Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
181-200 z 478
<< 7 8 9 10 11 12 13 >>
Po
Dzin 16.1.2004 00:29 - č. 330
Dzin pbradler: (323) Jednoduse. Japonci nemeli system svazu jako Americane. Vem ze u 4-6 CV drzeli relativne malo lodi (2-4 BB, 2 CA, 1CL a 8-12DD). Takze oni nepotrebovali zase dalsi BB, ktere by plnily ulohu lodi tridy Kongo. Japonci se spolehali spise na primou ochranu stihacek, nez na PL palbu. Teprve az v pozdejsi fazi se to castecne menilo. Navic Jamato a Musasi nebyly zase tak pomale, aby nejak brzdily svaz letadlovych lodi, jejich rychlost 27 uzlu plne postacovala. Americke North Carolina a South Dakota byly jen o uzel rychlejsi a take plne dostacovali, takze v jednom uzlu to nebylo. Tady opravdu spise vidim rozdil v nazoru na tvorbu svazu.
S tim tvym vystvetlenim se vzasade stotoznuji. Iowa byla prvi a posledni, ktera byla primo pro toto navrhnuta.
Dzin 16.1.2004 00:29 - č. 329
Dzin pbradler: (319) Jednoduse, kapacitou japonskeho prumyslu. Dale v te dobe museli jeste budit zdani o dodrzovani pomeru 5:5:3 a povolene tonaze. Stejne tak uz meli dostatecne mnozstvi tezkych letadlovek a preci jen, Japonci predpokladali rychle vitezstvi bez vetsich ztrat, tak proc stavet dalsi? Podobne spatne uvazovani prokazali i pri vycviku pilotu. Pokud vim, existovali plany na vycvik 15 tisic pilotu pred zahajenim operaci, ale ty byli zamitnuty, jako prilis pesimisticke. Clovek nabyde dojmu, ze "nemoc z vitezstvi" nebyla jenom zalezitosti po utoku na PH...
Samozrejmne, nevim co se presne honilo Japonskym velitelum hlavou, ale dle me, ma to co jsi popisoval koreny v jejich sebejistote, ze ztraty budou male a vitezstvi rychle. V tomhle duchu se vyjadrovala vetsina japonskych velitelu. Jamamoto sice ne, ale ani on nemel takovy vliv, aby dokazal prosadit vse co chtel, zvlaste, kdyz do techto veci nemohlo mluvit jen pouze namornictvo.
Dzin 16.1.2004 00:29 - č. 328
Dzin Hynek: Neco blizsiho by jsi o ni nenapsal? Nazev, sutor, vydavatelsti, kvalita...
Dzin 16.1.2004 00:28 - č. 327
Dzin pbradler: (317) Jo mas pravdu, ja se prehledl o sloupec...
pbradler 15.1.2004 18:18 - č. 324
pbradler Dzin (314): Pomocné krížniky operovali prevažne na vedľajších trasách bez konvojového systému. Dosiahli síce v pomere nákladov ku zničeným lodiam dobrých výsledkov, ale nemohli nikdy ohroziť prepravu na hlavnej zásobovacej línii Amerika - VB.
Ad Bismarck: Súhlasím, že v skutočnosti (okrem hrozby) toho mnoho nepriniesol, ale nemohla za to jeho existencia ako chyby strategického a taktického rázu, ktoré nemecké velenie vyprodukovalo.
pbradler 15.1.2004 17:12 - č. 323
pbradler Dzin (314): Ešte k Japoncom. Ako si vysvetluješ, že japonské bitevky Jamato boli bitevkami v klasickom štýle, t.j. preferovanie palebnej sily a pancierovej ochrany pred rýchlosťou, čím zhoršili možnosti zaradenia takejto lode do zväzu rýchlych lietadlových lodí (a v praxi používali triedu Kongo a ťažké krížniky) ?
Ja mám pre to jediné vystvetlenie a to že ešte úplne "nepochopili" (apoň nie všetci).
Prvou loďou, ktorá bola primárne určená na doprovod zväzu LL bola až Iowa u Američanov.
pbradler 15.1.2004 17:02 - č. 322
pbradler Dzin (313): Presné. Nie je čo dodať.
pbradler 15.1.2004 14:50 - č. 321
pbradler Fra Diavolo (312): Súhlas s Dzin (315).
Sovietska lit. vydaná za komunizmu sa dá pomerne snadno získať v anikvariátoch za veľmi prijateľné ceny (napr. dvojdielneho Moskalenka mám za 80Sk).
Skvelá kniha je David Glantz: "Od Donu k Dnepru" viď aj recenziu, ktorá síce začína až v decembri 42, ale dobre popisuje nasledujúce operácie (aj Charkov) a je z nej výborne vidieť pomer síl na bojisku (priprav si ale nejakú mapu).
Ináč potom jedine Ruština a Nemčina a nové veci (ale nie beletria) na obidvoch stranách (bohužial ale priamu osobnú skúsenosť s nimi nemám).
Na záver ale upozorňujem, že všetky historicky hlbšie knihy sú výrazne suchšie a menej čítavé ako spomenutý Carrell.
pbradler 15.1.2004 14:36 - č. 320
pbradler Dzin napsal(a) v č. 314: "Co se taky palubniho letectva Britu, nato by ti nejlepe odpovedel Algernon."

Na to by sme ale potrebovali nejaký impuls, najlepšie Johnyho príspevok .
pbradler 15.1.2004 14:30 - č. 319
pbradler Dzin (314):Japonci boli síce na čele, čo sa týka presadzovania námorného letectva ako útočnej zbrane, ale zďaleka to nie je tak ako píšeš. Takisto ako v iných krajinách aj tam existovala silná opozícia proti lietadlovým lodiam z radov konzervatívnych admirálov.
Ako ináč si vysvetlíš fakt, že v pláne na rok 1939 bola zahájená stavba 1 (slovom jednej (Taiho)) veľkej LL, kým súčastne sa začali stavať ďalšie 2 lode triedy Jamato (o nárokoch takejto stavby sa nemusím rozvádzať). To je uvedomenie si významu letectva ?
Ako si vysvetlíš že výcvik pilotov palubného letectva (pred vojnou) bol síce kvalitný ale nevyprodukoval dostatok vycvičených pilotov ako náhradu za prípadné straty? To je uvedomenie si významu letectva ?
Hynek 15.1.2004 14:20 - č. 318
To Džin:
o Stalingradě vyšla nedávno (relativně) kniha od A.Bevvora a je prý docela dobrá. od téhož autora je i kniha o zkáze berlína.
pbradler 15.1.2004 14:12 - č. 317
pbradler Dzin napsal(a) v č. 314: "Jinak v rozmezi 34-39 zahajili Britove stavbu 4 bitevnich lodi (KGV, PoW, Lion a Temeraire) a 4 letadlovych lodi (Ark Royal, Illustrious, Victorious, Fromidable)"

Mýliš sa. V rozmezí rokov 34-39 zahájili stavbu 7 bitevných a 7 lietadlových menovite: (lodenica, položenie kýlu, spustenie na vodu, do služby)

BL:
KGV (Vickers-Armstrong, Tyne, 1.1.1937, 21.2.1939, 11.10.1940)
Princ of Wales (Cammell Laird, 1.1.1937, 3.5.1939, 31.3.1941)
Duke of York (John Brown, 5.5.1937, 28.2.1940, 4.11.1941)
Anson (Swan Hunter, Tyneside, 20.7.1937, 24.2.1940, 22.6.1942)
Howe (Fairfield, Govan, 1.6.1937, 9.4.1940, 29.8.1942)
Lion (Vickers-Armstrong, 04.07.1939, stop 27.02.1941)
Temeraire (Cammeil Laird, 01.06.1939, stop 27.02.1941)

LL:
Ark Royal (Cammell Laird, 16.9.1935, 13.4.1937, 16.11.1938)
Illustrious (Vickers-Armstrong, Barrow, 27.4.1937, 5.4.1939, 25.5.1940)
Victorious (Vickers-Armstrong, Tyne, 4 .5.1937, 14.9.1939, 29.5.1941)
Formidable (Harland & Wolff, 17.6.1937, 17.8.1939, 24.11.1940)
Indomitable (Vickers-Armstrong, Barrow, 10.11.1937, 26.3.1940, 10.10.1941)
Implacable (Fairfield, 21.2.1939, 10.12.1942, 22.5.1944, dokončená 28.8.1944)
Idefatigable (John Brown, 3.11.1939, 8.12.1942, 3.5.1944)
Dzin 15.1.2004 00:56 - č. 316
Dzin Algernon: Peter Strasser byl jeden z vrchnich velitelu zepelinu. Rozhodne jeden z jejich nejhorlivejsich propagatoru jako valecne zbrane. Zahynul kdyz osobne vedl jednu jejich skupinu do utoku. Myslim, ze vice o nem by jsi nasel ve Vojenskych letadlech 1.
Dzin 15.1.2004 00:54 - č. 315
Dzin Fra Diavolo: Co se tyka objektivni literatury, i treba sovetske Dejiny Druhe svetove valky jsou dost objektivni. Jen proste musis vedet, ze urcite pasaze jsou pro kocku a vypostet nektera historicka hodnoceni. Ale k popisu valecnych operaci na sovetske strane jsou docela dost verohodne, rekneme podobne, jako to, co vydavali v Nemecku v te dobe. Jenom musi prekousnout to odhalovani padelatelu dejin a minimum informaci, co se vlastnich ztrat tyka. Ale zakladni popis boju je tam uveden dobre. Kdyz to zkombinujes s zapadni literaturou, dostanes i docela dobry obraz. Soveti vse podavali v co nejsirsim kontextu, zatimco hlavne nemecti autori se spise zamerovali na jednotlive akce.
Abych to shrnul, rekneme sovetska literatura ze 70. a 80. let ujde, jen musis mit zkusenosti, jak v ni cist. Pokud vim, nejaka dobra nova kniha o Stalingrade na nasem trhu primo neni, alespon jsem ji nezaregistroval. Ale treba jsem se jen spatne dival... Kazdopadne bych neco noveho moc rad privital.
Jinak, pokud umis rusky, byly nove vydane Dejiny Velke vlastenecke valky a co jsem slysel, tak jsou hodne dobre.
Mimochodem, k tomu "objektivni", ani to, co se vydava dnes, neni mnohdy moc objektivni. Prikladem muze byt treba "Nemecke tanky na vychodni fronte". Podobne i vzpominky ci povalecne vypovedi ruznych nemeckych velitelu zavani misty autocenzurou a mirnym prikraslovanim. viz. treba Rundsted a to co tvrdil o Dunkerque.
Ci-li nam z toho plyne, precist si co nejvice z ruznych zdroju a debatovat o tom s ostanimi. Treba zde na fronte.
Dzin 15.1.2004 00:54 - č. 314
Dzin pbradler: Fajn, a vysledek? Bismarck sel ke dnu, aniz by jeho akce potopila jedinou britskou obchodni lod. Ztrata Hooda byla spise moralni, navic ihned vyvazena potopenim Bismarcku.
Stale ale pomocne krizniky zaznamenaly vetsi uspechy nez valecne hladinove lode a to za vyrobni a provozni cenu daleko nizsi. Podle me vyslo. Sam uvadis, ze byla zahajena stavba vice letadlovych, nez bitevnich lodi. Jinak v rozmezi 34-39 zahajili Britove stavbu 4 bitevnich lodi (KGV, PoW, Lion a Temeraire) a 4 letadlovych lodi (Ark Royal, Illustrious, Victorious, Fromidable)
Co se tyka Japoncu, musis take brat v potaz jejich vyrobni kapacity. Vyznam letectva si Japonci uvedomovali uz davno pred rokem 40, citace jamamota myslim vsichni zname. Proste to, ze Japonci jako prvni zachytili trend a zacali se mu podrizovat, je fakt. Japonci dusledne budovali sve palubni letectvo a nosice uz pred valkou. Vem ze pred rokem 42 bylo dano do stavby ci postaveno 18 letadlovych lodi. Jak uz jsem psal, Japonci zachytili trend letadlovych lodi jako prvni a zacali ho cilene budovat. USA a Britanie se snazili nezustat pozadu, takze uz pred rokem 40 muzeme tvrdit, ze si v techto namornictvech uvedomuji silu letadlovych lodi.
Co se taky palubniho letectva Britu, nato by ti nejlepe odpovedel Algernon.
Dzin 15.1.2004 00:54 - č. 313
Dzin Fra Diavolo: Kdyz na neco zapomenu, viz co napsal pbradler. Co se tyka tech generalu, ono je vzdy rozdil neco polemizovat a jednat. Osobne si myslim, ze na Paulusove miste by vetsina jednali stejne. Mozna vsichni. Ustoupit pred sovetskym obklicovacim utokem neslo, protoze ho na nemecke strane necekali, v jeho prubehu by to znamenalo zhrouceni jizniho kridla nemecke fronty a defakto zkazu skupiny armad A a po obkliceni uz vubec ne, na to nemeli Nemci dostatek sil. Pricemz na udrzeni Stalingradu trvalo vicero generalu a ne jen Hitler s Goringem. Da se rici, ze vetsina byla pro to, ze se 6. armada musi drzet jak jen to jde, hlavne kvuli Sk.a.A. Co se tyka soubezneho uderu, ten zase tak mozny nebyl, 6. armada byla pod stalym tlakem a jeji odpoutani by se mohlo zmenit v masakr. Navic ani vyprostovaci vojska nemeli moc uspech, tebou zminovany 19. prosinec uz bylo pozde. Rekneme, ze sance by existovala do zahajeni sovetskeho Maleho Saturnu. Pote by byla uz spise teoreticka.
Fra Diavolo 14.1.2004 20:07 - č. 312
Fra Diavolo To pbradler: Mohl bys mi doporučit nějakou objektivní literaturu na toto téma
pbradler 14.1.2004 00:17 - č. 310
pbradler Fra Diavolo napsal(a) v č. 304: "To pbradler: Tu knihu si tipnul dobře."

Bodaj by nie. Ja si dobre pamätám, že aj na mňa ten sugestívny popis urobil dojem. Vytriezvenie prišlo až omnoho neskôr, po tom čo som prečítal ďalšie veci a rozobral celkovú situáciu z hľadiska pomeru síl. A ten bol až nepríjemne v prospech Rusov.

" Pokud byla 29. pěší (mot.) divize skutečně plně vyzbrojena, tak možná nějakou pra malou šanci měla. A pokud by to vyšlo, tak by to byla dobrá ústupová cesta z oblasti."

Za prvé si nemyslím že divízia mohla byť po polroku bojov v tak dobrej kondícii a za druhé aj keby, tak presila bola príliš veľká a fronta príliš široká.

Čo sa týka vhodnosti ústupovej cesty smerom na Koteľnikovo si dovolím tiež pochybovať. Bola to síce jediná reálna cesta (severnejšie boli Rusi omnoho silnejší) ale strategicky by sa 6. armáda príliš na juh a tak by sa ocitla v ešte väčšom ohrození celá skupina armád. Navyše zásobovacie trasy cez Kotelnikovo, Salsk a Rostov sú omnoho dlhšie ako cez Kalač priamo do Donbasu.

Ešte raz musím zdôrazniť, že Paulus mal na celej katastrofe omnoho menšiu zásluhu ako sa mu pripisuje. Ako veliteľ 6. armády zodpovedal len len za ňu nie za susedov. Povolenie opustit Stalingrad mu mohlo dať len vrchné velenie (Hitler) a to tak neučinilo. Jeden z dôvodov prečo na Paulusa tak zvaľujú vinu je podľa mňa aj jeho neskoršia kolaborácia s Rusmi (aj keď až po atentáte na Hitlera v lete 44).
pbradler 14.1.2004 00:15 - č. 309
pbradler Karaya1 (284): Viď (282 a 310)
pbradler 13.1.2004 23:37 - č. 308
pbradler Dzin napsal(a) v č. 297: "Algernon: (292, druha cast) To neni zcela presne. Francie a Italie se stavbou povolenych letadlovek nejak nespechali. Japonci meli ve svem vrchnim veleni silnou skupinu, ktera v CV spatrovala rozhodujici zbran a prosazovala jejich stavdu a vyvoj. Coz bylo, podle me, jeden z rozhodujicich faktoru vystavby letadlovych lodi v USA."

Prečo potom Japonci postavili do začiatku vojny len 4 veľké lietadlovky (okrem modernizácie starších A, K) a v roku 1939 začalo len jednu (Taiho) ?
Naproti tomu postavili dve superbitevky a rozostavali ďalšie dve.

Američania postavili 4 LL (okrem starších L, S a R) a v roku 40 objednali 11.
Naproti tomu rozostavali či postavili 2 (NC) + 4 bitevky (SD) a v 40 ďalších 6 (I).

Angličania začali od 34 do 39 stavať postupne 7 LL, z nich však do začiatku vojny dokončili 1 (Ark R).
U biteviek to bolo 5 (KGV) v roku 37 a 2 Lion v roku 39.

Ak by si vzal pri hodnotení pokrokovosti do úvahy len stavbu lodí nevyšlo by to čo tvrdíš. Myslím že si treba uvedomiť, že stavba a nákup novej vojenskej techniky, či už lodí alebo lietadiel podlieha a podliehala aj iným zákonitostiam ako len racionálnemu uvažovaniu (móda, úplatky a iné) (nemusím to asi rozoberať hlbšie viď nákup nadzvukových stíhačiek pre AČR).
Ešte raz musím povedať že v tomto bode súhlasím s Algernonom (292) v tom že uvedomenie si významu letectva výraznejšie vzrástlo až v roku 40 a definitívne zvíťazilo až v roku 41 pri Singapure.
181-200 z 478
<< 7 8 9 10 11 12 13 >>
Po