Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Já jsem se setkal ve francouzských pramenech s daleko většími zhovadilostmi. Například francouzský překlad uváděl výraz "hasičská stanice", přičemž v anglickém originále se jednalo o čerpací stanici suchého doku. Jak jsem tu už někde říkal: hodinky jako holinky, oboje se natahuje a oboje šlape | |
|
|
Já mám pozitivní přístup, jen zas nejsem tak velkorysej abych si myslel že Seversky je to samý jako Sikorski. To už bych moh tvrdit že je Irák jako Írán, a Sikorski a Severski se navíc trochu rýmuje.
Krojc napsal v č. 8914: No vypadá to, že asi moc dobrý zkušenosti neměli ani při zkouškách, když to celkově tak nějak zapadlo . "Ale je to věc názoru a pak taky bojových zkušeností, které s takovými stroji jejich provozovatel udělal." |
|
|
|
Přistup k tomu pozitivně - co myslíš, že to bylo? Mně se například líbil japonský RUFE s plováky, ale jinak mi amfibie jako stíhačka, notabene asi dvoumístná, moc důvěryhodná nepřipadá. Ale je to věc názoru a pak taky bojových zkušeností, které s takovými stroji jejich provozovatel udělal. | |
|
|
ja_62 napsal v č. 8899:
"obojživelná stíhačka Seversky"". "
Algernon napsal v č. 8900:
"Obojživelná stíhačka Seversky?"
Tom napsal v č. 8903:
"Těžko mohlo jít o něco jiného, než nějakou variaci z řady SEV-3. Což byl nějakými oklikami předchůdce stíhačky P-35. Ovšem o co z toho měli Sověti zájem opravdu nevím. I když SEV-3 svého času držel nějaký rychlostní rekord."
Krojc napsal v č. 8901: To asi ne- . "Pokud nešlo nějak zkomoleně o Sikorsky P-35," |
|
|
|
Aha, já jsem myslel že jsi na to zapomněl.Tak díky!!Jo a omlouvám se. | |
|
|
Tak můžete mi poradit s tým magnetem?? | |
|
|
Asi jsem se nevyjádřil natolik zřetelně, abch byl pochopen. Sovětští konstruktéři neměli na růžích ustláno a jako vzory jim byly právě předkládány letecké motory, tanky s jejich systémem odpružení torzkami, nezávislými závěsy kol a jiné výrobky západních továren. Licence se nakupovaly vůbec až překvapivě často, a to mnohdy na věci či systémy, které pak nebyly vůbec použity. Vlastní sovětští konstruktéři pak na vývoji letadel a dalších záležitostí pracovali pod obrovským tlakem a často ve vězení, ze kterého je mnohdy pustili až po vypuknutí války. Abych předešel námitkám, dodávám, že se to týká ne všech. Na některé specialisty došlo až po válce... | |
|
|
Jen taková zajímavost k situaci Francie v roce 1938: nejen že se poohlíželi po stíhačkách v USA (mimo P-36 se živě zajímali i o P-35), v Nizozemí (FK-58 nakonec nakoupili několik desítek), u nás (zájem o B-534 po Mnichovu), ale prý dokonce i v SSSR. | |
|
|
Předpokládám, že stejně jako v jiných případech šlo Sovětům o technologii. Když se podíváme, jak se ve zmíněné době a ještě nějakou chvíli poté zacházelo v SSSR s těmi nejlepšími leteckými konstruktéry (a nejen s nimi), pak je vše ještě jasnější. Tanky Christie, letecké motory, automobily Ford a pásová výroba a další příklady hovoří řečí faktů... | |
|
|
Já bych byl trochu skeptický k francouzským zprávám o potížích sovětského leteckého průmyslu v roce 1938 Těžko mohlo jít o něco jiného, než nějakou variaci z řady SEV-3. Což byl nějakými oklikami předchůdce stíhačky P-35. Ovšem o co z toho měli Sověti zájem opravdu nevím. I když SEV-3 svého času držel nějaký rychlostní rekord. Vcelku přehledně podaná geneze ve fotografiích home.att.net/~historyzone/Seversky-Republic.html |
|
|
|
Pokud nešlo nějak zkomoleně o Sikorsky P-35, pak nechme promluvit Toma... | |
|
|
Překládám teď další dokument Pavlu Šrámkovi - tentokrát o situaci sovětského letectva, jak jej v roce 1938 hodnotila Armée de l'Air a mj. je v ní zmíněna "složitá situace sovětského leteckého průmyslu při vývoji moderních typů, což vedlo sovětské letectvo k tomu aby se obrátilo na americký s žádostí o licenční výrobu" - jsou zmíněny typy "Vultee G.XI, hydroplán Consolidated P.B.Y., a "obojživelná stíhačka Seversky"". Mohl bych se zeptat, o jaký typ jde v posledním případě? (Ty ostatní jsem poznal ) Díky. | |
|
|
Může mě někdo poradit, jak pracuje magneto??? | |
|
|
A já se tak těšil na to, kde Němci zvládli šípový křídlo. | |
|
|
To Algernon: Myslím, že jsi ze mně na tomto fóru udělal dokonalého blba,který nejprve napíše o závadách Daimlerů a po čtyřech letech to popře a obrátí. Hledal jsem marně v té publikaci kde jsem to dle Tebe napsal, ale marně. Naopak na str.29 píši, že na na motory řady DB nedám dopustit.Na str.30 sice doslova píši: Pracoval jsem na repasi,kde jsme opravovali motory,které na brzdě vykazovaly nějakou závadu,ku př.nižší výkon,nepravidelnost chodu,třesení atd. Ale to vůbec není o nedostatcích motorů jako takových, ale o těch, které tyto závady měly ze seriové montáže. Je to snad pochopitelné, protože je nemontovali andělé převlečeni do monterek, ale totálně nasazení všech možných profesí,krejčí,pekaři,ševci,tramvajáci,taky pár pražských děvek, úřednící atd. I když nemohli udělat nějakou hrubou chybu při montáži, protože věděli,co by je čekalo, přesto ani kontroloři nemohli zabránit,aby něco neodlajdali. Vdyť nikdo z nich neměl nějaký pocit odpovědnosti a tak klidně přetáhli třebad ojniční šrouby, ventilová vůle větší o jednu desetinu znamenala úhlové pootočení klikové hřídele o čtyři stupně, když to bylo třebas u čtyř válců tak už bylo celé seřízení v háji a nešlo to prakticky na montáži uhlídat. Takže nelze zaměňovat nedostatky vzniklé montáží za nedostatky konstrukce celého motoru a nevím, proč sis to takto vyložil. Mám připraveno dost věcí k vysvětlení dotazů,ale zatím to odložím,nemám úmysl takto dál pokračovat. | |
|
|
Obávám se, že některým věcem tu nerozumím. O tom, že by byla někde udaná přesná hodnota otáček a tomu odpovídající velikosti plnícího tlaku, jsem neslyšel? Vždycky jsem měl za to, že se jednalo spíše o rozsah od-do....Vždyť v praxi každý motor to musel mít zákonitě jinak a nemuselo znamenat, že když hodnota např. 2000 ot/min lebedila jednomu DB 605, že lebedila i všem ostatním. Od toho tu pak byly ony rozsahy nebo ne? | |
|
|
Prchal napsal v č. 8888: Ehm...
"Bohužel Poruba a Janda mají uvedený kompresní poměr opačný než ve skutečnosti"
Algernon napsal v č. 8879: Takže má někdo originální manuál motoru? "(A toto, tj. vyšší komprese v levých válcích, je uváděno na více místech; mj. totéž mám udáno i v kopii materiálů DB 605A — komprese 7,5 pro levý blok a 7,3 pro pravý —, čili patrně nepůjde o později vzniklý „překlep“ při psaní zmíněné Monografie.)" |
|
|
|
Zajímalo by mě stále neobjasněné vyřešení šípového křídla Němci...dojde na to nebo to bylo střílení slepou municí do větru? | |
|
|
Bohužel Poruba a Janda mají uvedený kompresní poměr opačný než ve skutečnosti,já jsem ovšem knihu před vydáním nečetl a tak je tam ještě dost jiných chybných údajů-viz výměna motoru u stodevítky za dvacet minut je holý nesmysl. Pokud se týká toho přetočení na záda, k tomu nemohlo tak snadno dojít, pokud pilot správně podle letové příručky přestavil po třetí zatáčce na okruhu vrtuli na startovací režim. Pak se mu motor roztočil na maximální otáčky odpovídajícími plnícímu tlaku. Pokud tak neučinil a vrtule měla větší úhel,regulátor držel otáčky odpovídající nastavení, motor byl více zatížen,otáčky a tím i výkon nižší a zvýšený kroutící momenta překlopení na záda následovalo velice rychle. A to přebůstování motoru není můj výmysl,zeptejte se některého pilota. A u Z-43 se kompresor musel po třetí zatáčce zapnout a přestavit vrtuli na startovací režim. A porovnávat řízení motoru Merlin a třebas DB asi také není to pravé. | |
|
|
Super. A ještě Razorback je slangový výraz pro P-47 tohoto typu, nebo je to jeho oficiální označení? A jaká verze P-47 to tedy je, B a C a starší D? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka