Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
| to Hartmann: Máš samozřejmě pravdu, stačí vzpomenout na kolektivní nadšení po zisku zlata ve Vídni. Jenže ve všech příkladech, které uvádíš se to týká toho, co jedinec sám bezprostředně zažívá na sobě (armáda vítězí - morálka je dobrá, armáda prohrává - morálka je špatná). Skutečný komplex z Mnichova tedy mohl mít prezident Beneš, generál Krejčí nebo kterýkoliv tehdejší voják, komplex roku 1968 zase mají třeba moji rodiče (ročník 1946). Dnešní generace zase může mít komplex z listopadu 1989 (nenaplněné naděje) nebo z rozdělení státu. Vše ostatní, co jsme nezažili, vnímáme prostřednictvím výkladu dějin, přičemž ten výklad může být různě deformovaný. A to je jádro pudla. Já říkám, že teorie o "zlomené morálce" je založena na zjednodušených a účelově přizpůsobených faktech, které neodpovídají historické realitě. | |
|
|
|
|
Dovolím si ocitovat z textu S. Kokošky "Mnichov a česká společnost": Dnes, pokud mi čas dovolí sledovat některé veřejné polemiky, shledávám, že o takzvaném mnichovském komplexu často hovoří i ti, kteří tuto dobu neprožili a znají ji pouze z učebnic a sdělovacích prostředků. Kolektivní identita, tedy národní povaha, o kterou zpravidla jde, není přitom statickým jevem a neustále se vyvíjí, a to i za pomoci fikce a autostylizace. To je zřejmě také hlavním důvodem, proč diskutéry nezajímá ani tak skutečný obraz historické události, jako spíše to, co mohou na jejím základě vložit do svých závěrů. Jinými slovy řečeno, v případě klíčových okamžiků našich dějin, jako byly historické osmičky 1938, 1948 a 1968, se budeme shledávat s podobnými diskusemi tak dlouho, dokud budou lidé cítit potřebu analyzovat svoji národní povahu. |
|
|
|
|
|
"Mnichovské trauma", "zlomená morálka" atd. nejsou prázdné pojmy ani filozofické konstrukce. Všechno vychází z toho, že společnost není pouho sumou jednotlivců. Pohled jednotlivce je "mikroekonomie", pohled společnosti je "makroekonomie". A v obou případech platí jiné zákonitosti. Všichni z vojenství známe pojem morálka vojska. Že by to byl prázdný pojem si snad nikdo nemyslí. Je to stejný parametr její síly zrovna třeba jako výzbroj. A je formován nikoliv z názorů jednotlivců, ale tím vším, čím si toto vojsko projde jako celek. Ať bitvu prožívá každý z jiného pohledu, všichni mají společné to, že třeba bitvu vyhráli a prostoupí to hromadně do všech. Nebo to, když se rozhodne někdo začít utíkat z boje, utíká jeden, zvedá se další, najednou ze zvedají další. Praticky to má málo společného s izolovanýcm rozhodováním jednotlivců, zda začnou utíkat a jak ochotně, to se řídí morální sílou jejich propojeného společenství. Nebo jinak určitě jste slyšeli pojem psychóza davu. O tom se snad taky nikdo hádat nebude, že to je prázdný pojem. Je vhodný příklad, tak můžeme pozorovat chování společnosti díky zjevnějšími projevy, protože jsou lidé více koncentrováni. To jak se dav chová třeba v ohrožení, jak vzniká panika, to nelze popsat ani vysvětlit nezávislým rozhodováním jednotlivců, popsat tyhle jevy, to je taková "vyšší matematika". Pohled jednotlivce je ten, že za dvacku si koupí 1 chleba, za 40 Kč 2 chleby. 2 lidi si oba za 40 Kč koupí dohromady 4 chleby, 20 lidí si koupí 40 chlebů atd. Pohled z hlediska společnosti se podobá situaci v divadle, kdy když se postaví jeden člověk, uvidí lépe než ostatní, když se zvedne další, uvidí rozvněž dobře, ale když se začnou zvedat další a další už nezískají to samé, a ve filnále si stoupnou všichni a jsou na to stejně jako před tím. Čím dříve tohle člověk v životě pochopí, tím lépe pro něj, porozumí tak řadě věcí. |
|
|
|
|
Jistě, také mě to napadlo. |
|
|
|
|
Fuky: Není třeba chodit až do Jugoslávie. Na Slovensku byl daleko příhodnější prostor k vedení partyzánské války a proto se zde této formě československého odboje dařilo nesrovnatelně lépe, než v Čechách. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 2140: "nešířily nesmysly typu, že jsme si v roce 1938 ani nevystřelili, že jsme měli malý odboj, zato velkou kolaboraci apod." Mnoho lidí dnes o bojích jednotek SOS a armády v pohraničí a na Podkarpatské Rusi neví. To je pravda. Na druhou stranu je však třeba podotknout, že tvrzení, že jsme se nebránili je prakticky správné, ať se nám to líbí, nebo ne. Pod pojmem "obrana" je totiž podle mne nutno představit si něco víc, než drobné boje (tímto jejich význam a památku padlých nijak nezmenšuji) malých jednotek SOS proti polovojenským jednotkám Freikorpsu v pohraničí... Faktem je, že se v osudových dnech na přelomu září a října 1938 žádná větší čs. jednotka Wehrmachtu nepostavila a naopak bez boje ustoupila. Samozřejmě, o nekolik dni předem se uskutečnily boje o Šluknovský výběžek a jinde, ovšem opět šlo o boje sice v tomto případě již i armády, ovšem proti Freikorpsu, který měl s Wehrmacht pramálo společného... Pravda je ovšem ta, že je ostudné tvrdit, že bylo pohraničí vydáno bez jediného výstřelu a zapomínat tak na desítky mrtvých hraničářů, kteří padli za vlast. Co se týče odboje, tak je třeba vzít do úvahu skutečnost, že na našem území byly nesrovnatelně horší podmínky (především přírodní) pro působení partyzánských jednotek, než třeba v Jugoslávii. Proto je těžké hodnotu a význam odboje posuzovat, avšak opět souhlasím v tom, že tvrdit, že zde nebyl odboj je nesmysl. |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 2141: Ano, v tom smyslu jsem svůj příspěvek myslel také. Bohužel z toho však vyplívá pro mnoho lidí nepřijatelná skutečnost, že jsme v období mnichovské krize zkrátka s pomocí SSSR počítat nemohli. "Pochopitelně, že šli za vlastními zájmy. Navíc jejich vstup do války jakoby na "československé straně" by byl katastrofou, protože proti "bolševickému nebezpečí" by se postavili všichni ostatní." |
|
|
|
|
|
Já bych spíše řekl, že nám gargamel vypsal svůj názor na ostatní pocházející z vlastního přesvědčení.  Tak teď jsme si to vše vyjasnili a popojedem.  Neměli by jsme to smazat? Ať tu nezaplácáváme zbytečně forum? |
|
|
|
|
A curahee je taky v důsledku Mnichova neštastný, zakomplexovaný člověk se zlomenou páteří. Tak jsme si to vzájemně vyjasnili |
|
|
|
|
|
gargamel je jako Dzin. |
|
|
|
|
|
Tak to já budu zas mluvit i za Dzina Dzin je neštastný člověk se zlomenou páteří |
|
|
|
|
|
To já klidně budu mluvit i za gargamela. |
|
|
|
|
|
Konečně |
|
|
|
|
Dobrý gargameli už nevyšiluj,mluvím za sebe,už jsi v pohodě?! |
|
|
|
|
|
Tak opakuju znovu, mluv za sebe. |
|
|
|
|
|
Dnes společnost Mnichov vůbec nezajímá,o tom se tu můžem přít jen my "historici",ale proč jí nic nezajímá,nemá o nic zájem,nejeví snahu zlepšit se,ty to nevidíš,nebo máš Oakleye?! |
|
|
|
|
|
Znovu ti opakuju, pokud jsi neštastný, tak OK já ti to neberu. Ale nemluv za jiné lidi. |
|
|
|
|
|
Proboha gargameli,kolik lidí má stejné přesvědčení jako ty,jsi snad šťastný ze čtyřicetileté vlády komunistů,jsi rád,že jsme bez výstřelu darovali zemi,já budu objektivní,ale ty zkus být také! |
|
|
|
|
|
Právě tady ty kecy "o náladě ve společnosti" mi připadají naprosto mimo. Myslím, že každý by měl mluvit sám za sebe a neschovávat se za "náladu společnosti", za to jak jsou všichni "zkažení" (samozřejmě kromě mně samotného) apod. |
|
|
|
|
|
gargamel: Myslím že curahee popisuje obecnou náladu ve společnosti a osobně si myslím, že má do určité míry pravdu. Nepopisuje náladu všech lidí v ČR. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?