Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Plány na zničení infrastruktury a vojenských zařízení nebyly připraveny. Taktéž strategický ústup na slovensko byl sice teoreticky vypracován ale nikdy nedošlo například po švýcarském vzoru k nějaké realizaci, tj. budování pevnůstek, zasobovacích skladišť a pod. To naznačuje, že se nikdy s takovou obranou ani nepočítalo a doufalo se, že pevnosti dostatečně odstraší nepřítele. Obrana na tvrdo prostě není v národní povaze. |
|
|
|
|
Nehledě na to, že potopení válečné lodi je neskonale jednodušší, než zničení továrny, muničního skladu apod.. Loď už je předem připravená k této eventualitě a pokud se vydá rozkaz, může se hned provést, zatímco továrnu je neprve nutno k tomu připravit, rozmístit nálože atd. |
|
|
|
| Rednex: A jak konkrétně si to ničení 15.3.1939 během pár hodin představuješ? Vyhodit muniční sklad v kasárnách uprostřed města do povětří? Efektní by to určitě bylo, což o to, ale co ty civilní oběti ... Když něco kritizuji, měl bych také říci, co jiné bylo reálně (to podtrhuji) možné. Většinou se omílá jen odlet letadel, který nebyl technicky možný (Jan Tesař ještě připomněl francouzské válečné lodě, které jejich osádky potopily, přičemž ovšem neuvedl, které válečné lodě jsme měli potopit my). | |
|
|
|
|
|
Mnichov byl přelom. Po mnichově už zbytek československa nebyl samostatná republika a vláda už měla jen jeden úkol - pokud možno vyplnit veškerá přání němců jan aby jsme je nerozlobili. Půl roku se dělala proněmecká kampaň a nikdo (až na vyjímky) si netroufl poškodit či zcizit něco co de-fakto už patřilo němcům. I Moravec s archívem tajné služby utíkal na černo a jen díky tomu, že angličani měli o něj zájem. |
|
|
|
|
rednex napsal v č. 1949:
" Nekritizuji tehdejší vládu, že jsme se nebránili, ale způsob, jak špatně jsme se nebránili."
curahee napsal v č. 1950: "Přečti si pořádně Mnichovský diktát" Mě nejde ani tak o Mnichov, a o "demolici" pohraničí, ale o pozdější období do 15.3.1939 a zbytek Česko-Slovenska. Prostě aspoň české zbrojovky zničit, armádu odeslat nebo zničit. Možná toto řešení nenadchne válečníky, ale bylo by to nejefektivnější a současně nejjednodušší, co se dalo udělat. Nemyslíte, že bez českých zbrojovek mohla být válka o několik měsíců kratší a o mnoho mrtvých méně krvavá? Jinak četl jsem Mnichovský diktát tak, jak je zde v sekci Dokumenty, kde je o ničení pouze obecná zmínka v bodě 2. |
|
|
|
|
|
Rednex:Přečti si pořádně Mnichovský diktát,kde je přesně stanoveno,co jsme mohli a nemohli,i ohledně zbraní a průmyslu u nás.Vše je tam nalinkováno,výdej letišť,kásáren,továren atd. |
|
|
|
|
Myslím, že si nemusíme až tak nic moc vyčítat, že jsme se nebránili. A asi bychom ani z dnešního nadhledu neporadili našim předkům o moc lepší řešení, než které zvolili. Vždyť jsme z toho nakonec celkem obstojně vybruslili. Uz poněkolikáté v historii. Co ale nechápu, že jsme Němcům předali veškeré armádní vybavení a fabriky v naprostém pořádku. Mohlo to vše uletět, odjet, shořet? Skoro šest měsíců jsme na to měli. Nekritizuji tehdejší vládu, že jsme se nebránili, ale způsob, jak špatně jsme se nebránili. Trochu odlehčení: dnes jsme již na takovýto úkol připraveni mnohem lépe, s našimi politiky bych si troufnul nejen kompletně vybrakovat celý protektorát, ale i vytunelovat celý Reich na Bahamy, a ještě prodat výzbroj wehrmachtu třeba do Alžírska. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1945: Tej vete celkom nerozumiem. Nemalo to byť tak, že sa bezokrajový náboj Mauser ukázal ako praktickejší? Manlicher používal nábojnicu s okrajom."byla opakovací puška a pušky Mannlicher na bezokrajový náboj se ukázaly za WW1 jako praktičtější, proto se unifikace orientovala na Mauser." Na druhú stranu okrajové nábojnice používali Angličania aj Rusi. |
|
|
|
|
Fuky: mal som napísať začiatkom dvadsiatych rokov ... ale nebudeme sa ťahať za slovíčka  . Arzenál čs. armády po 1. sv. v. bol dosť pestrý, unifikácia a modernizácia nielen pechotných zbraní bola jednoducho nevyhnutná... Žiaľ nemám literatúru, ktorá by komplexne popisovala situáciu v tmto období |
|
|
|
|
mig-1944: Doplnil bych, že nikoliv ve dvacátých letech, ale do dvacátých let využívala armáda tyto kulomety. Již na počátku dvacátých let vznikla potřeba nahradit "lehké" kulomety Schwarzlose skutečnými lehkými kulomety novější konstrukce, neboť systém vodního chlazení hlavně je zvláště u lehkého kulometu značně nepraktický. Následně bylo rozhodnuto zavést do výzbroje nově vyvinutý kulomet ZB 26. Před zavedením těchto kulometů využívala armáda velmi široké spektrum kulometů, jmenujme třeba kulomety Hotchins, již zmíněné kulomety Maxim a jiné. Mimo to byla zkoušena celá řada prototypů např. Praga aj. Nakonec se ukázalo nejlepším řešením zavedení kulometů ZB 26 a s tím spojené vyřazení ostatních typů lehkých kulometů. U těžkých kulometů byla situace taková, že bylo třeba staré kulomety Schwarzlose celkově zrekonstruovat a zároveň přepracovat na ráži 7,92 mm, tak, aby ovšem bylo možné i nadále kulomety využívat na střelivo 8 mm. Výsledné kulomety vz.07/24 byly tedy schopné střílet jak náboji 7,92 mm tak i náboji 8 mm. Rekonstrukce proběhla v Janečkově zbrojovce, kde se mezitím rozběhla výroba nových těžkých kulometů Schwarzlose vz.24 pouze na střelivo 7,92 mm. Po zavedení ZB 26 byly v polovině dvacátých let kulomety ostatních typů vyřazeny a dokončena tak unifikace kulometné výzbroje. |
|
|
|
|
pbradler (1940): Hlavní zbraní jednotlivce v čs. armádě(jako v kterékoliv jiné té doby) byla opakovací puška a pušky Mannlicher na bezokrajový náboj se ukázaly za WW1 jako praktičtější, proto se unifikace orientovala na Mauser. Viz Popelínský,L.: Československé automatické zbraně a jejich tvůrci, s.18-24. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1940: Československá armáda v dvadsiatych rokoch používala guľomety Schwarzlose vz. 7/12 vz.16 (8mm) a Maxim vz. 08 a vz. 08/15 (7,92mm). Po rozhodnutí zaviesť do výzbroje pušky vz.24 prebehla unifikácia na ráž 7,92mm. Takže úlohu hrala asi ekonomika, technika a možno aj politika... "Mal by som otázku na odborníkov na výzbroj prvorepublikovej armády. Zaujímalo by ma prečo bola pre ČS armádu vyvinutá v dvadsiatych rokoch ručná výzbroj na náboj 7,92 x 57 mm Mauser a neostala pri náboji 8 x 56 mm Manlicher. Bolo to motivované politicky, technicky alebo úlohu hrali iné (napr. komerčné) vplyvy?" |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1941: Marí sa mi, že to bola skôr technická záležitosť... musel by som pozrieť "Můžu se jen domnívat, že šlo snad částečně o politický důvod" |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1941: Otázku by som rozšíril aj na opakovacie pušky. "S tím by tak trochu souvisela moje otázka, zdali se těžké kulomety soustavy Schwarzlose vyráběly za Rak.-Uh. v některé zbrojovce v Českých zemích?" |
|
|
|
|
|
Můžu se jen domnívat, že šlo snad částečně o politický důvod, neboť jaké by mohly být komerční vlivy netuším. Nizméně velmi zajímavé téma, nikdy mne nenapadlo nad tím uvažovat. S tím by tak trochu souvisela moje otázka, zdali se těžké kulomety soustavy Schwarzlose vyráběly za Rak.-Uh. v některé zbrojovce v Českých zemích? |
|
|
|
|
|
Mal by som otázku na odborníkov na výzbroj prvorepublikovej armády. Zaujímalo by ma prečo bola pre ČS armádu vyvinutá v dvadsiatych rokoch ručná výzbroj na náboj 7,92 x 57 mm Mauser a neostala pri náboji 8 x 56 mm Manlicher. Bolo to motivované politicky, technicky alebo úlohu hrali iné (napr. komerčné) vplyvy? Dík. |
|
|
|
|
|
stanley napsal v č. 1937: No to ale začalo až se rudoarmějci začali přibližovat k hranicím šlovenského státu. Předtím i soudruh Gustáv Husák nepohrdl nabídkou německé kulturní pomoci a velice rád se zůčastňoval poznávacích zájezdů za kulturou dobytých území organizovaných panem Goebelsem. "A protože roupama nevěděli co dělat, udržovali čs. ducha, spolupracovali se zahraničním odbojem, bojovali na všech frontách a připravovali povstání?" |
|
|
|
|
stanley napsal v č. 1937: Podla pamatnikov hlavne na strednom a zapadnom slovensku sa doba rokov 1940-1943 povazuje za jeden z najsvetlejsich okamihov. Na slovensku bolo dobre, bolo co jest, vsade okolo zurila vojna a u nas vladol relativny klud, ziadna okupacia, skoly urady a policia boli vedene slovakmi... On ma naozaj pravdu, vacsina priemernych lovenskych obyvatelov sa mala "dobre". Nejake silne protinemecke a protifasisticke hnutia sa neorganizovali, partizanska vojna sa obmedzila na "stanovcky" komunistov v horach...roky 1942-43 uz znamenaju prelom... tam uz je situacia ina "A protože roupama nevěděli co dělat, udržovali čs. ducha, spolupracovali se zahraničním odbojem, bojovali na všech frontách a připravovali povstání?" |
|
|
|
|
Svatopluk napsal v č. 1894: A protože roupama nevěděli co dělat, udržovali čs. ducha, spolupracovali se zahraničním odbojem, bojovali na všech frontách a připravovali povstání? "Na Slovensku boli skoro vsetci statsny" |
|
|
|
|
|
Svatopluk napsal v č. 1894: A za právo svobodně chodit do kina ztratilo život 385 000 Čechoslováků (německý údaj, čs. vždy uváděl okolo 360 000).? "Jedine poklesol kulturny zivot a boli obmedzene urcit prava slobody" |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?