Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
201-220 z 478
<< 8 9 10 11 12 13 14 >>
Po
pbradler 13.1.2004 23:35 - č. 307
pbradler Algernon (292): Nemožno inak než súhlasiť.
Vidno to okrem iného aj na PL výzbroji hladinových lodí do roku 40, ktorá bola všeobecne naprosto nedostačujúca.
pbradler 13.1.2004 23:33 - č. 306
pbradler Dzin napsal(a) v č. 288: "K cemu by ti byly bitevni lode? Za jednu postavys 20 ponorek a ty jsou proti konvojum daleko efektivnejsi. Jako korzary pouzijes pomocne krizniky, takze suma sumarum, za 4 bitevky mas vyhodnejsi postavit primereny pocet vyse zminenych lodi."

Stále zabúdaš, že napr. torpédoborce, ktoré museli čakať v prístave v rámci HomeFleet alebo hliadkovali po oceánoch sa mohli účastniť ako doprovodné plavidlá pri konvojoch.
Napríklad honby na Bismarcka sa účastnilo 14 krížnikov (20% stavu) a 22 torpédoborcov (10% stavu).
Pomocné krížniky síce zaznamenali určité úspechy ale bolo to na najmä na vedlajších trasách kde nefungovali konvoje. Na hlavnej trase USA – VB boli k ničomu.Najúčinejší spôsob boja by bolo rozbitie konvojového systému pomocou ťažkých lodí a následná likvidácia osamelých plavidiel ponorkami a letectvom.
Hrabě Z. bol hotový na 85% čo je tak 6 mes. intenzívnej práce. To sa mi nezdá mnoho.
Čo sa týka leteckého parku, nemožem si pomôcť ale v porovnaní s kombináciou „Fulmar“ a „Swordfish“ mi pripadá pekelne moderný.
Podľa mňa príliš plán Z príliš preceňuješ. Rozhodujúce roky boli 36-38, keď ešte nikdo presne nevedel (možno okrem Adolfa) či vojna bude a aká.
pbradler 13.1.2004 23:32 - č. 305
pbradler Dzin napsal(a) v č. 287: "Podobne tak i vynalozene prostredky na jejich stavdu nebyly tak navratne, jak naznacujes. Sice potopily (ci se primo podilely na potopeni) 1BB a 1CV a par desitek obchodnich lodi, ale stalo to za ztratu vsech 4BB, ktere Nemecko melo?"

Zabudol si započítať koľko prostriedkov to Britov stálo, ktoré mohli vyžiť inde, napr. pri doprovode konvojov.
Fra Diavolo 13.1.2004 19:44 - č. 304
Fra Diavolo To pbradler: Tu knihu si tipnul dobře. Pokud byla 29. pěší (mot.) divize skutečně plně vyzbrojena, tak možná nějakou pra malou šanci měla. A pokud by to vyšlo, tak by to byla dobrá ústupová cesta z oblasti.

To karaya1: Že paulus potřeboval Němce na finální obsazení Stalingradu vim a myslim, že jsem to tady někde psal, ale byla to strategická chyba. Němci věděli, že Rusové syslí techniku na jejich křídlech a pravděpodobně i tušili, že se chystá útok. Paulus zahájil dovybavení křídel ale už to nestihl.

To Dzin: Ti generálové to tvrdili i před tim a můžu ti říct i kteří. Důkazem toho je i to, že Paulus se o jejich posudky opíral při žádostech o ústup. Jasně, odvrácení obklíčení jsou samý kdyby a i kdyby se to dělo podle nás, tak by se posralo něco jinýho.

Jednou z velkých chyb Stalingradu byl sám Hitler a jeho tvrdohlavost a tlučhuba Goring.
FUJ06 13.1.2004 07:54 - č. 303
FUJ06 U anglie by asi došlo ke kapitulaci,ale u Ruska nevím nevím.
FUJ06 13.1.2004 07:53 - č. 302
FUJ06 Už se to tady probíralo,ale já se ptám,kdybz měli němci AB.Použili by ji na Rusko nebo na anglii a jaký by to mělo účinek???
Dzin 13.1.2004 01:24 - č. 301
Dzin Se Strasserem jsem nepochytil, co presne myslis. Jestli ve srotu? Jinak s tim tvym poslednim odstavcem souhlasim.
(293) Ja vim, alespon bych mohl zpracovat alternativni plan.
Dzin 13.1.2004 01:22 - č. 300
Dzin Ohledne tveho pojeti planu Z, jde o to, jestli by nemecky prumysl vubec mohl splnit vsechny pozadavky. Tady je prave ono, ze Plan Z vychazel z toho, ze valka nebude drive nez v roce 44. COz si myslim, ze je pro nej tragicke. Z tohoto pohledu by bylo nejuzitecnejsi zamitnou stavbu vsech velkych lodi a soustredit se na ponorky a lehke sily. Raederovy asi nemuzeme vytykat, ze valku v roce 39 nepredpokladal, ale muzeme mu vytykat, ze nemel zadnou alternativu misto planu Z, pro nepriznive situace. Coz se negativne projevilo na vystavbe lodi v prubehu valky, napr. to odnesl tezky kriznik Seydlitz.
Dzin 13.1.2004 01:15 - č. 299
Dzin Jinak ale souhlasim, letadlove lode v te dobe nebyly obecne doceneny. Ale v kazdem namornictvu existovala skupina admiralu, kter k nim mela velmi kladny postoj a ne nahodou se za WW2 radi k nejuznavanejsim velitelum. Nejlepe na tom bylo asi Japonsko, kde "letecti admiralove" meli nejvetsi vliv. Prave v Nemecku zadna takovato skupina neexistuje, Raeder sice uznava, ze letectvo je prospesne, ale vidiho spise jako doplnek k operacim bitevnich lodi, podobne Donitz ho vidi jenom jako doplnek k operacim ponorek. Osobne si i myslim, ze v tomto postoji hraje i castecne roly Goring a jeho pozadavek "vse co leta patri me".
Dzin 13.1.2004 01:12 - č. 298
Dzin Co se tyka bitevni versus letadlove, v britanii se planuje stavba 5 BB lodi a 4 CV, tedy vyrazny posun smerem k CV.
Dzin 13.1.2004 01:10 - č. 297
Dzin Algernon: (292, druha cast) To neni zcela presne. Francie a Italie se stavbou povolenych letadlovek nejak nespechali. Japonci meli ve svem vrchnim veleni silnou skupinu, ktera v CV spatrovala rozhodujici zbran a prosazovala jejich stavdu a vyvoj. Coz bylo, podle me, jeden z rozhodujicich faktoru vystavby letadlovych lodi v USA. Britanie bezpochyby musela zachytit tento trend a zahajit vlastni kroky. Vem ze Nasledujici letadlovky navazujici Ark Royal jsou projektovany uz v roce 36 s tim, ze jich bude treba 2, za rok se to rozsirilo o dalsi 2. Tedy v roce 37 uz Admiralita predpoklada stavbu dalsich 4 CV. Toto muselo byt Nemcum znamo a presto jejich plan Z, ktery prichazi az 2 roky na to, v 1939, predpoklada jenom stavbu jedne, postupem casu i druhe letadlove lodi. Pred rokem 40 tedy ve trech hlavnich namornictvech existuje trend na stavbu CV.
Dzin 13.1.2004 01:03 - č. 296
Dzin Algernon: (292) V bitve u jutska. Beaty se snazil pro zjisteni pozice Sirokomorskeho lodstva pouzit plovakovy letoun, ale ten se spozdil a tim se vse spozdilo. Coz ukazuje, ze britsti admiralove (ac jsou povazovani za ultra konzervativce) meli snahu o vyuzivani technickych novinek. A tato akce u Jutska mohla slouzit jako impuls k zdokonaleni namorniho letectva a to postupem vyvoje vede k letadlove lodi...
Dzin 13.1.2004 01:00 - č. 295
Dzin Algernon: Z toho, co pises dale, mi plyne, ze operace Bf-109 na letadlove lodi by byla hodne narocna na obsluhu.
Dzin 13.1.2004 00:59 - č. 294
Dzin Algernon: Samozrejmne, ja nerikam, ze by Seafire byl letadlo hodne zatraceni, ale poukazuji ze Brtitove s nim meli v bojovych operacich spise problemy pristat nez se nechat sestrelit.
Dzin 12.1.2004 23:33 - č. 290
Dzin Algernon: Osobne mam o uspesnem nasazeni Bf-109 na palube CV urcite pochybnosti. Hlavne si myslim, ze by meli velke nebojove ztraty pri vzletech a pristanich. Kdyz to porovnam ze Seafirem, tek tem mel prave s timhle nejvetsi problemy. A to byl si myslim v tomto ohledu lepsi nez Bf-109, ale to by byla spise otazka na tebe... :D
A pokud vezmu i nevyresenost, kdo by nemecke letadlovce velel, jestli Luftwaffe, nebo Kriegsmarine, ci lodi Kriegsmarine a letectvu Luftwaffe...:)))
Dzin 12.1.2004 22:30 - č. 288
Dzin pbradler: K planu Z. GZ mel jeste dost daleko k dokonceni, navic mu chybelo to nejpodstatnejsi, letadlova vyzbroj a s tou to nebylo ruzove. Ano, nemecke BB by byly prvotridni, ale obstaly by proti soustredeni tezkych letadlovych lodi RN, bez letecke ochrany?
K cemu by ti byly bitevni lode? Za jednu postavys 20 ponorek a ty jsou proti konvojum daleko efektivnejsi. Jako korzary pouzijes pomocne krizniky, takze suma sumarum, za 4 bitevky mas vyhodnejsi postavit primereny pocet vyse zminenych lodi.
Dzin 12.1.2004 22:24 - č. 287
Dzin pbradler: Add bitevky jako nechteni korzari. To mas jednoduche. Plan Z s nasazenim bitevnich lodi jako korzary nepocital. Jejich primarnim ukolem nebylo narusivat konvojovy system, ale boj s RN. To ze k tomu byly pozdeji nasazeny, byl dusledek slabosti nemeckych hladinovych sil. Podobne tak i vynalozene prostredky na jejich stavdu nebyly tak navratne, jak naznacujes. Sice potopily (ci se primo podilely na potopeni) 1BB a 1CV a par desitek obchodnich lodi, ale stalo to za ztratu vsech 4BB, ktere Nemecko melo?
Dzin 12.1.2004 22:20 - č. 286
Dzin Fra Diavolo: Podobne jako tvrzeni o odvravceni moznosti obkliceni apod. vse je to ono "kdyby". Prislovi rika pozde bycha honit a tady to plati dvojnasob. Podle me ikdyby 6. armade velel jiny general, stejne by to nejspise dopadlo podobne. Preci jen jeji obkliceni bylo zucastnenim i jinych sil, nez jenom ji. Dalo by se rici, ze se na tom podileli temer vsechny nemecka vojska, ucastnici se letni ofenzivy. Takze svalovat to na jednu divizi a jednu armadu je hodne moc zjednodusujici.
Dzin 12.1.2004 22:16 - č. 285
Dzin Fra Diavolo: Vzhledem k tomu, ze to ti generalove tvrdi az po tom, co 6. armada padla, bych je nebral zase tak moc vazne. Jak se rika, po valce je kazdy Napoleon, ale kdo bude Radecky?
karaya1 12.1.2004 21:53 - č. 284
karaya1 Fra Diavolo: "Neněmci" byli na křídlech, protože Paulus chtěl 19.11. započít konečnou ofenzívu a dobytí Stalingradu. K tomu potřeboval německé jednotky a spoléhal, že Stalingrad brzo dobude a na křídla pošle zpátky Němce... Jenže nějak mu to, k jeho smůle, nevyšlo..
201-220 z 478
<< 8 9 10 11 12 13 14 >>
Po