Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
---|---|
Algernon napsal v č. 2634: pokud vím, ne "A ještě něco — jsem votrapa… :o)) Kdysi jsme debatili s kamarádem o čs. výzbroji před válkou, a shodli jsme se na tom, že ani jeden nevíme, měli-li jsme před válkou nějakou „odstřelovačskou pušku“? Nějakou „opakovačku vz. 24 s optikou“, či tak něco..??" |
|
|
|
jasně, fotky sou, po nějaké se podívám, ale minomety zrovna asi mít moc nebudu tady sou Algy stavy minometů v září 38 - ale jestli je to dobře, nevím, zdá se mi, že vz. 36 by mělo být víc, ale jistej si tím nejsem. blitzkrieg.station.cz/view.php?cisloclanku=2... |
|
|
|
Ve fotogalerii zde máme bohužel jen fotku 14 cm minometu vz. 18, ovšem znám i fotky minometu vzor 36. | |
|
|
ano, do opevnění se již minomety nedostaly. | |
|
|
Algernon napsal v č. 2626: Jsme-li u minometů, tak jako pevnostní zbraň byl vyvíjen špičkový 9 cm minomet vzor 38, dále byly vyvíjeny pevnostní minomety 5 cm, a velké 12 cm, do tvrzových minometných kopulí. Nejdále byl v září 1938 9 cm minomet, ovšem namontovat se jej nepodařilo nikde. "Popř. co jiná čs. výzbroj?" |
|
|
|
jo, 9 cm minomet vz. 17 to byl - je to ten na slavné - nebo hodně známé fotce - zamaskované postavení minometu s obsluhou - byl používán ještě i v roce 1938. Byl vyvynut na sklonku 1. sv. války - drážkovaná hlaveň, nabíjená zezadu. | |
|
|
minomet vz. 36 - ráže 81,3mm . tvou uváděná další čísla jsou prakticky v pořádku. B5 bylo firemní označení. Do výzbroje byl zaveden, v letech 36 a 37 jich bylo vyrobeno kolem 1000 kusů. Kolik celkem nevím, v armádě jich bylo ale tedy dost. Dobrá zbraň na světové úrovni! |
|
|
|
Dzin- Spíše než, že jsme zemědělský produkty nepotřebovali, myslím, že agrárníci uměle chránili naše zemědělství, čímž podráželi nohy našemu průmyslu - tj. že lepší by bylo připustit dovoz -mimo jiné lacinějších - zemědělských produktů z Balkánu, tím sice zlikvidovat část našich zemědělců, ale na druhou stranu umožnit našemu průmyslu vyvážet na Balkán výměnou za suroviny a potraviny. | |
|
|
ja_62: Tomu bych i věřil. Díky silné agrární straně u nás jsme zrovna moc dovoz agrárních výrobků nechtěli a popravdě ani nepotřebovali. Naopak, spíše jsme potřebovali velké trhy, kam vyvážet, které nám ale bohužel spojenci s Malé dohody nemohli zajistit. A ten největší bylo pro nás naneštěstí právě Německo. | |
|
|
Také jsem mluvil s jedním známým a on mi potvrdil mou domněnku, že předválečná RČS dovážela ropu z Rumunska, což mělo ten háček, že jsme byli současně zavázáni odebrat od nich nějaké zemědělské produkty, kteroužto kvótu jsme nedokázali splnit ani náhodou /nebo spíš nechtěli/, což vedlo k občasnému přitahování kohoutku ze strany Rumunska, už dost dlouho před Mnichovem. Bohužel mi nebyl schopen říci, z jakého pramene tato informace pochází, takže nemůžu ověřit. |
|
|
|
Delší dobu tu sice nikdo nebyl, ale jak jsem asi před měsícem probírali Bi-Bo-Li, včera mi náhodou padl zrak na Triádu - MB 200/ Wellington, a v technickém popisu MB 200 zmiňuje autor, že Bi-Bo-Li byla smíchána v poměru 50:20:30, což dává velmi solidní úsporu poloviny benzínu, nikoli přilití kapky lihu, jak jsem si to představoval někde níže ;-). | |
|
|
ja_62 napsal v č. 2613: já tohle taky nevím, ale nebylo něco též v Blavě? "takže ho teď nějakou dobu nebudu štvát dalšími dotazy na dislokaci rafinérií" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 2574: "Tudíž bychom ani v tomto směru nebyli závislí na agrárnících a na produkci brambor… :o)"
Algernon napsal v č. 2574: "Rozsah výroby ani její rozmístění Ti bohužel nepovím." Škoda, také nemám představu. Nejspíš něco bylo i na východě, ale hádal bych, že v osmatřicátém většina zůstávala v těch severních a západních Čechách. Můj zdroj přes energetiku bohužel vybouchnul , když jsem na něj vznesl dotaz o předválečných dodávkách ropy do ČSR, takže ho teď nějakou dobu nebudu štvát dalšími dotazy na dislokaci rafinérií. |
|
|
|
Johny 2608 - je to vytržené z kontextu, je to myšlené jinak, ale to ybchom se zase dostali k počátku nekonečného diskusního kruhu | |
|
|
Johny napsal v č. 2609: já poslední dobou vůbec málo čtu, s časem je to špatný "To diskutuješ o obraně v roce 38 ? To by měla být základní četba." |
|
|
|
Johny napsal v č. 2607: ve 30. letech mělo ČSR dva důvody k tomuto kroku, oba jsem zde již napsal. nevím, co víc k tomu napsat. "mbb: co se týče obsazení rakouska směrem k dunaji platilo v době, kdy byla itálie spojenec. Šlo oto aby se německu uzavřel přístup dunajskou soutěskou ve spolupráci s italskou armádou. " |
|
|
|
mbbb napsal v č. 2606: To diskutuješ o obraně v roce 38 ? To by měla být základní četba. "E.Moravec "V úloze mouřenína" str. 238:" nečetl jsem" |
|
|
|
mbbb napsal v č. 2606: Nedal jsem smajlíka. Závěr, že válka může začít leteckým a tankovým úderem musela zřejmě především vojákům dát hromadu přemýšlení. ""Tak převratné myšlenky - to snad ne?" proč?" |
|
|
|
mbb: co se týče obsazení rakouska směrem k dunaji platilo v době, kdy byla itálie spojenec. Šlo oto aby se německu uzavřel přístup dunajskou soutěskou ve spolupráci s italskou armádou. ačkoliv beneš naprosto odmítal preventivní válku, němci přesto trochu obavy měli , po anšlusu Göring "pochválil" čs vládu za "rozumný" postoj k této skutečnosti. Jinak neznám lepší knihu o strategické vojenské situaci než zrovna Moravce. Některé věci jsou samozřejmě poplatné ale dodnes není lepší anylýza situace, navíc napsaná kratce po mnichovu a přímo učitelem strategického plánování. |
|
|
|
Johny napsal v č. 2605: "Tak převratné myšlenky - to snad ne?" proč?
Johny napsal v č. 2605: "E.Moravec "V úloze mouřenína" str. 238:" nečetl jsem
Johny napsal v č. 2605: to je ale počátek 20. let "První čs vláda netoužila po armádě. Armádu jí vnutila spojenecká francie, která dávala znát, že pro ni má cenu jen stát se silnou armádou. Původní plán byl pouze armáida o 8 divizích a pomýšlelo na miliční soustavu o které se bezmále deset let zcela vážně snilo. Francie požadovala aby naše armáda při napadení Francie rychlým úderem pronikla do saska a vydržela do rozhodujícího střetu na západní frontě." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?