Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
gyro.c napsal v 1325: neřipádá mi reálný, že by se tank postavil 150 metrů od střílny a začal do ní pálit. A proč ne? V Denkschriftu je zmínka o tom že se uvažovalo s postřelováním střílen kulomety - výsledkem občas bylo zaklínění zbraně ve střílně. A kdyby se do toho pustil KwK 2 cm, pak už je nebezpečí poškození lafetace nebo zbraně velké. |
|
|
|
|
Hynek (1342): Ardeny sa tu dosť často spomínajú. Zabúda sa ale na fakt, že Ardeny neboli bránené žiadnymi významnejšími silami a teda v skutočnosti boli prekážkou len z hľadiska logistiky. Hlavná francúzska obranná línia sa totiž nachádzala až na Maase, ktorá leží až za Ardenami. |
|
|
|
| Podle mě je terén mezi Bruntálem a Opavou méně náročný než v Ardenách (obojí sem viděl na vlastní oči). Problémem by mohly být jen poměrně hlubší údolí řek. | |
|
|
|
|
jaké bylo národnostní složení těch čs. jednotek? |
|
|
|
|
|
Glynwed (1339): Súhlas. Na to že sa jednalo o druhé najsilnešie nepriateľské uskupenie neboli vyčlenené ČS sily adekvátne. Na druhú stranu treba uviesť, že charakter terénu v danej oblasti nie je príliš vhodný pre prípadné rozvinutie úspechu a do značnej miery favorizuje obranu. Čo sa týka prípadného presunu 8. PD smerom k hranici, tých 10-15 km mi nepripadá ani za prípadnej vzdušnej prevahy za smrteľný problém. Navyše ak by práve v tej dobe bola LW zamestnaná práve získavaním onej prevahy a teda vzdušná podpora by nemohla byť tak účinná. |
|
|
|
|
|
to Johny: Mě se zdá že na tomhle směru byly čs. síly slabé. Na HOP Hraniční oblast 37 - zesílená pěší divize roztažena na pevnostní linii cca Bruntál-Opava (cca 40 km). Ve středu formace 15.pluk, nalevo 34.pluk, napravo u Sádku navazovalo těžké opevnění. Takže v ose postupu 2.Armee 15.p.pluk (3 prapory = cca 3000 mužů), které by měly v týlu cca 600-800 výsadkářů. Proti nim by musel být nasazen jeden pěší prapor (1000 mužů) ze zálohy 15.pp a nemohl by tak být použit k posílení HOP. Proti HOP by pak nastupovala pravděpodobně 28.ID (zřejmě klasický postup 2 pluky=cca5.000mužů do útoku a 1 pluk v záloze) podporovaná obrněnými vozy a možná i tanky. Jistou pomoc by zřejmě mohla poskytnout posádka z Bruntálu, možná i záložní prapor 34.pluku (je však otázka jak dlouho by cca 5-10 km přesun pod kontrolou Luftwaffe trval). V záloze v prostoru Leskovec-Moravský Beroun (cca 10-20 km od HOP) stála mobilizovaná 8.pěší divize. Nejblíže HOP (cca 10 km) byl údajně SPO 8, dále pak cca 3 baterie dělostřelectva a náhradní pěší prapor. Tyto jednotky by byly za přesunu k HOP napadány německým letectvem a pak by narazily na výsadkáře, které měla mezitím posílit letecká pěchota (cca 500 mužů). Nějaké jiné větší čs. síly (nemluvě o tankových) na sever od Olomouce nevidím. |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1335: Útok byl plánován zhruba ve směru Krnov-Olomouc. Tento směr byl dostatečně znám i čs armádě. V tomto místě byly vysunuty i útočné pluky během zářijové krize. "Nicméně zůstává pravdou že čs. jednotky očekávaly útok spíše z klodského výběžku než z osoblažského." |
|
|
|
|
|
Bohužel, o tom nevím nic. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1334: Nevieš či boli takto zmotorizované aj niektoré iné divízie ? Napr. u 9. sa tiež v niektorých OOB vyskytuje (mot.) i keď to bola tiež klasická pešia. "Jak jsem psal níže, 30.ID měla být klasickou pěší provizorně zmotorizovanou divizí (pouze pěší části). " |
|
|
|
|
|
to Johny: Nicméně zůstává pravdou že čs. jednotky očekávaly útok spíše z klodského výběžku než z osoblažského. |
|
|
|
|
|
to pbradler: 7.Flieger - při cvičné operaci bylo vysazeno na padácích cca 1000 mužů, což by zhruba praporu odpovídalo. Ostatní jednotky parašutistů spolu s doprovodnou pěchotou už v Ju-52 přistávali na provizorním letišti (cca 2000 mužů). Ten kluzákový pluk - několik kluzáků bylo v 1938 k dispozici, ale větší počet s vycvičenými osádkami byl použit až v 1941 na Krétě. Jak jsem psal níže, 30.ID měla být klasickou pěší provizorně zmotorizovanou divizí (pouze pěší části). Pokud vím čs. pěší divize nedisponovala divizním protitankovým oddílem. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1305: O 7. Flieger-Division som čítal, že na jesen 1938 mala bojaschopný len jeden klzákový pluk a jeden parašutistický prápor. "7.Flieger-Division" |
|
|
|
|
|
Hlavnú nemeckú údernú silu tvorila 10. armáda zložená výhradne z prvosledových jednotiek, ktorá mala viesť útok cez západné Čechy v smere na Plzeň a Prahu. Tvorilo ju 7 peších divízií (5., 10., 15., 17., 25., 31., 35.), 1 tanková (1.), 1 ľahká (1.) a 2 pešie motorizované (2., 13.). Táto zostava mohla byť doplnená ďalšími tankovými jednotkami a to 4. tankovou brigádou a 15. tankovým plukom. Celkový počet tankov na tomto smere by tak dosiahol cca 600 ks. Ak by sa velenie rozhodlo ešte ďalej posilniť tento smer, malo v zálohe ešte k dispozícii 11. tankový pluk a inštruktážny tankový prápor s cca 150 strojmi. Celkovo tak mohlo operovať na tomto smere vyše 50% všetkých nasadených tankov. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1305: "Na přesunu byla 30.ID(mot.)" Nejedná sa o preklep ? 30. ID nebola motorizovaná ale obyčajná pešia. V septembri 1938 mali Nemci 4 mot. div. a to 2., 13., 20., 29. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1305: "Podle mého zde byl průlom v průběhu 48 hodin velmi pravděpodobný. " Byl bych velice opatrný v takovém podcenění. Mimochodem, ač si o Hitlerovi můžeme myslet cokoliv, určitý cit pro strategické operace se mu nedá upřít. Tak Hitler ve svých připomínkách k plánu "grün" vetoval útok v hlavním směru s tím, že tam nemá 2.armáda absolutně žádnou šanci na úspěch. Přepokládal tam nový Verdun a podpořil pouze klamný útok za účelem odlákání obránců z jiných směrů. Finální plán počítal útok 2armády o počtu 8 pěších divizí (pouze 1 na autech) 1 tanková a jedna lehká. Nicméně v říjnu 38 byly pouze 4 pěší divize 2a dobudovány, zbytek by šel do útoku nevycvičen rovnou z vlaku a s nižším stavem. Je nutno si uvědomit, že Fall Grün byl postaven na stavech roku 1940. Jak k tomu dodal Beck, armáda pro plán "grün" je pouze na papíře. |
|
|
|
| dík david, jenže kdy by byly tanky v potřebnmém množství u jednotek ? | |
|
|
|
|
|
Mali ČS pešie divízie aj divízny oddiel KPÚV ? V jednej z predchádzajúcich otázok som sa ešte pýtal na celkové počty PL kanónov Oerlikon 20mm ale nejako to zapadlo. A ak by ste vedeli tak aj prípadný počet na divíziu. Pavel Šrámek uvádza na svojich stránkach 0-12 kusov v divízii. |
|
|
|
|
Glynwed, čet.hard....bředběhli jste mě, zrovna jsem to chtěl napsat. To by ze strany PI P II byla největší hrozba- zakrýtí střílen celým tankem. Nedovedu si představit, jak by to odklízeli. Glynwed neřipádá mi reálný, že by se tank postavil 150 metrů od střílny a začal do ní pálit. |
|
|
|
|
|
Mousik: jenže jak správně podotkl Glynwed, těch 280 I a II bohatě stačilo na zakrytí střílen LO, ale rozhodně by jich spousta neprošla. Navíc by Němci III a IV určitě spojili do silného svazku na hlavním směru útoku a proti koncentrované síle by rozptýlené čs. tanky (tančíky nemá cenu počítat, jsou hluboko pod Pz I) neměly moc šancí, nasazení tanků bylo shodné jako ve francouzské armádě. |
|
|
|
|
|
Tank PzI měl pancéřování 13 mm, PzII,III 14,5 mm, PzIV 14,5 mm vanu, 20 mm věž. Takže viditelnější rozdíl než v pancéřování je spíš ve výzbroji. Tančík vz.33 12 mm, LT-34 15 mm. Průraznost střeliva pro všechny tyto typy byla cca 50 m. Němci (a tedy i parašutisti) měly průrazné střelivo taky, a navíc měly i nasazovací granátomety na pušky. Když by se PzII postavil na 150 m od LO a začal pálit po střílně, mohl ho ohrozit pouze KPÚV. Aby jsi zneškodnil pevnůstku nepotřebuješ se dostat dovnitř a zabít obsluhu, stačí ti když vyřadíš její zbraně. Takže teoreticky by stačilo aby se třaba takovej podřadnej PzI postavil před střílnu - a kulometčík může střílet akorát tak do plechu před sebou. Ano, ztráty by byly vysoké - a útočník má obvykle větší ztráty než obránce. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?