Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Iljušin napsal v č. 2816: nevím, tuhle informaci nemám - odkud to máte? "Nejspíš bude, když je asi v té době používali." |
|
|
|
|
Nj,čtu a po chvíli píšu |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2813: Nejspíš bude, když je asi v té době používali. "jestli to tedy tak je." |
|
|
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2814: co čteš prvně??? Vždyť to tady píšeš! "mbbb: Taky to čtu prvně"  |
|
|
|
|
|
mbbb: Taky to čtu prvně |
|
|
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2812: "Dvě letky se ale na německé strany účastnili útoku na Polsko" dvě letky našich B-534? Tak tohle sem fakt nevěděl, jestli to tedy tak je. |
|
|
|
|
|
Vím že B-534 němci prodali do Bulharska,používali je pro výcvik vlastních pilotů,vlečení terčů,a samozřejmě asi 90 kusů dostal slovakštat,kde se v rámci SNP účastnili bojů. Dvě letky se ale na německé strany účastnili útoku na Polsko  |
|
|
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2808: "Četl jsem, že vytvořili několik skupin." to je možné žes to někde četl, každopádně soudruzi z NDR naše letadla bojově nepoužívali - na rozdíl například od již zde zmíněných tanků či ručních zbraní apod. |
|
|
|
|
|
Četl jsem, že vytvořili několik skupin.
Jakych skupin? |
|
|
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2806: Četl jsem, že vytvořili několik skupin. "Nepoužívali naše letadla němci pouze k výcvikovým a exportním učelům? " |
|
|
|
|
|
Martin R. napsal v č. 2806: samozrřejmě "Nepoužívali naše letadla němci pouze k výcvikovým a eexportním učelům?" |
|
|
|
|
|
iljušin: Nepoužívali naše letadla němci pouze k výcvikovým a exportním učelům?  |
|
|
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2804: kde je použili??? "Tak proč němci použili naše letadla nějakou dobu, když měli svý Bf-109?" |
|
|
|
|
|
Hawkeye.Pierce napsal v č. 2803: Jo? Tak proč němci použili naše letadla nějakou dobu, když měli svý Bf-109? "naše letectvo nebylo nejlepší ale ani nejhorší" |
|
|
|
|
Iljušin napsal v č. 2802: Jak v čem jsme měli lepší výzbroj...např. naše letectvo nebylo nejlepší ale ani nejhorší "že jsme měli lepší vízbroj než němci." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2784: Když nás němci obsadili, tak naše letadla se jim tak líbila, že s nich vytvořili vlastní skupinu, ostatně to samé bylo s našimi tanky, což ukazuje na to, že jsme měli lepší vízbroj než němci. "ale nebylo rozhodně k smíchu" |
|
|
|
|
|
samozřejmně že předválečná Republika Československá byla vysoce vyspělým státem. To asi nikdo nepopírá. Ale naše vlast leží tam, kde leží a tak třeba naše obchodní závislost na Německu byla velmi vysoká. |
|
|
|
|
Na druhou stranu v předválečném Československu existovalo nemálo podniků, které naopak ve svých oborech diktovaly světu, schválně nebudu jmenovat zbrojní obory. Rozhodně jsme patřili ke světovým špičkám energetického strojírenství (mimo spalovacích turbín - pro ty u nás nebyly zdroje paliva), elektrotechniky, čerpací techniky, na vysoké úrovni byly obráběcí stroje pro nástrojařství nebo obuvnický průmysl, letecké motory pro sportovní letadla, výroba nástrojové oceli, vagóny a lokomotivy, automobilový průmysl, na evropské úrovni byla výstavba mostů... Ani výzkum a vývoj nebyl mimo- připomeňme Heyrovského a spol. |
|
|
|
|
|
mbbb: to mi docela vyrazilo dech Přišel jsem o iluze |
|
|
|
|
|
Krtek2 napsal v č. 2796: "Nebyli jsme náhodou během první republiky mezi deseti nejvyspělejšími státy světa?" bych byl vopatrnej: Autoři práce Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami (edd. E. Kubů, J. Pátek; Karolinum, Praha 2000) si vzali za cíl přezkoumat dosud více méně všeobecně přijímané tvrzení o tom, že meziválečné Československo, co se týká hospodářství, patřilo mezi prvních deset nejvyspělejších států světa. Publikace je v podstatě strukturována do speciálně zaměřených studií, analyzujících jednotlivé části československého hospodářství jako např. obchod, zemědělství, dopravu, peněžnictví aj. Pozornost věnují i srovnání technologické vyspělosti naší ekonomiky s hospodářsky vyspělými státy. Jednotlivá tvrzení a závěry jsou podložena tabulkami, které dávají čtenáři možnost srovnání. Podle mého názoru je velkým kladem této publikace fakt, že autoři přistupují k tématu se snahou o maximální možnou objektivitu. To sice znamená, že pro někoho může být jejich konečné hodnocení pozice československé ekonomiky v tehdejším hospodářském světě poněkud šokující, ale faktem je, že svá tvrzení opírají o vynikající znalost archivních a jiných pramenů. Reálnou pozici Československa tak autoři spatřují podle průměru národního důchodu za léta 1925 - 1934 na 17. místě, kdy pro srovnání, první tři místa zaujímala USA, Kanada a Velká Británie, Francie byla na místě 10., Německo na 12. a Rakousko na 16 místě. ČSR však předstihovalo například Polsko, Maďarsko, Itálii a Rumunsko. Pro dlouhodobou ucelenou hospodářskou politiku chyběla meziválečnému Československu vůle pevnější dohody mezi zájmy jednotlivých politických skupin. Namísto toho ovládla pole strategie řešení nejakutnějších problémů, opět za vydatného vlivu politických stran a uskupení. Obecně mělo Československo nižší produktivitu práce, nižší technologickou úroveň a efektivnost výroby. Autoři v souvislosti se svými závěry neopominuli zmínit ani paralely se současným stavem české ekonomiky, což staví tuto publikaci také do zcela jiného, dle mého názoru pozitivního světla. Zdroj: www.scriptorium.cz/kudej/ilit00_2.htm |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?