Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Dzin napsala v č. 8884: Razorback se od dalších verzí P-47 trupem za kabinou a typem kabiny samotné. Razorback má kabinu staršího typu a trup za kabinou je podstatně vyšší - tudíž neomožňuje umístěný "kapkovitého" (čirého) překrytu."Potřebuji poradit. Na jedné fotografii mám popisek, že se jedná o letoun P-47 Razorback. Což je název, který pro P-47 neznám. Nevíte někdo, jak se věci mají?" Nejlepší bude to ukázat názorně na fotkách... Foto Razorbacku: www.historylink101.com/ww2photo/republic-p-4... Foto verze Thunderboltu s kapkovitym překrytem: www.historylink101.com/ww2photo/republic-p-4... Doufam Dzine, že to z mojeho neodbornýho výkladu pochopíš. |
|
|
|
Potřebuji poradit. Na jedné fotografii mám popisek, že se jedná o letoun P-47 Razorback. Což je název, který pro P-47 neznám. Nevíte někdo, jak se věci mají? | |
|
|
8880: proto to chci vysvětlit Nebo jak jinak rozumět 8876? | |
|
|
Prchal napsal v č. 8876: "To co říká sportovní pilot jak přidá plyn a potom upraví otáčky je naprosto pochybné" Proto tam taky zdůrazňuje, že je to v určitém (zjevně malém) rozsahu a taky tam o řádek dál píše, že to tak nedělá z cestovního režimu na maximální. Ovšem Vaše odpověď už nevysvětluje, proč tedy dodnes dvoupákové ovládání existuje, když už nelze ani v nejmenším hovořit o tom, že by to dneska nešlo okopírovat, protože to je složité?
Prchal napsal v č. 8876: To snad není jen věc Bf 109? To je věc výcviku pilota, jestli přidá tolik plynu až mu vrtule přetočí letadlo na záda, když jsou při malé rychlosti málo účinná kormidla a křidélka. To se stávalo u La-5, stejně jako u S-199 nebo u Camelu s pevnou vrtulí."O stihačkách už vůbec nemluvím, pokud to tak udělal pilot stodevítky (mimo verzi K) když při přistání odskočil, dal plný plyn a vrtuli neměl nastavenou na startovní polohu,tak byl bleskově na zádech " Z Vaší poznámky
"mimo verzi K"
plyne, že tedy u Bf 109K nešlo "šprickou" přetočit letadlo na záda? Prosím, uveďte to na pravou míru. |
|
|
|
To TOM ze 17.12. To co říká sportovní pilot jak přidá plyn a potom upraví otáčky je naprosto pochybné a pokud by to takhle dělal u motorů stihaček,tak by asi motor brzy odrovnal. Protože když zvýší plnící tlak, tak mu vrtule drží nastavené otáčky a plnící tlak je mnohem vyšší, než odpovídá otáčkám, čli jak se říká je "přebůstovaný motor" což mu samozřejmě vůbec neprospívá. Proto u výkonných motorů zásadně platí, že při zvyšování plnícího tlaku nejprve nastavím otáčky a potom plnící tlak, při snižování plnícího tlaku je to právě naopak,nejprve snížím plnící tlak,(vrtule drží nastavené otáčky ale při nižším plnícím tlaku což motoru neškodí)a potom stahnu otáčky na hodnotu předepsanou pro zvolený plnící tlak. Jiný postup zvláště u dvoupákového ovládání (s voličem nastavení vrtule) neí přípustný a pokud by mi některý žáček nastavoval motor třebas u Z-43 tak, jak píše onen sportovní pilot,tak by dostal pěkně do těla. O stihačkách už vůbec nemluvím, pokud to tak udělal pilot stodevítky (mimo verzi K) když při přistání odskočil, dal plný plyn a vrtuli neměl nastavenou na startovní polohu,tak byl bleskově na zádech a Luftwaffe měla o stodevítku a pilota méně. | |
|
|
Tak jsem dopsal toho Meteora, takže kdo má chuť tak zde: www.palba.cz/viewtopic.php?t=1799&highlight= |
|
|
|
No, tak mně spíš než o to jak to bylo, šlo o to, co píše Prchal - něco o tom přece jenom vím a nějakou dobu se mi zdálo, že Prchal taky, jen to nešikovně napsal. | |
|
|
Algernon napsal v č. 8866:
(Prchal)
"»mechanický komplikovaný počítač (mám literaturu),který byl tak složitý, že ho v Rusku nedokázali okopírovat, takže chudáci piloti Lavoček to všechno museli stihnout ručně, bez automatiky, ale stejné [tj. „stejně mizerné“, sic!, jako piloti Lavoček] to měly Mustangy apod.« "
Prchal napsal v č. 8822:
"Komandogeraet, mechanický komplikovaný počítač (mám literaturu),který byl tak složitý, že ho v Rusku nedokázali okopírovat, takže chudáci piloti Lavoček to všechno museli stihnout ručně,bez automatiky,ale stejné to měly Mustangy apod."
Prchal napsal v č. 8822: Teď sem se podíval jak to pokračuje, a asi máš pravdu ty a Tom. Já sem to čet: Komandogeraet, mechanický komplikovaný počítač (mám literaturu),který byl tak složitý, že ho v Rusku nedokázali okopírovat, takže chudáci piloti Lavoček to všechno museli stihnout ručně,bez automatiky,ale stejné to měly Mustangy apod."Mohu naprosto klidně prohlásit, že takovou automatiku řízení motoru jakou měly oba,vlastně všechny tři německé motory žádný jiný motor neměl." (S tou větou o Lavočkách jenom vloženou) |
|
|
|
Prchal napsal v č. 8862: Nic proti, ale z toho, jak jsi se ohradil proti tomu, co tu psali kluci ohledně Me 262 a jeho křídla jsem myslel, že tyto věrohodné údaje již máš a ne že je budeš teprve zjišťovat... "O tom šípovém křídle se ozvu,až zjistím věrohodné údaje" |
|
|
|
Když už jsme tu zase měli Komanndogerat z FW 190, nezaškodí připomenout názor současného sportovního pilota:
Jaro napsal v č. 4426:
"No a najlepsi sposob je, ked ma pilot dva ovladace. Na otacky vrtule a plynovu paku. Plynom reguluje plniaci tlak a otacky udrzuje konstantne automaticky regulator v zavislosti od polohy paky ovladania otacok. No a pozadovany vykon motora premeneny na tah vrtule sa dosiahne vzajomnym kombinovanim otacok vrtule a hodnoty plniaceho tlaku."
Jaro napsal v č. 4439: Jinými slovy...PROČ v dnešní době nabité elektronikou, která je mnohem chytřejší a spolehlivější (taky lacinější a lehčí, a dneska už zřejmě i jednodušší), než jakýkoli mechanicko-hydraulický aparátek, se stále používá ovládání dvěma prvky a nikoli jedním?"Ja povazujem za najvacsiu vyhodu systemu s dvomi ovladacmi (otacky a plniaci tlak) to, ze mam moznost u urcitom rozsahu regulovat tah pri konstantnych otackach, teda odozva na pohyb plynu je rychlejsia, ako ked potrebujem menit otacky (prestavenie listov je rychlejsie ako roztocenie motora na vyssie otacky). Samozrejme ked potrebujem z cestovneho rezimu max. vykon, musim prestavit oboje, tak vrazim plny plyn a okamzite mam vacsi tah a potom prestavujem vrtulu." Pardon, ale prostý selský rozum mi napovídá (a nedá se okřiknout ), že to asi už nepůjde vysvětlit jenom tím, že "to nedokázali okopírovat"? |
|
|
|
Ja samozrejme patrím takisto k nejakým "...filom" . Ako vidím, vášní je tu dosť. Trošku preštylizujem:
"Nemám rád tie nezmysly, že Nemci vraj boli zlými letcami, nevycvičenými a tak. Pokiaľ viem boli výbornými pilotmi, boli odvážni a ich lietadlá boli obvykle výkonnejšie ako britské, zvlášť stodeväťdesiatky."
Určite by sa nejaký blb (napr. ja ) chytil...Letci samotní majú rôzne skúsenosti, tu by som uviedol LaGG-3: Väčšina záujemcov o problematiku vie, ako tú skratku vykladali sovietski piloti . Ale menšia časť pilotov (zväčša tých úspešnejších), ktorých vyjadrenia neboli až také dehonestujúce, našla na ňom dobré vlastnosti, ktoré vedeli zužitkovať, premeniť v úspech alebo prinajmenšom nedať šancu protivníkovi na úspech (Spomeniem údajne 40 minútový súboj, myslím, že Barkhorna, s LaGG-3. V ruskej literatúre sa uvádza, že jeho protivníkom bol Aleljuchin - ja už o tom pochybujem) |
|
|
|
Algernon napsal v č. 8859: Bohužiaľ s autorom výroku sa už polemizovať nedá, nachádza sa v najnovšom čísle L+K, povedal to F. Fajtl... Prečo to povedal? Možno to tak naozaj bolo... "A jako s čím, nebo o čem..? " |
|
|
|
Tom napsal v č. 8863: Prchal v 8822 píše, že Amíci to podobný jako K-Gerät (nebo stejné) měli, pokud teda chápu, ale ve větě, kde se předtím zmiňuje, že Lavočky ne. "to jako by Amíci, kdyby o to fakticky stáli, nedokázali vyrobit něco podobného - " |
|
|
|
Prchal napsal v č. 8822: K tomu "Komandogeratu"...to jako by Amíci, kdyby o to fakticky stáli, nedokázali vyrobit něco podobného - spíš lepšího? Při technické úrovni US leteckého průmyslu bych se velice divil. Spíš to vidím tak, že zase tak moc o to asi nestáli "K tomu měření, hmotnosti vzduchu v souviskosti s plnícím tlakem u BMW801 to obstarával Komandogeraet, mechanický komplikovaný počítač (mám literaturu),který byl tak složitý, že ho v Rusku nedokázali okopírovat, takže chudáci piloti Lavoček to všechno museli stihnout ručně,bez automatiky,ale stejné to měly Mustangy apod." Co se Rusů týče, tak Vy máte nějaké konkrétní poznatky o tom, že se o to alespoň pokusili? Není totiž nic trapnějšího než někoho zbytečně podceňovat (viz "výstup" Mobyho vůči Vám). Na měření hmotnosti vzduchu pro motory se těším. |
|
|
|
To Kreon a ostatní,souhhlasím,že nechat věci nedořešené není fér a proto se pokusím,ale až po Vánocích vše dokončit,mám hotovou pro Toma tu regulaci hmotnosti vzduchu za kompresorem a to nejen pro BWW801,ale i pro Jumo213. O tom šípovém křídle se ozvu,až zjistím věrohodné údaje. A pokud jde o některé formulace od Poruby, podívám se,co jsem skutečně napsal o těch vibracích a třesení,mne dost překvapilo,že v knize je těch nepřesností víc,bohudík se netýkají DBéček. Jinak přeji všem hezké Vánoce a úspěšný Nový rok. | |
|
|
Tak mě napadlo, že tím německým letounem s vyřešeným šípovým křídlem by mohl být MiG-15...což je přeci prachsprostá kopie Ta 183 (Bohužel podle až příliš mnohých ano ) |
|
|
|
Moby napsal v č. 8856: Myslím, že ani nenapíše. Možno Jeho známi majú informácie... tak by mohol niečo poskytnúť, napr. do akej miery to krídlo zvládli, aké mali problémy pri výskume, ako ich riešili atď. Ale určite by mohol poskytnúť cenné informácie dané Jeho skúsenosťami, prípadne podkladmi, ktoré zrejme vlastní. Ak bude mať ešte niekedy chuť. Pamätníkov by som až tak nepodceňoval."Já taky, jen narážím na skutečnost, že Prchal o německým šípovým křídle nenapsal ještě nic" Uvediem slová ďalšieho velikána vášho a kedysi aj nášho letectva:
"Nemám rád tie nezmysly, že Nemci vraj boli zlými letcami, nevycvičenými a tak. Tí, ktorých som stretol ja, boli výbornými pilotmi, boli odvážny a ich lietadlá boli obvykle výkonnejšie ako naše, zvlášť stodeväťdesiatky."
Má chuť niekto polemizovať? Myslím, že keby to napísal ktorýkoľvek účastník tohto fóra strhla by sa mela..
Moby napsal v č. 8856: "Já si pamětníků vážím, v jeho věku, jestli se dožiju si nejspíš nebudu pamatovat ani jak se menuju." |
|
|
|
Moby, držím palce, aby ses odpovědi dočkal...sám bych se moc rád dozvěděl o tom tajuplném německém letounu se zvládnutým šípovým křídlem. | |
|
|
mig napsal v č. 8847: Já taky, jen narážím na skutečnost, že Prchal o německým šípovým křídle nenapsal ještě nic, kromě obecnýho tvrzení pro začátek, že ho zvládli, namísto toho argumentuje svejma zkušenostma v jinejch oblastech a snaží se namluvit ostatním, že to je kvůli tomu, že ho ironizuju. A to i po omluvě." by som radšej uprednostnil informácie o vývoji šípového krídla na Me-262, príp. nemeckom výskume všeobecne pred blbými narážkami s nulovou informačnou hodnotou" Já si pamětníků vážím, v jeho věku, jestli se dožiju si nejspíš nebudu pamatovat ani jak se menuju. |
|
|
|
Prchal: celkem dobrá taktika. Namísto abys uved něco k tomu, u jakýho letadla Němci vyřešili problém šípovýho křídla, jak se ptám, tak se tváříš uraženě a odvádíš pozornost k mýmu údajnýmu zpochybňování tvý hodnověrnosti. Napiš, kde něco podobnýho teda píšu, po tý omluvě. Prostě sem se omluvil a pak zeptal a ty ses urazil - a prcháš. Já se ti asi podruhý omlouvat nebudu, když ti to jednou nestačilo. Kde teda Němci zvládli problematiku šípovýho křídla? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka