Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?
|
|
---|---|
pbradler napsal(a) v č. 261: "A keďže sa im podarilo dosiahnuť, že relatívne malý počet lodí Kriegsmarine viazal omnoho početnejšie domáce loďstvo skoro do konca vojny, neboli to vyhodené prostriedky. Navyše v kombinácii s ponorkami a letectvom vytvárali hrozbu námorným komunikáciám ďaleko účinnejšie než keby niektorá z týchto zložiek chýbala." Souhlas, už jen tím kolik např Bism+ Pr.Eu. vázali britských jednotek. |
|
|
|
michal napsal(a) v č. 260: "S tim průlomem.Ještě se na to mrknu.Bůh ví,kde sem to jen vyčet,nejspíš Christopfer Ailsby-SS:Peklo na východní frontě?" Kľudne môžeš. Ak nájdeš knihu ktorá tvrdí opak (t.j. že sa prebojovali až do Stalingradu), môžeš ju rovno zahodiť lebo je hodná nanajvýš toaletného papiera (len bude trochu tvrdšia ). Pre zaujímavosť ešte uvádzam že v oblasti Stalingradu nebojovala žiadna divízia Waffen SS. Najbližšia jednotka Wf SS v boji bola motorizovaná divízia SS "Wiking", ktorá sa v tom čase nachádzala v oblasti Kaukazu (čo je cca. 700 km od Stalingradu). michal napsal(a) v č. 260: "pilotů měla Luftwaffe víc než dost.Taky výcvikový program mládeže zajišťoval,že s timhle si moc hlavu lámat nemuseli" To tiež nie je pravda. Piloti síce na začiatku vojny nechýbali tak akútne ako na konci ale že by ich Nemci mali veľký prebytok nie je pravda. Kvalitne vycvičení bojoví piloti to je iná klasa ako kluby bezmotorového lietania. Na poznámky ohľadne lodí nebudem reagovať priamo, nakoľko som nepochopil čo si vlastne chcel povedať. Jedno je však isté, nemecké loďstvo naozaj nestačilo na anglické a to hlavne vďaka nedostatočnému počtu lodí. Ten bol spôsobený nízkym počtom lodeníc. Nemci sa to snažili vyvážiť modernosťou lodí, čo sa im v určitej miere podarilo. A keďže sa im podarilo dosiahnuť, že relatívne malý počet lodí Kriegsmarine viazal omnoho početnejšie domáce loďstvo skoro do konca vojny, neboli to vyhodené prostriedky. Navyše v kombinácii s ponorkami a letectvom vytvárali hrozbu námorným komunikáciám ďaleko účinnejšie než keby niektorá z týchto zložiek chýbala. |
|
|
|
čet.Hrad:Nechtěl sem říct nic víc než,že německo nepotřebovalo lodě a i kdyby postavili jen jednu,tak to je plýtvání.Do dostavby během války(Bis,Tir.museli dát taky zdroje),taky se musim omluvi,trochu sem přehlídl to stim postavené za války. pilotů měla Luftwaffe víc než dost.Taky výcvikový program mládeže zajišťoval,že s timhle si moc hlavu lámat nemuseli.To ale neznamená,že jim stráty při bitvě o Br nevadili.To byl ale spíš problém taktiky. pbradler:S tim průlomem.Ještě se na to mrknu.Bůh ví,kde sem to jen vyčet,nejspíš Christopfer Ailsby-SS:Peklo na východní frontě? |
|
|
|
No řekl bych, že jedním z nejfundovanějších odborníků v tomto fóru je také pbradler. | |
|
|
Michal: Ad ropa: Syntetické palivo sa vyrábalo z uhlia a to podobnými procesmi (hydrogenáciou a destiláciou) ako sa vyrába z ropy (je to len zložitejšie a nákladnejšie). Stalingrad: Do Stalingradu sa nemecké oslobodzovacie jednotky (6., 17. a 23. td) nikdy neprebojovali (útočili z juhozápadu nie zo severu). Najbližšia vzdialenosť činila cca 50 km. |
|
|
|
Konvoje do Ruska plynuli v zásade troma cestami (percentá sú uvedené zhruba ako si ich pamätám): Severná cesta – cieľový prístav Murmansk, Archangelsk 22% Íranská cesta – do Íránu loďou a potom po železnici, po spoločnej okupácii Íranu spojencami a po modernizácii železničnej trati najvýznamnejšia 44% Východná cesta - z Ameriky do Vladivostoku na sovietskych obchodných lodiach a potom transibírskou magistrálou (Sovieti mali s Japoncami prímerie) 34% |
|
|
|
Isoroku: K výrobe. Churchill napr. odhadoval čas potrebný na preorientovanie civilnej výroby štátu na vojnovú na 4 roky. Takže tak rýchlo ako si to predstavuješ to nešlo. Keď si vezmeš že prvé neúspechy na fronte stretli Nemcov na konci 41 (ako impuls k zvýšeniu výroby) a slušné tempo dostala ich vojnová výroba až koncom roku 43 (a to boli už 4 roky vojne). Len Američanom (a sčasti Rusom) sa to podarilo rýchlejšie.Navyše, nemecká armáda sa prudko zväčšovala a tým rástli aj jej potreby. Kým vojnu zahajovala s necelými 60 div., už v polovici roku 1940 ich bolo 150 a v roku 1941 vyše 200. To isté platí pre tankové divízie. 6 td v Poľsku, 10 td vo Francúzsku a 19 td v ZSSR. To bol nárast, ktorý výroba nebola s to zvládnuť. |
|
|
|
Isoroku napsal(a) v č. 237: "- zásobování vojsk na východní frontě - to byl velký problém, ale ne neřešitelný. Opět s ním zápasili i spojenci, zejména sověti velice úporně. Větší problém ale představovaly ze všech stran se valící samostatné brigády, mechanizované sbory či tankové armády plné vynikajících T-34 a KV. A právě na ně by se výborně hodily nově utvořené PzD se zbrusu novými Pz IV." S tým v podstate súhlasím, naozaj najväčším problémom Nemcov v Rusku neboli zima, blato a zlé cesty ale odhodlaní protivníci s modernými zbraňami. Ale nerozumiem prečo by sa hodili lepšie pre novo utvorené PzD a nie existujúce len lepšie vybavené. Ak sa trochu zaujímaš o problematiku tak určite vieš že práve nové PzD mali pri vstupe na bojisko veľké problémy a ich počiatočné vystúpenia neboli nijak oslnivé viď napr. 22. PzD alebo aj 23. PzD. Ešte k taktike: Nemci ako základný prostriedok k boju proti tankom nepoužívali tanky ale PT delostrelectvo a neskôr samohybné delá. Vyplývalo to najmä z toho, že tanky boli takmer výlučne sústredené do tankových divízií a tie (spolu s motorizovanými) do tankových zborov a ich primárnou úlohou boli hlboké prieniky do tyla nepriateľa. Nemcom by teda, aspoň na začiatku vojny na východe viac prospelo, keby ich pešie divízie mali dostatok moderných PT kanóv (a nie 37mm Pak36). |
|
|
|
michal napsal(a) v č. 253: "4)Lodě?To si děláš srandu.Ne?Tak Bismark,Tirpicz jako ty nej Něm.A pak určitě spousta malejch jako Graf Spee." Teď sice nevím na co přesně narážíš, ale pokud je to na počet postavených lodí za války, tak seš vedle a ne málo. Bismarck a Tirpiz byly pouze dostavěné za války (Isoroku asi myslel nově postavené jednotky) a tebou zmiňovaný Admiral Graf Spee byl potopen hned na počátku války vlastní posádkou v ústí La Plata v J Americe michal napsal(a) v č. 253: "jestli jeden vyrábí letadla a druhý místo letadel V1,2 tak je jasný kdo časem bude zákonitě mít na vrh,protože V-1 spadne a je konec.To letadlo...Sice je dražší,ale má znovupoužitelnost.Ne?" Více méně s tebou souhlasím, ale nezapomeň, že V 1 se vyráběly v obrovských sériích z co nejlevnějších a nejdostupnějších materiálů. Navíc jsi sám zmínil otázku výcviku pilotů. |
|
|
|
Isoroku:Normálně sem cht´ěl odpovídat až v sobotu,ale tohle je vízva: Gibraltar:Prosím aspoň trochu si přečti to téma:Mohl vsup Š. změmit průběh ww2?Moc pochopíš.Nechci buzerovat,ale je tam dost mouder o nihž sem sám neměl ani ponětí. Malta:nevim proč je tak důležitá,ale jak si představuješ obsazení ostrovu,když ma namořní převahu a proti L. obranu? Poslední odstavec:Nemam slov,ale dobře: 1)V-1,2:Jaký význam má bombardovat na slepo nepřátelský město?Takhle se vyhrát nedalo,neboť morálka Britanie se ukázala,jako tímto způsobem neoblomitelná.Nevim jaký náklady měla Br. na obranu,ale jestli jeden vyrábí letadla a druhý místo letadel V1,2 tak je jasný kdo časem bude zákonitě mít na vrh,protože V-1 spadne a je konec.To letadlo...Sice je dražší,ale má znovupoužitelnost.Ne? 2)Těžký bombardér:Když mluvíš o nákladech,tak bys měl vědět,že je levnější vybavit/vyrobit jeden těžký bomb.než 2-3 střední.nemluvě o doletu,výcviku.Mít německo těžký bomb.,tak by nepotřebovalo V-1,2. 3)Prolomili:Teď nevim přesně.Můžu to najít,ale nějákej expert to tu najde dřív.Určitě to byl prosinec 42 a do 24. se měl Hitler rozhodnout zda mají ustoupit.Nějaká SS,nebo Hotova 8.pancéřová(tohle fakt nevim) prolomila na Severu cestu k 6.armádě. 4)Lodě?To si děláš srandu.Ne?Tak Bismark,Tirpicz jako ty nej Něm.A pak určitě spousta malejch jako Graf Spee.Nejsem na námořnictvo,ale na tanky,takže ani v tomhle nemam přesný informace.Vim,že německý lodě neměli šanci proti Br flotile. 5)Atomovka:Němci se o nípokoušeli,ale příčinou špatného odhadu řetězového štěpení částic ve výpočtu vyšla strašná hmotnost potřebného uranu a tak se od projektu upustilo.Ale na Němci Uran scháněli,takže se asi tak moc neupustilo.P.S.Budeš-li chtít vyrobit AB nezapomeň,že jedna částice může rozbít víc než jedno jádro,neboť po nárazu stále existuje. 6)Sověti ťapkali v americkejch botách,takže tam asi konvoj byl a teď beze srandy to byla tepna jako hrom,ale Hitler myslel,že SSSR padne do 6 měs. a tak jí nevěnoval pozornost,časem mu vadila víc,ale to už bylo pozdě. P.S.čet.Hrad:Měls pravdu. |
|
|
|
Isoroku: V ni se musi "povinne" volit Hartmann, jako zrizovatel. | |
|
|
Dzin: Zcela správné upřesnění. Ne nadarmo jsem Tě před několika dny volil v anketě "nejfundovanější odborník" na frontě.cz | |
|
|
Isoroku: Add Malta. Chyba pouze z retrospektivy. Od Malty upustili pro podporu Rommela v tazeni na Suez. To kdyby se mu podarilo, tak by byla nejaka Malta naprosto nevyznamna. | |
|
|
Jaro napsal(a) v č. 240: "naozaj si neviem predstavit, ako mohlo Nemecko zvysenou produkciou tankov bojovat proti Britanii a ovplyvnit plavbu konvojov z USA do ZSSR" - proti Británii třeba v severní Africe (to si nemusíš ani moc představovat), popřípadě na blízkém východě - nevím o žádném konvoji z USA do SSSR (snad jen v oblasti Pacifiku, a na to byli skopčáci fakt krátký) michal: Obsazení Gibraltaru by mělo tak fatální následky pro další průběh války, že bylo štěstím, že se o to Němci důrazněji nepokusili. A fašistický Španělsko by britskou skálu fakticky asi moc zuřivě nebránilo, pokud by říše trochu zatlačila (například na volný průchod vojsk). Malta - právě že nezkoušel, zůstalo u bombardování a to byla ta chybamichal napsal(a) v č. 241: "šance německa zvrátit průběh války:Vysrat se na V-1,2.Přestat vyrábě stíhací bombardéry a začít dělat těžký bombardéry.Víc se snažit o proudoví letadla.Nevyrobit Tiger II.Vykašlat se na lodě,atomovku.Za každou cenu zlomit Stalingrad.Ustoupit na konci 12.42 když se podařilo prolomit sevření.Zapříčinit v důsledku zlomení Stalingradu popravu Žukova.Mít zimní vybavení.To by šance zvíšilo aspoň o trochu?" Tomu moc nerozumím. V-1 měli velký nástup a výdaje britské strany na obranu proti V-1 více než desetinásobně přesáhly náklady říše na vývoj a výrobu. Těžký bombardéry?! (k čemu?). U Stalingradu němci prolomili obklíčení!? (kdy?). Které lodě postavili němci za války (mimo ponorek)? O německé "atomovce" jsem seriózně taky ještě neslyšel. |
|
|
|
Isoroku: Add ropa. Pokud je mi znamo, hlavni zdroj PHM predstavovala do roku 44 prave prirodni ropa a ne synteticka paliva. | |
|
|
DuGalle:Stačí,Zbytek najdu v chemoučebnici,takže nejákej uhlovodík,nejlépe cyklobenzenol.Jo? | |
|
|
To mychal: to jsou ty ersatz paliva. Ve výrobě všech možných ersatz surovin dosáhli skopci opravdu mistrovství, nejvíc se mi ale líbí důchodci, kteří nadávají že za okupace bylo akorát sojové "maso" a Rama - a dneska se s tím cpou a pochvalujou si cenu a kvalitu Z těch paliv máš už zmíněnou bionaftu z řepky, to o co jde více je ale syntetický benzín. Ten je možné dostat z kdečeho, např. dřeva. Kvalita pochopitelně jde dolů u jakéhokoliv ersatz paliva... |
|
|
|
čet.Hrad:242:Neměcký tanky fachali na bionaftu?To jako,žě božský tiger šlapal na řepu? 243:Neměl sem čas to zeditovat,jestli myslíš tohle.Jestli myslíš,že to připomíná spíš projev Geblse nebo Führera,tak nevim jestli se smát nebo stidět. |
|
|
|
michal napsal(a) v č. 241: "šance něecka zvrátit průběh války.vysrat se na V-1,2.Přestat vyrábě stíhací bombardéry a začít dělat těžký bombardéry.Víc se snažit o proudoví letadla.Nevyrobit Tiger II.Vykašlat se na lodě,atomovku.Za každou cenu zlomit Stalingrad.Ustoupit na konci 12.42 když se podařilo prolomit sevření.Zapříčinit v důsledku zlomení Stzalingradu popravu Žukova.Mít zimní vybavení.To by šance zvíšilo aspoň o trochu?" Taky hezká básnička |
|
|
|
mychal napsal(a) v č. 241: "nejsem chemik a kdyžtak mě někdo opravte,ale neni na výrobu potřeba ropa" No a co třeba bionafta? na syntetiku ropu nepotřebuješ |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Mohly moderní německé zbraně zvrátit průběh 2.sv.v.?