Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Najkl: Spojenci si nad námi sprostě utřeli ruce. Jediný ochotný pomoci-teď promiň Hartmanne -byl SSSR. Ale jeho stanovisko bylo závislé na rozhodnutí Francie vzhledem k podpoře ČSR. Západní spojenci ovlivněni politikou "appeasmentu" vydali Německu ČSR jako poslední Hitlerovu podmínku a zachránění míru v Evropě. Nicméně, s tou armádou jsi měl pravdu. Naše armáda byla lépe vyzbrojená, jak než Polsko, tak než Německo, které bylo zrovna v rané fázi přezbrojování. Jistě byla škoda že se ČSR vzdalo bez jediného výstřelu a odevzdalo všechny své vynikající zbraně a technologie Německu. Při obraně jsme se s Německem mohli poměřovat na poli zemském, ale leteckém ne. Luftwaffe byla vyzbrojena lepšími Messerchmity, než naše Aera, Avie a Blochy. Němcům by ale zase trvalo několik dnů než by přesunuli dělostřelectvo na výkonný dostřel. Nakonec však naše obrana stejně byla závislá na pomoc buďto ze západu Francie nebo z východu SSSR. |
|
|
|
|
Měli jsme se bránit, byly by sice velké ztráty na životech jako v Polsku, ale měli jsme lepší armádu než oni, navíc jsme měli částečně dostavěné opevnění, škoda že se nezačalo stavět dřív a nebo rychleji, vždyť z vyčleněných tehdějších 10 miliard se vyčerpaly 2 miliardy. Třeba by nám i spojenci pomohli, hlavně jsme jim neměly vydat naši republiku s našemi zbraněmi zadarmo, tím jsme Německo ještě více vyzbrojili. Měli jsme se prostě bránit a kdyby se nedařilo, tak odejít se zbylou armádou do exilu a tam podporovat spojence, kdo ví jestli by to Britové bez Československých letců zvládli ;-). |
|
|
|
|
Dice: V krizovém období to SSSR upravil, že přijde na pomoc i bez reakce Francie pokud společnost národů na žádost Československa prohlásí, že se jedná o obranu. Později to bylo oficiální cestou ještě upřesněno, že bude v případě napadení stačit oficiální stížnost československa na agresi u společnosti národů bez čekání na projednání a oficiální požádání československých představitelů o ozbrojenou pomoc. Zcela nepochybně si tímto SSSR chtěl krýt záda aby nebyl označen za rušitele míru před tím než zasáhne. V dnešní době se to dá asi tak přirovnat k projednání v radě bezpečnosti. Nicméně ani jeden z těchto diplomatických kroků nebyl z naší strany učiněn. Československá vláda se omezila pouze na jakési dotazování velvyslance ze kterého zřetelně vyplývá nechuť řešit problém za pomoci komunistů. Nedovedu si představit, že by představitelé země na kraji napadení neudělali ani minimální reálné kroky k zajištění tohoto spojence pokud by o to skutečně byl zájem. Tzn. např. alespoň nějaké prohlášení ve společnosti národů o tom, co a s kým bude následovat, pokud se nátlak německa vyostří, vyslání speciálního vysokého zmocněnce do Moskvy s plnými moci vyjednat konkrétní zásah, určení styčných důstojníků z GŠ na koordinaci vojenských akcí a podobné kroky. |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 2028: SSSR navíc podle smluv z roku 1935 nemusel pomoct/zaútočit pokud by to samé neudělala Francie. A ta to neudělala... "SSSR nejdřív požadoval dohodnutí ČSR a Francie,po případném úspěchu by se k obraně připojil." |
|
|
|
|
DAVID M (1998): Že by plk. let. Vladislav Květoň..? víte kým? |
|
|
|
| Fuky nechci se s tebou hádat, protože ty jseš přes tuhle dobu odborník, ale někde jsem viděl zmínky o tom, že SSSR by ČSR pomohl.Samozřejmě byly zde níže vyjmenovaná potíže ale ta pomoc mohla být možná nějakýnm způsobem vyřešena. | |
|
|
|
|
mig napsal v č. 2033: potom prepáč, mám asi skorodované vedenie "o tom sa neháda " |
|
|
|
|
|
o tom sa neháda |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 2021: mig: já nie, iba som reagoval na túto zmienku "(jako do Španělska). " |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 2023: To je sice fakt, nicméně BiBoLi by motorům išaků taky chutnal. Algy by Ti to vysvětlil podrobně "Letectvo létalo na jiný benzín," |
|
|
|
|
|
stanley napsal v č. 2029: To bol dôsledok... sám si to dal do súvislosti "To je z jiného soudku" |
|
|
|
|
mig napsal v č. 2027: To je z jiného soudku. Tato dohoda byla spíš zoufalou reakcí na zoufalou neschopnost (neochotu?) Západu uzavřít dohodu SSSR-GB-F. Bezprostředně jí předcházela diplomatická mise v Moskvě, která postrádala jakákoliv oprávnění uzavřít významnější dohodu. "(s Hitlerom bol pakt o neútočení dohodnutý za 2 dni)" |
|
|
|
|
|
|
Francie byla závislá na rozhodnutí velké Británie, a ta jak víme byla zas závislá na udržení míru. Příjezd lorda Runcimana byla pouze zkonstruovaná fraška. SSSR nejdřív požadoval dohodnutí ČSR a Francie,po případném úspěchu by se k obraně připojil. |
|
|
|
|
|
stanley: ZSSR sa snažil o rokovania so západnými veľmocami. Za 5 rokov nedosiahli nič, kvôli ich nedôvere. Preto by bol postoj v prípade konfliktu ČSR vs Nemecko skôr neutrálny (s Hitlerom bol pakt o neútočení dohodnutý za 2 dni) |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 2020:
"už na jaře roku 1938. Sovětští vojáci mohli být vypraveni už dříve"
Glynwed napsal v č. 2021: Ono to nebylo tak jednoduché, zásah SSSR byl vázán na pomoc Francie Československu. Myslím ale, že v této době měl ještě Stalin politický zájem, i když asi ne dostatek odborníků v armádě (vzhledem na čistky) na porážce nebo aspoň zatlačení Německa. Španělsko byl geograficko-politický problém jiného charakteru než ČSR, asi nelze zvažovat otázku poskytnutí nebo neposkytnutí pomoci pod tímto zorným úhlem. "Nevěřím že by SSSR nějak vojensky zasáhlo do případného konfliktu ČSRxNěmecko. " |
|
|
|
|
|
Pomoc SSSR byla v oblacích a ČSR s ní nemohla počítat. |
|
|
|
|
|
Beneš po podepsání mnichovské dohody jednal se Stalinem,který slíbil že si to rozmyslí. Odpověď ale přišla záměrně až po přijetí německých požadavků... |
|
|
|
|
|
Pánové, přestaňme teoretizovat. V kritických chvílích 30. září 1938 nám Sovětský svaz pomoc neposkytl ani nepřislíbil, jedinou zemí, která nám byla ochotna pomoci byla Jugoslávie. Dle mého názoru bylo pro Sověty skutečně příliš riskantní vstoupit do války proti Německu v roce 1938 po boku buržoazního Československa. Navíc Rumuni odmítli poskytnout RA volný průchod jejich územím. Letectvo létalo na jiný benzín, sovětské železnice byly jiného rozchodu, zkrátka příliš faktorů, které zdržovaly... Tvrzení, že by se Čs. armáda po dvou měsících držela na Plzeňské čáře je naprosto fantastické. Při skutečně spořádaném ústupu a ne zběsilém úprku na VOP (vnější obrana Prahy), postavení na Vltavě a příčku Liběchov-Jítrava by bylo snad při troše štěstí dva měsíce možné VOP udržet, nicméně vyžadovalo by to souhru mnoha faktorů. Navíc je třeba brát na vědomí, že VOP nebyla plně dokončena, stejně jako postavení na Vltavě. |
|
|
|
|
|
Podľa mňa by zasiahol... Vzali by si Podkarpatskú Rus |
|
|
|
|
to Perry: Nevěřím že by SSSR nějak vojensky zasáhlo do případného konfliktu ČSRxNěmecko. Možná by nám mohlo dodat zbraně a techniku, případně nějaké instruktory (jako do Španělska). Spíš bych ale věřil že se bude vojensky angažovat proti Polsku - což také politicky již činilo. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?