Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
K té nejlepší stíhačce: Mám pocit, vzhledem k tomu, že každý stroj vynikal v něčem jiném (a zároveň každý z těch, které se dostaly až do sériové výroby a nějaký čas v ní i vydržely, nebyl žádný outsider), pak možná můžeme říci, že není jednoznačného vítěze. Moje hodnocení tedy je takovéto: 1940 (Bitva o Británii) Spitfire Mk.IIA Výrazně překonává Bf 109E výkony ve všech výškách (včetně max. dostupu, díky novému motoru Merlin XII s lepší výškovostí), navíc je podstatně obratnější než „109“. 1941-1945 (západní fronta — 1. místo, řazeno chronologicky) Spitfire Mk.V Výkonnější motor než u Mk.II (navíc opět s lepšími výškovými vlastnostmi než u Merlinu XII), plus kanónová výzbroj (navíc kanón Hispano mj. používá i podstatně výkonnější střelivo než 20mm kanón MG 151/20.) Bf 109F (výkony srovnatelný se Spitfirem V) Fw 190A bez komentáře… Moc dobrý stroj (ovšem v roce 1944 už jeho výkony poněkud pokulhávají; nebýt „Dory“, tak by pověst „190“ měla rychlý konec) Hawker Typhoon IB výrazně překonává výkony Fw 190A ve výškách tak do 15,000 ft, navíc s výzbrojí 4×20mm kanóny (se 4×140 náboji) byl skutečným „tankem“ (jak tady ale už napsal SK) Spitfire IX vyrovnává převahu Fw 190, ve výškách přes 6000 metrů je podstatně výkonnější; díky menší hmotnosti má v piké zpočátku poněkud horší zrychlení, ale díky větší mezní rychlosti se dokázal udržet i za „190“; obratnost — menší poloměr zatáčky, na druhou stranu má menší příčnou obratnost P-51B/C výkonnější než jakýkoli srovnatelný stroj, obratností srovnatelný s Bf 109, pro souboje se stíhačkami i výzbroj 4×0.50" je postačující (ovšem 6×0.50" z pozdější výroby je lepší) |
|
|
|
|
|
K té nejlepší stíhačce (2): Hawker Tempest Mk.V „náhrada“ za Typhoon, opět nepřekonatelný tak do 15,000 ft Spitfire XIV asi nejlepší stroj, nevýhodou je snad jen (relativně) malý dolet — ale třeba Bf 109 na tom je s doletem ještě hůře (výkony překonává i Fw 190D-9 — a poslední verze Dory, třeba D-12 a D-14 a další, již nedosáhly zaznamenáníhodného rozšíření —, vyrovná se i posledním verzím Bf 109) P-51D nejlepší doprovodná stíhačka (vyhovující výzbroj i výkony, dobrá obratnost, fenomenální dolet) Všechny tyhle typy dosáhly značného rozšíření (proto vynechávám i P-47M, kterých bylo postaveno „jen“ 130, a v průběhu ledna 1945 jimi byla přezbrojena 56. stíhací skupina), a významně ovlivnily momentální situaci v boji o vzdušnou nadvládu. Někdy sice měly již jisté problémy s výkony, ale více než to kompenzovaly svým počtem (kupř. je zajímavé, že P-51D byl méně výkonný, než P-51B, ale byla dána přednost větší univerzálnosti stroje a zvýšení doletu — viz montáž trupové palivové nádrže, zvyšující zásobu paliva ve vnitřních nádržích z 184 na 269 U.S. galls; ovšem u P-51D se kvůli zachování centráže mohlo natankovat nejvýše 249 galonů). Pak tu máme typy, které jsou sice zajímavé, ale vzhledem k malému rozšíření (buď přišly příliš pozdě, nebo jich bylo do konce války vyrobeno příliš málo, či se, i když již byly zavedeny do služby, tak se stále ještě potýkaly s nejrůznějšími „dětskými nemocemi“) neměly prakticky možnost nějak ovlivnit situaci (třeba Do 335, Ta 152C a Ta 152H, Meteor Mk.III, Spitfire Mk.21). |
|
|
|
|
|
Pacifik (pouze palubní typy): A6M-2 F4F-4 F6F-3 F4U-1A (-1D) F4U-4 Je možná zajímavé, že Zeke (s úžasnou obratností [ale jen na malých rychlostech, a s malými násobky] a pozoruhodným doletem — větší snad má jen P-51 a P-38; ovšem za to musel zaplatit úplnou absencí jakékoli pasivní ochrany) se nakonec plně vyrovnal i Wildcat — ovšem až poté, co Američani jasně věděli, jaké jsou jeho klady i zápory, a dokázali tomu přizpůsobit taktiku (a dokázal vyhrávat, i když je v horizontu o něco pomalejší — cca o 20-40 km/h — a má menší stoupavost). Hellcat A6M všech verzí (včetně prototypu A6M8) překonává především vysokými výkony (a také vysokou pevností, umožňující, krom absorbování značného poškození bez fatálních následků, i létat obraty při vysokých násobcích — při vysokých rychlostech a tím při vysokých dosahovaných násobcích jej A6M nedokázalo následovat). Výhody Corsairu tady už vyjmenoval Tom. Je podstatně výkonnější (s obdobným motorem) než Hellcat. Krom jiného tomu asi vděčí i za použití bodového svařování potahu (místo obvyklého nýtování; a to — pro Peipera — musím upozornit i na to, že výhodou je nižší odpor aerodynamicky „čistšího“ draku i přes to, že křídlo nemá laminární profil, ale „jen“ profil řady NACA 2300, s relativní tloušťkou 18 až 9 procent). Že překonával i pozemní stíhačky (konkrétně Bf 109G i Fw 190A), dokazují britské nálety na Tirpitze v norských fjordech. Ten výhled je špatný u všech vrtulových stíhaček a motorem v přídi trupu a se záďovým podvozkem (ale u Corsairu či Hellcatu byl určitě lepší, než u Seafiru). Jen snad ta nosnost 4000 liber platí jen pro poválečnou AU-1, u válečných verzí se pohybuje tak spíše kolem 2000 (2500) liber — ovšem i ta je velice zajímavá. Tady bych i zmínil výhody kapalinou chlazených motorů před „hvězdicáky“: hlavně menší čelní plocha, a tudíž i možnost aerodynamicky mnohem dokonaleji (či čistěji) vyřešit kapotáž motoru. Také je možné kapalinou chlazený motor poněkud více přetížit (vzduchem chlazené motory se snáze přehřívají). Ovšem, na druhou stranu, vzduchem chlazené motory lépe vyhovují pro provoz v extrémních klimatických podmínkách (ať už v tropech, nebo v zimě), mají snazší údržbu a jsou v boji méně zranitelné (výhoda hlavně při útocích na pozemní cíle). |
|
|
|
|
|
Kiwi: A jeste jsi zapomnel na "Proti hlouposti ani sami bohove nic nezmohou", bohuzel si nevpomeno kdo to rekl (ale kniha od Asimova to byla dobra) |
|
|
|
|
Nikdy se nehádej s blbcem — někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi nějaký rozdíl. (Murphy) Se svými problémy se, prosím, obracejte jen na svého psychiatra. (Algernon Moncrieff) Nedělejte si starosti s tím, co si jiní myslí o vás — oni mají plnou hlavu toho, co si o nich myslíte Vy. (Murphy) |
|
|
|
|
|
To Honza: Tu Fw 190 velmi dobře hodnotil i kpt.Eric "Winkle" Brown, slavný britský námořní pilot, zalétávač a rekordman. Podle jeho slov šlo o patrně nejkvalitnější německou pístovou stíhačku, která díky svým výkonům měla mnoho šancí zvítězit v souboji s leckterým spojeneckým strojem v posledním období války. Přikláním se k jeho názoru, pokud se týká německých letounů. Potíž je ovšem ta, že stejně na této stránce asi nedospějeme ke konečnému verdiktu, neboť mnoho charakteristik můžeme přidělit několika letounům a v neposlední míře záleží i na našem subjektivním pocitu a na našem okruhu zájmu, že ano?  ) Trochu méně potíží bychom určitě měli, pokud bychom vyhlašovali nejlepší stíhačku jednotlivých zemí. Pro mě osobně je tedy těch "nejlepších" hned několik: Tempest, Mosquito, Hellcat, P-51D, Fw190D-9, Jak-9, La-7. Každý z nich odvedl výbornou práci a každého můžeme charakterizovat jako skvělý, obratný a dobře vyzbrojený letoun. |
|
|
|
|
|
Podle meho názoru Fw 190.Po celou svou kariéru technologicky na špičce. Tady bych se držel tvrzení (samozřejmě subjektivního) pana Janouška,který si ho vyzkoušel po válce, před tím létal jak na Spitu, tak na Lavočce. jeho tvzení se mi zdá nejvíc směrodatné. |
|
|
|
|
|
Me je z toho spise k placi... A nejlepsi byl La-7. Silna vyzbroj, dobra rychlost i obratnost, robustni a odolna konstrukce, vysoka zivotaschopnost. |
|
|
|
|
nemůžu se udržet smíchy!!! |
|
|
|
| S osočováním jsi začal Ty, náckofile! | |
|
|
|
|
A co brání Gryzlovu a Algernonovi vyvrátit mé tvrzení debile? Algernone možná se s tebou dá souhlasit,že počet G-6 s přídavnou výzbrojí je 50 na 50.Když jsi odborník na bombardéry,pak jistě víš,že existovaly "lehké" grupy a "těžké" grupy,kdy težké (např.G-6 s přídavnou výzb.)měli za úkol ničení bombardérů a lehké ochranu útočících stíhačů.Dále by mě zajmalo,k čemu se rozbíhala výroba 109K-6,která neměla žádné jiné uplatnění nežli boj proti bombardérům. Eskine ty si hovado,a tvoje názory mě už dávno nezajmají(mimochodem žádné kromě urážek adresovaných mě jsem neslyšel..) takže neunavuj ostatní výplody tvé chudé mysli.. |
|
|
|
|
|
to Béďa: Víš, lidé Peiperova typu jsou přítomni snad v každém společenství a mají tu obdivuhodnou vlastnost, že rozrýpají svými přiblblými názory jakoukoli diskusi a hádali by se do krve o své pravdě, ale ve chvíli, kdy se na ně někdo obrátí s tím, aby rozumně podložili a zdůvodnili své názory, mlčí a uchylují se k osočování kdekoho, kdo má jiný názor. Dost příkladně se tímto vyznačuje právě Herr Peiper, viz jeho výplody na mnoha stránkách fóra, třeba ty kraviny kolem AK-47. Kdyby sis, Peipere, pozorně pročetl své "příspěvky" a následné reakce na ně, snad by Ti došlo, že Ti je nejméně dva nebo tři kolegové vyvrací logickým a na rozdíl od Tvého i správným zdůvodněním. Tys tu ještě neobhájil ani nezdůvodnil ani jeden svůj závěr, ale kritizuješ kluky, kteří na rozdíl od Tebe nejdříve myslí a pak teprve něco napíšou. Trochu se nad tím zamysli (ačkoli to většinou jedinci Tvého typu nedělají) a všimni si toho, že Tvé "myšlenky" nikoho nezajímají. My ostatní si tu chceme přečíst něco zajímavého a poučného od lidí, kteří rozumí danému tématu a ne pořád číst Tvoje osočování. Snad Tvoje myšlenka kapitulace nezůstane zapomenuta. Možná budeš mít víc štěstí někde jinde, třeba mezi nějakými přívrženci Tvých "čestných rytířů z černé gardy", že? |
|
|
|
|
| to Peiper: Aco ti brání ta údajně chybná tvrzení vyvbratit, když jseš takový znalec(nebo spíš blbec...)??? | |
|
|
|
|
Algernone ososbně mě naprosto nezajmá co ty si myslíš,ale je mi trochu proti srsti,že ty jsi jakýmsi mluvčím tohohle fóra a schováváš se za clonou podobných vypatlanců jako je Gryzlov,Erskin a podobně.. Já vím že tvoje názory se ti zdají naprosto na místě,ale všímáš si toho,že většina tvých příspěvků se týká problémů,o kterých jsem se v podstatě nevyjádil,či jen obrazně? Asi budu muset kapitulovat,všechna čest Algernone,protože většího zabedněnce jako ty jsem ještě nepotkal a veškerá debata s tebou nemá význam..Skus si projít všechny svoje příspěvky od začátku a zjistíš kolik blbostí,hovadin a všemožných chyb jsi napsal ty-to by tě mohlo zajmat víc než moje chyby..Mě nemusíš nic vysvětlovat,já tě neberu jako odborníka amatéra jak se tady prezentuješ,ale spíš jako někoho,na koho byla základní škola málo.. |
|
|
|
|
|
Proč měli B-17 tak velké ztráty?Protože němci používali kanónovou výzbroj a tak jako tak vždy většina sestřelů byla připisována flaku. Kabina B-17 byla nejméně chráněným místem na bombardéru.. No koneckonců,proč takový Tiger měl 88mm KwK 36 s úsťovou rychlostí přes 1100 m/s,když by mu stačil ruský superkanón ráže 26 mm.. Reinholtsovo kritické číslo 2030 je konstanta..R je výsledná aerodynamická síla,tudíž je jasné že se za ní dosazují různé cifry.. Na aerodynamické tunely sis odpověděl sám.. Nejsem si jist,zdali 109T měl zvlášť robustní konstrukci.. |
|
|
|
|
|
Fajn. Takže F4U z hlavy: Odolná konstrukce, robustnost, hvězdicový motor, spolehlivost, dostačující manévrovatelnost v kombinaci s velkou stabilitou pro střelbu. V přízemních výškách se rychlostí a stoupavostí minimálně vyrovnával svým soupeřům a značně překonával veškeré bombardéry, se kterými se mohl utkat, famózní dolet, velká univerzálnost (unesl i 1800 kg pum). Solidní výhled z kabiny (ale ne před sebe při přistávání). Když si navíc vezmu, že to éro mělo sklápěcí křídla...Prostě spolehlivý pracant, se dvěma vadami na kráse: mizerné vlastnosti při přistávání a průvan v kabině. A taky je to prostě nádherné éro! |
|
|
|
|
|
Pánové, děkuji Vám všem, co jste přispěli. Ale mohl byste mi každý napsat, který byl nejlepší a krátké zdůvodnění? He? Musím uznat že mě osobně dost překvapilo (v některých případech mile), kam až se tahle diskuse dostala:) |
|
|
|
|
Taky si myslím, že Algernon to s tou skromností přehání. Ten totiž strčí do kapsy i mě. :o) A to myslím úplně smrtelně vážně. No fakt. Nekecám. Moc se omlouvám, ale trošičku hodně moc nestíhám. Své resty napravím co nejdříve. :o) |
|
|
|
| I mne zajímaá Re, Algernone, kde sháníš takový detaily, poděl se. | |
|
|
|
|
|
Nádhera Algernone. Fakt dobrý. :o) P.S. Mám to dokončit s "Re" a s Peiperem? :o) P.S.S. Ptám se proto, jestli Vás to zajímá nebo ne. :o) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka