Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Jen si neodpustím perličku, první formou obranné výzbroje Fulmaru bylo víte co? No přeci rolky toaletního papíru
Když se to ve vzduchu rozvinulo, vypadalo to jako kulometná dávka  |
|
|
|
|
Algernon: Já si pamatuji, že tam píše přesně tohle. Ale jestli chceš, zkočím do knihovny a juknu se, nebo se zeptáme karaya1, ten je třeba má doma. |
|
|
|
|
|
Pawlik: Skua byl především koncipován tak, aby zastal roli palubního stihače a současně i funkci střemhlavého bombardéru. Ale stihací role neměla být podřadná, naopak. Tředa když se začali zavádět Fulmary, měly se Skuy stáhnout, protože je měly právě Fulmary plně nahradit. Ovšem hlavně se prosadil jako střemhlavý bombardér. |
|
|
|
| Dzin, Skua byl predevsim palubni stremlavy bombarder, vzhledem k pomerne vysoke rychlosti pouzitelny i jako stihac. A nejsem si jist, jestli nahodou nebyla trimistna (tedy navigator + strelec) ale to uz bych kecal, literatyru nemam sebou.. | |
|
|
|
|
YAMATO (6953) IMHO ten jeden kulomet puškové ráže ovšem neměl zas takový smysl, spíše psychologický... V pripade nizke rozdilove rychlosti zachyceni utocnikem byl i ten kulomet puskove raze (ovsemze .303, omlouvam se za .300, to je americky standard) pomerne ucinny, viz vzpominky pilotu Hurricanu za bitvy o Britanii. |
|
|
|
|
|
|
karaya1: (6950) Četl jsem a jestli ještě umím číst, tak se tam vyjadřuje naprosto stejně, tedy že Fulmar svými výkony zaostával za tehdejšími moderními stihačky. Přičemž se tam o něm vyjadřuje poměrně kritiky i co se týká konstrukce (navigátor nemá zbraň a je tedy mrtvou -doslova- záteží k ničemu). |
|
|
|
|
Jen si neodpustím perličku, první formou obranné výzbroje Fulmaru bylo víte co? No přeci rolky toaletního papíru |
|
|
|
|
Tak to asi těžko vysvětlí |
|
|
|
|
|
Algernon, 6946: máš asi pravdu, přeci jen je to oblast, o kterou se zajímám spíš okrajově... Pawlik: doufám, že se nepletu, ale myslím, že ten kulomet se nakonec u některých strojů oběvil...IMHO ten jeden kulomet puškové ráže ovšem neměl zas takový smysl, spíše psychologický... ...srážka... |
|
|
|
| Docela chapu podstatu vzniku Fulmaru, ale nechapu jednu vec: Proc mu proboha nedali dozadu aspon pro jistotu defenzivni zbran.. Jeden rucne ovladany Browning .300 zase tolik nevazi. | |
|
|
|
|
|
... jinak, Dzine, doporučuji k pročtení Šnajdrovy Palubní stíhače |
|
|
|
|
|
Ještě k Fulmaru a Martletu... První operační squadronou vyzbrojenou Martlety Mk.I se stala 804., a to v říjnu 1940 (první dva stroje převzala již 8. září). Tato jednotka si připsala i první sestřel na tomto typu — 25. prosince vzlétl k průzkumu nad Scapa Flow Ju 88 z 3.(F)/22 („4N+AL“, pilot Lt Karl Shipp). Z Hatstonu vzlétly dva Martlety 804. (BJ515 a BJ562, piloti Lt L. V. Carver a Sub Lt T. R. U. Parke), Junkers poškodily a donutily přistát v Sandwicku na Orknejích. Naopak první tři Fulmary Mk.I dostává v druhém červnovém týdnu 806. sqn operující z RNAS Eastleigh, přičemž zcela na tyto stroje je přezbrojena oficiálně 15. července, od podzimu 1940 pak operuje ve Středomoří z paluby HMS Illustrious. Tady dosahuje 1. září i svého prvního „sestřelu“ — bohužel pro Brity to byl pouze Hudson 233. sqn RAF; střelba Lt Cdr R. Kilroye jej poškodila natolik, že musel přistát v Tunisku. Již následujícího dne ale do vod Středozemního moře tentýž roj poslal italský průzkumný hydroplán Z.501. A že se Fulmar — minimálně ve Středomoří — osvědčil, dokazuje i fakt, jak dokázala pouhá 806. sqn FAA „zamávat“ se situací ve Středomoří. |
|
|
|
|
|
Dzin (6926): To není zcela přesné, v určitých situacích se hodila vyšší rychlost Firefly oproti Barracudě. Hádej, kdo 18. října 1944 „vyhmátl“ Tirpitz? Co se týká průzkumu, ten mohl úspěšně zastat (a také zastával) palubní bombardér. |
|
|
|
|
|
ALgernon: Ale četl. Jen mi z toho neplyne že by to bylo nějak v opozici toho, co tvrdím já. V prvním tvrdíš, že Firefly byl později nasazen jinak, než klasický stihač, protože s ním byl v nevýhodě. Což jsem nikde nepopíral. V druhém píšeš o nasazení v roce 1939-1940, s čímž jsem nepolemizoval, a ve zbylích dvou mi také neplyne nic, co by bylo proti tomu, co jsem psal, tedy že Fulmar sice dosahoval úspěchů, ale dle mého to nebylo díky jeho kvalitám, ale spíše díky kvalitám letců, metodice nasazení atd. Takže bych řekl typická "Algernonovština" když se snaží reagovat na typickou "Dzinovštinu". |
|
|
|
|
|
Algernon: Nepochybně. Ale dle mého to, že dosáhli Britové úspěchů nebylo dáno kvalitou samotného stroje, ale právě tím ostatním. Třeba I-16 také nebyla svými výkony už nic moc a přesto s nimi Sověti dokázali v různých případech účině vzdorovat i moderním německých stihačkám. |
|
|
|
|
|
Algernon: (6928) Neřikám, že by si nevedly dobře. Otázka ale je, jestli to nebylo spíše díky kvalitě pilotů a vypracované metodice nasazení (a samozřejmě pozemního personálu), než stroje. Nenahradilo je proto, že je převedlo na jinou službu. Pokud vím, tak v Pacifiku neplnily koncem války roli stihačky, ale vzásadě stihacího bombardéru. To že používám letoun k nějakému úkolu neznamená, že je ideální i k jinému. Stihací úkoly jednoznačně převzaly americké typy a Seafiry. Nedámi to než abych přirovnal třeba k VVS, kdy i zde byly na konci války používané k bombardovacím letům všechny vhodné letouny, přestože už měly jiné výkoné typy (Tu-2 či Il-10). Mám dojem že se o tom tady někdy zmiňoval Glynwed (nasazení Li-2 v bojích o Berlín), což mě tehdy dost překvapilo. (6929) Ale stále to byli specializované stroje na průzkum, jak píšeš, takže podstata, že to nebylo dáno pro potřebu stihačky, zůstává. Prostě stihač jako takoví se ukázalo, že nemusí mít bezpodmínečně navigátora. (6927) Takže jen o moji tezi nejde. |
|
|
|
|
Re: databaze stihacek delam na tom... sazim tam jen svoje data z meho archivu, potreboval bych nejake seriozni udaje {alespon s udanim zdroje} k: Ki-44 & 84 Reggianne cela rada (2000-05) to co mam, l+k, je hodne diskutabilni |
|
|
|
|
|
|
Ovšem Hajabusa také uspěl díky špatné taktice ABDA. Aplikováním taktiky Hit and Run se situace otočila. Podle mě byl Reisen od začátku o dost lepší a měl přeci jen určitý vývojový potenciál, ač omezený. A ano, ten výpadek A7M. Naštěstí pro Spojence, výborný stroj, jenže byl potřeba o dva roky dřív...tak mě napadá, měl Reppu nějakého konkurenta? Mám dojem, že ne, že vše vsadili na něj, po úspěchu Mitsubiši s A6M, ke své smůle...ostatně to nebyl jediný případ. |
|
|
|
|
|
On byl drobný zádrhel i v tom, že nástupce Reisenu, A7M Reppu, se nedostal ze stadia prototypu do série a tak došlo na vyždímání konstrukce A6M do konce. Každopádně ke Ki 43 je třeba dodat, že pro velmi dobře vycvičené piloty ze začátku války představoval dobrou zbraň, na které dosáhli slušných výsledků. Mezitím ale začal rychle zastarávat. |
|
|
|
|
|
Zařadit v druhé polovině roku 1941 Ki-43 s parametry sotva na úrovni konce třicátých let, to byla jasně špatná cesta...mimo obratnosti vlastně neměl nic... Zajímavé je, že IJA dokázalo zařadit v poměrně značných počtech stíhačky "evropských" kvalit (Ki-44, 61/100, 84, celkem cca 8000), kdežto IJN nikoli (cca 2000 J2M a N1K-1J/2J, palubní žádný)...přeci jen asi ten tlak na něco lepšího byl větší u Ki-43 (ač se vyráběla až do konce války) než u A6M...mimo dalších vlivů samozřejmě. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka