Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
pawel: ještě k té korupci. Na starost jí měla III. sekce ministerstva zahtaničí Igor Lukeš píše v knize Československo mezi Stalinem a Hitlerem (Praha 1999) na straně 271:
Třetí sekce ministerstva zahraničních věcí se nezabývala jen spojením, ale zároveň sloužila i jako jedna z československých zpravodajských služeb. V jejím čele stál sekční šéf Jan Hájek. .... Třetí sekce zaměřovala svou činnost zejména na veřejné mínění na Západě. Hájek postupně vybudoval celosvětovou síť placených novinářů, kteří pravidelně či příležitostně psali za peníze o Československu pochvalné články. Jen ve Francii Hájkovy šeky (někdy musel svůj podpis připojit i ministr zahraničí Beneš či jeho nástupce Krofta) pravidelně putovaly do osmadvaceti deníků, časopisů a tiskových agentur. Stejnou aktivitu Třetí sekce vykazovala i v Londýně, Vídni a Ženevě. ... Část Hájkova archivu zveřejnili za války Němci v tendenčně podaném, ale přesto zajímavém pamfletu.
|
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1298: Přesně tak, ani se Janu Masarykovi nedivím, že na Angličany tak nadával. V náš prospěch to ale psychologicky Angličany asi moc neovlivnilo"Vůbec jim nedošlo, že linky vedou přes německo a že gestapo nelenilo a hned další den měl jejich rozhovor Chamberlain i s anglickým přepisem na stole."  |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1291: Opozice je opozice aby v případě krize převzala vládu. A krize by nepochybně nastala, min. ve Francii. Naše přijetí podmínek naopak podpořilo ty strany, které byly proti nám a opozici, které se ve svých zemích bila za nás, jsme odsoudili do role "válečných štváčů" za což zejména někteří francouzi zaplatili později životem. "Jo, jenže jak moc se ona podpora opozice projevila navenek? Nulově." |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 1290: Ale samozřejmě. Já jsem jenom chtěl aby mi někdo dal příklad země s obdobně dlouhou tradicí, která se "bez" boje vzdala svého území. "jenom si myslím, že kdybych byl Maďar tak bych se asi v roce 1920 po Trianonu cítil asi úplně stejně jako Čechoslovák v roce 1938 po Mnichovu. Ale Maďar nejsem, takže mně Trianon nepá" |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 1288: "Masaryk: Abych mohl něco udělat potřebuji peníze. Beneš: Ano Masaryk: Potřebuji dostatek a co nejdříve" Ještě by jsi tam mohl citovat ty vulgarismy a sprostá slova na adresu Chamberlaina a ostatních vládních politiků (starý kozel a pod.) které si ti dva vyměnili. Vůbec jim nedošlo, že linky vedou přes německo a že gestapo nelenilo a hned další den měl jejich rozhovor Chamberlain i s anglickým přepisem na stole. To jistě "čs věci" pomohlo  . |
|
|
|
|
Zdá sa mi, že príklady typu Lotyšsko, Estónsko, Litva s armádami 50 krát menšími ako ZSSR alebo Rumunska, ktoré síce nebolo také slabé, ale na druhú stranu stratou Besarábie a Sev. Bukoviny neprišlo o strategicky tak významné územie ako ČSR (obrannou čiarou Rumunska je bezpochyby karpatský oblúk), nie sú z hľadiska našej debaty príliš relevantné. Preto by som rád zopakoval že v prípade ČSR a Nemecka hovoríme o armádach ktoré boli, čo sa týka pozemného vojska približne vyrovnané s výraznejšou prevahou Nemecka cca 2 : 1 len letectve. Na našej strane bolo zase výhodou opevnenie. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1277: "Naše obrana nebyla typu, zadržíme je, až je to přestane bavit a odtáhnou, ale typu zadržímeje, než nám Francie pomůže útokem na Německo." Čo je to obrana typu zadržíme je až je to přestane bavit ? |
|
|
|
|
|
Egli, Dzin: Rumunsko bolo "požiadané" ZSSR 26.6. o odstúpenie Besarábie a Sev. Bukoviny a už 28.6. vstúpili sov. vojská na toto územie a pokiaľ viem bez súhlasu Rumuska. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1277: Bol by som rád, ak by si používal slová s významom aký im prináleží. Ak si napísal že ČSR by stálo proti Nemecku s podporou VB a F tak si asi nemyslel ich pasivitu, že ?"Klidně ti zopakuji i další věc a to, že pomoc Francie a Británie Německu byla i jejich pasivita v případném jeho konfliktu s ČSR." Pretože ak áno tak by ČSR stálo len proti Nemecku, nemyslíš ? |
|
|
|
|
Já vám nevím, ale řikám si, proč se za Mnichov stydět, nebo pociťovat z něho nějaký komplex, vždyť ČSR udělala vše, co bylo v její moci. To, že Čechoslováci byli ochotni za svou vlast bojovat, dokázali na bojištích WW2. Jenomže potom přijde jeden nejmenovaný poslanec z nejmenované strany a pustí do televize takový žvást, že Československo nepatřilo k vítězům WW2, ale k poraženým a další věci v podobném duchu. Potom se člověk diví, kde se to všechno bere...  |
|
|
|
|
|
Johny: (1281) Jo, jenže jak moc se ona podpora opozice projevila navenek? Nulově. Opozice má obvykle tu roly, že jenom mluví a nic nezařídí, to je výsada vlády. To samé i s Churchillem. On rozhodně neměl v době Mnichova takový vliv, aby dokázal nějak výrazně ovlivnit dění v Británii. Ohledně oněch socialistických sil pod vedením Moskvy a podpoře ČSR si zase tak velké iluze nedělám. Rozmach moci těchto hnutí přišel až po WW2, předtím byly jenom okrajovou epizodkou, které obvykle neměly, přes velkohubá prohlášení, výraznější vliv na domácí politickou scénu. Celkově si stále myslím, že nás prostě Francie a Anglie hodila přes palubu a na tom by nezměnil nic ani náš případný odpor. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1266: Já se s tebou samozřejmě souhlasím, jenom si myslím, že kdybych byl Maďar tak bych se asi v roce 1920 po Trianonu cítil asi úplně stejně jako Čechoslovák v roce 1938 po Mnichovu. Ale Maďar nejsem, takže mně Trianon nepálí"No, přece je rozdíl v ochotě bránit nějaké území, které ke mně připojil někdo na základě nějaké smlouvy před 20 lety a nebo pokud je integrální součástí země přes tisíc let a plní funkci přirozené obrané hranice." |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1276: Rumunsko souhlasilo s vydáním Besarábie na základě předloženého sovětského ultimáta."Rumunsko v roku 1940 nevydalo Besarábiu na základe diplomatickej dohody ale len nereagovalo vojensky na vpád Sovietskej arm" Československo souhlasilo s vydáním území na základě předloženého anglo-francouzského ultimáta. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 1269: "ČSR přece nechtěla bojovat kvůli sudetským Němcům, ale kvůli udržení vlastního území." Samozřejmě, ale vysvětli to Britům a Francouzům
pawel napsal v č. 1264: "egli:korupce tisku? vis necio blizsiho?" To je přece známá věc. Československo mělo podplacenu celou řádku novinářů i politiků zejména ve Francii. Francouzská politická scéna byla ve 30. letech příšerně zkorumpovaná. Po Mnichovu se žertovalo, že řada politiků přijde o dobrý zdroj peněz Jan Masaryk během zářijové krize rychle žádal o přísun dalších peněz na "zvláštní" úkoly. 16. září 1938 telefonoval Benešovi: Masaryk: Abych mohl něco udělat potřebuji peníze. Beneš: Ano Masaryk: Potřebuji dostatek a co nejdříve Jinak za protektorátu to Němci propagandisticky využili a dokumenty a výkazy o přesunech peněz z archivu ministerstva zahraničí publikovali (Z tajných fondů třetí sekce, Praha 1943, v němčině Demokratenpresse im Lichte Prager Akten |
|
|
|
| Myslel sem tim, ze si Benes nezaslouzil tolik kritiky, co tu parkrat padla.. | |
|
|
|
| čet.hrad sice jsem tady ještě asi tenkrát nebyl, ale myslím, že se to dá vydedukovat ne? | |
|
|
|
|
O Polsku a Maďarsku se tady už mluvilo a doufám, že dostatečně, takže to nebudu opakovat |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1280: Spíše než na chování Britů a Francouzů by záleželo na postoji Polska a Maďarska, zejména pokud by tyto 2 státy přímo podpořili Hitlera, což nelze vyloučit. I Poláci a Maďaři měli územní nároky vůči ČSR. "Dzin napsala v č. 1230: "Ta logika německých generálů má ovšem jednu závažnou chybu, počíta s konfliktem pouze Německo proti ČSR. Ale situace byla takova, že by to bylo Německo s podporou Británie a Francie (potažmo Itálie) proti ČSR." Ta logika je z vojenské stránky správná, Fr ani GB by se vojensky neangažovala. Hospodářské sankce by výraznější vliv v kratším horizontu neměly." |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1273: Tehdy to spoustě lidí znělo logicky, o zločinech komunismu se vědělo mnohem více než o poměrech v Německu "Německé zrůdnosti nebyly známé a většina čs představitelů brala jako přijatelnější řešení nějaké nové Rakousko-Uhersko tentokrát pod vedením pana Adolfa než sovětské komisaře v Praze." |
|
|
|
|
|
|
Churchil o tom píše v pamětech: Benešův ústup chybou, počítal jsem s jeho odvahou a odmítnutím plánu. Francie by přispěchala v přílivu národních vášní na pomoc a Británi ihned také. 20.9. přijel Churchil podpořit do Paříže opozici a společně se zkoušeli spojit přímo s prezidentem Benešem aby ho přesvědčili aby neustupoval. Ještě 30.9. urgoval Beneše aby alespoň ještě 4 dny vydržel v pevnostech, než se mu podaří rekonsruovat obrané společenství. K tomu lze ale dodat, že Němci měli na své straně zcela oddaného lorda Astora s Daily Mail a Times. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?