Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
6989:
Jinak Mosquita litaly predevsim v noci, coz je trochu jiny pripad, tam je strelec "na plny uvazek" a predevsim hlida okoli, strili jen je li nezbytne treba.
Hlásím se prosím o výklad, nepochopil jsem  Znamená to snad, že střelec ve dne není na „plný úvazek“ či že střílí „pánubohu do oken“?A je možné se dočíst (třeba vzpomínky osádky bombardéru 49. sqn na nálet na Berlín z 25. srpna 1940) něco o tom, jak spolu jednotliví členové kecali, vtipkovali a vůbec vládla uvolněná atmosféra — ovšem pouze nad Severním mořem, nad pevninou každý plnil své úkoly tak, jak nejlépe uměl. A vůbec, nežereš maso, nepoznáš vtip...  |
|
|
|
|
Pawlik: v čem je Ar 234 úplně jiná liga? Na konci války byl zhruba podobně rychlý ve srovnání se stíhači, jako Mosquito dříve... Dzine:  ... |
|
|
|
| Dzin: Battle byl taky podle predvalecnych specifikaci.. O Lysanderu nemluve. | |
|
|
|
|
Pawlik: To jsi ještě nezažil Algernonovu reakci, když člověk zkusí zavtipkovat o Lancasteru. Algernon: (6988) Když si jí projdu zpětně, tak je daleko jasnější, než v danou chvíli. Což mě ani nepřekvapuje. Nojo no, holt v Čechách se na upřímnou lítost moc nehraje. Asi se půjdu odstěhovat do Japonska... |
|
|
|
| Ar 234 je trochu jina liga, to sem neplet :) jinak zastavam nazor, ze lepsi mit a nepotrebovat nez nemit a potrebovat. I kdyz Lancaster je opacny pripad.. | |
|
|
|
|
Navigator ve Fulmaru take sedel proto, aby se pilotovi nestyskalo. Neberte to jako zert, toto byl jeden z duvodu proc tam byl. Admiralita se obavala reakci lidskeho organismu (panika, klaustrofobie) na dlouhe lety nad Pacifikem. Navic se nikdy nepredpokladalo, ze se Fulmar setka se Zerem, ocekavany protivnik (Japonsko) byl preci tak zaostaly, ze nikdy neco jako Zero nasadit nemuze. A anglicka "kolonialni letadla" byla vzdy dvoumistna, uz treba z duvodu pripadneho nouzoveho pristani a moznosti vzajemne pomoci si dvoumistne osadky. Mam to z Fly Past, oni by to meli mit z prvni ruky (kdo uz jiny)... |
|
|
|
|
|
|
Tak to bych netvrdil, že Mosquita operovala především v noci...byly průzkumné verse, stíhací bombardéry... Lze najít zhruba odpovídající stroje pro srovnání, které měly obrannou výzbroj...třeba u NF Ju 88G, u FB třeba Me 410A...jenže u Mosquita byly ty výkony poněkud vyšší a proto ji příliš nepostrádal. Proto třeba He 219 či Ar 234 jako rovněž velmi výkonné stroje obrannou výzbroj většinou neměli... |
|
|
|
| Nojo no porad.. Zeres maso nepochopis vtip.. :) Kdyby tam Pick nejakeho pulpalce mel, mozna by ho nedostali. Fotopruzkum je trochu jina kava, to litaly neozbrojene i Spitfiry (a Saint-Ex na Lightningu..) a o tech Mosquitech standard B - ve dne je to neco jineho.. | |
|
|
|
| 6985: U Mosquita to postradal asi Pickard.. Jinak Mosquita litaly predevsim v noci, coz je trochu jiny pripad, tam je strelec "na plny uvazek" a predevsim hlida okoli, strili jen je li nezbytne treba. Nedovedu si predstavit navigatora Mosquita, jak sleduje Oboe, Gee a jeste kouka vsude okolo.. | |
|
|
|
|
|
Algernon: (6985) Jasně. Sypu si popel na hlavu. Já to bral opravdu jen z toho pohledu tehdejšího vzdušného souboje, kde byla nevyzbrojenost pozorovatele dávána jako jeden z hendikepů Fulmaru. |
|
|
|
|
|
Fajn, omlouvám se. Já si myslel, že jsem to napsal dost jasně a proto jsem nějak nepodchytil ten zbytek. Musím se přiznat, že mě to opravdu z Vašich reakcí nedošlo, až defakto nyní. |
|
|
|
|
YAMATO (6923): Ale přeci jen, pokud operovali britské LL okolo Evropy, tak hrozili střety s Bf 109, FW 190 či třeba MC 202… Jak pise Algy, nemci se proti palubnim stihackam FAA nebo US NAVY v Evrope snad nikdy nevytahly. A to ani na severu (Tirpitz) a ani na jihu. Moc se mi libi souboj ze dne 26.3.45 nad severnim Norskem. 4 Wildcaty VI od 882. byly napadeny (nejakym) poctem Bf-109 z III/JG 5. Jeden Wildcat byl pri utoku poskozen, ostatni sestrelili 4 Bf-109. Jinak jen Wildcat u FAA mel z WWII nasledujici bilanci: 38 sestrelenych nemcu 8 italu 6 Vichy francouzu 1 japonec vse za cenu deseti ztrat, takze celkove aktivni skore 5.3:1 (tedy prevazne v Evrope...zajimave). |
|
|
|
|
|
|
Ale tak jsme to myslel, když jsem se na Šnajdra odvolával.
Kupříkladu mně to nedošlo, myslel jsem si pravý opak, a to jsem Šnajdra četl...
Přičemž se tam o něm vyjadřuje poměrně kritiky i co se týká konstrukce (navigátor nemá zbraň a je tedy mrtvou -doslova- záteží k ničemu).
Z tohoto to (minimálně pro mě) prostě nevyplývá, že se mluví jenom o vzdušném boji. A k té konstrukci jsem Ti ocitoval něco níže. |
|
|
|
|
|
karaya1: (6978)
A k navigátorovi: za jakousi „mrtvou váhu“ ho považuje POUZE v případě vzdušného boje
Ale tak jsme to myslel, když jsem se na Šnajdra odvolával. Mě nenapadlo, že to bude vyloženo jinak, když se bavíme o jeho (ne)výzbroji. |
|
|
|
| A, podle Snajdra, pilotovi hlasil pozici utocicich stihacu, takze pilot vedel, kam uhnout.. Jenom mu chybelo neco, cim by je mohl i "pokropit", treba jenom proto aby si ulevil.. | |
|
|
|
|
|
Čirou náhodou Palubní stíhači I náleží do mé (zatím) skromné knihovničky. Proto si dovolím citovat text, ze kterého patrně Dzin vycházel ve svém 6958:
O letových vlastnostech se piloti FAA vyjadřovali pochvalně. Start, ačkoliv měl Fulmar tendenci poněkud stáčet doprava, byl snadný a krátký. Za jednoduché je možno označit též přistání. Pilot měl výborný výhled z kabiny, umístěné téměř nad náběžnou hranou křídel, což usnadňovalo nejen operace z letadlových lodí, ale též například provádění průzkumných akcí. Ve vzduchu se Fulmar příjemně pilotoval a byl celkem obratný (...) Mezi klady náležela vytrvalost (...)
Naopak k záporům Fulmaru přiřazuje Šnajdr podmotorování, slabé výkony, malý dostup a stoupavost a bez výčitek se neobešla ani výzbroj osmi kulometů .303.Tolik tedy příslovečné „A“. (...) |
|
|
|
|
|
(pokr.) Ovšem aby člověk takříkajíc ve svém hodnocení „neulítl“, je dobré říct i „B“. Cituji dále:
Od samého začátku služby Fulmar provázela kritika za nedostatečnou stoupavost, dostup a poměrně malou maximální rychlost. Byla to pravda, projevující se v plné nahotě při srovnání se Spitfirem i Hurricanem. Fulmar ale nekonstruovali pro efektní stíhačkové souboje, nýbrž pro palubní službu nad moři a oceány a v ní se tento stroj, disponující značnou vytrvalostí a doletem, alespoň zpočátku dobře uplatnil. V porovnání s dosavadními typy operujícími z britských letadlových lodí, se Sea Gladiatorem, Rocem a Skuem, představoval nepopiratelné zlepšení.
Je až s podivem, jak jediná peruť (806. squadrona) poněkud modernějších stíhaček zamávala vzdušnou situací nad Středozemním mořem. Během čtyř následujících měsíců [cca září 1940 až konec roku] sestřelila a poškodila více než čtyřicet italských letadel a desítkám dalších zabránila ve splnění úkolu.
Nevypadá to na nějaký „shit“...A k navigátorovi: za jakousi „mrtvou váhu“ ho považuje POUZE v případě vzdušného boje, do kterého, pravda, nijak zasáhnout nemohl. Ovšem mohl pilotovi ulehčit pozici: staral se o navigaci, radiové spojení etc, jak už napsal Algy v 6970:
Navigátor (resp. „Observer“, navigátor, radista a pozorovatel v jedné osobě) nebyl „mrtvou vahou“, měl plnit ty úkoly, které se od něj očekávaly. Tj. navigace, udržování radiového spojení, a také (při průzkumu) funkci „pozorovatele“.
|
|
|
|
|
|
Algernon: Našel jsem si ty Skuy jak píšeš a máš pravdu. |
|
|
|
| Byt navigatorem ve Fulmaru, tak ten halzlpapir asi upotrebim :) docela me dostala zminka (Snajdr?) o tom, ze si sebou navigatori brali samopaly, aby se mohli branit aspon NECIM... | |
|
|
|
|
|
Algernon: Samozřejmě že jsem to četl. Já si nic nevymýšlím. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka