Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Máš postřeh  ...ano, Jak-7 M-82 byl výrazně modifikován a Jak-9 P byl v naprosté většině vyroben v celokovovém provedení. |
|
|
|
|
Díky za info - jak se zdá, mám docela mezery, co se týče Jaků. Nicméně když tak koukám na křídlo Jak-7M-82, tak s křídlem sériových letadel nemělo mnoho společného. Dokonce ani trup mnoho společného se sériovými letadly neměl. Takže tady šlo o zcela novou konstrukci, které zbyla jakási vnější podoba... A křídlo Jak-9P vyrobených po válce bylo taky celokovové, ne? |
|
|
|
|
Algernon: (7190) Bohužel ne. Já se pokusím najít ten překlad sovětského originálu, jestli by to tam nemohlo být, ale zatím jsem ho do dneška nenašel.  |
|
|
|
|
|
Chtěl bych jen připomenout, že existovali i Jaky s výzbrojí v křídle. Konkrétně prototyp Jaku-7 s motorem M-82 A, kde se jednalo o 2 x 20 mm ŠVAK a Jaky-9 P bulharského letectva, kde byly místo vnějších nádrží instalovány kulomety UBS. |
|
|
|
|
|
ujezd napsal v č. 7195: "Jsem praktik, vic nez teoretik. Vim, ze pokud u stejneho profilu (coz vicemene plati u stihacek prvni faze WWII), ze kdyz zvysim tlousku profilu, tak se zvysi odpor (rychlost) ale vzroste vztlak. Tome, v cem se konkretne mylim??" V tom, že z pouhého jednoho parametru křídla - profilu - odvozuješ všechno. Třeba laminární profil u P-51 nebo i "obyč" tenký profil Tempestu obratnost nijak neomezovaly. Jestli jsi modelář, tak přece víš, jaký vliv má úhel náběhu, vzepětí, zkroucení, indukovaný odpor, plošné zatížení, rychlosti a úhly náběhu, při kterých se odtrhávají proudnice, aerodynamické přechody křídlo-trup, vliv vrtulového proudu na obtékání křídla, stáčení proudnic na šikmé náběžné hraně... K té instalaci zbraní do křídla - viděl jsi výkresy konstrukce křídla? V místě, kam by ještě bylo možné cosi vestavět - tj těsně za podvozkovou šachtu směrem ven, je vzdálenost od náběžné hrany ke klapce - resp. zadnímu nosníku cca 1300 mm. Ovšem je tam ještě nádrž - její umístění je dobře vidět při pohledu zespodu - je krytá tím velkým duralovým panelem. Taky by jsi tu zbraň musel protáhnout přes přední dřevěný skříňový nosník (navíc hned vedle závěsu podvozku - takže by to byl docela oříšek) - takže by bylo nutné jej zase zpětně zesílit, rovněž sousední žebra by musela být mohutnější, aby dokázala absorbovat zpětný ráz při střelbě a celé křídlo by vypadalo úplně jinak. A k těm řadovým a hvězdicovým motorům: aerodynamická výhoda řadového motoru je nesporná a nevyrovnala ji ani existence krytu typu NACA. Spíš má zase nějaké jiné nevýhody. Řadový motor navíc umožňuje zástavbu kanónu do osy vrtule - což je patrně nejideálnější umístění - kadence není snižována synchronizací, nepotřebuješ seřizovat sbíhavost hlavní a uložení zbraně je velice tuhé, síly při výstřelu absorbuje hmota trupu. To se s umístěním výzbroje v křídle nedá srovnat. |
|
|
|
| Zero x Jak: ok, dnes tuto hadanku stejne nikdo neni schopen rozlustit.Muzeme se nadale dohadovat, ze Jak se stejnou prazdnou vahou, cca stejnym vykonem motoru,starsim typem profilu nez ma Zero je podstatne vykonejsi. Asi se stal nejaky zazrak, ktery popira prirodni zakony. Asi takovy,ze muzu stihacku s vykonem motoru 960kW v roce 1944 povazovat za kandidata na diskusi v tomto foru s cilem najit top stihacku WWII | |
|
|
|
|
ujezd napsal v č. 7125:
"Rozdil v profilazi Zero x Jak...podivam se, predevsim pujde o to, jaka byla %tloustka profilu spis nez vlastni typ profilu. Ale pokud by Jak pouzival tenky profil pak by:"
Tom:Obávám se, že se opět mýlíš. Tome, zkus mi vic vysvetlit, v cem se mylim. Jsem praktik, vic nez teoretik. Vim, ze pokud u stejneho profilu (coz vicemene plati u stihacek prvni faze WWII), ze kdyz zvysim tlousku profilu, tak se zvysi odpor (rychlost) ale vzroste vztlak. Tome, v cem se konkretne mylim?? |
|
|
|
|
|
|
"Mikrotrhliny v systému přeplňování"...to jako unikal vzduch pořád, nebo jen od 90% výkonu nahoru? Nějak si to technicky neumím představit, tak aby ten motor vůbec nějak fungoval. To spíš vypadá, že z nějakého důvodu motor nešel do plných otáček... |
|
|
|
|
|
Ono ukořistit letadlo v dobrém stavu bylo dost problematické...ba možné ještě víc  |
|
|
|
|
|
No, oni Němci ukořistili v létě (18. srpna) 43 jednu La-5FN. Nouzově přistála pro poruchu palivové soustavy. Ovšem měla být spotřebována v rámci jednotky, která ji ukořistila a do Rechlinu se nedostala. Srovnání s ní zde mohli provést, ale jak už plyne z toho, jak k ní přišli, nějaká sláva to asi nebyla. |
|
|
|
|
|
V MBI se píše o zkouškách La-5 FN Němci již v létě 43...bohužel nic bližšího. |
|
|
|
|
|
Co se týká testované La-5FN, k té mám, bez dalšího upřesnění, že se ji Němci zmocnili na letišti Gross-Schimanen ve Východním Prusku v září 44. Více k tomu bohužel nemám. Celkově vše ale naznačuje, že se také nejednalo o stroj zánovní kvality. |
|
|
|
|
|
Celkový stav ukořistěného Fw 190A-4 (mám u něj uváděno -Triumf a tragédie, že to byl W.Nr 2310, chybí první tři čísla co uvádí Honza, že by tiskařský šotek?) nebyl zrovna valný. Kromě oné vrtule (originální nebyla a tak použili sovětskou VIŠ-105V) nemohl ani motor pracovat na plný výkon (prý z důvodů mikrotrhlin v systému přeplňování) a jeho výkony byly celkově sníženy až o deset procent. Co se týká porovnávacích testů německé a sovětské letecké techniky, kdysi jsem si stáhl zprávy Sovětů o tomto a snad tam bylo něco i od Němců. Jenže jak to tak bývá s postupem času, nemohu je najít asi padli za oběť vylepšovacímu procesu mého PC. |
|
|
|
|
|
Píše o tom např. A.T.Štěpaněc. Je docela problém tyto pozdější Jaky-7 B od starších versí Jaku-9 rozeznat... |
|
|
|
|
|
Jak-7B s nízkým trupem? Tak to jsem zatím nikde nepostřehl. Nějaký odkaz (i na literaturu, časopisy atd..) by nebyl? |
|
|
|
|
No, dáváte mi pěkně, teď už v nich mám dokanalejší chaos. A pak že je borčus v německejch mašinách.... Já mám zase jen Jak-1b(přestavěno a poslední série), Jak-1M jakožto prototypy Jaku-3. Tedy totéž co Yamato. |
|
|
|
|
|
Pokud vím, tak to nebyl Jak-1, ale Jak-7 B u 42.IAP (velitel F.I.Šinkarenko), kde se zkoušela nová výzbroj, taktika atd...podobnou úpravu také vyvinuli přímo pracovníci Jaku u frontových jednotek...v této podobě byl pak Jak-7 B vyráběn od konce roku 1942... |
|
|
|
|
|
Já mám k tomu v poznámkách jakéhosi majora Šinkarenka - velitele jakéhosi IAP. Ten to snad vymyslel. |
|
|
|
|
|
Jo nojo, ta "polská" chyba, máš pravdu. On v tom je opravdu poněkud zmatek, protože dřív byl b vydáván za M, pravý M nebyl znám...pletl se s Jakem-3, což není divu... Ostatně je to jen písmeno . Horší je bombardovací Ki-46 v posledním ATM...ach jo |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 7175: Jenom ten jeden s tím menším křídlem, ne? Druhý měl původní křídlo. A taky měly konstrukci trupu stejnou jako Jak-1, tedy trubky a plátno a taky kabina ještě nevypadla jako u Jak-3. "představovali vlastně prototypy Jaku-3" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka