Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Algernon: To víš, já tě tam pošlu a ty mi po tom, co si tam zadiskutuješ za to poděkuješ jako tuším že karayovi když jsi šel na palbu.  Ale jak řikám, kdyby jsi k tomu chtěl, něco napsat, meze se Ti nekladou, klidně tě mohu poslat i přímo na zmíněné forum. :o) |
|
|
|
|
|
Tak jsem v debatě použil zdejší Tomovi vyjádření o Me 262 a toto byla reakce:
ad Me 262 - kolik letadel tehdy pouzivalo sipova kridla? Sipove ocasni plochy? Konkurencni proudove stroje spojencu byly o generaci pozadu. Britove navic byly pozadu i v motorech, protoze pouzivali radialni turbinu, kdezto Nemci meli axialni. Lepsi aerodynamickou koncepci nez Me 262 prokazal jen jeho nastupce Ta 183 (= Sabre, Mig 15, Mystere...) Kdybych zacal pocitat letadla, ktera mela tak velky prinos jako Me 262, asi bych se vesel do peti. Me 262, Bf 108/109 (konstrukcni pristup z hlediska dimenzovani a hlavne technologicke zvladnuti pro seriovou vyrobu), Fw 190 (panelova konstrukce), Mustang (popis tvaru pomoci analyticke geometrie) a Mosquito (prvni de facto kompozitni letoun). není v tom něco, co by nebyla tak úplně pravda? |
|
|
|
|
Omlouvám se, vám ruším vaše kruhy :o), ale nemáte někdo výkonové charakteristiky motorů Napier-Sabre IIA, IIB a grafy rychlostí letounů Tempest V při různých výkonech? |
|
|
|
|
Tom (7809): To mám někde na fotce. Pikantní… :o))) Letadlové lodě třídy Yorktown (tj USS Yorktown, USS Hornet a USS Enterprise - neplést s pozdějšími loděmi tříd Bunker Hill a Essex) měly velmi originální prvek - příčně položené katapulty na hangárové palubě. Umožňovaly start F4F a na „Big E“ i F6F prakticky ještě uvnitř lodi. |
|
|
|
|
|
Tak nyní taková všehochuť a několik výkřiků do tmy (třídil jsem si staré poznámky  ):Na P-38 v roce 1944 z Itálie operovaly mimo jiné 1. FG a 14.FG Bf 109B-1 s dřevěnou vrtulí měl evidentně jinou délku vrtulového kužele, než pozdější stroje s vrtulí kovovou. Tudíž udávat (tak jak se to běžně děje) stejné délky trupu pro B-1 a C-1 atd. je fíkovina. Černošskou 332. FG na P-51 B/C/D vodil do boje jeden čas v roce 1944 plukovník Benjamin C. Davis Jr. Učastnila se např. náletu na Nový Bohumín a Moravskou Ostravu dne 29.8. 1944. V L+K 24/90 by měla být Davisova fotka. Letadlové lodě třídy Yorktown (tj USS Yorktown, USS Hornet a USS Enterprise - neplést s pozdějšími loděmi tříd Bunker Hill a Essex) měly velmi originální prvek - příčně položené katapulty na hangárové palubě. Umožňovaly start F4F a na Big E i F6F prakticky ještě uvnitř lodi. |
|
|
|
|
|
Algernon: (7798) Není zač. Já si řikal, že to bude lepší, než psát vlasníma slovama. |
|
|
|
|
|
Ono ostatně z Triumfu plyne, že se starší verze chvíli dodávali i s novějšíma, takže to bude nejpravděpodobněji tak, jak píše Tom. Jen by mě potom zajímalo, jak to, že ono tygří K mělo pouštní kamufláž a znaky RAF? Že by ho Britové chtěli původně poslat do Afriky a potom ho přesměrovali jinam? Nebo to bude toliko omyl? |
|
|
|
|
|
V seznamu 112. sqn jsou ještě sériová čísla: FR 362, FR 710, FR 879, FR 880, FR 885 s poznámkou Browna, že by to také měly být Mitchelly? |
|
|
|
|
|
GA-F by mimo FR 195 mohl být např. FL 321, FR 118, FR 520, FR 803, FR 238, FR 390, FX 563, FX 776, všechno Mk.III. Některé z nich, kupodivu sloužily u 112. sqn současně |
|
|
|
|
|
FR214, GA-A, u 112. sqn od října 1942, ztracen 13. ledna 1943, pilot F/O R. G. Sayle (Kanaďan, 115773) zajat FR320, GA-J, u 112. sqn od prosince 1942, ztracen 13. ledna 1943, pilot Sgt. D. S. Watson (1596995?) zajat FR 328 - nic... Pro 112. sqn byl 13. leden 1943 (doprovod Baltimorů) asi fakt mizernej den. |
|
|
|
|
|
Jinými slovy, vzhledem k datům výroby, pokud stroje byly olétané, šlo spíše o verzi "E" a pokud je pravda, že některá "E" dostala i onu větší SOP, pak je snadné zaměnit je s verzí K-1 a K-5. |
|
|
|
|
|
Algernon: (7768) Nadruhou stranu se zde ale zase píše, že létal v listopadu 42 na stroji P-40K, který byl původně v pouštní kamufláži... |
|
|
|
|
|
Algernon: (7768) Co se týká DSV, tak to z hlavy nedám, vybavuji si jistě, že tam jsou P-40 nad Černým mořem, ale z jaké doby či jejich kamufláž, to opravdu nevím, hádat nebudu. Podívám se a napíši. Co se týká Triumfu a tragédie, z toho jednoznačně plyne, že P-40K byly dodány do VVS v září-listopadu 1942. Jestli se už jedná o olétané stroje, nemohu soudit, major Denisov vzpomíná, že část letadel z dodávky byla olétaná. Ale samozřejmě neuvádí verzi, toliko, že se jednalo o Kittyhawky. |
|
|
|
|
|
Algernon: (7767) U popisku obrázku letounu, ne tedy fotky, se píše toto
Stíhací stroj P-40K velitele 7. IAP ČF majora Konstantina Dimitrijeviče Denisova, s kterým sestřelil devět nepřátelských letadel. Při jednom z prvních bojových letů na tomto stroji zničil 2. listopadu 1942 u města Tuapse dva bombardéry ju 88. Britská pouštní kamufláž s tmavě hnědou barvou zamalovaným označením RAF. Bíle lemované rudé hvězdy na trupu, horní a spodní ploše křídla. Stroj byl do SSSR dodán s namalovanou žraločí tlamou, která na něm zůstala, což pro VVS RKKA nebylo obvyklé. Podklady a fotografie z archivu CGA VMF za pomoci general-majora K.D.Denisova.
|
|
|
|
|
|
Ohledně toho, kdy se verze P-40K mohla objevit u VVS jsem v knize nalezl dále toto (str. 255)
Po východní trase bylo dopraveno celkem 48 Kittyhawků - výzbroj pro dva stíhací pluky. Počátkem listopadu 1942 je v Ivanovu dostali letci 161. IAP, kteří s nimi odletěli k Západnímu frontu a koncem ledna 1943 - letci 907. IAP PVO. Velitel 161. IAP major Nikolaj Vasilevič Těrjochin si vybral P-40K s namalovanou žraločí tlamou na přídi a anglickým nápisem Devil´s own luck, který byl později zamalován. Skutečně se jednalo o ďábelsky šťastný stroj, na kterém později získal řadu vítězství. |
|
|
|
|
|
Algernon: (7758) V knize píše o tom, jak 7. IAP ČF obdržel P-40. Verzi neuvádí, toliko se mluví o Kittyhawkách. Verze strojů je udávána u osobního stroje velitele IAPu. Je zde obrázek s ním a pod ním je jednoznačně, že se jedná o P-40K se kterou bojoval 2. listopadu 42. U fotografie je zmíněno, že pochází z listopadu 43. Co se týká jejich opotřebení, je zde toliko uvedeno, že část z nich byla olétaná a v pískové kamufláži. Ne tedy všechny. O typu se nezmiňuje, pouze jen, že se jedná o Kittyhawky. |
|
|
|
|
|
BTW v této debatě... Prý existovalo i několik P-40E s rozšířenou SOP. Když tak ležím v těch knížkách...P-40 byl taky fešák a mazlík... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7783: "Máme oba jako Kittyhawk Mk.III celkem 364 strojů?" 446 ks... Ty máš asi jen ty "K", protože 364 plus 94 plus ty letadla s US seriály dají "skoro" 446 |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7782: P-40M by měly být až FR 779-872. Objevit se mohly asi už v září u 450. sqn. P-40M by mezi Mk.III mělo být jen těhle pár. Mimochodem, Britové vedli ve stavu i několik letadel P-40 jen s americkými sériovými čísly... "Jako Mk.III byly označovány společně jak P-40M, tak i P-40K" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 7778: To by mělo být spíš K-1 nebo 5, když je to říjen až prosinec 1942 "FR111 až FR140" Mám tu poznámku o FS 100-269 - měly jít rovnou do SSSR. Opět je nemám v přehledu výroby? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka