Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Určitě to nepíšeš pro sebe, já to oceňuji, že se dovídám opět něco nového.  Přibližný počet smontovaných Me 262 publikace neuvádí? |
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že jsem zde kdysi položil otázku a nyní znám alespoň částečnou odpověď, tak to sem napíšu (asi si myslíte, že trpím samomluvou - no nebudu Vás tahat za nos: je to pravda , co má taky člověk sám doma dělat jiného.)..
bush (8974): Cituji z brožury Činnost letectva nad územím jižních Čech (Jiří Petráš, Jihočeské muzeum, 1995) str. 61 - příspěvek Průmyslová výroba v letech 1939-1945 (L. Šindelář):"Měl bych takový menší dotaz. Na internetu sem na několika odkazech narazil na zajímavé informace ohledně letiště v Plané u Českých Budějovic. Prý se zde v průběhu války montovaly letouny Fw 190, Fi 156 a dokonce v blízkých Korosecích i několik kusů Me 262. Nemáte někdo nějaké podrobnější informace, nebo alespoň podobné info ?"
"V zamaskovaných dílnách dvora Koroseky pod stanicí ČERNÝ DUB byly koncem války montovány proudové Me - 262 (sic!) A "Schwalbe". Ještě bych dodal, že při zálétávání došlo k několika haváriím.Část komponentů byla letecky (Me 323 D-1 - nechápu, proč je tohle najednou správně bez pomlčky, když Schwalbinu nechal s pomlčkou  ) dopravována z Messerschmidtových továren v Regensburgu. Část materiálu byla skladována na volném prostranství asi 100 metrů od nádraží, další sklad leteckého materiálu a výstroje byla spolu s částí leteckých dílen v lese zvaném Planina.Po skompletování (beze zbraní, jen s vyvažovacím závažím) se stroje většinou v noci přetahovaly po silnice přes NOVÉ HOMOLE na letiště PLANÁ, aby mohly být druhý den s větším nebo menším úspěchem zalétány a urychleně odeslány frontovým jednotkám. V době, kdy byly prováděny motorové zkoušky, byl na silnici oddělující výrobní prostory od letiště zastaven provoz." To je zatím vše, co jsem k problému kompletace Me 262 na jihu Čech sehnal - věřím, že časem toho bude podstatně více.. PS. Doufám, že to opravdu nepíšu jen sám pro sebe, ale že to třeba někoho zajímá.. |
|
|
|
|
Předpokládám, že se asi definitivně nedozvíme nic nejen o šípovém křídle, ale i o slibovaných dodatcích týkajících se KG, BMW801D a DB605. Kolega Prchal asi zapomněl..... |
|
|
|
|
Algernon (8976) Tak vidím, že sem to tu zrovná moc nerozproudil . Ale je možný, že šípový křídlo by se nejspíš rozpadávalo, když se to někdy dělo u přímýho He 162? |
|
|
|
|
Triumf a tragédie, Svět křídel, Dymič a Šedivý. Je tam sice řada hovadinek, ale tohle píšou poměrně zřetelně a jasně. Všiml jsem si toho náhodou před pár dny. Co vůbec víme o AŠ-71? |
|
|
|
|
|
Tom: jestli si dobře pamatuju, tak Prchal tvrdil, že se o to Rusové sice pokusili, ale neuspěli. A jestli ta tvoje tuzemská literatura byla "made in SSSR" resp. nebo byla vydána ještě před rokem 1989, tak bych to nebral až tak vážně. Čímž samozřejmě nechci tvrdit, že to je automaticky nesmysl, mě taky připadne divné, že by nikdo nebyl schopen okopírovat něco, na co má věrnou předlohu. |
|
|
|
|
|
Já bych měl dva takové...řekněme..."postřehy" Jednak u Me 262 a jeho motorů Jumo 004 postrádám ve všech technických popisech jakoukoli zmínku o hasícím zařízení? Jak se zdá, tento "technologický ersatz zázrak" tuto poměrně běžnou součást výbavy zcela postrádal Patrně se počítalo s tím, že bude nedostižitelný A druhá věc je neméně zajímavá. V tuzemské literatuře jsem narazil na tvrzení, že roku 1943 někde na severní části fronty Sověti ukořistili FW 190. Důkladně ho prozkoušeli a "Kommandogerat" (tj řídící systém pohonné jednotky) jim posloužil za vzor pro obdobná zařízení, jež se používala např. na motorech AŠ-71. Což dost nabourává tvrzení Prchala a Peipera a spol. o tom, že ten "vorrichtung" byl natolik složitej, že o nedokázal vyrábět nikdo jinej než Frickové |
|
|
|
|
|
Vidím, že to tu poslední dobou nějak nežije, tak bych zapojil svůj nevšední intelekt a hluboké znalosti stíhaček druhý světový a rukou magnetkou vytáh problém k diskuzi: A to křídlo Fockeweulfu Ta 183 (Hnuslbein ) - vydrželo by v letu, když u pomalejšího Ta 154 se někdy moc krásně rozpadávalo? za názory a odpovědi předem děkuju. |
|
|
|
|
|
Měl bych takový menší dotaz. Na internetu sem na několika odkazech narazil na zajímavé informace ohledně letiště v Plané u Českých Budějovic. Prý se zde v průběhu války montovaly letouny Fw 190, Fi 156 a dokonce v blízkých Korosecích i několik kusů Me 262. Nemáte někdo nějaké podrobnější informace, nebo alespoň podobné info ? Na letišti by měly sídlit jednotky z 8. Jagddivision. a teď jeden odkaz za všechny: www.mujkraj.cz/universal.htm bohužel lepší odkaz nejde - vpravo na liště klikněte na obci Planá a pak v informacích narazíte na interní odkaz na letiště planá. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 8967: Nevíme jaká technologie to byla - (u mně je to neschopností pochopit složitější chemii než označení H2O) - a kde k ní Japonci přišli - tj. zda zakoupili v Německu, nebo zda s ní přišli sami. Na těch stránkách uvádějí, že kvůli nedostatku kvalitního kobaltu a thoria jako katalysátorů bylo nutné používat nikl (?) (nebo se o to pokoušet) a také, že část uhlí měla vysoký obsah síry, což poškozovalo (zvýšenou korozí) generátory vodního plynu - to by asi odpovídalo té Fischer-Tropschově metodě? "Ovšem tedy, zda-li skutečně nakoupili technologii (či dokonce zda-li jí dokonce i využili) nevíme? " |
|
|
|
|
adam (8968):
Mohl by mi někdo říci více informací o stíhačce bf 109 k, tedy poslední nejlepší verze tohoto stíhače? Např. jeho úspěšnost proti létajícím pevnostem b-17? Proč si myslíš, že verze Bf 109 K byla nejlepší ? |
|
|
|
|
Znám jednu knížku,která by ti mohla poradit.Je to Psala mi esa Luftwaffe od Svatopluka Matyáše.Je to velice zajímavá kniha , ve které autor psal v r. 1994 bývalým esům Luftwaffe.Ale hlavně je tu porovnání Bf 109 a Fw 190, nebo stíhačky Luftwaffe versus americké bombardéry, nebo umění přesné střelby.A poslední verze Bf 109K byla K-4 (myslím) |
|
|
|
|
Mohl by mi někdo říci více informací o stíhačce bf 109 k, tedy poslední nejlepší verze tohoto stíhače? Např. jeho úspěšnost proti létajícím pevnostem b-17? |
|
|
|
|
|
Projevili, snad už někdy začátkem roku 1942, možná i dříve. Jenomže jim to nebylo ke konci války už příliš platné, vzhledem k tomu, že v Japonsku není ani nadbytek uhlí (což byl už jeden z důvodů obsazení Koreje) a tudíž většina těch rafinerií byla na okupovaných zámořských územích (zejm. v Mandžusku a obsazené části Číny), jen menší část ve vlastním Japonsku. Tady by k tomu snad cosi mohlo být - www.20thaf.org/memories/Articles/oil.pdf . Edit.: Tak se teď koukám a jsou tam data pro výrobu paliva koncem války, ale pouze ve vlastním Japonsku, a ani slovo o původu technologie. |
|
|
|
|
Je to na cestě... No s tím palivem už ani já radši neoperuji, v tom jsi mě dost nahlodal |
|
|
|
|
|
To bude typická rozdílná metodika měření |
|
|
|
|
|
No k těm japonským stíhačům...já osobně mám o jejich výkonech stále velké pochybnosti...např. z jednoho amerického dokumentu (můžu poslat na mail, když by někdo chtěl) bych vybral několik podivných maximálních rychlostí: J2M3 670 km/h v 5100 m (normálně udáváno 610 a nebo taky jen 595 km/h v 6000 m)...Ki-61 II 680 km/h v 8500 m (normálně udáváno 610 km/h v 6000 m)...Ki-84 I 685 km/h v 7000 m (normálně udáváno 625 km/h v 5100 m). Je zvláštní, jak toto neodpovídá normálně udávaným výkonům, ačkoliv u jiných (Ki-61 I a Ki-44 II) výkony sedí. Těžko si tyto výkony někdo jen tak vycucal z prstu, že jo...no ale pak je otázka kde je vzali? |
|
|
|
|
To Algernon:V souvislosti s tvrzením dodozv v jiném tématu: Japonci údajně z nedostatku paliva pro letadla používali v poslední fázi války jakési domádo z dřevního lihu (zřejmě metylalkohol) a jiné obdobné hrůzy. Opravdu na to létali, nebo je to jen zkreslené poválečnou propagandou? Kdysi jsem to četl v Křídlech vlasti, ale to je tak dávno, že jseem se ani neholil . |
|
|
|
|
Jen upřesním Algyho(nemůžu si pomoct ), K LW se dostávaly první FW 190A-1 koncem července 1941, první stroje obdržela 6./JG 26 se základnou v Moorseele v Belgii. |
|
|
|
|
|
Do Sajuzu šel jednoznačně BMW-801A(bez KG, což soudruhy pěkně naštvalo). WNr. bohužel neznám. Jakákoliv zmínka o jakémsi kopírování patří do pohádkové knížky. Sověti jej užili jako studijní materiál, stejně jako polovinu věcí, které v Říši zakoupili. Švecov vycházel z amerických konstrukcí. Nechci se nijak dotknout Prchala, ale motory řady VK vznikaly(nikoliv zvětšením, ale vývojem) z vyráběných M-100, analogicky ve Francii vyvíjeli řadu HS-12Y k řadě Z. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka