Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Sorry, ale já se fakt v letadlech neviznám. Já jsem viděl jenom obrázek v jedné knížce a hrál jsem IL2(na to ale bych nevsázel). Prostě tam byli tři Hurri(1940, 1941 a finální model ???). |
|
|
|
|
Dzin: v podstatě ano:
|
|
|
|
|
Měl bych (pro znalce asi triviální) dotaz. Chápu správně, že označení A, B, C atd. u Spitfire se vztahuje k jeho křídlům a přeneseně k výzbroji, které v nich mohl nést? A myslím si dobře, že A je kulometná, B kanonová a C univerzální (tedy že mohu použít konfiguraci jak A tak B)? Jen mne nenapadně, co bylo E... |
|
|
|
|
|
Nevíte někdo jakou ráži měli kanony Hurriho 1941? Vím, že Hurrican final mode měl 7,7 mm po třech na každém křídle a i "čtyřicítka" to měla stejný, ale ten co je uvedenej u roku 1941 má dva na každém křídle a čouhají mu z křídel, zatím co ty dva je neměli vidět. |
|
|
|
|
Algernon: Take jsem na to narazil - mely byt vybaveny 20 mm platem za sedackou, radiem a zimni vybavou. |
|
|
|
|
guano napsal v č. 7492: Díky. (A Algernonovi a Tomovi také) "Podle publikace Ali d'Italia Fiat G 50, Torino, 1997, mel G 50 kapacitu nadrzi 316 l paliva, G 50 bis pak 411 l. Dolet je u obou verzi uvaden shodny: 445 km. " |
|
|
|
|
|
Podle publikace Ali d'Italia Fiat G 50, Torino, 1997, mel G 50 kapacitu nadrzi 316 l paliva, G 50 bis pak 411 l. Dolet je u obou verzi uvaden shodny: 445 km. Dalsim duvodem muze byt absence pancerovani u G 50 nasazenych z Belgie. CR 42 dostaly pred presunem dodatecne pancerovani kokpitu. |
|
|
|
|
|
Algernon (7490): ....Zatím jsem narazil jen na zmínku, že zásoba paliva CR-42 byla 305 kg v trupové nádrži (před kabinou)....
Podle publikace Ali d'Italia Fiat Cr 42, Torino, 1995, mel CR 72 dve nadrze v trupu o celkovem obsahu 460 l. Jedna nadrz o obsahu 350 l se nachazela primo pod trupovymi kulomety, druha (110 l) byla hned za ni ve spodni casti trupu.Dolet je uvaden 775 Km.
Algernon (7490) Zvýšenou zásobu paliva (byla přidána další do trupu, přičemž stroj byl odlehčen) by mělo mít jen několik desítek strojů, upravených pro operace v oblasti Egejského moře.
Souhlas. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 7487: Určitě, ale nemusel se tím pořát tak zaobírat, ne?"YAMATO napsal v č. 7485: "no a pak to za něj dělal termostat." On i s termostatem si musel dávat pozor na teplotu, aby ji při maximálním otevření klapek nepřelezl (start - zmíněný Karayou - nebo i prostý let "na plný plyn"). Ale to už by bylo rejpání. Ovšem musím trvat na tom, že k tomu, aby pilot udržel teplotu chladiva ve správných mezích nepotřebuje vidět na klapky chladiče " No a to vizuelní nastavení si představuju tak, že když nemohl nastavit ty klapky dostatečně přesně "poslepu", že by je mohl "doštelovat" vizuelně...což nemohl a tak musel často korigovat...asi. Protože je to ovšem celé o tom, že se snažím nějak vysvětlit, co tím v té publikaci vlastně mysleli...čili jen spekulace  |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 7485: On i s termostatem si musel dávat pozor na teplotu, aby ji při maximálním otevření klapek nepřelezl (start - zmíněný Karayou - nebo i prostý let "na plný plyn"). Ale to už by bylo rejpání."no a pak to za něj dělal termostat." Ovšem musím trvat na tom, že k tomu, aby pilot udržel teplotu chladiva ve správných mezích nepotřebuje vidět na klapky chladiče
Algernon napsal v č. 7486: To asi nemá moc cenu. Škoda - docela mne to zaujalo. V podstatě mám Blochy celkem v oblibě, zejména tedy pozdější MB-155 a prototyp MB-157. "Bohužel, nic více tam není. P.S. Budeš to chtít poslat?" |
|
|
|
|
|
Jenže musel pořád sledovat teploměr, pořád "štelovat"...no a pak to za něj dělal termostat. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 7478: Já sem slyšel, že se účastnil bojů v Číně "Ano, ve spojeneckém kódu má Ki-10 přezdívku Perry. Stíhací dvouplošník s pevným podvozklem, zastaralý už na konci 30. let, za války používán jen k výcviku." |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 7481: No a to Ti právě přesně řekne teploměr a ne to, že na ty klapky koukáš. Přece u auta taky koukáš na teploměr a ne na to, jak moc se točí vrtule větráku. "Příliš moc, příliš málo?" |
|
|
|
|
|
Jasně, ale pokud se ty klapky otevřou jinak, než potřebuješ? Příliš moc, příliš málo? Za chvíli opět zavírat či otvírat...a zas...a znovu=práce navíc...a když si to zkombinuji s nekvalitními chladiči ("Docházelo k problémům s chladiči, dokonce k jejich roztržení"), tak to možná mohlo být i nebezpečné. |
|
|
|
|
|
No dobře, ale účelem je přece regulace teploty, otevření klapek je jen prostředek. To jako, že kdyby dobře viděl na klapky chladiče, tak by nepotřeboval teploměr? Regulace nemá "vůli", můžeš mít příliš velký nebo malý akční zásah do sytému, který regulovanou veličinu rozkmitá. Ale tou veličinou je teplota, otevření klapek je akční zásah. Když roste teplota-otvíráš klapky, když klesá teplota - zavíráš klapky. Pominu smaozřejmě rostoucí teplotu při max. otevřených klapkách - pak musíš ubrat plyn |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 7476: Určitě, ale pokud samotná regulace má příliš velkou vůli, tak bylo potřeba pořád "štelovat"."Myslím, že teploměr by byl asi tak 1000x spolehlivější" Hlavně to je asi ukázka německé kvality z konce války... |
|
|
|
|
|
Ano, ve spojeneckém kódu má Ki-10 přezdívku Perry. Stíhací dvouplošník s pevným podvozklem, zastaralý už na konci 30. let, za války používán jen k výcviku. |
|
|
|
|
|
Je letoun Kawasaki Ki-10 stíhací letoun? |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 7475: Myslím, že teploměr by byl asi tak 1000x spolehlivější " když nebylo možno dostatečně přesně nastavovat regulační klapky, tak by bylo případně možno "doštelovat" vizuelní kontrolou..." |
|
|
|
|
|
Což si zase vysvětluji tak, že když nebylo možno dostatečně přesně nastavovat regulační klapky, tak by bylo případně možno "doštelovat" vizuelní kontrolou...která ale nebyla možná. Jsou to ovšem přeci jen spekulace, i když myslím, že poměrně logické...bohužel přímé vysvětlení jsem nikde nenalezl. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka