Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Hartmann: O možné německé ofenzívě se diskutovalo už na jaře roku 1938. Sovětští vojáci mohli být vypraveni už dříve. Přece mohli na našem území být déle, ještě před invazí. Třeba by si to Hitler s tím útokem pořádně rozmyslel...už bez sovětů měla ČSR kolem 29 pěších divizí, pár rychlých a obrněných divizí navíc. Se sovětskou pomocí by to jistě bylo-nejvíce na jižní moravě, kde nebylo dostatečné opevnění-lepší. |
|
|
|
|
stanley napsal v č. 2017: nad únosnou míru "na únosnou míru" |
|
|
|
|
|
No co se týče pomoci SSSR, tak ta v té chvíli zcela zapadala do strategie oslabování západních buržoasních zemí a válka jedné z nich s německem za jejich pomoci by zcela jistě sovětům vyhovovala. Jsem přesvědčen, že zcela nepochybně by nějaká pomoc poskytnuta byla. Je jen otázkou kolik a jak. Takové ty řeči o naprosté nekompatibilitě např leteckého benzínu a letišť neberu, jako netechnické vůbec vážně, letecká pomoc by byla velmi účinná a možná rozhodující. Bez letecké nadvlády by bylo pro němce těžké prorazit. Ale už jenom blokování Polska by tohoto severního souseda vyřadilo ze hry a bylo by spolu s hrozbou trojdohody Maďarsku vítaná pomoc. Pro pomoc by jsme ale museli nepochybně oficiálně politicky požádat a to i u společenství národů. Znamenalo by to popuzení Francie a VB proti nám a to nebylo průchodné v té politické konstelaci která vládla. Navíc by oficiální požádání sovětského svazu o pomoc znamenalo vnitropolitickou krizi s teoretickou možností občanské války a přidání se části české reprezentace na stranu němců - je nutno si uvědomit, že i pro velkou část velitelského sboru složeného z bojovníku proti bolševismu z dob legií bylo pozvání komunistů do čech mnohem více nepřijatelné než "tenkrát" pozvání němců. Na druhou stranu je také otázka co by nás to stálo - politické změny by zcela jistě následovali. Jsou svědectví o tom, že byly už připraveny komunistické skupiny, které byly pověřeny přebíráním vlády a zřizováním revolučních výborů - sovětů. Jinak nic obvzlášť jiného, než to co následovalo po roce 45 by se nedělo - naopak vzniklé sebevědomí z eventuální úspěšné obrany byť za pomoci čerta by někdy později umožnilo brzkou rekonvalescenci státu zpět do demokratických podmínek. Jak říká pohádka... na vyhánění ďábla čertem musí být ale pevná a silná charakterní postava českého Honzy, která čerta přelstí. a ta je jen v pohádkách. Takže to je jen kdyby chyby. |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2016: "ČSA by se byla schopná nějaký čas bránit, ale jestli 2 měsíce??????????" Pokud vím, předpokládala se možná obrana (včetně ústupových bojů po slovensko-české pomezí, případně i dále) 6 týdnů až 2 měsíce. Jestli se nemýlím, NGŠ Wehrmacht raději odešel do penze, protože odmítal vést armádu na jatka na čs. opevněních. Nejspíš je dost přeceňoval, statická obrana až tak moc šancí neměla, sověti asi udělali dost už ochotou přijít na pomoc, jenže spojenecké závazky a dost zoufalá situace po čistkách ve velitelském sboru by jim asi zkomplikovaly situaci na únosnou míru.
Hawkeye.Pierce napsal v č. 2013: Otázka, na níž není odpovědi, ovšem je na postoj Západu - byli bychom skutečně považováni za rušitele míru nebo by je náš odpor probudil a zastavil tak Hitlera? (Vůbec nevím, co je pravdy na pověstech, že generalita se ho chtěla při prvním neúspěchu na našich opevněních zbavit)Potom by samozřejmě i sověti byli v jiné politické a strategické situaci a mohli by si i vynutit přechod přes Polsko. Jenže to jsou kdyby. Jiná otázka: myslíte, že tvrzení o tom, že kapitulace měla tak těžký dopad, že zlomila národu páteř, je oprávněné? "1 1/2-2 měsíce a opevnění s polní ma jednotkama by se udrželi ještě v Čechách. Tak na úrovni Pražské čáry nebo na 2. ústupový linii u Ohře" |
|
|
|
|
| Hawkey osobně věřim, že ČSA by se byla schopná nějaký čas bránit, ale jestli 2 měsíce?????????? | |
|
|
|
|
No na Ohři asi zrovna neale na Praze jo dyť tu bylu zemská příčka a plno jednotek myslim že přes 12 divizí. Stim letectvem máš pravdu ale maďaři neměli moc dobrý letectvo |
|
|
|
|
Hawkeye.Pierce Útočníci si mohli vybrat kterékoliv místo, kde železni přeruší, samozřejmě to nejslaběji chráněné. A to ani nemluvím o tom, že proti letadlům obrana nebyla. Protiletadlová děla mohou tak akorát ochránit nějaký objekt, ale ne stovky kilometrů železnice. 1,5 - 2 měsíce na Ohři nebo pražský čáře?  )))))))))))))))))) |
|
|
|
|
|
Hartmann: Myslíš že horská brigáda z Prešova by neubránila s rumunama železnici? Na území ČSR by Rusovvé nemuseli už po železnici, a Slovensko by přešli tak 1 1/2-2 měsíce a opevnění s polní ma jednotkama by se udrželi ještě v Čechách. Tak na úrovni Pražské čáry nebo na 2. ústupový linii u Ohře |
|
|
|
|
|
Hawkeye: Ochránit stovky kilometrů železnice, podél níž jsou ze severu i z jihu nepřáletelé a stačí jim ji přerušit kdekoliv je nadlidský úkol s daleko většími silami. Ale i kdyby byla naprosto 100% zabezpečená, na věci to nic nemění, že ruská pomoc v platné době byla nemožná. |
|
|
|
|
|
Perry: Tohle vůbec to není o názoru, ale o faktech, znalostech a zdravém rozumu. To, že vlastními silami kolo na rovině nerozšlapu do 200 kilometrové rychlosti není názor, to prostě nedokáže nikdo ani kdyby se po... |
|
|
|
|
|
Hartmann: Tu železnici by se dalo uhlídat proti pozemním sílám, proti leteckým tak na slovensku určitě byli tak 2 proti letadlový pluky |
|
|
|
|
|
Perry: souhlasim s Tebou, ale než by se sověti dostali do Čech, tak by jim to trvalo cca 3 měsíce |
|
|
|
|
|
Perry: Ty jsi normální snílek. I v případě, že by se rozhodl SSSR pomoci a Rumunsko povolilo přechod, sebeméně by nám to nepomohlo. Naložit sovětská vojska, přepravit je po jediné možné železnici (navíc velmi snadno přerušitělné nepřítelem), vyložit a rozvinout za bojových podmínek bylo v účinné době technicky naprosto nerealizovatelné i kdyby se SSSR snažil sebevíc. |
|
|
|
|
|
Hartmann:...každému jeho názor...já si myslím opak... |
|
|
|
|
|
Perry: I v případě, že by se rozhodl SSSR pomoci a Rumunsko povolilo přechod, sebeméně by nám to nepomohlo. |
|
|
|
|
|
Vždyť i náčelník generálního štábu Krejčí byl připraven k obraně republiky a nepovažoval za nemožné že bychom se ubránili. Koneckonců kdyby nám Sověti pomohli, nemohlo být o obraně žádná diskuze. Byla by to bezesporu vynikající pomoc. I Hitler se bál toho, že nám na pomoc přijde Rudá armáda. Považoval ji za nejvyspělejší armádu na světě. Kéž by Rumunsko povolilo přechod sovětských jednotek přes jejich území...mohla být historie úplně jiná. |
|
|
|
|
to Johny: Všichni věděli (politici i vojáci), že bez pomocu F+VB se můžeme bránit, ale nikoliv ubránit. Rozhodnutí v tehdejší situaci považuji za správné - nikdo nevěděl nic o Hitlerových dalších válečných plánech, nové hranice garantovala VB+F, následky našeho odporu a reakce zahraničí tady byla probírána už stokrát. I po okupaci v březnu 1939 vlastně nebylo stále proti komu bojovat a exilová vláda v Anglii byla stále neoficiální - vždyť až do září 1939 nebyla žádná země ve válečném stavu s Německem a prakticky všechno (okupace Sudet a následně Čech) probíhalo dle evropské politiky zcela v pořádku. |
|
|
|
| David M: Sudetských Němců členů smíšených rodin sloužilo u Luftwaffe samozřejmě dost, já se ve svém příspěvku konkrétně zabýval jen těmi, kteří byli pravděpodobně příslušníky předválečného čs. letectva. | |
|
|
|
|
|
Glynwed: To, že jsme se nebránily poměrně přesvědčivě tuto domněnku potvrzuje. To, že někdo něco chtěl udělat ale nakonec neudělal se poměrně těžko dokazuje. Já jsem dnes poměrně hluboce přesvědčen, že minimálně část politické reprezentace neuvažovala vážně o možnosti, že by mohla vydat příkaz k obraně kvůli sudetským oblastem a to zejména v situaci, kdy ČSR nedostalo k tomuto kroku podporu západních spojenců. K těmto se řadí zejména představitelé agrární strany a někteří jiní, jejichž zájmy by konflikt ohrozil. Vycházeli ze stejné krátkozraké politiky jako zbytek západní evropy, který předpokládal, že touto, z hlediska evropy malou obětí, hitlera uspokojí a nechá je napokoji. Co se týče armády, ta prostě plnila samostatně příkazy politiků, většina velení byla přesvědčena stejně jako většina země, že k obraně dojde. Proto došlo následně k pocitu zrady, která některé vojáky ponoukla dát se na stranu (tehdy) silnějšího a schopnějšího. Takže suma sumárum prostě platí, ačkoliv je to samozřejmě paušalizace, že politická většina (ta co převážila) nechtěla obranu za každou cenu a na tom prostě trvám. Obrazně řečeno se to dá přirovnat k situaci, kdy skupinu lidí přepadne banda teroristů a část se chce bránit za každou cenu a část jen v případě, když bude na blízku policie. Bohužel u nás (ale nejenom) bych řekl, že bude prozatím vždy zvolena možnost podřítit se, pokud nebude k dispozici policajt. |
|
|
|
|
Kolegové, rád bych se ještě jen jedním citátem vrátil k oné "bratrské" pomoci Poláků, která tu byla kýmsi zmíněna: České slovo, 25. 9. 1938 "24. září, 2:00 - Incident na mostě spojující Český a Polský Těšín. Tři muži v občanském obleku na naše území hodili z polské strany šest granátů, všechny vybuchly, nikdo nebyl zraněn. Útočníci poté uprchli." Třeba něco dodávat? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?