Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
No, já to zase vidím takhle: vždycky to byl prostě Jak-1. Nikde v žádném dobovém dokumentu -ne že bych jim měl v ruce nějak moc- jsem "M" ani "b" neviděl. To "M" pochází zjevně z Polska a obecně označuje Jak-1 s nízkým hřbetem trupu za kabinou. Totéž označuje Šavrov a u nás Ehrmann jako "b". Ale jinak bych v tom nic složitého nehledal. Dobrá, 7174 ještě poupravím. |
|
|
|
|
pokud vím, tak právě Šavrov přišel s označením b pro versi s kapkou, UBS místo ŠKASů a řadou dalších úprav zvyšujících výkony. Kdežto M se vzhledově velmi podobá Jaku-3, nikoli náhodou... |
|
|
|
|
|
Moment, sory, ale...jaké sériové Jak-1 M? Nemyslíš spíš Jak-1 b? Protože Jak-1 M byl pouze prototyp, pokud se nepletu tak 2 kusy ("Moskit" a "Dubler") a představovali vlastně prototypy Jaku-3! |
|
|
|
|
|
Tak Tomík ze sebe v krátké době již podruhé udělal kašpárka - tentokrát s Jak-1 bez chladiče oleje pod motorem  Jde o politování hodný omyl, kdy jsem si v hlavě prohodil dvě významnější změny (přesunutí onoho chladiče oleje pod centroplán a zatahovací ostruhu). Bohužel jsem si to zapamatoval přesně opačně. Takže všechny sériové Jak 1 měly chladič oleje pod motorem na přídi a jejich poslední sériové verze naopak měly zatahovací ostruhu. Takové stroje byly ve stavu 1. PLM či u Normandie-Němen. Všem, které jsem uvedl v omyl (i těm ostatním) se omlouvám. |
|
|
|
|
|
Podobný problém jako třeba u penetračních schopností různých kanonů: různé normy, různé vzdálenosti, různé terče...pak je srovnáván třeba KwK 40 s ZIS-S-53 jako skoro srovnatelný, ačkoliv je to blbost. A to je proti takovému letadlu ještě triviální problém... Čili ale jak to řešit? |
|
|
|
|
Algy: no onen testovaný A-4(W.Nr.0142 310) měl zničenou vrtuli a tak na něj byla použita z La-5 a Ju-87(?). Obávám se, že bychom byli nařčeni z propagace fašismu a komunismu zároveň. Jedině, že bychom přibrali do party i Spita IX a P-47D.  |
|
|
|
|
Když to berete takto do extrému, tak v tom případě nejde porovnat nic s ničím. Jediné co se snad dá doložit z obou stran jsou tovární parametry. "Polních" výkonů se asi nedobereme... |
|
|
|
|
|
A ani to by nemuselo být dostatečně průkazné...jak odvodíme kvalitu výroby? A kterou kvalitu si vybereme? |
|
|
|
|
|
Tabulkově asi ne, ostatně stačí si srovnat vedle sebe udávané výkony Fw-190A-8 a La 5FN. Podle výkonu motorů je "poněkud" zvláštní, že Lavočka nedosahovala vyšších výkonů. Jenže dají se někde sehnat skutečné výkony sovětských stíhaček? Jsou k nalezení např. zprávy z Rechlinu o testech ukořistěných strojů? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7105: "Co myslíte, co Fw 190A a La-5FN?" Není co dodat......a mmj. porovnávat FW 190 s La-5FN na základě nasazení československého stíhacího pluku není zcela správné. Pokud je mi známo, tak proti Čechům (a Slovákům), bojovaly spíše podřadné jednotky LW. |
|
|
|
|
|
Třeba nakonec překvapíš nás |
|
|
|
|
|
Jak-1 M "Moskit" skutečně neměl chladič oleje pod přídí, později se zde však oběvil vstup vzduchu...do čeho vlastně?, byl to vlastně spolu s Jak-1 M "Dubler" prototyp Jaku-3, o nějakých sériových Jak-1 bez chladiče pod přídí jsem ale nikdy neslyšel... |
|
|
|
|
|
Jen dodám, že poslední série Jaků-1 už zřejmě ten olejový chladič pod čumákem neměly taky. Jinak jsem vcelku v klidu |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7154: "Takže z použitých profilů křídla u A6M5 a Jaku-3 NEMŮŽEME odvozovat absolutně nic, pánové…" Odtrženě od všeho ostatního jistě ne. Já jsem jen poukázal na to, v čem se lišilo technické řešení těchto dvou strojů - o nichž tu kdosi prohlašoval, že jejich výkony by měly být podobné - nebo tak něco. Jinak zmenšení rozpětí a tedy i nosné plochy u Jak-3 bylo jedním z důležitějších vlivů na růst výkonů oproti starším verzím. |
|
|
|
|
ujezd: (7148) Není to přesné. Navíc oněch 44000 (někdy se udává i 45000) sestřelů obvykle vídám jako nároky jen německých stihačů a ne jako Luftwaffe komplet. Podle různých zdrojů odepsali Sověti za WW2 asi 100 000 letadel. Z toho se udává, opět podle zdroje, kolem 50 000 bylo zničeno akcí nepřítele (sestřeleno ve vzdušném souboji, flakem, zničeno na zemi apod.) a 50 000 jiné (havárie, spotřebováno). Takže na první pohled je naprosto jasné, že údaj 45000 sestřelů nebude reálný. Pokud by to byla pravda, tak by to znamenalo, že jak německý flak, bombardéry (případně ještě palubní střelci) a další plus ostatní němečtí spojenci zničili jen 5000 sovětských letadel. Ve vzdušných soubojích Sověti udávají, že ztratili asi 30000 letadel, 15000 sestřelil flak (zsae plus minus podle zdroje). Pokud by jsme vzali třeba údaje z Triumf a tragédie, tak zde mají souvětské ztráty v boji vyčísleny takto (jedná se jen o bojová letadla): Podle roků: 1941 - 10.546 1942 - 10.187 1943 - 11.246 1944 - 9.456 1945 - 4.133 Podle jednotlivých letectev by to bylo Frontové letectvo - 37.165 Dálkové letectvo - 2.776 Protivzdušná obrana - 1.588 ( pro zajímavost, v roce 45 ztratilo PVO 4 letadla) Námořní letectvo - 4.039 Celkem 41 - 45: 45.568 bojových letadel. |
|
|
|
|
|
Algernon: (7142) Tak zcela důvěryhodní asi nebudou, ale ve většině věcí jim můžeme věřit. Třeba zrovna ohledně udávaných výkonů letadel. Bohužel problém je, že jsou zatím jediný zdroj podobného druhu a není možnost srovnat. Protože opravdu nevím, koho napadlo, že po roce 89 se přestanou vydávat knihy z ruských (sovětských) zdrojů.  |
|
|
|
|
|
ujezd napsal v č. 7134: Mám údaje jen k Jak-1 (verze označovaná jako M z roku 1944, z polských Skrydel v miniaturze 2/91): profil Clark Yh s 14% u kořene a 10% na konci křídla. "ale Jak-3 mel Clark Yh, jesli se nepletu, tak 12%." |
|
|
|
|
|
Pokud se nepletu, tak podobná čísla se oběvují v sovětských/ruských zdrojích, čili proč ne? |
|
|
|
| Jeste k vychodni fronte: R.G. Grant uvadi, ze Luftwaffe sestrelila 44.000 letadel na vychodni fronte. Je to realne? | |
|
|
|
| Nadhazuji to znovu, pojdte srovnat Bf-109F/G/K x Fw-190A/D. Proc byl Fw-190 spis nasazovan na zapadni fronte, kdyz vykony Bf-109 byly ve vyskach>5000 lepsi?Co vse ostatniho mohlo hrat roli? | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka