Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
mbbb:já myslím že kdybychom obsadili rakousko,hitler by toho hned využil k propagandě a neváhal by zaútočit na ČSR jako na agresora vůči neutrálnímu Rakousku... |
|
|
|
|
čsl. armáda měla v plánu svého času provést preventivní obsazení Rakouska až k Dunaji a provést letecké údery na vybraná místa - ale už si je teď z hlavy nepamatuji. Janže sme na to neměli taktiku  holt jsme včas neodhalili nastupující bleskríg |
|
|
|
|
Teď ti nejspíš "vynadají" (  ), že na nějaké preventivní útočení jsme příliš malí...a mají pravdu, když takto uvažuje většina (jako že skoro jistě ano), tak skutečně jsme... Vždyť jsem to říkal  |
|
|
|
|
|
no jo, no, mrkev v zimě. nejlepší je ovšem poslední věta
Johny napsal v č. 2556: "Úplně nejlepší je ale pro malé země operativně přenést tíhu boje na protivníkovo území a nejlepší obrana je preventivní úder - ovšem na to nemáme mentalitu." |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2555: "mysllím, že kdyby republika vydržela kolem 4 měsíců byl by to úspěch jako prase!! Takže nevím, o jaké slabině pak je řeč a jak to souvisí s pevnostním systémem." Úspěch jako v čem? Že bychom se bez boje nevzdali hned ale až za 4 měsíce? On přímý útok na obsazenou a zmobilizovanou pevnost by byla Hitlerova chyba a on to věděl a proto se snažil dostat vše diplomatickou cestou - to se zdařilo. Je sice možné, že by Hitler risknul přímý útok ale já osobně se domnívám, že pokud bychom se nevzdali, nenašel by odvahu zaútočit hned, zas tak hloupé generály neměl - plán útoku mohl být úspěšný pouze pokud by nás zaskočil v okamžiku rozvinutí. Jinak stačilo by mu nasadit ekonomickou blokádu a pravidelnou armádou ve nástupových pozicích držet čs zmobilizované obyvatelstvo v šachu. Do 1 měsíce by začaly docházet zásoby a díky mobilizaci by se zastavil průmysl. Není jasné jak dlouho by vydržely strategické zásoby ropných produktů ale déle než uvedené datum těžko. To nemluvím o rozkladu morálky nečině polehávajícího vojska. Navíc je zřejmé, že tato vyčkávací alternativa nebyla vůbec vzata v úvahu a přitom byla nejpravděpodobnější. I kdyby zůstalo třeba Rumunsko otevřené k zásobování dopravní infrastruktura by to nezvládla. Takže zase by zůstal letecký most z ruska a to by situaci spíše zhoršilo. Jednoduše řečeno pasivní obrana tohoto stylu neměla absolutně žádnou šanci na úspěch. Tím ale neříkám, že pevnosti ne. Ale určitě by stačilo mít spíše hustší sít lehčích pevnůstek a protitankových zábran členěných do hloubkové obrany a k tomu operačně schopné letectvo a mobilní armádu. Úplně nejlepší je ale pro malé země operativně přenést tíhu boje na protivníkovo území a nejlepší obrana je preventivní úder - ovšem na to nemáme mentalitu. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2544: mysllím, že kdyby republika vydržela kolem 4 měsíců byl by to úspěch jako prase!! Takže nevím, o jaké slabině pak je řeč a jak to souvisí s pevnostním systémem. "Tohle byla bohužel velká slabina pevnostního systému. I kdyby byl systém dohotoven, odhadovalo se, že ekonomicky by republika vydržela obranu pevností a ekonomickou blokádu tak 3-6 měsíců" |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 2545: Tak je vidíš, rošťáky! A to jsi mi nechtěl věřit!"záměrně chovali dobytek a pěstovali brambory, aby vojsko nakrmili, ještě dojde!" |
|
|
|
|
|
Psals, že stačil 40 oktanů, takže ne nějaká super-kvalita, jen po základní destilaci, ale nějaký procento aspoň takovýho v Bi-Bo-Li muselo bejt, jako základ směsi-to je co jsem pochopil a otázka zněla na množství benzínu ve směsi. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2519: Ale musel být-co mi došlo- i třeba nekvalitní - benzín jako základ? "No, vono to s tím líhem ale vůbec není sranda…" |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2544: Za německýho útoku by nečinně neseděli... "To se nepočítal ale ani pokles a devalvace morálky posádek pevností, sedících nečině v bunkrech" |
|
|
|
|
|
stanley napsal v č. 2493: "Moby, možná taky schválně pěstovali břízu, aby bylo na pažby, co ty na to?" Na důkazy, že záměrně chovali dobytek a pěstovali brambory, aby vojsko nakrmili, ještě dojde! Venkov jedna rodina! |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2534: Tohle byla bohužel velká slabina pevnostního systému. I kdyby byl systém dohotoven, odhadovalo se, že ekonomicky by republika vydržela obranu pevností a ekonomickou blokádu tak 3-6 měsíců. To se nepočítal ale ani pokles a devalvace morálky posádek pevností, sedících nečině v bunkrech. Podobný rozpad morálky zavinil skázu Francie o pár let později a ta měla stálý přísun zdrojů z kolonií. "tohle je opravdu zajímavý, jak chtěli před 2. válkou řešit zásobování surovunami - ropa, železná ruda a tak." |
|
|
|
|
|
to soudruzi z NDR chtěli, byla v tom politika. |
|
|
|
|
Ne, ale agrárníkům se podařilo dost oslabit vliv ČSR. |
|
|
|
|
|
za to, že na Balkáně ve 30. letech silně rostl vliv soudruhů z NDR ale nemohlo jenom ČSR se svejma agrárníkama. |
|
|
|
|
|
Je to tak, navíc tím hezky zvýšili i etnické napětí v ČSR, protože řada těch (krachujících) podniků byla v Sudetech, což zvýšilo věrohodnost tvrzení SdP která presentovala politiku pražské vlády jako nepřátelskou německým oblastem... |
|
|
|
|
|
Něco na tom může být...vliv Německa v Rumunsku a Jugoslávii měl rozhodně stoupající tendenci. |
|
|
|
|
|
Není to zas tak dramatické a ve všech oblastech - např. Škodovka vyvážela na Balkán stále - ale lehčí strojírenství tím bylo hodně postižené, taky balkánské vazby na Německo se dost utužily - dost markantní je to v případě třeba Jugoslávie - a částečně to poškodilo i čsl. průmysl, protože ty nevyvážející podniky v lepším případě přežívaly, rozhodně se nerozvíjely a neinovovaly provozy atp. Myslím, že v konečném efektu toto republiku poškodilo víc než nedostatek motorizace armády. |
|
|
|
|
|
Republikánská strana československá zemědělského a malorolnického lidu, či jak se přesně jmenovali, za hospodářské krise bránila živobytí svého voličstva pomocí prosazování cel a dovozních kvót, proti lacinému dovozu potravin z balkánských zemí, čímž se jí podařilo a)omezit konkurenceschopnost čsl. průmyslu, který měl jinak šanci vyvážet tam výměnou za potraviny, což sice nebyla největší trefa, ale v době kdy hotovost nebyla a úvěrovat si nikdo netroufal, alespoň něco; b)tím tam uvolnit prostor pro německý společnosti, s následným německým vlivem; a c)solidně rozklížit Malou dohodu, což souvisí s b, a taky tím, že je hezké mluvit o pevném spojenectví, ale když viděli, že v praxi je diskriminujeme, začali o spojenectví s ČSR pochybovat. |
|
|
|
|
|
Můžu se zeptat v čem? V tom se nějak neorientuji... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?