak kromě tebou zmiňovaných států se jiné nedokázaly ubránit. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?