Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?
|
|
|
|---|---|
|
Nevíte někdo, kde bych si mohl přečíst poválečné odposlechy zajatých nacistických vědců? Nebo alespoň jejich shrnutí. Tu a tam na ně narážím, ale nějak se i doposud nepodařilo najít nějakou ucelenou monografii. Jestli tedy vůbec existuje. |
|
|
|
|
Proboha, v čem jsi ten příspěvek napsal, že to vyhodilo tak prasácký kód? 
Vašek23 napsal v č. 628: Pod označením EU máš na mysli Velkoněmeckou říši? "Pokud vím tak útok na Norsko byl jen kvůli strategické poloze a to že tam byla jediná továrna v EU na Těžkou vodu." Máš pravdu v tom, že německému programu chyběli hlavně finance a vědci, protože mnoho z nich pronásledovali nebo rovnou vyhnali kvůli židovskému původu. Také kvůli tomu se dostal německý jaderný program - ne snad přímo do slepé uličky, ale rozhodně na objížku. Američani (i díky uprchlým německým vědcům) totiž byli schopni vyrábět jaderné bomby i bez těžké vody - s použitím grafitu. Továrna Norsk Hydro nebyla sice jediná v Evropě, ale ve své době největší, její produkce postačovala pouze pro vědecké účely, nikoliv pro sériovou výrobu jaderného materiálu. Němci by teoreticky potřebovali 10 let nerušené výroby nebo 10 takových továren, aby mohli dát do provozu vlastní reaktor na obohacování uranu v dostatečném množství. K tomu neměli prostředky, respektive se rozhodli je nepřidělit.V roce 2004 byla část potopené zásilky těžké vody vylovena a analyzované vzorky obsahovaly jen asi 1% těžké vody. Byl o tom natočen i dokument (www.pbs.org/wgbh/nova/transcripts/3216_hydro.html ) Zajímavý závěr z dokumentu:
In early 1942, precisely when the Allies are getting concerned about Norwegian heavy water, American officials and German officials make crucial decisions about their nuclear weapons projects. Interestingly, scientists in both countries said the same thing; the scientific results were essentially the same. Scientists in both countries said, it'll take a couple of years, but nuclear weapons are possible. Now, in America it was assumed that the war was going to take a long time: "These weapons will be done before the end of the war, therefore we have to try to make them." In Germany it was assumed that: "If we don't win the war quickly, we will lose; these weapons might be interesting for the future, but they're no help to us now. It would be a waste of energy, money, and time to try to make them."
|
|
|
|
|
<div style="font-size: 10pt; margin-top: 0px; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px; padding-top: 0px; padding-right: 0px; padding-bottom: 0px; padding-left: 0px; background-image: initial; background-attachment: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; ">Německý jaderný program bych řek že byl první jaderný program na světě.Pokud vím tak útok na Norsko byl jen kvůli strategické poloze a to že tam byla jediná továrna v EU na Těžkou vodu.Ale tajná služba s UK to zjistila a poslalo specialní jednotku na zničení což se povedlo jen tak tak, jelikož už jí měli naloženou a připravený na odjezd do Německa a to bylo naposled co se pokusily o atomovku,Pak už docházely peníze a čas Díky bohu že všechny špičkový vědci jako třeba Einstein atd.. utekli jinak by to dopadlo asi jinak Pokud by měli dost vědců,peněz a času tak německé zbraně by podle mě mohly výsledek války změnit v každý vojenský výrobě byli o krok na před,Kdyby utek i Wernher von Braun tak Němci konči do 1944. Balistické rakety V2,Proudové letadla,Pozemní děla (88mm) později Tiger atd....no ale bohužel výroba byla drahá tak pak vše pomalu rušily a přišly spojencí a všechny plány ukradly, no a Amíci si vzaly to nejcenější co mohli a to byl Braun .Takže německé zbraně a technologie pomohly USA se stát 1 velmocí díky cizí a ukradené technologie, dneska to de vidět na Raketoplánech a B-2 made in Germany. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1549 (téma: "Co by se stalo kdyby…" [téma č. 402 - přísp. č. 1549]): Spíše poznámka bokem k německému jadernému programu - Paul Lawrence Rose v "Heisenberg and the Nazi Atomic Bomb Project: A Study in German Culture" (University of California Press, 2001) výslovně upozorňuje na to že Heisenbergovo poválečné tvrzení o "stejných stavech německého a spojeneckého jaderného projektu do roku 1942, pokud se týče teoretických znalostí a praktických zkušeností, zmařených [pro německou stranu] nedostatečnou (finanční) podporou výzkumu" je logicky neudržitelné - v té době ani na jedné straně stále ještě nešlo o otázku prostředků nutných k výrobě obohaceného uranu a plutonia v měřítku nutném pro výrobu zbraní (kde posléze Američané měli množství prostředků kterým asi Německo nemohlo konkurovat); ale oba projekty se do té doby nacházely v podstatě na úrovni universitního výzkumu, a (maximálně) pokusů o stavbu reaktoru schopného z vnějšku nepodněcované štěpné reakce (což nelze po nákladové stránce srovnávat s náklady na extrakci obohaceného uranu v průmyslovém měřítku) - a zatímco americký reaktor byl úspěšný, německý ne - a pokud rozdíl nebyl v dostupných finančních prostředcích, musel být v něčem jiném. "Já také ne, ale nemám pocit, že by v roce 1942 měli náskok - Fermiho chicagský reaktor byl v prosinci 1942 v provozu, německý se nikdy nerozběhl." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 624: Jo. Projekt Manhattan byl zrušen proto, že jeho agenda přešla na jiné organizace. Hlavně se jednalo o civilní část, která přešla pod Komisi pro atomovou energii. "Honza M. napsal v č. 620: "už bylo po válce a přísun financí do projektu Manhattan (který byl v lednu '47 vůbec zastaven)" Jo jo jo… Jo? " |
|
|
|
|
|
Dzin citoval v č. 619: Plán Broiler? Pokud vím, obvykle se uvádí, že plánováno bylo 34 úderů. (I když nevylučuji, že další mohly být plánovány z hlediska dlouhodobějšího výhledu.) "plán ze srpna 1947 počítal se zhruba 400 jadernými údery" |
|
|
|
|
|
Jistě, vzhledem ke studené válce se prioritou stala jaderná výzbroj před konvenční. V letech 46-49 USA plánovala prakticky jenom jadernou válku proti SSSR s tím, že po sovětském útoku budou jednotky z kontinentální Evropy evakuovány a zahájeno jaderné bombardování, které válku vyhraje. Proto se taky plánovalo kolem 400 jaderných úderů. |
|
|
|
|
|
Ovšem podstata zůstává stejná, tedy že reálné vyzbrojování pokulhávalo za plánem. O to mi šlo, že ikdyž někdo z velení v rámci plánování mohl tvrdit něco, nemuselo to vždy plně korespondovat s reálným stavem věcí. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 619: Je však třeba si uvědomit, že v r. '46 a '47 už bylo po válce a přísun financí do projektu Manhattan (který byl v lednu '47 vůbec zastaven) byl nižší, než mohl gen. Groves očekávat ještě počátkem r. 1945. Pokud by se válka proti Japoncům ještě protáhla (popř. by se bezprostředně objevil nový nepřítel stejného významu), mohlo by to přimět politiky USA, potažmo armádní velení k většímu šetření s americkými životy a k vyšším investicím do tajných projektů. V roce 1945 už měli Američani k dispozici dostatek štěpného materiálu, takže byla jeho výroba jen otázkou financí: více nových reaktorů znamená více obohaceného uranu a plutonia, více uranu a plutonia znamená více paliva do nových reaktorů, více nových reaktorů... Počet jaderných bomb mohl pololetí od pololetí růst geometrickou řadou. "Ovšem je pravdou, že v plánech se počítalo s daleko větším nárůstem. Tamtéž:
Ale už plán ze srpna 1947 počítal se zhruba 400 jadernými údery
Či-li klidně mohl Groves ve svém memorandu počítat s více pumama než byli schopni Američané reálně nasadit."
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 525: Tak jsem v knize "Vojenská strategie" (univerzita obrany Ústav strategických studií) na str. 96 našel toto:"Promiň, ale kdo by (tehdy) měl vědět lépe, než gen. Leslie Groves, kolik budou s to vyrobit pum? (Tj. asi můžeme předpokládat, že byl i dost podrobně informován o dodávkách štěpného materiálu?)"
V roce 1945 měly USA 6 jaderných bomb (započítány jsou i bomby nedokončené), v roce 1946 - 11, v roce 1947 - 32, v roce 1948 - 110 a v roce 1949 235.
Ovšem je pravdou, že v plánech se počítalo s daleko větším nárůstem. Tamtéž:
Ale už plán ze srpna 1947 počítal se zhruba 400 jadernými údery
Či-li klidně mohl Groves ve svém memorandu počítat s více pumama než byli schopni Američané reálně nasadit. |
|
|
|
|
Měly by to být výsledky ranního útoku. Původní výsledky podcenily také ztráty některých jednotek 9th USAAF. Jde jak o ztráty na zemi tak ve vzduchu bezprostředně související s útokem Luftwaffe 1. ledna 1945. |
|
|
|
|
Takže to jsou ztráty za celý den? Nebo jde jen o "výsledek" raního německého útoku a ztráty na zemi? Ovšem i tak při hrubém porovnání skóre německých ztrát 271 ku spojeneckým 232 nemohu ani na chvíli uvěřit, že by Spojencům hrozilo nějaké nebezpečí. |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 584: Tak pardon pánové. Sypu si popel na hlavu.."Spojenci: 115 zničených 90 poškozených a 34 zničených nebo poškozených" Výše zmíněný údaj je první spojenecký odhad, který byl učiněn 8. ledna 1945 a nejsou v něm zahrnuty třeba stroje 8th USAAF, které přistávaly na letištích na linii fronty, pokud se nemohly dostat na svoje domovské základny ve VB. Podle podrobnější zprávy Spojenci ztratili následující.
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 588: S tím naprosto souhlasím! "Jen velmi nerad bych zde rozebíral Clostermannovo dílo Velký cirkus - nepřesností je tam až příliš. Přínos jeho díla vidím ve skvěle vylíčených zážitcích z prostředí bojujícího pilota a nikoli v přesnosti jednotlivých údajů. " |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 606: To se ostatně ukázalo i během pražského povstání... "Nebylo na tohle opravdu vhodnější Fw 190?" |
|
|
|
|
|
Ještě takový malý dodatek k příspěvku 595: Podle knihy 2nd Tactical Air Force vol. Two (Shores a Thomas) disponovalo Luftwaffenkommando West před začátkem bitvy v Ardenách těmito stíhacími jednotkami:
Tyto jednotky měly dohromady 1 770 jednomotorových stíhacích letounů (Bf 109 a Fw 190). Luftwaffenkommando West v té době ještě disponovalo 140 dvoumotorovými stíhačo, 55 bombardovacími letouny, 40 proudovými letouny ( Me 262 a Ar 234), 390 letadly určené k útokům na pozemní cíle (Schlachtgeswadern, atp.) a 65 průzkumnými stroji. Pokud tyto údaje porovnáme s údaji na konci prosince (viz. 595) dojdeme k závratnému číslu ztrát - zřejmě proto, že kniha o 2nd TAF počítá všechny letouny a nikoli jen bojeschopné stroje. |
|
|
|
|
Však to píšu jako hodně hypotetickou věc...v tomhle tématu se to schová On samozřejmě "zázrak" nebyl vhodný ani jako stíhací bombardér, ani jako stíhač, ale maximálně jako interceptor...a to byl pro LW docela luxus mít v té době takové stroje  |
|
|
|
|
|
LW mohla být ráda, že proti invazi nemusela ani zkoušet nasadit Me 262 z travnatých frontových letišť. Me 262 potřeboval v ideálním případě betonovou dráhu (dost dlouhou dokonce i bez hypotetického nákladu pum), dokonce i u asfaltové byl problém s teplotou spalin a jejich působením na povrch dráhy. O nějakém travnatém plácku nemá cenu vůbec uvažovat. A základen, které by pro Me 262 vyhovovaly bylo ve Francii jako šafránu - a bylo by pro Spojence poměrně snadné jim takové operace velice rychle zatrhnout. A "zázrak" byl rychlý jen v případě, že měl motory v dobré kondici - asi tak prvních deset provozních hodin. Ba ne, fokouš to byl jejich kůň i v tomhle směru. |
|
|
|
|
|
Použít "zázrak" jako stíhací bombardér byla věc ošemetná, byly zde pro i proti. Proti bylo např. už umístění pum, které bylo dost nevhodné, stejně tak byl problém i s jejich zaměřováním. Ale na druhou stranu byl i v tomto provedení velmi rychlý...a čistě hypoteticky by měl (pokud by ovšem už byl!) o dost větší šanci útočit na invazní pláže, než stíhací bombardéry na bázi Bf 109 či FW 190. Čili Adolf neměl zas tak blbej nápad. |
|
|
|
| Díky Dzin. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?