Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
už se toho tady semlelo hodně na toto téma a nemá cenu v tom pokračovat - až se to trošku odleží  |
|
|
|
|
On je zastánce zadržení pomocí opevnění a následně, po vysílení útočníka, úderu...a právě proto kritizuje armádu, že takový úder nebyl moc v jejich silách. Osobně si myslím, že šlo jedno nebo druhé, zdroje nebyly bezedné...čili buď opevnění, nebo mobilní armáda...a já preferuji druhou možnost. |
|
|
|
|
|
beru to |
|
|
|
|
|
Dobře, karty na stůl: to, že nebyla dobrá, mám od kámoše, co se velmi zajímá o taktiku a pod...což není tak úplně má parketa. Mimochodem, jinak je to do určité míry zastánce opevnění, kritizuje spíš zbytek... |
|
|
|
|
|
a dlouze by to nešlo? Mě by to docela zajímalo. Já znám docela sestavu československé branné moci k 30. září 12.00 hodinám a hodně podrobně ji znám v severních Čechách - tak by mě to jen zajímalo. |
|
|
|
|
|
Krátce: špatná proti blitzu... |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 2476: jaká byla ta taktika? Abych se dostal do obrazu. "Hm, s taktikou, jaká byla?" |
|
|
|
|
|
Hm, s taktikou, jaká byla? Tak to bych nechtěl vidět... |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 2474: Právě proto bylo dopředu jasné, kudy se němci pokusí obranné postavení prorazit, a tam také umístit větší počet polní armády, tanků a dělostřelectva. Všechno to na sebe tak hezky navazuje, že? "jistě, však to byl blitz, který takto fungoval, ne? Vybrat nejslabší místo a tam prorazit...a fungovalo to prakticky všude." |
|
|
|
|
|
Glynwed, 2464: "V roce 1938, i přes svojí nedokončenost, přinutila německé generály aby své útočné plány přizpůsobili a vyhnuli se nejsilněji opevněným úsekům."...jistě, však to byl blitz, který takto fungoval, ne? Vybrat nejslabší místo a tam prorazit...a fungovalo to prakticky všude. PT kanony...ano, souhlasím, více by bylo kladem...přitom kvalita tehdejších ČS PT kanonů byla velmi dobrá! |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2466: ale jo, obrana byla tradičně rezortem agrárníků a k udržení voličů sloužily i vojenské zákazky na koně, krmivo, řemení, zkušené vozataje, takže to nebylo jen v otázce paliva..."Ani moc ne" |
|
|
|
|
|
No, expediční sbor by se dal nazvat elitou britské armády, ale určitě nebyla v letech 1939/40 mobilní celá britská armáda. |
|
|
|
|
Tím nechci obhajovat myšlenku hipomobilní armády pro druhou polovinu dvacátého století , leč naznačit, že i koněspřežná lobby měla řadu seriosně se tvářících argumentů pro zachování svých ořů, zejména s ohledem na dostupnost a obnovitelnost zdrojů paliva. |
|
|
|
|
|
Ale například Churchill -ačkoli nutno brát některý názory konservativcovy s reservou - a pravda, taky v situaci roku 1940/1941 tj. bitva o Atlantik, plus trvající hrozba Seelöwe - kdesi ve svých pamětech vyčítá armádě ukvapenou modernizaci, s tím, že veškerá doprava, která není akutní - tj. mimo rychlou přepravu jednotek do prostoru ohrožení, by se měla uskutečňovat bez nároků na ropné PHM, přičemž lituje úpadku koňských povozů v Británii vůbec, a vychvaluje prozíravost Němců, kteří ty koně údajně skoupili. |
|
|
|
|
|
Zároveň píšu že to byl problém také Německa. A když to vezmeme globálně, až do nástupu amerických truck to byl problém všech armád . |
|
|
|
|
|
stanley napsal v č. 2465: Ani moc ne, mělo to i strategicko-logistický aspekt, totiž, že v palivu pro koně jsme nezáviseli na dovozu... "byla víc politická otázka než problém výroby" |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 2464: No to ale možná byla víc politická otázka než problém výroby "přesto nedokázal čs. průmysl v dostatečném množství vybavit armádu hlavně nákladními automobily a většina jednotek tak byla stále odkázána na koně," |
|
|
|
|
|
|
Podle mého názoru bylo budování opevnění pouze částí obranné doktríny ČSR. Samotné opevnění nemohlo a ani nemělo vyhrát válku. V roce 1938, i přes svojí nedokončenost, přinutila německé generály aby své útočné plány přizpůsobili a vyhnuli se nejsilněji opevněným úsekům. Opevnění bylo budováno hlavně pro ušetření sil – v letech 1935-1938 trval trend snižování počtu branců v důsledku ztrát mužské populace v letech 1914-1918 a vzrůstající počet bylo možné očekávat tuším až někdy v letech 1940-1941. Mimo budování opevnění se pak budovala celkem moderně vyzbrojená a pokud možno i mobilní armáda. Bohužel, přesto nedokázal čs. průmysl v dostatečném množství vybavit armádu hlavně nákladními automobily a většina jednotek tak byla stále odkázána na koně, což však byl problém také Německa. V roce 1938 se tak mohla čs. polní armáda v době mobilizace opřít o předem připravenou obrannou linii betonových kulometných objektů, doplněnou pak zákopovým systémem po vzoru 1.světové války. Je jisté, že k prolomení čs. obranné linie by došlo. Díky čs. opevnění však nepřítel musel počítat s citelnými ztrátami (viz např. boje u Mlawy v roce 1939). Co se týče bojů proti německým tankům, spíše bych přivítal (mnohem) větší počty PT kanónů v pěších divizích. |
|
|
|
| Moc pěkná diskuse. Až na to, že se týká armády, která sledovala ve 30. letech 20. století francouzský vzor, což československá armáda rozhodně nebyla. | |
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že už tu někteří začínají překrucovat co jsem řekl, tak udělám výjimku a jedno malé shrnutí: Opevnění jako takové pro svojí funkčnost vyžaduje několik podstatných věcí. a) nesmí ho být možné snadno překonat b) aby mělo smysl, musejí přijít posily ze zahraničí či c) vlastní armáda mít dostatečný potenciál odrazit nepřítele Ani jedna z těchto podmínek nebyla v roce 1938 naplněna, jelikož a) nedokončené ! opevnění sestávalo z naprosté většiny z lehkých objektů, takže nad jeho funkcí dokonalého uzavření hranice se dá směle pochybovat b) důvod proč Francouzi budovali Maginotovu linii byla nechuť k útoku na Německo, těžko tedy čekat že by najednou změnili desítky let budovanou strategii. Čekat pomoc od kohokoliv jiného je ještě větší iluze c) armádu budovanou a řízenou ve francouzském stylu by čekal naprosto stejný osud jako velký vzor. Domnívám se, že tím je jasně dán výsledek jakéhokoliv střetu s německou armádou bez ohledu na kvalitu naší výzbroje či motivaci vojáků. K diskuzi jsem dal možnost, jak by asi vypadalo, kdyby naše armáda nesledovala francouzský model, ale německý, tj. nemařila prostředky v budování TO (naopak se mohla zcela zaměřit na kompletní uzavření hranic objekty LO, které mohly na potřebný den, dva nepřítele zpomalit), ale soustředila se na moderně a efektivně řízenou vysoce mechanizovanou armádu se silnou leteckou podporou. Je pochopitelně blbost očekávat možnosti navýšení počtu zbraní v řádu 300%, nicméně o třetinu větší výkon se z průmyslu dá vytěžit vždycky. A jak ukázal německý postup v prvních letech války, počty o případném vítězství narozdíl od vhodné strategie nerozhodují. Československo bylo země s rozsáhlou infrastrukturou, umožňující rychlý přesun jednotek na místo potřeby, navíc díky relativně malému území by se vhodně umístěné mechanizované jednotky jistě dokázaly během jediného dne přesunout do ohroženého prostoru a zde provést protiúder. Případný výsledek mohl být předmětem diskuze, která se místo toho zvrhla v mnohdy stupidní výpady, překrucování toho co jsem napsal a zesměšňování mé osoby. Opět deklaruji, že se této diskuze nadále nehodlám účastnit, nicméně velice rád si přečtu, co jsem dle nečího názoru opomenul nebo překroutil, pokud možno ne ve formě "ha ha, preventivně zaútočíme na Balt". |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?