Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
pbradler: (1397) Teď jsem nějak nepochytil co tím myslíš? Jestli máš na mysli politickou situaci, pak ano, mezi těmi zeměmi a námi byl radikální rozdíl v jejich prospěch. Oni na našem místě nebyli, ani vzdáleně, a tudíž jejich reakce byla zákonitě jiná. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1396) Ale výsledek máš stále stejný. Navíc si nějak nevybavuji, že by byli Rumuni ochotni k ozbrojené akci proti SSSR, k obraně svého území. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1394) A o to především jde...  Prostě raději rozdávali z cizího, kde krev neteče. Či-li to, že by nám pomohli je ještě více nepravděpodobnější. Jde hlavně o to, že my jsme jejich pomoc v případě konfliktu přímo potřebovali. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1393: Áno. Samozrejme mali takisto možnosť sa brániť avšak v ich prípade to naozaj nevidím reálne, ale ako som už uviedol na príkladoch Fínska, Juhoslávie a Grécka existovali aj štáty, ktoré sa bránili v podobne beznádejnej situácii."Rozdíly zde jistě jsou, ale zase tak irelevantní to není. Stát přichází o své suverénní území a je jedno jak důležité je pro obranu, zde je důležitý politické efekt" Stále si ale myslím, že šanca ubrániť sa bola u ČSR omnoho vačšia ako vo všetkých týchto prípadoch. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1392: Myslím, že lepšie sa to vyjadriť nedalo. "A co jiného jim zbývalo?!" |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1391: Aj keď na nás robili VB a F nátlak aby sme prijali odstúpenie pohraničia, neznamená to že by sme sa cez noc stali ich nepriateľmi. Myslím si že Nemcov by nijako nepodporili (ak by necítli nebezpečenstvo že zasiahne ZSSR) nakoľko minimálne pre Francúzov predstavovali stále nebezpečenstvo."Dzin myslel patrně pasivitu vojenskou, ne? Politicky a hospodářsky tomu už tak být nemuselo." Ten hrubý nátlak bol zrejme zapríčinený potrebou získať argumentáciu na odvrhnutie svojho dlhoročného verného spojenca. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1388: Nikdo mu neuberá právo sa tak rozhodnúť, ale to isté platí aj o práve to rozhodnutie kritizovať. "My jsme se bránili, udělali jsme vše, co jsme udělat mohli a ve finále se Beneš rozhodl, že je ještě jiná cesta, než jít do války." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1386: Znovu mi neostáva nič iné než sa spýtať či boli napr. Fíni, Poliaci, Juhoslovania či Gréci pripravení na tú "správnu" obranu ? "To je obrana, kterou dosáhneš strategického cíle a nepřítel se na ní vyčerpá buď morálně nebo materiálně a to tak, že mu nezbyde nic jiného, než začít jednání o ukončení bojů." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1385: Ja v tom rozdiel vidím. Ak už máš na danom území nepriateľské vojská, ktoré sú navyše vo vačšine, nemáš už prakticky na výber, len to "odsúhlasiť"."Rumuni to odsouhlasili dodatečně, čili nějaký rozdíl v tom opravdu není" ČSR to "odsúhlasila" s plne mobilizovanou armádou a obsadeným opevnením. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1382: Je jasné že hlavný dôraz je kladený na ubránenie HOP, ale nesúhlasím s tým že prípadné prelomenie opevnenia v úzkom priestore a prienik vačšieho počtu tankov by ešte nemusela znamenať katastrofu, nakoľko sú bez pechoty v náročnejšom teréne a v sídlach veľmi zraniteľné. (Viď napr. prienik 4. td na predmestia Warszavy)"následné ústupové příčky by vzhledem k velké přesile hlavně tankové techniky by už neměly šanci na zadržení nebo zvrat situace." Ináč ak si hovoril v 1361 hovoril o účinnosti bočnej paľby proti tankom (guľomety s priebojným strelivom) tak bohužiaľ takmer všetky nemecké tanky tej doby mali rovnaké pancierovanie zo všetkých strán (len Pz IV má rozdielne hrúbky na čele a bokoch).
čet.Hrad napsal v č. 1382: To je samozrejme pravda. "V otázce terénu to ŘOP muselo vidět zřejmě stejně (a ti byli o situaci a charakteru terénu určitě informováni lépe než my), jinak by oblasti přidělilo vyšší prioritu výstavby." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1384: Splnili mu všetko čo požadovalo od nás a to veľký rozdiel."Německo mělo ve svém konfliktu s ČSR jednoznačnou podporu Británie a Francie. Splnili mu vše, co po nich požadovalo." |
|
|
|
|
pbradler:"Zdá sa mi, že príklady typu Lotyšsko, Estónsko, Litva s armádami 50 krát menšími ako ZSSR alebo Rumunska, ktoré síce nebolo také slabé, ale na druhú stranu stratou Besarábie a Sev. Bukoviny neprišlo o strategicky tak významné územie ako ČSR (obrannou čiarou Rumunska je bezpochyby karpatský oblúk), nie sú z hľadiska našej debaty príliš relevantné."
Rozdíly zde jistě jsou, ale zase tak irelevantní to není. Stát přichází o své suverénní území a je jedno jak důležité je pro obranu, zde je důležitý politické efekt |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1295:
"Rumunsko bolo "požiadané" ZSSR 26.6. o odstúpenie Besarábie a Sev. Bukoviny a už 28.6. vstúpili sov. vojská na toto územie a pokiaľ viem bez súhlasu Rumuska."
Dzin napsala v č. 1385: A co jiného jim zbývalo?! "Rumuni to odsouhlasili dodatečně, čili nějaký rozdíl v tom opravdu není..." |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1294: Dzin myslel patrně pasivitu vojenskou, ne? Politicky a hospodářsky tomu už tak být nemuselo. "Dzin napsala v č. 1277: "Klidně ti zopakuji i další věc a to, že pomoc Francie a Británie Německu byla i jejich pasivita v případném jeho konfliktu s ČSR."" |
|
|
|
|
|
Johny: (1346+1355) Ale německá obrana nebyla založena na systému opevnění, nýbrž ten byl pouze jako doplňkový. Navíc v té době měli Západní spojenci velké problémi ze zásobováním, takže útok nemohli podpořit dostatečným množstvím těžkých zbraní, hlavně tanků. |
|
|
|
|
|
Johny: (1300) Nevěř tomu, není pravidlem, že opozice v krizi převezme vládu. Jestli mi nevěříš, zapátrej v dějinách 20. století a máš to jak na zlatém podnose. A nic nenaznačuje, že by se tomu tak stalo v roce 38 ve Francii. Když se to nestalo v roce 40... |
|
|
|
|
|
Johny: (1299) Ale my jsme to nevzdali přece bez boje! Vždyť na úrovni státu není jen ozbrojený boj. Krize se neřeší jenom tím, že jdu do války. Existuje takové příhodné heslo: "Pro schopného je násilí až poslední možností". Jít do války je sice to nejjednoduší řešení, ale obvykle je tou nejhloupější a dějiny to jenom dokazují. My jsme se bránili, udělali jsme vše, co jsme udělat mohli a ve finále se Beneš rozhodl, že je ještě jiná cesta, než jít do války. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1297) Ale je přeci jedno, jaká je ta pozice, nebo to území. Důležitý je výsledek... |
|
|
|
|
|
pbradler: (1296) To je obrana, kterou dosáhneš strategického cíle a nepřítel se na ní vyčerpá buď morálně nebo materiálně a to tak, že mu nezbyde nic jiného, než začít jednání o ukončení bojů. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1295) Rumuni to odsouhlasili dodatečně, čili nějaký rozdíl v tom opravdu není... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?