Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Pavel Šrámek(2060): Mohl bych taky poprosit? Dost by mne to zajímalo. Děkuji! |
|
|
|
| Glynwede, připomeň se mi na mail ohledně té Luftwaffe v roce 1938. Něco bych měl. | |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 2058: Perry, něco na tom skutečně je. Kdysi mi vyprávěl člověk, kterého vychovávali jako kluka v Rakousku, jak po Hitlerově projevu ve Vídni byl snad 24 hodin jako v transu - a to byl dospívající Slovák, žádný Němec nebo poněmčenec. Jenže nechat se chvilkově unést charakterem vystoupení je jedna věc a nechat se dovést až tam, kam většina Němců... "Ani se Němcům nedivím že je strhla Hitlerova propaganda" |
|
|
|
|
|
Glynwed: To je dobrý. Ani se Němcům nedivím že je strhla Hitlerova propaganda po těch jejich plamenných projevech.... |
|
|
|
|
Jinak navazuji na předchozí a rád bych se tdy zeptal kdy byly splněny podmínky pomoci: -kdy přesně a jak si československo stěžovalo u společnosti národů? -kdy přesně a jak byla pomoc oficiálně vyžádána? To jsou akty, které šly udělat prakticky okamžitě a veřejně a musely by po nich zůstat nějaké stopy. Nesmysly o tom, že pomoc byla vyžádána tajně tak, že o ní nikdo nevěděl neberu neb jsou v té situaci naivní. Už jenom oficiální veřejné požádání by mělo určitou odstrašující váhu. Požádání nějakého frajtra o pomoc ruskému frajtrovi je sice hezké ale nemá vůbec žádnou váhu. Dále by mně zajímalo, jak to, že Beneš se následně v Moskvě tím, že o pomoc nepožádal přímo chlubí? Výslovně říká, že nechtěl tehdy vědomě SSSR do války zatáhnout. Buďto je to tedy prolhaný lhář (jak tvrdí sudeťáci) a nebo mluví pravdu a o pomoc prostě požádáno nebylo neboť zejména agrárníci byli tehdy velice tvrdě proti tomu. |
|
|
|
|
imgs.idnes.cz/oprilohy/infografika/valka/sta... |
|
|
|
|
|
Mně to čas nebere. Už jsme to diskutovali a došli k závěru, že neexistují nejmenší důkazy, že by Československo oficiálně požádalo o pomoc. To co Pavel Šrámek má na mysli je konzultace 27 září gen. Fajfra s tím, že dostal odpověď aby se obrátila československá vláda přímo na Moskvu. Dokonce je v těchto diskuzích potvrzena jakási přítomnost sovětských důstojníků v československu za účelem koordinace letecké pomoci. Reakce sovětské strany je v této oblasti poměrně konzistentní. Oslovovaní nižší velitelé a důstojníci obvykle potvrzovali připravenost sovětské pomoci a odkazovali na diplomatický postup na nejvyšší úrovni což je pochopitelné. Pro to platila už jasně známá pravidla. Nejdříve protest a stížnost u společnosti národů a následně oficiální "veřejné" vyžádání pomoci jménem vlády a prezidenta (je zcela jasné, že toto bylo při tehdejší politické konstelaci neprůchodné). Za tehdejší situace si sověti museli být naprosto jisti, že pomoc je žádána jednoznačně a bez možnosti politických kliček a že nebudou označováni jako agresoři kteří využili příležitosti, to bylo několikrát zcela jasně řečeno. Prostě se očekávalo naprosto jasné vyjádření vlády a prezidenta. Sověti už měli své skušenosti, poměrně ostré vystoupení sovětského zástupce ve společnosti národů na obranu československa se setkalo s poměrně chladnou reakcí z československé strany. Obávám se, že jakési zoufalé akce jednotlivců na nižších velitelských postech nemůžou být seriózně brány jako vyžádání pomoci. |
|
|
|
|
|
Mohl by mě někdo doporučit literaturu na téma Luftwaffe v září 1938? Johna jsem četl, ale je tam hodně nepřesností (stejně jako dost obšírný text od pana Máčeho v ATM). Nebo má někdo k tomuto tématu něco bližšího? |
|
|
|
|
A Johny už zase řádí. K textu 2038 jednu drobnou poznámečku. Československo požádalo 27. září 1938 SSSR o okamžitou leteckou pomoc, neboť zástupce velitele VVS Smuškevič, který byl v té době v ČSR nabídl přílet několika stovek letadel (shodně to potvrdili generálové Fajfr, Vicherek, Husárek a Syrový). Leč SSSR nijak nezareagoval a je docela možné, že když na podzim 1941 poslali Smuškeviče před popravčí četu, připomněli mu i jeho iniciativu ze září 1938. Mimochodem popraven byl i vyslanec Alexandrovský, který také v září 1938 dával čs. vládě mnohem více nadějí než kolik by s ohledem na postoj Kremlu měl. P.S.: Abych ušetřil čas Johnymu, dodávám, že podle jeho názoru je to celé nesmysl. Viz naše diskuse na toto téma před rokem či déle. |
|
|
|
|
| Johny nemáš zhruba potuchy kolik jich tenkrát v armádě mohlo sloužit? | |
|
|
|
|
Johny: Desiatky tisíc ľudí počas vojny nie je zlá vizitka... |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 2045: "Ale je všeobecně známo, že po vyhlášení mobilizace v září 1938 rukovali sudetští němci bez větších problémů, většinou i se zájmem chránit ČSR" To je ale všeobecně známo zřejmě jen v Mnichově. Pokud němci rukovali, tak mimo antifašistů pouze ze strachu z postihu. Navíc němci byli stavěni pouze do nenáročných úkolů, kde nehrozilo velké nebezpečí zrady (skladnící, kopáči a pod.). |
|
|
|
|
|
mig napsal v č. 2047: "Nemyslím si, že by naša morálka utrpela, o tom svedčí množstvo ľudí v domácom aj v zahraničnom odboji." No jestli je počet našich lidí v aktivním boji proti nacistům ukázka "dobré" morálky, jak asi pak vypadá morálka špatná. Procentuálně menší účast na skutečném odporu proti nacistům mělo ze všech okupovaných evropských zemí už jen Dánsko. Ovšem Dánsko zase postavilo min. jednu divizi na podporu nacistům. |
|
|
|
|
|
Nemyslím si, že by naša morálka utrpela, o tom svedčí množstvo ľudí v domácom aj v zahraničnom odboji. V každej knihe, čo sa tejto témy dotkla je poukazované práve na vysokú morálku a odhodlanie bojovať. Rozhodnutia politikov sú druhá vec rozhodovali sa vo svojej ťažkej dobe a zvolili podľa nich najlepšie riešenie. Čo sa týka menšín v pohraničí, boli by evakuované a nielen menšiny... To je psou povinnosťou každej vlády, ktorá vstúpi do vojny. |
|
|
|
|
...jistě, pokud ještě v pohraničí nějací byli. |
|
|
|
|
|
Dalším mínusem proti naší obraně byly celkem početné německé,maďarské a polské menšiny u hranic. Ale je všeobecně známo, že po vyhlášení mobilizace v září 1938 rukovali sudetští němci bez větších problémů, většinou i se zájmem chránit ČSR... |
|
|
|
|
mig napsal v č. 2043: Jednoducho - podľa niektorých tvrdení nás a našu národnú morálku zlomil Mníchov natoľko (má se to týkat především nás - Čechů), že sme sa vraj ako národy už nikdy nevedeli proti ničomu vzoprieť... "S tou páteřou som to nepochopil" |
|
|
|
|
|
|
stanley 2017: Je otázne ako by sa zachovali západné mocnosti v prípade vojny ČSR s Nemeckom, keď boli po celú dobu takí nerozhodní, že rozpútanie vojny nakoniec umožnili. Vojna s Nemeckom by ČSR prišla dosť draho ale v konečnom dôsledku by značne otupila Hitlerove možnosti na ďalšie akcie... možno by druhá svetová vojna v takom rozsahu ani nevznikla. Využitie ČSR ako priemyselnej základne by bolo polemické. NGŠ Beck povedal, že skoncuje s Hitlerom, ak mu prinesú jediný dôkaz, že Británia vstúpi do vojny kvôli ČSR. Či by bol toho schopný je druhá otázka. S tou páteřou som to nepochopil |
|
|
|
|
|
....tato pomoc ovšem závisela hned na několika faktorech, o čemž by tu ovšem jistě pohovořili zasvěcenější kolegové  |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 2040: Jestli se nemýlím, tak právě letecká pomoc ze SSSR byla nejreálnější... "Při obraně jsme se s Německem mohli poměřovat na poli zemském, ale leteckém ne. Luftwaffe byla vyzbrojena lepšími Messerchmity, než naše Aera, Avie a Blochy" |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?